19 C 23/2024
č. j. 19 C 23/2024-46
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: anonymizováno proti žalovanému: anonymizováno pro zaplacení 90 388 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 90 388 Kč, se zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 14,25 % ročně z částky 90 388 Kč od , datum, do , datum, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 90 388 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nájemní smlouvy z , datum, a následné dohody o uznání dluhu a jeho úhradě ze dne , datum, .Žalovaný se k žalobě vyjádřil přípisem ze dne , datum, , ve kterém uvedl, že celou dlužnou částku žalobci uhradil dne , datum, s tím, že toto obranné tvrzení doložil výpisem ze svého bankovního účtu.Žalobkyně na výzvu soudu ze dne , datum, k přípisu žalovaného ze dne , datum, nereagovala.Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci se nereagovali na výzvu soudu s poučením dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a tedy konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl podle § 115a o. s. ř., tedy bez nařízení jednání.Z dohody o uznání dluhu uzavřené mezi společností , anonymizováno, jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný uznal, že žalobkyně (za kterou jedná na základě komisionářské smlouvy společnost , anonymizováno, ) má vůči žalovanému splatnou pohledávku na nájemném a zálohách na služby ve výši 108 388 Kč. Tuto pohledávku se žalovaný zavázal uhradit na bankovní účet číslo , anonymizováno, .Z komisionářské smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako komitentem a společností , anonymizováno, jako komisionářem dne , datum, má soud za prokázané, že společnost , anonymizováno, je zmocněna zajišťovat vlastním jménem na účet žalobkyně správu nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně.Z výzvy k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně výzva žalovaného k úhradě dlužné částky specifikované k předchozím odstavci do 10 dní od doručení této výzvy.Z výpisu z účtu č. , anonymizováno, vedeného na jméno žalovaného vedeného u , anonymizováno, má soud za prokázané, že dne , datum, došlo k úhradě částky 90 389 Kč z tohoto účtu na bankovní účet společnosti , anonymizováno, č. , anonymizováno, .Soud posoudil shora popsaný skutkových stav, jak tento plyne z předložených důkazů, s odkazem na ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, podle něhož platí, že „Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení svůj dluh, který před podáním žaloby písemně uznal, uhradil a soudu úhradu prokázal, a žalobce na tuto úhradu i přes výzvu soudu nijak procesně nereagoval (např. částečným zpětvzetím žaloby v rozsahu úhrady provedené žalovaným), soudu nezbylo, než žalobu v rozsahu uhrazené jistiny zamítnout.Nicméně vzhledem k tomu, že z předložených důkazů je zřejmé, že žalobce byl v prodlení s úhradou dlužné částky, a to i přes písemnou výzvu žalobkyně, resp. společnosti , anonymizováno, , přiznal soud žalobkyni zákonný úrok z prodlení v požadované výši, tj. od momentu podání žaloby do faktické úhrady dluhu.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč. Tyto náklady sestávají nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření ve věci samé).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.