19 C 255/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem PSČ obec a číslo právně zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO, sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 zastoupený Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO, sídlem Rašínovo nábř. 390/42, 128 00 Nové Město o náhradu škody a nemajetkové újmy

I. Řízení se co do částky 1 004,02 Kč zastavuje.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení, jejichž výše bude určena v písemném vyhotovení rozhodnutí do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalovaného.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném náhrady majetkové újmy v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním proti jeho osobě. Žalobce uvedl, že proti jeho osobě bylo zahájeno trestní stíhání pro přečin poškození lesa podle § 295 odst. 1, odst. 2, písm. a), b) trestního zákoníku, resp. § 295 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Po proběhnutí několika hlavních líčení byl žalobce rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby. Žalobci si v souvislosti s trestním stíháním zvolil právního zástupce, kterému uhradil celkem na nákladech obhajoby částku 54 052 Kč a dále žalobci vznikly náklady na cestovném z místa svého bydliště obec k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti k hlavním líčením (celkem 10 jízd) ve výši 5 022 Kč. Dále žalobce nárokoval nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Vězeňské služby ve výši 50 000 Kč, a to z důvodu, že žalobce vykonával trest odnětí svobody ve stát. instituce, přičemž dne datum požádal o zařazení na nestřežené pracoviště závodní kuchyně. Na to mu bylo vrchním komisařem stát. instituce sděleno, že toto není možné z důvodu, že nemá uzavřeny všechny trestní věci. Žalobce zjišťoval, zda je proti němu vedeno další trestní stíhání, kdy mu vedoucím správního oddělení věznice bylo sděleno, že není žádný poznatek o dalším jeho trestním stíhání. Následně se žalobce obrátil na veřejnou ochránkyni práv anonymizováno jméno příjmení, která uvedenou věc řešila s tím, že od ředitele věznice podle jeho vyjádření, zjistila, že v průběhu měsíce ledna, února roku rok obdržela věznice žádost Policie ČR k zajištění úkonu - podání vysvětlení, neboť žalobce byl podezřelý z páchání hospodářské trestné činnosti. Po této žádosti podle sdělení policie měla být za dva roky tj. dne datum podána na obžalovaného obžaloba, což se týkalo trestní věci, ve které byl žalobce zproštěn. Věznice se tak podle veřejné ochránkyně práv dopustila pochybení týkající se zamítnutí žádosti žalobce o zařazení na nestřežené pracoviště, neboť v průběhu roku rok v měsíci lednu a únoru nebyl žalobce kontaktován policií a nebyly vůči němu prováděny žádné kroky po zahájení trestního stíhání. Tedy nebyly dodány takové skutečnosti, prokazující, že by v době své žádosti o zařazení na nestřežené pracoviště závodní kuchyň, byl žalobce prošetřován či dokonce stíhán orgány činnými v trestním řízení a z tohoto důvodu nemělo být o zařazení žalobce rozhodnuto zamítavě. Žalobce proto nárokuje částku 50 000 Kč, jakožto nemajetkovou újmu, která mu tímto postupem stát. instituce vznikla. Dále žalobce požaduje nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu obec, sp.zn. spisová značka z důvodu, že nebylo včas rozhodnuto o žádosti žalobce o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, zejména z důvodu, že Okresní soud v Uherském Hradišti, nechtěl Okresnímu soudu obec, který rozhodoval o této žádosti, zapůjčit spis Obvodního soudu pro Prahu 7 vedený pod sp. zn. spisová značka a nemohlo tak být nařízeno jednání o podmíněném propuštění. Teprve po opakovaných výzvách byl tento spis Okresnímu soudu v Opavě zaslán a posléze bylo o návrhu žalobce rozhodnuto a tento byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. Za tento nesprávný úřední postup žalobce rovněž nárokuje částku 50 000 Kč, jakožto nemajetkovou újmu.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že žalobce u něj dne datum předběžně uplatnil nárok na náhradu majetkové i nemajetkové újmy ve výši 79 074 Kč (obhajné ve výši 54 052 Kč, cestovné žalobce ve výši 5 022 Kč a nemajetkovou újmu za nezákonně vedené trestní stíhání ve výši 20 000 Kč), to vše v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Uherském Hradišti, pod sp.zn. spisová značka. Rovněž žalovaný potvrdil, že žalobce u něj uplatnil nárok na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Vězeňské služby – stát. instituce, a to ve výši 50 000. Kč. Žalovaný dále sdělil, že nárokem na obhajné se nezabýval, neboť tento vzal žalobce podáním ze dne datum zpět. Na cestovném žalobci uhradil částku ve výši 4 017,98 Kč a na nemajetkové újmě z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání částku ve výši 20 000 Kč a současně se žalobci omluvil. Ohledně nároku na nemajetkovou újmu z důvodu nesprávného úředního postupu stát. instituce, vznesl žalovaný námitku promlčení. Obdobně pak u nároku na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Opavě, v řízení vedeném pod sp.zn. spisová značka, nad to, nebyl tento nárok u žalovaného předběžně uplatněn.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaný mimosoudně hradil žalobci částku ve výši 4 017,98 Kč představující nárok žalobce na náhradu škody v podobě cestovného a dále částku ve výši 20 000 Kč, jakožto nemajetkovou újmu z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání a nárok na zaplacení částky ve výši 54 052 Kč představující vynaložené náklady na obhajobu vzal žalobce po podání žaloby zpět, neboť tuto částku mu vypořádal Okresní soud v Uherském Hradišti v rámci přiznání bezplatné obhajoby, postupoval zdejší soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení stran této částky usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací a usnesením ze dne datum (při ústním jednání konaném dne datum) zastavil. Jelikož žalobce při jednání konaném dne datum vzal svou žalobu co do částky 1 004,02 Kč, představující neuhrazenou část nákladů žalobce na cestovné zpět, posupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. a řízení stran této částky výrokem I. rozsudku zastavil.

4. Předmětem řízení tak zůstal nárok na zaplacení nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup Vězeňské služby ve výši 50 000 Kč a nárok na zaplacení nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup Okresního soudu obec pod sp. zn. spisová značka ve výši 50 000 Kč, čemuž žalobce doplnil svůj žalobní petit, neboť žalobcem podaná žaloba žalobní petit postrádala, a to po poučení soudu podle ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř, při ústním jednání konaném dne datum, s tím, že žalobce nárokuje po žalovaném zaplacení částky ve výši 100 000 Kč.

5. V rámci doplněných skutkových tvrzení žalobce podáním ze dne datum soudu sdělil, že nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Opavě, v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka, předběžně u žalovaného neuplatnil, tuto nemajetkovou újmu uplatnil teprve u zdejšího soudu podáním ze dne datum.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný vznesl námitku promlčení stran obou žalobních nároků, zabýval se soud nejprve touto námitkou z hlediska procesní ekonomie. Za tímto účelem provedl dokazování spisem Okresního soudu v Opavě, sp. zn. spisová značka, konkrétně žádostí o podmínečné propuštění ze dne datum, usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací a dopis veřejné ochránkyně práv ze dne datum. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobce podáním ze dne datum doručené Okresnímu soudu v Opavě dne datum požádal o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. O této žádosti bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne datum tak, že byl žalobce z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Dopisem ze dne datum (doručená žalobci do vlastních rukou, jak uvedl ve své žalobě) sdělila veřejná ochránkyně práv k jeho podnětu ze dne datum, ve znění doplnění ze dne datum, že v době podání dané žádosti o zařazení na nestřežené pracoviště nebylo žalobci sděleno žádné obvinění a jelikož věznice neprokázala důvody, proč nebylo žádosti žalobce o zařazení na nestřežené pracoviště vyhověno (neobjasněn důvod„ neuzavření všech trestních věcí“) přistoupila ochránkyně práv k šetření, při čemž na základě uvedeného došla k přesvědčení, že stát. instituce se dopustila pochybení spočívajícího„ nepřiléhavém (nepravdivém) odůvodnění zamítnutí žádosti žalobce o pracovní zařazení na nestřežené pracoviště závodní kuchyně“. Dále veřejná ochránkyně práv v tomto dopise uzavřela, že věznice se dopustila pochybení spočívající v nedostatečném odůvodnění zamítnutí žádosti žalobce o zařazení na nestřežené pracoviště.

7. Podle ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

8. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na citované zákonné ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o dvou skutečnostech. Vědomost byť jen o jedné z nich počátek běhu promlčecí lhůty nezakládá. První okolností je, že poškozenému vznikla škoda. Poškozený musí mít povědomí o tom, že došlo k újmě. V tomto konkrétním případě v jeho osobní sféře. Druhou okolností rozhodnout pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty je vědomost o tom, kdo za škodu odpovídá. Pro naplnění této okolnosti je proto podstatná vědomost poškozeného o tom, čí nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí mu újmu způsobilo. Není již podstatné, jak poškozený tuto skutečnost právně vyhodnotí, tj. zda si učiní správný úsudek o tom, kdo je za způsobenou škodu právně odpovědný. Ustanovení § 32 odst. 3 zákona kombinuje dvě promlčecí lhůty, a to 6 měsíční subjektivní a 10 letou objektivní. I zde platí, že k promlčení nároku dojde marným uplynutím jedné z promlčecích lhůt, a to i tehdy, pokud ještě druhá promlčecí lhůta běží. Platí, že pojem„ právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen“ v sobě zahrnuje jak samotné nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, tak i vznik odškodnitelné újmy v poměrech poškozeného (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 31 Cdo 4835/2014). Šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta počíná svůj běh ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tj. kdy se poškozený dozví o zásahu do svých práv, pokud zásah vnímá úkorně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 1249/2014 nebo NS 30 Cdo 2040/2012). Vědomost o vzniku nemajetkové újmy v sobě nezahrnuje vědomost o všech stránkách zásahu do práv poškozeného, ta je podstatná ve vztahu k rozsahu vzniklé nemajetkové újmy, resp. její intenzitě, nikoliv pro vědomost o tom, že nemajetková újma vznikla. Pokud pak nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem – nepřiměřenou délkou řízení, lze náhradu nemajetkové újmy požadovat do 6 měsíců od skončení řízení.

9. S odkazem na uvedené v odstavci 8, stran nároku žalobce na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu stát. instituce, je zřejmé, že žalobce se nejpozději dopisem veřejné ochránkyně práv ze dne datum dozvěděl, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu stát. instituce, a to konkrétně tím, tato nepřiléhavě (nepravdivě a nedostatečně) odůvodnila své rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobce o pracovní zařazení na nestřežené pracoviště závodní kuchyně. Žalobce se tedy nejpozději tímto okamžikem dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tedy o případném zásahu do jeho osobnostních práv a o tom, kdo za nesprávný úřední postup odpovídá. Jelikož svůj nárok předběžně u žalovaného uplatnil u žalovaného až dne datum je zřejmé, že jeho nárok byl promlčen již k datu předběžného uplatnění nároku u žalovaného.

10. Obdobně pak soud postupoval u nároku na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu obec v řízení vedené pod sp. zn. spisová značka, kdy ze skutkových tvrzení žalobce se podává, že tuto nemajetkovou újmu požaduje z důvodu, že o jeho žádosti o podmíněné propuštění ze dne datum bylo rozhodnuto až usnesením tohoto soudu ze dne datum, tedy soud dovodil, že nemajetkovou újmu požaduje z titulu nepřiměřené délky uvedeného řízení. Jelikož i v tomto případě je zákonná subjektivní promlčecí lhůta šestiměsíční a odvíjí se od doby skončení namítaného řízení, tj. v daném případě od data datum, kterým bylo uvedené řízení pravomocně skončeno, je i v tomto případě nárok žalobce promlčen, když tento nárok uplatnil u soudu až dne datum.

11. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaný ve svém vyjádření ze dne datum uvedl, že nárok na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Okresního soudu obec, sp.zn. spisová značka nebyl předběžně u žalovaného uplatněn. Za dané situace výjimečně není nutné vyžadovat po poškozeném uplatnění nároku u příslušné organizační složky státu, když z vyjádření žalovaného je zřejmé, že plnit nehodlá (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 727/2011).

12. Na základě výše vyloženého proto soud žalobu zamítl jako neopodstatněnou z důvodu promlčení obou nároků na náhradu nemajetkové újmy, aniž by se zabýval splněním dalších odpovědnostních podmínek v podobě existence nesprávného úředního postupu, vzniku škody a příčinné souvislosti.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. za použití § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce požadoval zaplacení částky ve výši 209 074 Kč (obhajné 54 052 Kč, cestovné žalobce 5 022 Kč, nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup věznice ve výši 50 000 Kč a nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup Okresního soudu v Opavě 50 000 Kč). Předmětem řízení tak byly dva nároky – u nároku na náhradu škody byl žalobce převážně neúspěšný – v rozsahu částky 55 056 Kč a u nároku na nemajetkovou újmu byl žalobce neúspěšný. Za tarifní hodnostu soud podle ustanovení § 12 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 7, ustanovením § 9 odst. 4 písm. a) považoval součet tarifních hodnot spojených věcí (tj. u náhrady škody ve výši 59 074 Kč + u nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč (2x 50 000) – srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 1435/2015). Žalobce byl úspěšný v rozsahu 4 018 Kč tj. 3% (majetková škoda) a v částce 155 056 Kč tj. 97% byl naopak neúspěšný (majetková škoda ve výši 55 0562 Kč a nemajetková újma ve výši 100 000 Kč). Protože tak byl žalovaný neúspěšný v poměrně nepatrné části nároku, přiznal mu soud plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši 2 700 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 1,3 písm. a), b), c) a ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu (9 úkonů první služby po 300 Kč - vyjádření ve věci samé, 4x příprava na jednání a 4x účast na jednání). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný povinnost stanovenou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.