19 C 255/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem PSČ obec a číslo právně zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO , sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 zastoupený Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO , sídlem Rašínovo nábř. 390/42, 128 00 Nové Město o náhradu škody a nemajetkové újmy

I. Řízení se co do částky 1 004,02 Kč zastavuje.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení, jejichž výše bude určena v písemném vyhotovení rozhodnutí do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalovaného.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném náhrady majetkové újmy v souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním proti jeho osobě. Žalobce uvedl, že proti jeho osobě bylo zahájeno trestní stíhání pro přečin poškození lesa podle § 295 odst. 1, odst. 2, písm. a), b) trestního zákoníku, resp. § 295 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Po proběhnutí několika hlavních líčení byl žalobce rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby. Žalobci si v souvislosti s trestním stíháním zvolil právního zástupce, kterému uhradil celkem na nákladech obhajoby částku 54 052 Kč a dále žalobci vznikly náklady na cestovném z místa svého bydliště [obec] k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti k hlavním líčením (celkem 10 jízd) ve výši 5 022 Kč. Dále žalobce nárokoval nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Vězeňské služby ve výši 50 000 Kč, a to z důvodu, že žalobce vykonával trest odnětí svobody ve [stát. instituce], přičemž dne [datum] požádal o zařazení na nestřežené pracoviště závodní kuchyně. Na to mu bylo vrchním komisařem [stát. instituce] sděleno, že toto není možné z důvodu, že nemá uzavřeny všechny trestní věci. Žalobce zjišťoval, zda je proti němu vedeno další trestní stíhání, kdy mu vedoucím správního oddělení věznice bylo sděleno, že není žádný poznatek o dalším jeho trestním stíhání. Následně se žalobce obrátil na veřejnou ochránkyni práv [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která uvedenou věc řešila s tím, že od ředitele věznice podle jeho vyjádření, zjistila, že v průběhu měsíce ledna, února roku [rok] obdržela věznice žádost Policie ČR k zajištění úkonu - podání vysvětlení, neboť žalobce byl podezřelý z páchání hospodářské trestné činnosti. Po této žádosti podle sdělení policie měla být za dva roky tj. dne [datum] podána na obžalovaného obžaloba, což se týkalo trestní věci, ve které byl žalobce zproštěn. Věznice se tak podle veřejné ochránkyně práv dopustila pochybení týkající se zamítnutí žádosti žalobce o zařazení na nestřežené pracoviště, neboť v průběhu roku [rok] v měsíci lednu a únoru nebyl žalobce kontaktován policií a nebyly vůči němu prováděny žádné kroky po zahájení trestního stíhání. Tedy nebyly dodány takové skutečnosti, prokazující, že by v době své žádosti o zařazení na nestřežené pracoviště závodní kuchyň, byl žalobce prošetřován či dokonce stíhán orgány činnými v trestním řízení a z tohoto důvodu nemělo být o zařazení žalobce rozhodnuto zamítavě. Žalobce proto nárokuje částku 50 000 Kč, jakožto nemajetkovou újmu, která mu tímto postupem [stát. instituce] vznikla. Dále žalobce požaduje nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu [obec], sp.zn. [spisová značka] z důvodu, že nebylo včas rozhodnuto o žádosti žalobce o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, zejména z důvodu, že Okresní soud v Uherském Hradišti, nechtěl Okresnímu soudu [obec], který rozhodoval o této žádosti, zapůjčit spis Obvodního soudu pro Prahu 7 vedený pod sp. zn. [spisová značka] a nemohlo tak být nařízeno jednání o podmíněném propuštění. Teprve po opakovaných výzvách byl tento spis Okresnímu soudu v Opavě zaslán a posléze bylo o návrhu žalobce rozhodnuto a tento byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. Za tento nesprávný úřední postup žalobce rovněž nárokuje částku 50 000 Kč, jakožto nemajetkovou újmu.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že žalobce u něj dne [datum] předběžně uplatnil nárok na náhradu majetkové i nemajetkové újmy ve výši 79 074 Kč (obhajné ve výši 54 052 Kč, cestovné žalobce ve výši 5 022 Kč a nemajetkovou újmu za nezákonně vedené trestní stíhání ve výši 20 000 Kč), to vše v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Uherském Hradišti, pod sp.zn. [spisová značka]. Rovněž žalovaný potvrdil, že žalobce u něj uplatnil nárok na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Vězeňské služby – [stát. instituce], a to ve výši 50 000. Kč. Žalovaný dále sdělil, že nárokem na obhajné se nezabýval, neboť tento vzal žalobce podáním ze dne [datum] zpět. Na cestovném žalobci uhradil částku ve výši 4 017,98 Kč a na nemajetkové újmě z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání částku ve výši 20 000 Kč a současně se žalobci omluvil. Ohledně nároku na nemajetkovou újmu z důvodu nesprávného úředního postupu [stát. instituce], vznesl žalovaný námitku promlčení. Obdobně pak u nároku na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Opavě, v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka], nad to, nebyl tento nárok u žalovaného předběžně uplatněn.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaný mimosoudně hradil žalobci částku ve výši 4 017,98 Kč představující nárok žalobce na náhradu škody v podobě cestovného a dále částku ve výši 20 000 Kč, jakožto nemajetkovou újmu z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání a nárok na zaplacení částky ve výši 54 052 Kč představující vynaložené náklady na obhajobu vzal žalobce po podání žaloby zpět, neboť tuto částku mu vypořádal Okresní soud v Uherském Hradišti v rámci přiznání bezplatné obhajoby, postupoval zdejší soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení stran této částky usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a usnesením ze dne [datum] (při ústním jednání konaném dne [datum]) zastavil. Jelikož žalobce při jednání konaném dne [datum] vzal svou žalobu co do částky 1 004,02 Kč, představující neuhrazenou část nákladů žalobce na cestovné zpět, posupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. a řízení stran této částky výrokem I. rozsudku zastavil.

4. Předmětem řízení tak zůstal nárok na zaplacení nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup Vězeňské služby ve výši 50 000 Kč a nárok na zaplacení nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup Okresního soudu [obec] pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 50 000 Kč, čemuž žalobce doplnil svůj žalobní petit, neboť žalobcem podaná žaloba žalobní petit postrádala, a to po poučení soudu podle ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř, při ústním jednání konaném dne [datum], s tím, že žalobce nárokuje po žalovaném zaplacení částky ve výši 100 000 Kč.

5. V rámci doplněných skutkových tvrzení žalobce podáním ze dne [datum] soudu sdělil, že nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Opavě, v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], předběžně u žalovaného neuplatnil, tuto nemajetkovou újmu uplatnil teprve u zdejšího soudu podáním ze dne [datum].

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný vznesl námitku promlčení stran obou žalobních nároků, zabýval se soud nejprve touto námitkou z hlediska procesní ekonomie. Za tímto účelem provedl dokazování spisem Okresního soudu v Opavě, sp. zn. [spisová značka], konkrétně žádostí o podmínečné propuštění ze dne [datum], usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a dopis veřejné ochránkyně práv ze dne [datum]. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobce podáním ze dne [datum] doručené Okresnímu soudu v Opavě dne [datum] požádal o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. O této žádosti bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne [datum] tak, že byl žalobce z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] (doručená žalobci do vlastních rukou, jak uvedl ve své žalobě) sdělila veřejná ochránkyně práv k jeho podnětu ze dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], že v době podání dané žádosti o zařazení na nestřežené pracoviště nebylo žalobci sděleno žádné obvinění a jelikož věznice neprokázala důvody, proč nebylo žádosti žalobce o zařazení na nestřežené pracoviště vyhověno (neobjasněn důvod„ neuzavření všech trestních věcí“) přistoupila ochránkyně práv k šetření, při čemž na základě uvedeného došla k přesvědčení, že [stát. instituce] se dopustila pochybení spočívajícího„ nepřiléhavém (nepravdivém) odůvodnění zamítnutí žádosti žalobce o pracovní zařazení na nestřežené pracoviště závodní kuchyně“. Dále veřejná ochránkyně práv v tomto dopise uzavřela, že věznice se dopustila pochybení spočívající v nedostatečném odůvodnění zamítnutí žádosti žalobce o zařazení na nestřežené pracoviště.

7. Podle ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

8. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na citované zákonné ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o dvou skutečnostech. Vědomost byť jen o jedné z nich počátek běhu promlčecí lhůty nezakládá. První okolností je, že poškozenému vznikla škoda. Poškozený musí mít povědomí o tom, že došlo k újmě. V tomto konkrétním případě v jeho osobní sféře. Druhou okolností rozhodnout pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty je vědomost o tom, kdo za škodu odpovídá. Pro naplnění této okolnosti je proto podstatná vědomost poškozeného o tom, čí nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí mu újmu způsobilo. Není již podstatné, jak poškozený tuto skutečnost právně vyhodnotí, tj. zda si učiní správný úsudek o tom, kdo je za způsobenou škodu právně odpovědný. Ustanovení § 32 odst. 3 zákona kombinuje dvě promlčecí lhůty, a to 6 měsíční subjektivní a 10 letou objektivní. I zde platí, že k promlčení nároku dojde marným uplynutím jedné z promlčecích lhůt, a to i tehdy, pokud ještě druhá promlčecí lhůta běží. Platí, že pojem„ právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen“ v sobě zahrnuje jak samotné nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, tak i vznik odškodnitelné újmy v poměrech poškozeného (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 31 Cdo 4835/2014). Šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta počíná svůj běh ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tj. kdy se poškozený dozví o zásahu do svých práv, pokud zásah vnímá úkorně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 1249/2014 nebo NS 30 Cdo 2040/2012). Vědomost o vzniku nemajetkové újmy v sobě nezahrnuje vědomost o všech stránkách zásahu do práv poškozeného, ta je podstatná ve vztahu k rozsahu vzniklé nemajetkové újmy, resp. její intenzitě, nikoliv pro vědomost o tom, že nemajetková újma vznikla. Pokud pak nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem – nepřiměřenou délkou řízení, lze náhradu nemajetkové újmy požadovat do 6 měsíců od skončení řízení.

9. S odkazem na uvedené v odstavci 8, stran nároku žalobce na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu [stát. instituce], je zřejmé, že žalobce se nejpozději dopisem veřejné ochránkyně práv ze dne [datum] dozvěděl, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu [stát. instituce], a to konkrétně tím, tato nepřiléhavě (nepravdivě a nedostatečně) odůvodnila své rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobce o pracovní zařazení na nestřežené pracoviště závodní kuchyně. Žalobce se tedy nejpozději tímto okamžikem dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tedy o případném zásahu do jeho osobnostních práv a o tom, kdo za nesprávný úřední postup odpovídá. Jelikož svůj nárok předběžně u žalovaného uplatnil u žalovaného až dne [datum] je zřejmé, že jeho nárok byl promlčen již k datu předběžného uplatnění nároku u žalovaného.

10. Obdobně pak soud postupoval u nároku na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu Okresního soudu [obec] v řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], kdy ze skutkových tvrzení žalobce se podává, že tuto nemajetkovou újmu požaduje z důvodu, že o jeho žádosti o podmíněné propuštění ze dne [datum] bylo rozhodnuto až usnesením tohoto soudu ze dne [datum], tedy soud dovodil, že nemajetkovou újmu požaduje z titulu nepřiměřené délky uvedeného řízení. Jelikož i v tomto případě je zákonná subjektivní promlčecí lhůta šestiměsíční a odvíjí se od doby skončení namítaného řízení, tj. v daném případě od data [datum], kterým bylo uvedené řízení pravomocně skončeno, je i v tomto případě nárok žalobce promlčen, když tento nárok uplatnil u soudu až dne [datum].

11. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že nárok na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Okresního soudu [obec], sp.zn. [spisová značka] nebyl předběžně u žalovaného uplatněn. Za dané situace výjimečně není nutné vyžadovat po poškozeném uplatnění nároku u příslušné organizační složky státu, když z vyjádření žalovaného je zřejmé, že plnit nehodlá (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 727/2011).

12. Na základě výše vyloženého proto soud žalobu zamítl jako neopodstatněnou z důvodu promlčení obou nároků na náhradu nemajetkové újmy, aniž by se zabýval splněním dalších odpovědnostních podmínek v podobě existence nesprávného úředního postupu, vzniku škody a příčinné souvislosti.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. za použití § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce požadoval zaplacení částky ve výši 209 074 Kč (obhajné 54 052 Kč, cestovné žalobce 5 022 Kč, nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup věznice ve výši 50 000 Kč a nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup Okresního soudu v Opavě 50 000 Kč). Předmětem řízení tak byly dva nároky – u nároku na náhradu škody byl žalobce převážně neúspěšný – v rozsahu částky 55 056 Kč a u nároku na nemajetkovou újmu byl žalobce neúspěšný. Za tarifní hodnostu soud podle ustanovení § 12 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 7, ustanovením § 9 odst. 4 písm. a) považoval součet tarifních hodnot spojených věcí (tj. u náhrady škody ve výši 59 074 Kč + u nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč (2x 50 000) – srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 1435/2015). Žalobce byl úspěšný v rozsahu 4 018 Kč tj. 3% (majetková škoda) a v částce 155 056 Kč tj. 97% byl naopak neúspěšný (majetková škoda ve výši 55 0562 Kč a nemajetková újma ve výši 100 000 Kč). Protože tak byl žalovaný neúspěšný v poměrně nepatrné části nároku, přiznal mu soud plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši 2 700 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 1,3 písm. a), b), c) a ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu (9 úkonů první služby po 300 Kč - vyjádření ve věci samé, 4x příprava na jednání a 4x účast na jednání).