19 C 207/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , obec a číslo zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , obec a číslo zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 301 336 Kč

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 301 336 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 29 520 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal pod žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky, jakožto bezdůvodného obohacení, neboť žalobce za žalovanou plnil, co měla po právu plnit sama. Žalobce uvedl, že účastníci řízení dne [datum] uzavřeli dohodu o úpravě poměrů k nezletilým – [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce], [datum narození] a [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], pro dobu před a po rozvodu manželství. Soud tuto dohodu účastníků o úpravě poměrů k nezletilým schválil rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Soud v rozsudku mimo jiné uložil žalobci povinnost přispívat na výživu nezletilých souhrnně částkou 100 000 Kč. Podle schválené dohody se žalobce nad rámec výživného dále zavázal k hrazení dalších nákladů, včetně nákladů lékařské péče, školních a mimo školních pobytů o prázdninách nezletilých a jiné, avšak s výjimkou školného jako poplatku spojeného s povinnou školní docházkou ve škole, kterou navštěvuje nezletilá dcera [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce]. Žalobce však již v červnu [rok] (tj. cca 3 měsíce před uzavřením schválené dohody o úpravě poměrů k nezletilým) uhradil školné za nadcházející školní rok [rok] [rok] (probíhající v měsíci září [rok] až červen [rok]) ve výši 452 000 Kč, tj. 45 200 Kč za každý měsíc školního roku. Žalobce tak ještě před sjednáním schválené dohody o úpravě poměrů k nezletilým zaplatil i část školného, k jehož úhradě je podle dohody povinna žalovaná. Žalobce při sjednávání předmětné dohody nabyl domu, že pojem„ školné“ nezahrnuje poplatek spojený s povinnou školní docházkou nezletilých dětí ve škole. Žalobce je irské národnosti a češtinu neovládá na takové úrovni, aby dokázal rozlišovat mezi jednotlivými významy blízkých synonym. Žalobce se domníval, že pojem školné obsažený v předmětné dohodě zahrnuje pouze náklady spojené s mimoškolním vzděláním, včetně kroužků, jazykové výuky nezletilých apod. Žalobce tuto námitku uplatnil již v průběhu řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], přičemž soud následně jeho argumentaci pojal do odůvodnění rozsudku ze dne [datum]. Soud v citovaném rozsudku uzavřel, že žalobce akceptoval, že nad rámec výživného v souhrnné výši 100 000 Kč hrazeného k rukám matky bude hradit lékařskou péči, včetně dentálního ošetření a náklady veškerých pobytů nezletilých dětí o jednotlivých prázdninách souvisejících s jejich mimo školními i školními aktivitami a dále školné v případě výuky jazyků, mimo docházku do školy. Ačkoliv si je žalobce vědom nenormativní povahy odůvodnění rozhodnutí civilních soudů, domnívá se, že význam odůvodnění je přesto nemalý, neboť v něm nalézá svůj původ výrok soudu o povinnostech účastníků, lhostejno, zda je jím povinnost ukládána nebo zjišťována. Odůvodnění, které by postrádalo logickou souvztažnost, jejímž prostřednictvím soud vyslovil ten či onen závěr, by bylo jednoznačně vadné a zakládalo by i vadu řízení v podobě nepřezkoumatelnosti, a to i přes to, že by se samotný výrok zakládal na řádně zjištěném skutkovém stavu. Žalobce se proto domnívá, že výrok shora citovaného rozhodnutí nelze vykládat jinak, než optikou jeho odůvodnění. Předmětem výkladu tak není, zda předmětná dohoda obsahuje závazek žalované platit školné, ale naopak, zda je obsahem závazku žalobce dle předmětné dohody platit též školné ve škole [anonymizována tři slova]. Žalovaná přitom žalobce v červnu letošního roku ([rok]) písemně informovala, že školné za školní rok [rok] [rok] uhradila. Žalovaná tím tedy uznala, že platba za školné v zařízení [anonymizována tři slova] je součástí výživného, které se žalovaný zavázal platit k jejím rukám a naopak není součástí nákladů, které žalobce platí nad jeho rámec. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že rozsudkem Obvodního soudu pro Praha 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byly schválena dohoda rodičů o úpravu poměrů k nezletilým dětem pro dobu před a po rozvodu manželství. Také nesporovala, že žalobce uhradil školné pro školní rok [rok] [rok] pro nezletilou [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalovaná však poukázala na to, že žalobce toto školné uhradil v době, kdy účastníci řízení byli manželé a ve věci opatrovnické ani nařízeno jednání. V této době tak vedli společnou domácnost a žalobce školné na rok [rok] [rok] uhradil dobrovolně a na účet školy. Účastníci řízení uzavřeli shora uvedenu dohodu o úpravě poměrů k nezletilým, tato byla schválena soudem a od právní moci rozsudku jsou oba rodiče povinni plnit povinnosti z rozhodnutí vyplývající. V době jednání o dohodě a jejího následného uzavření měl žalobce možnost řešit způsob úhrady výživného, jeho rozsahu i otázku školného a jiných plateb, které rodiče hradili. Žalobce však žádnou provedenu platbu v minulosti nezpochybňoval a ani žalovaná k tomu neměla důvod. Oběma bylo tak zřejmé, že spotřebované výživné se nevrací a školné bylo řádně a včas uhrazeno ze společných příjmů, za trvání manželství, v době kdy účastníci vedli společnou domácnost. Jak sám žalobce konstatuje, původně v dohodě zamýšlel, že školné nebude součástí výživného a bude jej hradit zvlášť, následně v rámci řízení u soudu prvého stupně namítal, že to myslel jinak, tedy že školné do budoucna součástí výživného je. Není relevantní tvrzení žalobce, že neovládá jazyk apod., když byl řádně zastoupen, dohoda mu byla přeložena do anglického jazyka a v tomto směru veškeré náležitosti také probíral se žalovanou v anglickém jazyce s tím, že dobře chápal a rozuměl jednotlivým pojmům včetně toho, co součástí výživného nebude či bude. V době řízení u soudu prvého stupně byl účasten rovněž tlumočník. Lze předpokládat, že již v této době bylo dostatečně žalobci vysvětleno, co je součástí výživného a jaká jeho část v rámci vydaného rozhodnutí, je vymahatelná. Ve výrokové části rozsudku je výživné vymezeno jak částkou, tak způsobem její úhrady. Samotné odůvodnění rozsudku vykonatelné a vymahatelné není. Pakliže žalobce není spokojen s uvedenou dohodou, má možnost obrátit se v této záležitosti na opatrovnický soud. Předmětná žaloba žalobce není z pohledu žalobkyně na místě, své námitky v tomto směru měl uplatňovat v rámci rozhodování o výživném na nezletilou, tedy v době, kdy probíhalo opatrovnické řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2, nejpozději v rámci ústního jednání, kde byl vyhlášen rozsudek. Otázkou výše výživného a způsobem úhrady školného se zabýval opatrovnický soud, kdy mimo výše uvedené, oba účastníci písemně konstatovali, že dluh na výživném ani jednomu z nich nevznikl. Tato skutečnost je také součástí výrokové části rozhodnutí. Rozsudek soudu prvého stupně je vykonatelný od data [datum], ve vztahu k výživnému pak předběžně vykonatelný od [datum]. Je také třeba zdůraznit, že školné bylo hrazeno na účet školy, nikoliv k rukám matky.

3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že manželství účastníků bylo rozvedeno na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Také nebylo v rozepři, že žalobce uhradil školné na školní rok [rok] [rok] ve výši 452 000 Kč a žalovaná pak 4. na školní rok [rok] [rok] ve výši 486 000 Kč. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla schválena dohoda rodičů o úpravu poměrů k nezletilým dětem ze dne [datum] pro dobu před a po rozvodu manželství. Jelikož tato skutková tvrzení mezi účastníky řízení byla shodná, vzal je soud za svá skutková zjištění podle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř.

5. Soud provedl dokazování rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dohodou rodičů o úpravě poměrů k nezletilým ze dne [datum], emailem ze ne [datum], emailem ze dne [datum], protokolem o jednání ze dne [datum], návrhem manželky na rozvod manželství ze dne [datum] a přehledem školného rok [rok] [číslo]. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že při jednání konaném dne [datum] u Obvodního soudu pro Prahu 2 ve věci péče o nezletilé o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu před a po rozvodu manželství, byli přítomni žalobce i žalovaná, rovněž byl přítomen tlumočník z jazyka českého do anglického. Při tomto jednání byli vyslechnuti jak žalobce, tak žalovaná, přičemž žalobce vyslovil s předloženou dohodou, která měla být opatrovnickým soudem schválena, souhlas. Otec při tomto jednání znovu zreakapituloval bod 4 předložené dohody s tím, že akceptuje, že nad rámec výživného hrazeného k rukám matky bude hradit lékařskou péči, včetně dentálního ošetření a náklady veškerých pobytů nezletilých dětí o jednotlivých prázdninách souvisejících s jejich mimoškolními i školními aktivitami a dále školné v případě výuky jazyků, mimo školní docházku. Při předmětném jednání byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu před i po rozvodu manželství ve znění, že nezletilí byli svěřeni do střídavé péče rodičů (za přesných podmínek v rozsudku uvedených), otec se zavázal přispívat na výživu nezletilé [jméno] [příjmení] částkou ve výši 60 000 Kč a na výživu nezletilého [příjmení] [jméno] částku ve výši 40 000 Kč (za podmínek splatnosti v rozsudku uvedených). Současně bylo rozhodnuto, že matce se výživné pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů nestanoví a dluh na výživném za uplynulé období rodičům nevznikl (výrok I.). Dále bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a že státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok III.). Z odůvodnění rozsudku (konkrétně odstavec 9) se podává, že soud zohlednil i skutečnost, že při realizaci střídavé péče otec svou vyživovací povinnost bude dále plnit fakticky i naturálním plněním v rámci své péče a soud taktéž vzhledem k majetkový poměrům otce zohlednil i závazek otce hradit nad rámec výživného náklady nezletilých dětí spojených s lékařskou péčí, včetně dentálního ošetření a náklady veškerých pobytů nezletilých dětí o jednotlivých prázdninách souvisejících s jejich mimo školními i školními aktivitami a dále též školné v případě výuky jazyků, a to mimo školného spojeného s docházkou nezletilých dětí do školy, které je součástí dohodnutého výživného. Z emailové korespondence mezi právními zástupci účastníků řízení vyplývá, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení představující uhrazené školné za rok 2019 2020, s čímž žalovaná nesouhlasila a svůj nesouhlas vyjádřila rovněž prostřednictvím své právní zástupkyně. Školné pro rok [rok] [číslo] na anglické škole [anonymizována tři slova] pro junior high (11-13 let) činilo 486 000 Kč.

6. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na nesporná tvrzení účastníků řízení, činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: žalovaná se návrhem na rozvod manželství domáhala rozvodu manželství s žalobcem u zdejšího soudu. Toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Před návrhem na rozvod manželství uhradil žalobce školné pro školní rok [rok] [rok] ve výši 452 000 Kč pro nezletilou [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] na škole Primary school and junior high dne 30.6.2020. Školné pro školní rok [rok] [rok] ve výši 486 000 Kč pro nezletilou [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce] uhradila žalobkyně dne [datum]. Mezi účastníky řízení byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilých dětí po dobu před a po rozvodu manželství, kterou se žalobce zavázal hradit na obě nezletilé děti celkem částku ve výši 100 000 Kč s tím, že dohoda o výši výživného platí jak pro dobu před, tak i po rozvodu manželství za podmínek splatnosti zde uvedených. Rovněž tímto rozsudkem nebyl stanoven dluh na výživném za uplynulé období oběma rodičům, neboť nevznikl. Soud stanovené výživné odůvodnil mimo jiné majetkovými poměry rodičů s tím, že zohlednil i závazek otce (žalobce) hradit nad rámec výživného náklady nezletilých dětí spojených s lékařskou péčí, včetně dentálního ošetření a náklady veškerých pobytů nezletilých dětí o jednotlivých prázdninách souvisejících s jejich mimo školními i školními aktivitami, výuku jazyků, a to mimo školné spojeného s docházkou nezletilých dětí do školy, neboť toto školné je již součástí dohodnutého výživného. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, na což žalovaná reagovala zamítavým postojem.

7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle ustanovení § 923 o. z., dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: na základě shora uvedené dohody rodičů o úpravě poměrů k nezletilým, která byl schválena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum] je zřejmé, že výživné rodičů k nezletilým dětem, bylo touto dohodou vypořádáno. O tomto svědčí jednak stanovení rozsahu vyživovací povinnost otce k nezletilým dětem a jednak to, že ani jednomu z rodičů dluh na výživném za uplynulé období nevznikl. Od právní moci tohoto rozsudku jsou pak oba rodiče, tj. účastníci řízení, povinni plnit povinnosti z uvedené dohody vyplývající, včetně tedy povinnosti otce hradit výživné, a to v rozsahu, jak je specifikováno výrokem I. rozsudku, jež má souvztažnost k odstavci 9 odůvodnění uvedeného rozhodnutí. Pokud pak žalobce hradil školné v červnu [rok] (tj. před uzavřením schválené dohody o úpravě poměrů k nezletilým) na nadcházející školní rok [rok] [rok] měl tuto plněnou vyživovací povinnost zmínit v rámci dohody rodičů, která byl následně schválena zdejším soudem. Tedy jinak řečeno, pokud chtěl žalobce tuto část hrazeného výživného za školné, vypořádat s žalovanou, tj. matkou nezletilých dětí, měl tak učinil v rámci opatrovnického řízení. Jestliže tak žalobce neučinil, když z obsahu dané dohody schválené soudem je zřejmé, že dluh na výživném, ani jednomu z rodičů za uplynulé období dluh nevznikl, nemůže být nyní jeho nárok opodstatněný. Nelze také pominout fakt, že školné bylo hrazeno ze společného jmění manželů, neboť v té době ještě byli manželé. Není tedy pravdou (žalobce toto netvrdil a ani neprokazoval), že školné žalobce hradil ze svých výlučných prostředků.

11. K uvedené problematice soud dále uvádí, že v českém právním řádu platí zásada, že spotřebované výživné se nevrací. Česká úprava se opírá o pravidlo, že v případě snížení, nebo dokonce zrušení výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, se již spotřebované výživné nevrací. Nepovažuje se totiž takový přeplatek na výživném pro nezletilé dítě za bezdůvodné obohacení, ačkoliv jinak představuje majetkový prospěch. Motivem pro tento přístup je snaha ochránit životní úroveň nezletilého dítěte, jež by byla jistě dotčena v případě, že by muselo vracet přeplatek na výživném, které jej spotřebovalo. Z identických důvodů se zásadně nepřipouští ani započtení přeplatku povinným rodičem na dále poskytované výživné splatné v budoucnu. Zásada, že spotřebované výživné se nevrací, dopadá na výživné jako takové; nebylo by žádoucí, aby nezletilé dítě muselo vracet tu část výživného, která tvoří jeho úspory, i když se nejedná přísně vzato o„ spotřebované výživné“. Naše současná nauka rodinného práva odmítá tezi o ryze spotřebním charakteru výživného (viz komentář k § 923 o. z.). Z uvedeného je proto zřejmé, že školné na rok [rok] bylo hrazeno ve prospěch nezletilého dítěte – nezletilé [jméno] [příjmení] a jako takové nepřipadá v úvahu, aby bylo vráceno. To jak je soud naznal shora, pakliže mezi účastníky řízení předmětnou dohodou došlo k vypořádání výživného ve vztahu k nezletilým dětem, nemůže se v daném případě jednat o bezdůvodné obohacení matky, tedy žalované. Povinnost hradit uvedené školné započala pro žalobkyni v souvislosti s právní mocí schválené dohody, žalobce tudíž za žalovanou nehradil nic (školné), k čemuž byla povinna žalovaná, nelze proto hovořit o bezdůvodném obohacení na straně žalované, jak stanoví ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. Z výše popsaných důvodů proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byl žalovaná ve sporu plně úspěšná, přiznal jí soud náklady tohoto řízení, které se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 28 620 Kč dle ust. § 7 ust. § 8 a ust. § 11 odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 úkony právní služby po 9 540 Kč – převzetí věci, sepsání vyjádření a účast na jednání), z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (3 úkony právní služby po 300 Kč – převzetí věci, sepsání výzvy k zaplacení a účast u jednání).