19 C 4/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalované: Anonymizováno pro zaplacení 700 000 Kč

I. Zastavuje se řízení co do požadavku žalobkyně, aby soud konstatoval, že průtahy v řízení vedeném Policií ČR, , anonymizováno, došlo k zásahu do práva žalobkyně na spravedlivý proces zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

II. Zastavuje se řízení co do požadavku žalobkyně, aby soud konstatoval, že vyjádřením , anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, došlo k zásahu do práva na nedotknutelnost a zachování lidské důstojnosti, cti a dobrého jména a pověsti žalobkyně, zaručeného čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni náhradu nemajetkové újmy způsobené jí v řízení vedeném Policií ČR, , anonymizováno, v celkové výši 700 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v podané žalobě domáhala zaplacení přiměřeného zadostiučinění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk), ve výši 700 000 Kč. Tvrdila, že v důsledku nesprávného úředního postupu orgánů činných v trestním řízení, konkrétně v rámci trestního řízení vedeného Policií ČR, , anonymizováno, a následně , Anonymizováno, , a dále v souvislosti s postupem , anonymizováno, , jí byla způsobena značná nemajetková újma. Jednalo se o řízení zahájené po dopravní nehodě dne , datum, , kdy žalobkyně utrpěla zranění, a v němž byla dle svého tvrzení po dlouhou dobu vystavena nejistotě, průtahům a nečinnosti orgánů činných v trestním řízení. Uváděla, že tato řízení probíhala v nepřiměřené délce, úkony nebyly činěny v zákonných lhůtách a došlo i k neprofesionálním a nevhodným vyjádřením ze strany orgánů veřejné moci. Ke specifikaci žalobních tvrzení byla žalobkyně vyzvána soudem postupem dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., načež podáním ze dne , datum, doplnila a rozčlenila své požadavky do tří samostatných nároků. První nárok představoval požadavek na náhradu újmy ve výši 300 000 Kč za nepřiměřenou délku přípravného řízení vedeného , anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , které probíhalo po dobu 29 měsíců, ačkoliv dle trestního řádu má být skončeno do dvou měsíců. Druhý nárok ve výši 200 000 Kč žalobkyně specifikovala jako nesprávné úřední postupy jednotlivých policistů a dalších osob, které měly řízení prodlužovat a současně prohlubovat její psychické obtíže, avšak bez přesnějšího popisu. Třetí nárok ve výši 200 000 Kč směřoval proti , anonymizováno, za přípis ze dne , datum, , obsahující formulace zpochybňující její věrohodnost a zdravotní stav, což žalobkyně označila za zásah do svých osobnostních práv.

2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne , datum, uplatněné nároky v plném rozsahu odmítla. Konstatovala, že žalobkyní tvrzené skutečnosti považuje za sporné a nesouhlasí s nimi. Zdůraznila, že žalobkyně nejprve uplatnila své požadavky mimosoudně, a to žádostí ze dne , datum, , v níž žádala odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, za tvrzené nesprávné postupy policie a za přípis , anonymizováno, . Těmto žádostem však nebylo vyhověno, o čemž byla žalobkyně vyrozuměna stanoviskem ministerstva ze dne , datum, . Žalovaná namítala, že žalobkyně nesplnila podmínky zákona č. 82/1998 Sb., neboť neuplatnila před podáním žaloby požadavek na pouhé konstatování porušení práva, a nadto tento požadavek nelze poskytnout vedle relutární satisfakce, již žalobkyně současně požaduje. Dále žalovaná argumentovala, že v přípisu , anonymizováno, nelze spatřovat nesprávný úřední postup, neboť jeho obsah představoval jen shrnutí zjištěných skutečností a závěrů vycházejících z dostupných podkladů, přičemž hodnocení věrohodnosti žalobkyně přísluší až orgánům činným v trestním řízení. Žalovaná tak uzavřela, že nejsou splněny zákonné předpoklady odpovědnosti státu, a navrhla žalobu zamítnout.

3. Žalobkyně následně v průběhu řízení vzala žalobu zpět v rozsahu, v jakém se domáhala konstatování zásahu do svých základních práv a svobod, a to jak ve vztahu k tvrzeným průtahům v řízení vedeném Policií ČR, tak i ve vztahu k přípisu , anonymizováno, ze dne , datum, . V uvedeném rozsahu proto soud řízení zastavil (viz výroky I. a II.).

4. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

5. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že z písemných podání účastníků bylo nesporné, že žalobkyně nároky na zadostiučinění v celkové výši 700 000 Kč předběžně u žalované uplatnila dne , datum, a žalovaná po jejich projednání dne , datum, žalobkyni sdělila, že jí nevyhověla a sdělila i důvody svého rozhodnutí.

6. Z podstatného obsahu spisu , anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, soud má za prokázaný následný průběhu řízení: Řízení vedené Policií ČR, , anonymizováno, , bylo zahájeno dne , datum, , kdy žalobkyně oznámila, že při cestě autobusem městské hromadné dopravy utrpěla zranění. Policie téhož dne provedla první šetření, vyslechla instruktora přítomného v autobuse a zjistila totožnost řidiče. Se žalobkyní byl proveden výslech, o němž byl úřední záznam sepsán dne , datum, . Řidič autobusu byl následně vyslechnut , datum, a jeho podání vysvětlení bylo založeno do spisu dne , datum, . Dne , datum, podala žalobkyně další vysvětlení a předložila lékařské zprávy. Následně dne , datum, došlo k formálnímu zahájení úkonů trestního řízení a policie vydala žádosti o zveřejnění výzvy k vyhledání dalších svědků. O tři dny později, dne , datum, , byl sepsán protokol o nehodě a v průběhu , Anonymizováno, byly vyžádány a doručeny další lékařské zprávy a vyjádření Statutárního města , adresa, o pověsti řidiče. Ve dnech , datum, proběhly další výslechy osob, dne , datum, byl znovu vyslechnut poškozený a dne , datum, byla vyžádána odborná zpráva z chirurgie. Dne , datum, Dopravní podnik sdělil, že se nepřihlásili žádní další svědci. O den později policie přijala informaci o nezletilé svědkyni , jméno FO, , která byla následně vyslechnuta , datum, . V prosinci téhož roku bylo také obdrženo další vyjádření Dopravního podniku, dne , datum, podala žalobkyně nové vysvětlení a připojila se k řízení s nároky na náhradu škody, a , datum, byl vyslechnut další svědek. Dne , datum, policie požádala státní zastupitelství o stanovisko a dne , datum, státní zástupce prodloužil lhůtu k ukončení prověřování do , datum, . Na počátku roku , Anonymizováno, proběhly další úkony – dne , Anonymizováno, byla znovu vyslechnuta nezletilá svědkyně, dne , Anonymizováno, žalobkyně poskytla další vysvětlení a dne , datum, byla lhůta prodloužena do , datum, . Usnesením policie ze dne , datum, byla věc odložena podle § 159a odst. 5 tr. ř., proti čemuž žalobkyně dne , datum, podala stížnost. Krajské státní zastupitelství rozhodnutím ze dne , datum, usnesení policie zrušilo a dne , datum, spis vrátilo policii k doplnění prověřování. Následně ve dnech , anonymizováno, a , datum, byli vyslechnuti řidič, instruktor a žalobkyně. Opatřeními ze dne , Anonymizováno, a , datum, byli přibráni znalci z oboru dopravy, neurologie a psychiatrie. V , Anonymizováno, policie provedla šetření v areálu , anonymizováno, a vyslechla další svědky. V , Anonymizováno, byl doručen znalecký posudek z oboru dopravy a v říjnu jeho doplněk. V průběhu roku , Anonymizováno, byla trestní věc nadále prodlužována státním zastupitelstvím s ohledem na složitost dokazování a nutnost vypracování znaleckých posudků. V , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byl vypracován a doručen znalecký posudek z oboru psychiatrie a klinické psychologie, v , Anonymizováno, znalecký posudek z oboru neurologie. Na podzim , Anonymizováno, proběhly další výslechy, včetně opětovného výslechu žalobkyně dne , datum, . Řízení bylo ukončeno usnesením Policie ČR ze dne , datum, , jímž byla věc znovu odložena podle § 159a odst. 5 trestního řádu.

7. Z přípisu zaslaného , Anonymizováno, , oddělení , adresa, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie , Anonymizováno, má soud za prokázané, že v přípisu se uvádí, že žalobkyně oznámila dopravní nehodu s časovým odstupem, což negativně ovlivnilo možnost šetření. Dále se v něm konstatuje, že osobnostní struktura žalobkyně vykazuje znaky, jež mohou snižovat obecnou věrohodnost jejího svědectví, přičemž , anonymizováno, . Dokument obsahuje i závěr, že ačkoli pověřený policista při vyřizování věci pochybil, intenzita pochybení nedosáhla trestněprávně relevantní úrovně a nemohlo tak dojít k porušení práva poškozené na účinné vyšetřování ve smyslu ústavních a mezinárodních garancí. Současně je uvedeno, že probíhá znalecké zkoumání z oboru neurologie, které má případně určit míru zveličování ze strany žalobkyně, a že dosavadní vyšetření neprokázala traumatologické změny mozku či jiných struktur.

8. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

10. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

12. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Soud se nejprve zabýval nárokem žalobkyně na přiměřené zadostiučinění ve výši 300 000 Kč z důvodu údajně nepřiměřené délky přípravného řízení vedeného Policií ČR, , anonymizováno, , pod sp. zn. , Anonymizováno, . Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně se k trestnímu řízení připojila dne , datum, a k datu rozhodování trvala její účast přibližně , Anonymizováno, . Jednalo se výlučně o fázi přípravného řízení, které probíhalo pod dozorem státních zastupitelství.

16. V rámci tohoto řízení byly provedeny četné úkony, které vyplývaly ze složitosti věci. Bylo nutné vyslechnout žalobkyni, řidiče autobusu a instruktora, dále nezletilou svědkyni a další osoby, které mohly mít k věci relevantní informace. Současně byly zajištěny a vyhodnocovány lékařské zprávy a odborná vyjádření, byl přibrán znalec z oboru dopravy a zpracován znalecký posudek o mechanismu dopravní nehody. Následně bylo třeba vypracovat znalecké posudky z oboru zdravotnictví, a to neurologie, psychiatrie a klinické psychologie, které se zaměřily na zdravotní stav a psychickou kondici žalobkyně. Proběhlo i ohledání a dokumentace předmětného autobusu, vyžádání podkladů od , anonymizováno, a dalších institucí. V průběhu řízení byla několikrát prodlužována lhůta pro skončení prověřování, vždy rozhodnutím příslušného státního zastupitelství, které na průběh dohlíželo.

17. Soud dále přihlédl k tomu, že žalobkyně oznámila událost až s několikadenním zpožděním, v důsledku čehož nebylo možné zajistit některé klíčové důkazní prostředky, zejména digitální záznamy z palubního systému autobusu. To vedlo k potřebě doplnit dokazování znaleckými posudky a k prodloužení délky prověřování.

18. Po vyhodnocení všech těchto okolností soud uzavřel, že průběh přípravného řízení byl plynulý, že orgány činné v trestním řízení postupovaly aktivně a činily úkony směřující k objasnění věci, a že prodloužení řízení bylo dáno složitostí dokazování, nikoli nečinností či liknavostí orgánů veřejné moci. Délka řízení, která k datu rozhodování činila přibližně , Anonymizováno, , tak byla shledána přiměřenou vzhledem ke všem kritériím, která ustáleně zohledňuje judikatura Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, tj. složitost věci, význam řízení pro účastníka, postup orgánů veřejné moci a chování samotného účastníka.

19. Soud proto dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nebyly naplněny podmínky § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., neboť nebyl prokázán nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky řízení. Z tohoto důvodu byl nárok žalobkyně na přiznání zadostiučinění z uvedeného titulu zamítnut jako nedůvodný.

20. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na přiznání zadostiučinění ve výši 200 000 Kč, který odůvodnila tvrzením, že do jejích práv bylo zasaženo obsahem přípisu , anonymizováno, , Oddělení , anonymizováno, , ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, .

21. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že tento dokument byl vyhotoven , Anonymizováno, jako reakce na podání žalobkyně, v němž namítala nesprávný postup policistů v trestním řízení. Přípis byl adresován Policii ČR, Krajskému ředitelství policie , Anonymizováno, , a to výlučně k interní potřebě odboru vnitřní kontroly a právního oddělení. Jednalo se tedy o interní informativní sdělení, jehož účelem bylo shrnout výsledky provedeného šetření a poskytnout podklady příslušnému policejnímu orgánu.

22. V textu přípisu se objevily formulace, které se dotýkaly osoby žalobkyně, například zmínka o jeho „, Anonymizováno, “ a o možné agravaci zdravotních obtíží. Současně však bylo výslovně uvedeno, že posouzení zdravotního stavu žalobkyně je věcí znaleckého zkoumání, které bylo v té době zadáno, a že hodnocení věrohodnosti žalobkyně přísluší orgánům činným v trestním řízení a soudu. Dokument dále obsahoval závěr, že pochybení zjištěné u konkrétního policisty nedosahuje intenzity trestněprávní odpovědnosti a není způsobilé představovat porušení práva poškozené na účinné vyšetřování.

23. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že tento přípis nepředstavuje rozhodnutí orgánu veřejné moci ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., ani nesprávný úřední postup podle § 13 téhož zákona. Nejednalo se o závazný úkon, kterým by bylo autoritativně rozhodováno o právech a povinnostech žalobkyně, nýbrž o interní informativní zprávu určenou policejnímu orgánu. Formulace v ní obsažené, byť pro žalobkyni nepříjemné, nelze vykládat jako zásah do jejích základních práv a svobod.

24. Jelikož tak v posuzovaném případě absentuje odpovědnostní titul ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., nebyly naplněny zákonné podmínky vzniku odpovědnosti státu. Nárok žalobkyně na zadostiučinění z důvodu uvedeného přípisu , Anonymizováno, byl proto soudem zamítnut jako nedůvodný.

25. U třetího nároku žalobkyně, kterým požadovala částku 200 000 Kč za nesprávné úřední postupy jednotlivých osob v rámci trestního řízení vedeného , anonymizováno, soud, soud již v průběhu ústního jednání dne , datum, konstatoval, že žalobkyně byla vyzvána podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení, aby bylo jasné, jaké konkrétní úřední postupy nebo nezákonná rozhodnutí mají být odpovědnostním titulem pro uplatněný nárok. I přes toto poučení však žalobkyně svá tvrzení nedoplnila tak, aby bylo možno z žaloby zjistit, v čem nesprávné úřední postupy jednotlivých policistů či jiných osob měly spočívat. Žalobkyně tedy ve vztahu k tomuto nároku neunesla břemeno tvrzení.

26. Soud zároveň zdůraznil, že posuzovaný nárok se obsahově překrýval s nárokem na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. Pokud žalobkyně poukazovala na to, že některé úkony policie byly provedeny pozdě nebo vůbec, jde o okolnosti, které lze hodnotit v rámci posouzení délky řízení, nikoliv jako samostatný titul náhrady škody. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že nárok na částku 200 000 Kč z titulu nesprávných úředních postupů jednotlivých osob v trestním řízení není z pohledu žalobních tvrzení dostatečně určitý a nelze mu vyhovět. Jelikož žalobkyně nesplnila svou povinnost tvrzení a nebyl vymezen odpovědnostní titul ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., soud k tomuto nároku neprováděl dokazování a žalobu v této části zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (dvě účasti u ústního jednání a jedna příprava na jednání).