19 C 208/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: Anonymizováno pro zaplacení 65 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 65 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 65 000 Kč s příslušenstvím jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Obvodního soud pro Prahu 10 sp. zn. Anonymizováno ve smyslu § 13 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen „OdpŠk“). Tvrdí, že řízení o jeho návrhu na zrušení vyživovací povinnosti vůči zletilé dceři, zahájené dne datum a pravomocně skončené dne datum, trvalo v celkovém rozsahu více než Anonymizováno a bylo zatíženo opakovanými a zbytečnými průtahy, zejména v důsledku opakovaného vyslovování místní nepříslušnosti soudů, dlouhých časových prodlev mezi jednotlivými procesními úkony a neodůvodněně prodlužovaného dokazování znaleckými posudky. Žalobce má za to, že taková délka řízení neodpovídá kritériím přiměřenosti podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, přičemž průtahy jsou plně přičitatelné státu. Uplatněnou výši zadostiučinění považuje s ohledem na délku řízení, jeho význam pro svou osobu a současné ekonomické poměry za přiměřenou.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Tvrdí, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť celková délka řízení byla ovlivněna jeho skutkovou a právní složitostí, potřebou rozsáhlého dokazování včetně opakovaných znaleckých zkoumání a procesní aktivitou účastníků řízení. Žalovaná zdůrazňuje, že neexistuje žádná obecná lhůta, kterou by bylo možné automaticky považovat za nepřiměřenou, a že přiměřenost délky řízení je nutno hodnotit vždy individuálně s přihlédnutím ke kritériím vymezeným judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Podle žalované nelze státu přičítat dobu řízení, která byla důsledkem rozhodování o místní příslušnosti, využívání opravných prostředků ani nutnosti reagovat na procesní návrhy účastníků, přičemž význam řízení pro žalobce hodnotí jako běžný. Z těchto důvodů žalovaná setrvává na závěru, že žalobci nevznikl nárok na přiměřené zadostiučinění.

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že: - Žalobce u žalované dne datum uplatnil nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. Anonymizováno. - Žalovaná nárok projednala a stanoviskem ze dne datum žalobci sdělila, že došla k závěru, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona 82/1998 Sb. a jeho nároku nevyhověla.

5. Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. Anonymizováno má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: Řízení bylo zahájeno dne datum podáním žaloby žalobce na zrušení vyživovací povinnosti vůči jeho zletilé dceři. Žaloba byla podání k Obvodnímu soud pro Prahu 6. Dne Anonymizováno soud provedl lustraci účastníků v centrální evidenci obyvatel, kde zjistil, že žalovaná má trvalý pobyt a doručovací adresu na adresa. Následně dne datum soud zaslal žalované žalobu k vyjádření na adresu uvedenou v CEO, kam se žalobu nepodařilo doručit. Dne datum se soud opětovně pokusil o doručení žaloby žalované na adresu uvedenou žalobcem v žalobě, na kterou se opět žalobu nepodařilo doručit. Dne datum soud vyslovil místní nepříslušnost z důvodu, že bylo zjištěno, že žalovaná má adresu trvalého pobytu i doručovací adresu na adresa. Dne datum Obvodní soud pro Prahu 10 předložil věci se svým nesouhlasem s postoupením věci Městskému soudu v Praze. Dne datum Městský soud rozhodl, že nesouhlas s postoupením je důvodný, což odůvodnil tím, že žalovaná v mezidobí změnila trvalý pobyt na adresa. Dne Anonymizováno byl spis vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Dne datum zaslal právní zástupce žalované vyjádření k žalobě a vznesl námitku místní nepříslušnosti s tím, že žalovaná se zdržuje na adrese na adresa. Dne datum Obvodní soud pro Prahu 6 vyslovil místní nepříslušnost a postoupil spis Obvodnímu soudu pro Prahu 10. Dne datum soud uložil žalobci doplnit tvrzení a žalované uložil složit zálohu na znalečné. Dne datum soud vyzval Úřad práce adresa k součinnosti. Dne datum žalovaná složila zálohu na znalečné. Dne datum žalobce doplnil tvrzení k výzvě soudu. Dne datum vyzval soud školy žalované, aby sdělili, po jakou dobu u nich žalovaná studovala. Dne datum Obvodní soud pro Prahu 10 předvolal účastníky řízení k prvnímu jednání nařízenému na den datum. Dne datum proběhlo první jednání ve věci, kde byla provedena řada listinných důkazů a účastnický výslech žalované. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění dokazování, zejména zpracování znaleckého posudku z oboru anonymizováno a vyžádání zpráv od Úřadu práce. Dne datum vyzval Úřad práce, Českou správu sociálního zabezpečení, anonymizováno a anonymizováno k součinnosti. Usnesením ze dne datum Obvodní soud pro Prahu 10 ustanovil znalkyni z oboru Anonymizováno Anonymizováno a uložil jí vypracovat znalecký posudek ve lhůtě čtyř měsíců. Dne datum soud poskytl spis ustanovené znalkyni. Dne datum soud vyzval společnost Anonymizováno o sdělení výše příjmu žalované a okolnosti skončení jejího pracovního poměru. Dne datum znalkyně soudu sdělila, že žalovaná byla vyšetřena dne datum, ale k vypracování posudku bude nutné doplnit znaleckého vyšetření z odvětví anonymizováno. Usnesením ze dne datum soud prodloužil znalkyni lhůtu k podání znaleckého posudku o další dva měsíce z důvodu potřeby doplnění vyšetření o Anonymizováno posouzení. Dne datum soud uložil znalkyni, aby předložila znalecký posudek. Dne datum znalkyně soudu předložila znalecký posudek. Dne datum soud rozhodl o znalečném. Dne datum soud rozeslal znalecký posudek účastníkům řízení. Dne datum žalobce navrhl výslech znalkyně. Dne datum soud nařídil ústní jednání na datum. Dne datum se konalo druhé jednání ve věci, při kterém byly vyslechnuta znalkyně. Soud ústní jednání odročil na neurčito za účelem zadání znaleckého posudku z oboru anonymizováno. Dne datum soud rozhodl o znalečném za účast znalkyně na ústním jednání. Dne datum soud ustanovil znalce z oboru anonymizováno a uložil mu ve lhůtě 2 měsíců vyšetřit žalovanou a dopracovat znalecký posudek anonymizováno v rozsahu vedeném v usnesení. Dne datum znalec soud přeložil znalecký posudek. Dne datum soud rozhodl o znalečném. Dne datum byl znalecký posudek soudem zaslán účastníkům řízení. Dne datum soud opět vyzval Úřad práce a Českou správu sociálního zabezpečení o poskytnutí součinnosti. Dne datum žalovaná zaslala soudu vyjádření ke znaleckému posudku. Dne datum žalobce navrhl výslech znalce. Dne datum proběhlo ústní jednání, na kterém byl vyslechnut znalec a jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na datum. Dne datum soud rozhodl o znalečném za účast znalce na ústním jednání. Dne datum Obvodní soud pro Prahu 10 vyhlásil rozsudek, jímž žalobu na zrušení vyživovací povinnosti zamítl. Dne datum podal žalobce odvolání. Dne datum soud rozhodl o výši povinnosti žalobce nahradit náklady státu představující uhrazené znalečné. Dne datum byl spis s odvoláním žalobce předložen odvolacímu soudu. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum byl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci datum, resp. výrok II. dne datum. Dne datum žalobce podal proti rozsudkům soudů obou stupňů ústavní stížnost, kterou Ústavní soud dne datum odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

6. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

8. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Soud po provedeném dokazování podstatným obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. Anonymizováno dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk, a tudíž není dán odpovědnostní titul státu za nemajetkovou újmu. Z tohoto důvodu pak soud neposuzoval splnění dalších podmínek odpovědnosti státu a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. Soud shodně s argumentací žalované uvádí, že neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, po jejímž uplynutí by bylo možno bez dalšího konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť přiměřenost délky řízení je nutno posuzovat vždy individuálně s ohledem na okolnosti konkrétního případu, jak plyne z ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva i Nejvyššího soudu České republiky.

15. Z obsahu spisu vyplynulo, že řízení bylo zahájeno dne datum a pravomocně skončeno dne datum, resp. dne datum odmítnutím ústavní stížnosti žalobce Ústavním soudem ČR, přičemž jeho délka byla ovlivněna zejména skutkovou a právní složitostí věci, která vyžadovala rozsáhlé dokazování, včetně opakovaného znaleckého zkoumání z oboru anonymizováno, výslechů znalců a zajišťování součinnosti více orgánů veřejné moci.

16. Soud provedeným dokazování dospěl k závěru, že jak Obvodní soud pro Prahu 6, tak i Obvodní soud pro Prahu 10 v řízení postupovaly plynule, soustavně a bez neodůvodněných prodlev, přičemž mezi jednotlivými úkony nedocházelo k dlouhým časovým mezerám, které by bylo možné kvalifikovat jako průtahy či nečinnost soudu. Doba řízení byla v počáteční fázi řízení ovlivněna nutností vyřešení otázky místní příslušnosti, kterou soudy řešili standardním způsobem, navíc v situaci, kdy místo skutečného bydliště v době podání žaloby označila až v průběhu řízení poté, co i přes snahu soudu ji doručit na tuto adresu, kterou žalobce označil v žalobě, nepřibírala soudem zaslanou výzvu k vyjádření k žalobě a soudu tak nezbylo než vycházet z údajů v CEO. V další fázi pak byla délka řízení ovlivněna zejména objektivní potřebou vypracování znaleckých posudků, jejichž časová náročnost nemůže být bez dalšího přičítána k tíži státu. Soud přihlédl rovněž k tomu, že znalecké dokazování probíhalo kontinuálně, znalci byli ustanovováni bez zbytečných průtahů, soud reagoval na jejich podání bezodkladně a v návaznosti na výsledky dokazování nařizoval další jednání, čímž byl zachován koncentrovaný a efektivní postup řízení.

17. Na základě uvedených skutečností soud uzavřel, že celková délka řízení, posuzovaná ve světle jeho složitosti, chování účastníků a postupu soudu, nepřekročila mez přiměřenosti, a proto nebylo možné dospět k závěru o porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

18. S ohledem na závěru soudu o absenci odbornostního titulu ve smyslu zákona č. 82/2998 Sb. pak soudu tedy nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn plným úspěchem žalované ve věci, která svým chováním, kdy předběžně uplatněný nárok žalobce řádně projednala a nedala důvod k podání žaloby. Soud tak žalované přiznal náhradu nákladů ve výší jednoho režijního paušálu ve výši 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření ve věci. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.