19 C 41/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: anonymizováno pro zaplacení 99 087 Kč s příslušenstvím + 230 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 99 087 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 99 087 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 230 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a spolu se zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 99 087 Kč od , datum, do , datum, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 606,40 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , anonymizováno, .

1. Žalobce se žalobou podanou , datum, do přiznání náhrady škody ve výši 99 087 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání ve výši 230 000 Kč v souvislosti s trestním řízením vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobce dále uvedl, že ve v předmětném trestním řízení byl pravomocně zproštěn obžaloby rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , a to ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , který zamítl odvolání státního zástupce. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . V žalobě pak podrobně specifikoval, z jakých nákladů je složena požadovaná částka náhrady nákladů žalobce na obhajobu. Dále v žalobě popsal důvody, které dle jeho názoru odůvodňují vznesený nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 230 000 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne , datum, uvedla že, u níž žalobce podáním doručeným dne , datum, , které bylo následně doplněno podáním doručeným , datum, uplatnil náhradu škody ve výši 99 087 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání ve výše 230 000 Kč v souvislosti s předmětným trestním řízením. Dále uvedla, že požadavek žalobce na náhradu majetkové škody spočívající v náhradě nákladů obhajoby zamítla z důvodu neprokázání vzniku škody, a požadavek na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání byl posouzen tak, že byl zamítnut z důvodu promlčení tohoto nároku. Ve svém vyjádření, tedy ve vztahu k nároku na zadostiučinění z titulu nemajetkové újmy, vznesla námitku promlčení, a to z důvodu, že posuzované řízení bylo skončeno rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , které bylo vyhlášeno při veřejném zasedání, jemuž byl žalobce prostřednictvím svého obhájce přítomen, nabylo tedy právní moci dne , datum, . Nárok byl předběžně u žalované uplatněn až dne , datum, , tedy po marném uplynutí zákonné šestiměsíční promlčecí lhůty. Z tohoto důvodu žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v tomto rozsahu z důvodu promlčení. Ohledně nároku na náhradu škody spočívající k náhradě nákladů právního zastoupení žalovaná uvedla, že tomuto nemohla vyhovět, a to ani částečně, neboť žalobce neprokázal ani poté, co bylo vyzván k doplnění žádosti o doklady prokazující vznik škody, že mu škoda vznikla.

3. V návaznosti na výzvu soudu danou podle § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu k doplnění tvrzení a označení důkazů týkající se vzniku škody na straně žalobce spočívající v nákladech právního zastoupení žalobce v průběhu ústního jednání , datum, soudu sdělil, že náklady obhajoby byly žalobci právním zástupcem fakturovány a k prokázání těchto tvrzení navrhl provést jednotlivé faktury vystavené právním zástupcem žalobce za právní služby spojené s obhajobou v předmětném trestním řízení, a výpisy z účtu prokazující, že odměna byla žalobcem uhrazena, tj. listinami, které soudu krátkou cestou předložil. K žalovanou uplatněné námitce promlčení žalobce dále uvedl, že má za to, že promlčecí lhůta by měla být počítána až od doručení písemného vyhotovení rozhodnutím, nikoliv od jeho vyhlášení, neboť až s odůvodněním zprošťujícího rozsudku obžalovaný pochopí důvody trestního stíhání a teprve od tohoto momentu je obžalovaný schopen poznat, zda mu vznikl nárok a v jaké výši. Namítl tedy, že námitka promlčení je uplatněná v rozporu s dobrými mravy.

4. V průběhu ústního jednání dne , datum, žalovaná uvedla, že se seznámila s trestním spisem a nahlédla do jednotlivých částí spisu tak, jak je označil žalobce ve svém podání z , datum, k jednotlivým úkonům právní služby, ve vztahu k nimž žádá o přiznání náhrady nákladů obhajoby. Žalovaná učinila nesporným, že jednotlivé úkony právní služby vyplývají z čísel listů trestního spisu, jak jsou uvedeny v podání žalovaného z , datum, s tím, že navrhuje, aby úkon účasti u hlavního líčení u Městského soudu v Praze z , datum, a účast u hlavního líčení u Městského soudu v Praze dne , datum, byly provedeny k důkazu příslušné listy trestního spisu, a to z důvodu potvrzení délky konání jednotlivých jednání. Dále uvedla, že sporuje účelnost úkonu seznámení se spisem a prostudování spisu ze dne , datum, .

5. V reakci na vyjádření žalované žalobce v průběhu ústního jednání , datum, k účelnosti žalovanou sporovaného úkonu seznámení se spisem uvedl, že důvod, proč docházelo ke dvojím mu seznámení se spisem a prostudování spisu vyvstal z důvodu příslušného policejního orgánu, který všechny obžalované k tomuto prostudování vyzval dvakrát právě na tyto termíny, ve kterých následně došlo k seznámení a prostudování se spisem.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že:- Žalobce u žalované dne , datum, předběžně uplatnil nárok z titulu nezákonného trestního stíhání v souvislosti s řízením vedeným u Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ve výši 99 087 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a ve výši 230 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy.- Žalovaná žalobci dne , datum, zaslala stanovisko, že nemohla nároku žadatele na uhrazení nákladů obhajoby vyhovět, neboť žadatel neprokázal vznik škody, ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy žalovaná konstatovala, že nárok byl uplatněn až po uplynutí zákonem stanovené promlčecí lhůty a z tohoto důvodu mu nemohla vyhovět.- V řízení u Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, , což představuje odpovědnostní titul ve smyslu § 8 odst. 1 zákona 82/1998.- Namítané trestní řízení bylo pravomocně skončeno , datum, .

8. Z následujících faktur:- faktura č. , hodnota, vystavená , datum, odběrateli žalobci , Anonymizováno, na částku 14 157 Kč s popisem fakturujeme za právní služby, kde v příloze faktury jsou uvedeny právní úkony za období , datum, –, datum, ,- faktura č. , hodnota, vystavená , datum, , odběratel žalobce na částku 3 751 Kč, vystavené , Anonymizováno, s popisem právní služby, kdy v příloze jsou označeny právní služby, týkající se zastupování v trestní věci za období , datum, –, datum, ,- faktura č. , hodnota, vystavená , Anonymizováno, , odběratel žalobce na částku 14 339 Kč s označením právní služby, kde v příloze jsou popsány jednotlivé služby spojené s obhajobou žalobce za období , datum, –, datum, ,- faktura č. , hodnota, vystavená , Anonymizováno, , odběratel žalobce na částku 7 079 Kč s popisem právní služby, kdy v příloze jsou uvedeny úkony za trestní obhajobu za období , datum, –, datum, ,- faktura č. , hodnota, vystavená , Anonymizováno, , datum, , odběratel žalobce na částku 1 089 Kč s popisem právní služby, kde v příloze je popis právní služby ze , datum, ,- faktura č. , hodnota, vystavená , Anonymizováno, , odběratel žalobce na částku 2 178 Kč s popisem právní služby, v příloze úkony právní služby obhajoby v trestní věci z , datum, ,- faktura č. , hodnota, vystavená , Anonymizováno, na odběratele žalobce na částku 2 602 Kč s popisem právní služby v příloze úkony trestní obhajoby za období , datum, –, datum, ,- faktura č. , hodnota, vystavená , Anonymizováno, , datum, , odběratel žalobce, popis právní služby v příloze právní úkony z trestní obhajoby za období , datum, ze dne , datum, ,- faktura č. , hodnota, vystavená , Anonymizováno, dne , datum, , odběratel žalobce, částka 2 723 Kč, popis právní služby a v příloze úkony trestní obhajoby od , datum, do , datum, ,- faktura č. , hodnota, vystavená , Anonymizováno, dne , datum, , odběratel žalobce na částku 3 630 Kč, popis právní služby v příloze popsáno , datum, civilní spor blanketní stížnost za období 29. 8.–30. 8. právní služby spojené s trestní obhajobou s tím, že doplňují, že za blanketní stížnost je 0 Kč, za právní služby s trestní obhajobou částka 3 000 bez DPH,a z výpisů z bankovního účtu , Anonymizováno, , jehož vlastníkem je , anonymizováno, , č. účtu , č. účtu, , kdy z jednotlivých položek je zřejmé, že ve 14 případech došlo k úhradě částek žalobcem, a to dne , datum, ve výši 2 723 Kč, , datum, 3 630 Kč, , datum, 4 598 Kč, , datum, 2 602 Kč, , datum, 1 089 Kč, , datum, 7 076 Kč, , datum, 14 339 Kč, , datum, 14 157 Kč, , datum, 8 712 Kč, , datum, 2 662 Kč, , datum, 8 712 Kč, , datum, 4 000 Kč, , datum, 2 178 Kč a , datum, 3 751 Kč,má soud za prokázané, že žalobcem uplatněné náklady právního zastoupení, jejichž náhrada je předmětem této žaloby, byly jeho obhájcem fakturovány a žalobce je uhradil. Soud má tedy za prokázán vznik škody i její výši, tak jak ji tvrdí žalobce.

9. Z obsahu listiny na č. listu , Anonymizováno, přiloženého , podezřelý výraz, spisu, označené záznam o prostudování spisu z , datum, má soud za prokázané, že dne , datum, ve , Anonymizováno, hodin se obhájce žalobce dostavil na , anonymizováno, , ke byl obhájci předložen k prostudování trestní spis včetně svazku a zajištěných stop z notebooků, stolního počítače, mobilních telefonů uvedených v daném protokolu, z protokolu je zřejmé, že prostudování trvalo od , Anonymizováno, hodin do , Anonymizováno, hodin, protokol je podepsán , anonymizováno, substitučně jednající za , anonymizováno, .

10. Z obsah listiny na č. listu , Anonymizováno, přiloženého trestního spisu označené protokol o hlavním líčení Městského soudu v Praze ze dne , datum, má soud za prokázané, že hlavní líčení začalo v , Anonymizováno, hodin a bylo skončeno v , Anonymizováno, hodin.

11. Z obsahu listiny na č. listu , Anonymizováno, přiloženého trestního spisu označené protokol o hlavním líčení Městského soudu v Praze ze dne , datum, má soud za prokázané, že jednání začalo v , Anonymizováno, hodin a skončilo v , Anonymizováno, hodin.

12. Soud při právním posouzení uplatněných nároků vyšel ze skutkového stavu, jak tento plyne se shora uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

13. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:

14. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

16. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

17. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

18. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

20. Podle třetího odstavce téhož ustanovení zákona v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Podle § 32 odst. 3 zákona nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

22. Podle § 35 odst. 1 zákona, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle § 609 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

23. Podle § 610 odst. 1 obč. zák. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

24. Podle § 619 odst. 1 jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět mohla.

25. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zastavení trestního stíhání je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání. Činí tak rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto dle soudu nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám, nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usnesením o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu zákona jako s nezákonným rozhodnutím.

26. Odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) je v dané věci dán, žalobce byl, jak nutno dovodit z výsledku trestního stíhání, ve smyslu odškodňovacím nezákonně trestně stíhán pro jednání, v němž orgány činné v trestním řízení spatřovaly , anonymizováno, .

27. K nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí:

28. Žalovaná v podání ze dne , datum, vznesla námitku promlčení žalobcem uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním.

29. Ačkoliv je v řízení dán odpovědností titul, byla v řízení vznesena námitka promlčení, kterou soud považuje za důvodnou. S ohledem na zásadu hospodárnosti řízení se proto soud nezabýval ani skutečností, v jaké intenzitě byla žalobci újma způsobena, ani zda existuje vztah příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody.

30. Ustanovení § 32 odst. 3 zákona upravuje délku a počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty, v níž musí být uplatněny nároky na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem.

31. Nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu se promlčuje ve zcela speciálně konstruované promlčecí lhůtě, přičemž jde o kombinaci na sobě nezávislé subjektivní a objektivní promlčecí lhůty.

32. Počátek běhu šestiměsíční subjektivní lhůty se odvíjí od vědomosti poškozeného, že došlo k nemajetkové újmě, tedy kdy se dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky, nikoliv od vědomosti o samotné okolnosti tento důsledek vyvolávající. U nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, zákon vyžaduje jako podmínku odpovědnosti, aby rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno (§ 8), je počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty stanoven v návaznosti na okamžik, kdy je tato podmínka odpovědnosti splněna, tedy k okamžiku, kdy poškozenému bylo zrušovací rozhodnutí doručeno, případně oznámeno (§ 134 trestního řádu). Přestože § 32 odst. 1 zákona výslovně nestanoví jako podmínku pro běh promlčecí lhůty právní moc zrušovacího rozhodnutí, je tato podmínka implicitně obsažena v § 8. Promlčecí lhůta tedy může počít běžet nejdříve až dnem následujícím po dni, kdy zrušující rozhodnutí nabylo právní moci. Desetiletá objektivní promlčecí lhůta počíná svůj běh ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen, a kdy došlo také ke vzniku této újmy (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

33. Podobně jako u nároku na náhradu škody, i u práva na náhradu nemajetkové újmy se běh promlčecí doby odvíjí od právní moci usnesení o zastavení trestního stíhání. Nicméně promlčecí doba k náhradě újmy trestního stíhání činí 6 měsíců. V daném případě došlo k rozhodné skutečnosti, tj. k pravomocnému zproštění obžaloby žaloby žalobce na veřejném zasedání odvolacího soudu , datum, , kterého se účastní obhájce žalobce. Nárok však byl žalobcem u žalované uplatněn až dne , datum, , tj. po uplynutí 6 měsíční promlčené doby.

34. Ačkoliv by se mohlo zdát, že promlčecí lhůta v délce 6 měsíců je poněkud krátkou, byla Ústavním soudem shledána ústavně konformní, neboť jí není mezi jednotlivými poškozenými založena nerovnost intenzity kvalifikovatelné jako protiústavní, ani jím není bezdůvodně privilegován stát; nejde též o projev svévole zákonodárce, protože odchylnou úpravu otázky promlčení dovoluje specifický charakter uplatňovaného nároku, přičemž stanovená promlčecí lhůta poskytuje dostatečný časový prostor k jeho uplatnění (Usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).

35. Žalobce považuje námitku promlčení vznesenou žalovanou za rozpornou s dobrými mravy.

36. Vznesení námitky promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje; mohou však nastat situace, kdy její uplatnění je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (nález ústavního soudu , Anonymizováno, ze dne , datum, ).

37. Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Je přitom nutno zdůraznit, že tyto okolnosti by musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jak je odepření práva uplatnit námitku promlčení (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, ).

38. Ve světle výše citované judikatury soud nemohl přesvědčit tvrzení žalobce, že promlčecí doba by se měla počítat až od momentu, kdy mu bylo doručeno písemného vyhotovení osvobozujícího rozsudku. Dále soud neshledal důvodu, pro které by bylo uplatnění námitky promlčené v rozporu s dobrými mravy. Žalobce nárok uplatnil prostřednictvím shodného právního zástupce, který jej obhajoval v rámci trestního stíhání a ten, coby osoba práva znalá, měla dostatek času žalobce o zákonné promlčecí době poučit a zajistit, aby došlo k jeho včasnému uplatnění.

39. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v nároku na náhradu nemajetkové újmy zamítl, když žaloba nárok byl u žalované uplatněn po uplynutí promlčecí doby a žalovaná námitku promlčení řádně vznesla.

40. K nároku na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby:

41. Ohledně nároků na náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby soud na základě nespornosti jejich vykonání, které potvrdila žalovaná na ústním jednání , datum, a z provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobce prokázal jejich vznik škody i oprávněnost jednotlivých úkonů právní služby, které obhájce žalobce v dané věci vykonal, a to včetně cestovného k jednotlivým úkonům a oprávněnosti účtování daně se přidané hodnoty. V rámci provedeného dokazování soud ověřil, že žalobce správně uplatnil odměnu s ohledem na délku účastní u hlavních líčení dne , datum, a , datum, , tj. vždy jeden úkon právní služby. Dále soud na základě provedeného dokazování a doplnění tvrzení žalobce dospěl k závěru o účelnosti úkonu seznámení se spisem ze dne , datum, .

42. Z těchto důvodů soud vyhověl žalobě v celém rozsahu žalované částky 99 087 Kč.

43. Ohledně příslušenství to je zákonných úroků za prodlení, soud tyto přiznal až od momentu, kdy s žalobce v rámci řízení žalované prokázal vznik škody, tj. od momentu, kdy v rámci ústního jednání , datum, předložil soudu listinné důkazy, které prokázaly, že obhájce žalobci odměnu za právní služby obhajoby v předmětném trestním řízení fakturoval a jejich úhradu ze strany žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce vznik této škody formou předložených faktur žalované i přes písemnou výzvou před ústním jednáním , datum, nedoložil, nemohla být žalovaná v době před jejich předložením v prodlení se jejich úhradou. Z tohoto důvodu soud zamítl uplatněný nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení , datum, do , datum, .

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu ve věci tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 606,40 Kč, přičemž tato částka představuje 32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66 % a úspěchu žalované v rozsahu 34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 149 087 Kč sestávající z částky 7 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 7 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 7 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění tvrzení a důkazů na základě výzvy soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky 7 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 37 000 Kč ve výši 7 770 Kč.