19 C 27/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci Žalobce: osobní údaje žalobce sídlem: adresa žalobkyně zastoupeného: Mgr. jméno příjmení , advokát, sídlem: adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného IČO , sídlem: adresa státního zastupitelství o zaplacení 8 151,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8 151,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 8 151,50 Kč za období od 2. 5. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 356 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3.2.2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu bývalé soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] v řízení vedeném před Exekutorským úřadem ve Strakonicích pod sp. zn. [spisová značka]. Předběžně u žalované uplatnil žádost o přiznání přiměřeného zadostiučinění dne 1.11.2018, ke dni podání žaloby na nárok nebylo ani z části hrazeno. Žalobce popisoval průběh předmětného řízení, když na základě exekučního návrhu žalobce (oprávněného věřitele) ze dne 20.7.2009 k vymožení povinnosti povinného dlužníka [jméno] [příjmení], vyplývajícího z platebního výměru [číslo jednací] ze dne 31.10.2007 vydaného [žalobcem], byla usnesením Okresního soudu ve Znojmě dne 21.8.2009 pod č. j. [číslo jednací] nařízena exekuce na majetek povinného. Okresní soud ve Znojmě zároveň usnesením pověřil k provedení exekuce k uspokojení pohledávky žalobce soudní exekutorku JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobce se přípisem ze dne 16.3.2018 doručeným 20.3.2018 dozvěděl ke své podané žádosti o sdělení stavu řízení, že předmětná exekuce se jeví jako ukončená, přičemž dotazované finanční prostředky ve výši 8 151,50 Kč připadající na náklady exekučního řízení žalobce nemá aktuální nástupce JUDr. [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení], k dispozici k vyplacení, neboť se nenacházejí na bankovním účtu Exekutorského úřadu Strakonice, ačkoliv byly vymoženy. Následně mu bylo doručeno oznámení o skončení exekuce z 19.12.2011, které do té doby žalobci zasláno nebylo. Taktéž následně komunikací s JUDr. [příjmení], soudním exekutorem, žalobce zjistil, že vymožené finanční prostředky nemá JUDr. [příjmení] k dispozici, neboť nedošlo k jejich převzetí od JUDr. [příjmení] a bývalá soudní exekutorka finanční prostředky nadále zadržuje bez právního důvodu. S ohledem na skutečnost, že exekuce skončila úplným vymožením pohledávky žalobce jakožto oprávněného, včetně příslušenství, tedy bývalá soudní exekutorka JUDr. [příjmení] vymohla na majetku povinném nárok oprávněného, avšak tento následně žalobci nevyplatila, je založen odpovědnostní titul ve smyslu zákona č. 82/98 Sb.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] před Exekutorským úřadem ve Strakonicích JUDr. [jméno] [příjmení], ve výši 8 151,50 Kč, jakožto nároku na náhradu škody v souvislosti s nesprávným úředním postupem. Žalovaná uvedla, že následně vyzvala žalobce k doplnění plné moci dne 6.10.2020 pro právního zástupce žalobce, neboť s ohledem na přiloženou plnou moc již z roku 2012 měla pochybnosti ohledně aktuálního právního zastoupení žalobce. Žalobce odmítl poskytnout součinnost, novou plnou moc nezaložil, až dne 4.11.2020 doručil žalované plnou moc datovanou dne 11.9.2020, avšak v odlišné právní věci, než je tato projednávaná. Žalovaná proto sporovala řádné doložení plné moci ze strany žalobce a tedy oprávnění právního zástupce jej v tomto řízení zastupovat. Nad rámec shora uvedeného potom uvedla, že neměla k dispozici předmětný spisový materiál, nebyla tedy schopna vydat relevantní stanovisko ve věci. Uvedla, že z dostupných skutkových tvrzení lze dospět k závěru, že již 21.12.2011 byla zástupci žalobce doručena písemnost týkající se vydání příkazu k úhradě nákladů exekuce, kdy mimo jiné pod výrokem II. bylo uvedeno, že povinný je povinen zaplatit oprávněnému na nákladech exekuce částku 8 151,50 Kč. Až následně dne 1.3.2018, tedy po ukončení činnosti exekutorky JUDr. [příjmení] k 30.6.2016, byla doručena žádost žalobce o sdělení aktuálního stavu exekučního řízení, když dosud bylo zaplaceno plnění pouze ve výši 450 Kč. Taktéž žalovaná rekapitulovala vydání příkazu k úhradě nákladů exekuce a taktéž ukončení samotné exekuce rozhodnutím z 19.12.2011. Žalovaná dále uvedla, že 16.3.2018 JUDr. [jméno] [příjmení], nový exekutor, sdělil žalobci, že předmětná exekuce je ukončena jakožto vymožená. S ohledem na shora uvedené pak žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného nároku ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 OdpŠk, když uvedla, že již samotná exekuce byla ukončena v roce 2011 a minimálně z doručeného příkazu k náhradě nákladů exekuce muselo být žalobci zřejmé, že je exekuce skončena. Uplatněný nárok proto shledávala promlčeným. V případě jiného právního posouzení pak taktéž sporovala nárok žalobce na náhradu nákladů řízení, případně příslušenství.

3. Soud ve věci rozhodl dle ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení ústního jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, žalobce již v samotné žalobě, žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 20.4.2021. Soud proto věc projednal a rozhodl na základě listinných důkazů předložených ze strany účastníků, aniž by jednání nařizoval.

4. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované dne 1.11.2018, jakožto nároku na náhradu škody, která mu měla vzniknout ve výši 8 151,50 Kč v souvislosti s nesprávným úředním postupem bývalé soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] v řízení vedeném před Exekutorským úřadem ve Strakonicích pod sp. zn. [spisová značka]. Taktéž bylo učiněno nesporným, že žalovaná na nárok ani z části nehradila. Ze spisu Exekutorského úřadu Strakonice, sp. zn. [spisová značka] má soud za zjištěno, že na základě usnesení Okresního soudu ve Znojmě, č. j. [číslo jednací] ze dne 24.8.2009 byla nařízena exekuce ve věci oprávněného, současného žalobce, proti povinnému [jméno] [příjmení], z pravomocného a vykonatelného platebního výměru Městského úřadu ve Znojmě [číslo jednací] ze dne 15.12.2008 k vymožení pohledávky ve výši 500 Kč, pod výrokem III. provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad ve Strakonicích. Dále má soud za zjištěno, že ve věci byl vydán exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] ze dne 20.1.2010, jímž byly nařízeny exekuce srážkami ze mzdy povinného, taktéž byla vydána výzva ke splnění vymáhaní povinnosti z 20.1.2010 adresovaná samotnému povinnému, ve které jsou již vyčísleny náklady oprávněného ve výši 8 151,50 Kč Tyto listiny byly povinnému doručeny 23.1.2010. Na usnesení o nařízení exekuce je vyznačena doložka právní moci 9.2.2010. Z výpisu z účtu Komerční banky má soud dále za zjištěno, že byla provedena srážka z účtu povinného ve výši 500 Kč 23.2.2011. Dále pak bylo zjištěno z jednotlivých pohybů na účtu sražení dalších částek ve výši 8 290 Kč. Z podání z 30.9.2011 zasílaného ze strany oprávněného, Města Znojma soudní exekutorce, má soud za zjištěno, že povinný potvrzoval přijetí exekučního příkazu č. j. [číslo jednací], v němž byla mimo jiné povinnému dlužníkovi uložena povinnost zaplatit oprávněnému věřiteli náhradu nákladů exekuce ve výši 8 151,50 Kč, upozorňoval na změnu DPH a tedy nutnost navýšení částky na 20% DPH ve výši celkově 8 220 Kč včetně DPH. Ze sdělení oprávněnému z 16.3.2018 zasílaného Exekutorským úřadem Strakonice, soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], právnímu zástupci žalobce má soud za zjištěno, že k žádosti z 1.3.2018 bylo sdělováno, že předmětná exekuce vedená JUDr. [jméno] [příjmení] byla již ukončena jako vymožená, s tím, že finanční prostředky se na účtu exekutora, který exekuci vymohl, nenacházejí a nebyly na nového exekutora převedeny. Z předcházející žádosti o sdělení aktuálního stavu exekučního řízení z 1.3.2018 zasílaného ze strany právního zástupce žalobce Exekutorskému úřadu ke sp. zn. [spisová značka] má soud za zjištěno, že žalobce se dotazoval ohledně obdržení dalšího finančního plnění, když bylo vyplaceno pouze 450 Kč, aktuálně ničeho dalšího uhrazeno nebylo. Z oznámení soudního exekutora a skončení exekuce a zániku pověření ze dne 19.12.2011 se podává, že došlo zcela k vymožení pohledávky oprávněného města Znojma (včetně příslušenství a nákladů exekuce), z detailu zprávy z datové schránky pak vyplývá, že toto rozhodnutí bylo zasíláno až dne 16.3.2018 a doručeno 20.3.2018 právnímu zástupci žalobce.

5. Podle § 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), odst. 1, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

6. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

7. Podle § 3 odst. 1 písm. b) OdpŠk, stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona (dále jen úřední osoby).

8. Podle § 5 OdpŠk písm. b) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 14 odst. 1, 3 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

11. Podle § 15 odst. 1, 2 OdpŠk přízná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 nejpozději se nárok promlčí za 10 let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

13. V projednávaném případě soud zjišťoval, zda jsou kumulativně splněny tři základní předpoklady pro náhradu škody žádané z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího ve vymožení a následném nevyplacení pohledávky exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] v řízení vedeném Exekutorským úřadem ve Strakonicích pod sp. zn. [spisová značka], když po právní stránce soud předmětnou věc posoudil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 32 odst. 1 OdpŠk, kdy se žalobce po žalovaném domáhal náhrady škody v celkové výši 8 151,50 Kč s příslušenstvím, jakožto plnění, které nebylo exekutorkou vyplaceno oprávněnému, ač bylo řádně vymoženo. Tato škoda měla vzniknout žalobci nesprávným úředním postupem exekutorky, a to porušením povinnosti vyplatit vymožené plnění v předmětném řízení. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem.

14. K námitce žalované, že nárok řádně uplatněn nebyl, a to s ohledem na skutečnost, že žalobkyně doložila v rámci předběžného projednání nároku starší plnou moc ze dne 21.2.2012, soud uvádí, že tato skutečnost byla následně zohledňována v rámci přiznání příslušenství, které žalobce žádal, když soud přisvědčil námitce žalované, že tato nárok nemohla pro nesoučinnost žalobce řádně v šestiměsíční lhůtě projednat, neboť žalobce odmítl poskytnout součinnost žalované a odmítl k výzvám 9.10.2020 a 14.10.2020 jakkoliv doplnit řádnou plnou moc. S ohledem na nesoučinnost žalobce se proto žalovaná nemohla dostat do prodlení s případnou úhradou předmětného nároku, když nemohla pro nedoložení plné moci jej řádně projednat.

15. Provedeným dokazováním spisem soudního exekutora Exekutorského úřadu Strakonice č. j. [spisová značka] včetně dalších listinných důkazů založených ze strany žalobce má soud za prokázáno, že na základě usnesení Okresního soudu ve Znojmě, č. j. [číslo jednací] ze dne 21.8.2009 byla nařízena exekuce podle pravomocného a vykonatelného platebního výměru Městského úřadu ve Znojmě [číslo jednací] ze dne 31.10.2007 k vymožení pohledávky oprávněného, přičemž pod výrokem III. byla pověřena soudní exekutorka JUDr. [jméno] [příjmení] z Exekutorského úřadu Strakonice provedením této exekuce. Taktéž bylo prokázáno, že v průběhu řízení došlo k vymožení celého peněžitého plnění, včetně příslušenství a nákladů řízení, které byly určeny na částku 8 601,50 Kč přičemž, jak vyplynulo taktéž z provedeného dokazování, žalobci bylo vyplaceno pouze 450 Kč. Až od následného nástupce soudní exekutorky, JUDr. [jméno] [příjmení], se žalobce dozvěděl, díky své žádosti zasílané dne 1.3.2018, že exekuce je již ukončena, a to jako vymožená. Toto podání, včetně samotného příkazu k úhradě nákladů exekuce č. j. [číslo jednací] ze dne 19.12.2011, zástupce žalobce, tedy oprávněného v původním řízení, obdržel prostřednictvím datové schránky až dne 20.3.2018. Soud proto uvádí, že nejprve tohoto data mohl započít běh subjektivní promlčecí doby ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 OdpŠk, tedy tříleté, neboť až tímto přípisem se žalobce dozvěděl o vzniku škody, její výši a kdo za ni odpovídá. K tomu soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 769/2006 ze dne 16.7.2008, resp. sp. zn. 33 Odo 477/2001 ze dne 30.4.2002, ze kterých vyplývá, že nepostačuje pouhá informace o to, že finanční plnění bylo vymoženo, nýbrž je zcela zásadní i zjištění o tom, že toto vymožené plnění již nelze vyplatit, tedy vědomost poškozeného o vzniklé škodě. Ze shora uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu se podává obecný a v judikatuře Nejvyššího soudu nepochybně ustálený výklad, čímž jsou tyto vědomosti poškozeného o škodě a osobě škůdce, jakožto okolností rozhodných pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby podle § 32 odst. 1 OdpŠk. S ohledem na skutečnost, že žalobce svůj nárok předběžně u žalované uplatnil dne 1.11.2018, učinil tak v tříleté promlčecí době. Nárok žalobce nebyl s ohledem na shora uvedenou argumentaci žalované, kterou soud seznává důvodnou, v šestiměsíční lhůtě ze strany žalované vyřízen, nicméně žalobce svůj nárok včas u soudu uplatnil dne 3.2.2021, tedy opět v tříleté promlčecí době.

16. Soud proto uzavírá, že nesdílí oprávněnost námitky k promlčení vznesené ze strany žalované s ohledem na argumentaci uvedenou shora, navíc za situace, kdy mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že škoda vznikla a jaká je její výše. Soud proto dospěl k závěru o opodstatněnosti nároku a pod výrokem I. žalobci přiznal náhradu jistiny ve výši 8 151,50 Kč. Soud poukazuje na ustanovení § 46 odst. 4 exekučního řádu, ze kterého se podává, že soudní exekutorka měla vyplatit vymožené plnění oprávněnému žalobci do 30 dnů ode dne, kdy peněžité plnění obdržela, nejpozději pak po skončení exekuce. Soud v této souvislosti pak poukazuje taktéž na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 30 Cdo 4389/2016 ze dne 20.12.2016, podle kterého exekutor, jemuž se svěřují finanční prostředky získané exekucí, je povinen počínat si tak, aby je v co nejvyšší možné míře ochránil a použil v souladu s průběhem exekuce; nakládá-li s nimi svévolně, nemůže se odpovědnosti za jejich ztrátu stát zprostit. Soud proto uzavírá, že v daném případě shledal existenci odpovědnostního titulu, tedy nesprávného úředního postupu ve smyslu § 5 písm. d) ve spojení s § 4 odst. 1 a 2 a § 13 odst. 1 věta první OdpŠk, taktéž příčinnou souvislost a vznik a výši škody.

17. Pokud jde o zákonné příslušenství, toto bylo žádáno ve výši 9,75 % ročně, tedy v zákonné výši za období od 2.5.2019 do zaplacení. Soud však pod výrokem II. toto zákonné příslušenství žalobci nepřiznal. Jak uváděl již shora, seznal důvodnou argumentaci žalované, že žalobce, ač svůj nárok u žalované uplatnil, následně neposkytl součinnost žalované k doplněné plné moci, která byla již sedm let stará (z 21.2.2012) a podepsána starostou, který již ve funkci nepůsobí. Taktéž soud vzal v potaz doloženou komunikaci žalovaného s žalobcem, jímž žalovaná žádá o doplnění řádné plné moci, a to plné moci aktuální. S ohledem na nesoučinnost žalobce soud uzavírá, že žalobci nevznikl nárok na zákonné příslušenství z jistiny žádané žalobou, neboť s ohledem na nesoučinnost neměla žalovaná postaveno najisto, že za ní jedná osoba zmocněná k zastupování, a je na místě přijmout argumentaci žalované, že nárok řádně v šestiměsíční lhůtě z důvodu absence součinnosti nevyřídila.

18. Pokud jde o nárok na náhradu nákladů řízení, zde soud nepřisvědčil argumentaci žalované, že by tento nárok žalobci nevznikl. Je totiž nutno vzít v potaz skutečnost, že samotným podáním žaloby ke zdejšímu soudu dne 3.2.2021 a následným zasláním žaloby k vyjádření se žalované se již žalovaná mohla seznámit se skutečností ohledně založení aktuální plné moci ze strany zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] z 11.9.2020, tedy žaloba byla podána osobou oprávněnou, a byla podána po právu. I přes toto doručení žaloby žalovaná následně nárok nevyřídila, ačkoliv tak mohla učinit i v řízení před soudem a na nárok hradit. Z tohoto důvodu soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, které vynaložil proti neúspěšnému žalovanému sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb., § 7, § 11 písm. a), d) za přípravu a převzetí věci, podání žaloby á 1 500 Kč a dále náhrady paušalizovaných hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21 % řádně doloženého DPH advokáta, tedy ve výši celkově 6 356 Kč.

19. Lhůta k plnění ve výroku I. a III. byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. ve lhůtě 15 dnů s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit.