19 C 34/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: anonymizováno pro zaplacení 178 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31 778 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 146 322 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období ode dne podání žaloby do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 930,42 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno, právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou datum domáhal přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 178 100 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. spisová značka. Žalobce uvedl, že nesouhlasí s žalovanou, že přiměřeným zadostiučinění je v daném případě pouhé konstatování porušení práva na projednání v přiměřené době, ale má za to, že by mělo být poskytnuto i finanční odškodnění. Žalobce má za to, že celková délka řízení byla nepřiměřené. Nešlo o velmi složité řízení, a to jak po skutkové tak i procesní stránce. Žalobce uvedl, že význam řízení byl pro něj značný. Toto své tvrzení pak v průběhu ústního jednání zpřesnil tím, že díky zahájení řízení měl žalobce problémy s hledáním zaměstnanců v daném regionu, neboť díky vedení řady obdobných sporů vůči drobným vlastníkům pozemků v regionu, kde žalobce podniká, byla poškozena jeho dobrá pověst, což uváděl jako argument, že význam řízení byl pro žalobce zvýšený.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobce na zaplacení částky ve výši 178 100 Kč ze dne datum za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce shora uvedeného řízení. Žalovaná uvedla průběh posuzovaného řízení s tím, že dále uvedla, že sporuje existenci nesprávného úředního postupu i vznik nemajetkové újmy, která je uplatňována žalobou žalobcem. Žalovaná uvedla, že žalobce vedl vůči vícero žalovaným řízení na totožném základu s tím, že výsledkem většiny bylo schválení smíru s povinností uhradit 1 Kč. Dále žalovaná uvedla, že posuzované řízení bylo po skutkového i procesní stránce složité. Dále uvedla, že na délku řízení měla vliv i epidemie nemoci Covid-19. Pokud se týká tvrzení žalobce z hlediska jeho významu, tedy dopadů posuzovaného řízení, resp. významu řízení pro žalobce, který tyto spatřuje v dopadech tohoto řízení do své sféry jakožto podnikatelského subjektu, pak v tom žalovaná neshledává žádnou příčinnou souvislost, protože ten dopad způsobovala nikoliv délka toho řízení, ale řízení samé a nehledě na to, že řízení bylo vedeno jenom konkrétně z vůle žalobce a stěží lze klást k tíži žalované, že si vedením tohoto řízení způsobil sám problémy. Nárok na zaplacení finančního zadostiučinění tak žalovaná shledávala nedůvodným a navrhla zamítnutí žaloby.

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, žalobce uplatnil u žalované dne datum nárok na přiznání za dostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 178 100 Kč za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u Okresního soudu v Břeclavi, sp. zn. spisová značka spočívající v nepřiměřené délce řízení. Dále účastníci učinili nesporným, že k projednání žádosti došlo datum, kdy žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona 82/1998 Sb. a poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu.

5. Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu Okresního soudu v Břeclavi, sp. zn. spisová značka má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: Dne datum podal žalobce u Okresního soudu v Břeclavi žalobu proti žalovanému anonymizováno o zaplacení částky 31 778 Kč s příslušenstvím. Dne datum soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku. Dne datum soud vydal platební rozkaz. Dne datum žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu. datum soud vydal usnesení, kterým uložil žalovanému, aby se ve lhůtě 2 měsíců vyjádřil ve věci samé. datum žalovaný soudu zaslal své vyjádření, datum soud vyzval žalobce, aby se ve lhůtě 2 měsíců vyjádřil k podání žalovaného. datum žalobce zaslal soudu vyjádření. datum žalovaný doplnil své vyjádření, datum soud zaslal účastníkům vyjádření druhých stran, aby se ve lhůtě 2 měsíců k těmto vyjádřily. datum zaslal soudu vyjádření žalobce, datum zaslal soudu vyjádření žalovaný, datum zaslal soudu vyjádření opět žalovaný, datum zaslal soudu vyjádření žalobce. datum soud vydal usnesení, kterým vyzval žalobce, aby doplnil a upřesnil žalobu. Dne datum zaslal soudu vyjádření žalobce. datum zaslal k výzvě soudu repliku k vyjádření žalobce žalovaný. datum zaslal k výzvě soudu vyjádření žalobce. datum se konalo ústní jednání ve věci. datum žalovaný zaslal doplnění tvrzení, datum soud vydal usnesení, kterým připustil změnu žaloby. datum se konalo ústní jednání ve věci, datum soud vydal opravné usnesení, datum žalobce zaslal soudu podání nazvané Doložení listu vlastnictví. datum soud odročil jednání nařízené na datum na datum, a to z důvodu vyhlášeného nouzového stavu. datum žalobce zaslal soudu žádost o odročení jednání nařízeného na datum. datum žalovaný zaslal soudu žádost o odročení jednání nařízeného na datum. datum bylo odročeno jednání z důvodu nemoci samosoudkyně. datum požádal žalobce o odročení jednání, nařízeného na datum. datum došlo k odročení jednání nařízeného na datum z důvodu vyhlášení nouzového stavu s ohledem na epidemiologickou situaci a na krizová opatření přijatá vládou ČR. datum zaslal žalobce soudu žádost o odročení jednání nařízeného na datum. datum došlo k odročení jednání nařízeného na datum z důvodu pracovní neschopnosti soudkyně. datum se konalo ústní jednání ve věci, které bylo odročeno následně na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku. datum zaslal soudu vyjádření žalobce. datum soud vyzval Katastrální úřad pro Anonymizováno zaslání originálů listin, které budou sloužit jako podklad pro vypracování znaleckého posudku. datum se konalo ústní jednání ve věci. datum žalobce zaslal soudu podání, ve kterém doložil jednotlivá rozhodnutí soudu. datum soud zaslal podání žalobce žalovanému k vyjádření. datum žalovaný zaslal soudu své vyjádření. datum se konalo ústní jednání ve věci. datum žalobce zaslal soudu na vědomí, že nedošlo k dohodě a smírném vyřešení sporu. datum došlo k odročení jednání na řízeného na datum z důvodu lékařského vyšetření samosoudkyně. Dne datum zaslal žalovaný soudu své vyjádření, datum se konalo ústní jednání ve věci. datum soud vyzval Anonymizováno k zaslání map k soupisu původních a nových pozemků. datum bylo odročeno jednání nařízené na datum, a to z důvodu nedoručení vyžádaných listin Anonymizováno. datum žalobce zaslal soudu návrh na schválení smíru. datum soud vydal usnesení, kterým schválil smír, na základě kterého se žalovaný zavázal zaplatit částku 1 koruna česká. Toto usnesení nabylo právní moci datum.

6. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování. Soud neprováděl žalobcem navržený výslech statutárních orgánů žalobce k prokázání tvrzení žalobce o tom, že řízení mělo zvýšený význam pro žalobce, neboť provedeným dokazování byla dostatečně prokázána povaha řízení s tím, že se soud ztotožnil s obranným tvrzením žalované o absenci příčinné souvislosti mezi délkou řízení a žalobcem tvrzeném poškození pověsti žalobce způsobující problémy při hledání zaměstnanců v regionu. Soud dospěl k závěru, že toto mohlo být způsobeno již samotným zahájením řízení, nikoli však délkou řízení, což je odpovědnostní titul, ze kterého žalobce dovozuje nároky, které jsou předmětem tohoto řízení.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Na základě tvrzení žalobce a provedené dokazování má soud za prokázané, že předmětné řízení u Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. spisová značka, jeho účastníkem byl žalobce v roli žalobce, trvalo 6 let a 7 měsíců.

14. Soud tak s ohledem provedené dokazování podstatným obsahem daného soudního spisu zhodnotil průběh toto řízení co do své délky jako řízením zjevně nepřiměřeným.

15. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb.

16. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční.

17. Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční. Soud tak dospěl k základní částce odškodnění ve výši 83 750 Kč. Tuto pak podrobil kritériím uvedeným citovaném stanovisku NS.

18. Soud přisvědčil obranném tvrzení žalované, že základní částku je třeba snížit z důvodu skutkové i právní složitosti. Soud prováděl řadu procesních úkonů, žalobce opakovaně doplňoval své tvrzení a soud rozhodoval o připuštění změny žaloby, v řízení bylo nutné opakovaně odročovat ústní jednání z důvodu týkajících se omezení v důsledku pandemie nemoci Covid-19, soud musel vyžadovat listinné důkazy od katastrálního úřadu a Anonymizováno atd. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že je třeba základní částku snížit z důvodu složitosti řízení o 40%.

19. Dále soud dospěl k závěru, že je třeba částku snížit o 10% i z důvodu podílu poškozeného, který řízení prodloužil tím, že se opakovaně žádal o odročení ústních jednání. Navíc byl soud nucen jej vyzývat k doplnění žalobních tvrzení, což mělo také vliv na délku řízení.

20. Co se týče formy, resp. výše, zadostiučinění, tak v dané souvislosti soud uvádí, že zásadním kritériem je právě význam namítaného řízení pro jeho účastníka. Tomuto kritériu musí forma i výše odškodnění odpovídat - nelze ji stanovit jen mechanickým vynásobením určité částky a počtu roků, po které řízení trvalo (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum). Jak plyne z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu (srovnej např. usnesení NS spisová značka a nález Anonymizováno), pokud se spor vede o určitou peněžitou částku, bude vždy záležet na osobě účastníka řízení a na tom, nakolik je sporná částka důležitou součástí jeho života, tedy zda tato částka s ohledem na osobní a majetkové poměry účastníka pro něj představovala zcela zásadní položku či nikoliv. Obecně pak lze uvést, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu lze dle OdpŠk přiznat v penězích pouze do částky, která byla tzv. „v sázce“ v řízení, jehož nepřiměřená délka měla nemajetkovou újmu poškozenému způsobit. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyni nelze přiznat odškodnění, které by výrazně převyšovalo to, co je pro něj „v sázce“. Navíc soud přisvědčil obrannému tvrzení žalované, že pokud žalobce vedl u Okresního soudu v Břeclavi několik desítek řízení na základě jím podaných žalob se shodným skutkovým základem a tyto byly ukončeny smírem ve formě povinnosti úhrady 1 Kč, je zřejmé, že sám žalobce po dobu celého řízení, případě od momentu vznesení obranných tvrzení žalovaného, musel být vědom skutečnosti, že jeho žalobní tvrzení nejsou dostatečná k tomu, aby ve sporu uspěl, což se následně odrazilo v uzavřených smírech.

21. Soud tak dospěl k závěru, že ačkoli shora uvedené korekce základní částky z důvodu složitosti a podílu stěžovatele by v celku odůvodňovala snížení základní částky o cca 50%, soud základní částku ve výši 83 750 Kč snížil s ohledem na význam řízení pro poškozeného na částku 31 778 Kč, tedy na částku, která byla v řízení tzv. „ve hře“. Z tohoto důvodu v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a ve zbylé části žalobu zamítl.

22. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 OdpŠk. V daném případě pak soud vyšel z žalobního petitu, kdy úrok z prodlení byl požadován až od momentu podání žaloby, tedy od pozdějšího data než uplynutí 6 měsíců od předběžného uplatnění.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť rozhodnutí o výši nároku záviselo na posouzení soudu a je tedy nutno hledět na výsledky jako na plný úspěch žalobce. Soud tak žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 930,42 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 2 965,64 Kč za 300 ujetých km v částce 2 165,64 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 165,64 Kč ve výši 2 764,78 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.