19 C 45/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem: adresa žalobce zástupce žalobce: anonymizováno příjmení příjmení , advokát ulice a číslo , obec proti žalovanému: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO: 00025429 sídlem: Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 jednající: Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 42, 128 00 Praha 2

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 51 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 49 508 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako náhrady škody a nemajetkové újmy sestávající se z nákladů právního zastoupení ve výši 20 000 Kč, cestovného ve výši 1 920 Kč a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmou ve výši 30 000 Kč, které mu měly vzniknout v souvislosti s vydáním usnesení Městského státního zastupitelství v [obec] o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], které bylo následně zrušeno Vrchním státním zastupitelství v Praze dne [datum], tedy v důsledku nezákonného rozhodnutí. Žalobce uváděl trestné činy, za které byl trestně stíhán, a to konkrétně neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, ohrožení utajované informace podle § 317 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Uváděl, že šlo již o druhé trestní stíhání, přestože první trestní stíhání zahájené proti jeho osobě za tytéž skutky bylo již dříve zrušeno Vrchním státním zastupitelstvím z důvodu nezákonnosti. Uváděl, že ač nebyly zjištěny žádné nové okolnosti či skutečnosti, které by odůvodňovaly opětné zahájení trestního stíhání, bylo vydáno opětovné usnesení dne [anonymizováno] [číslo] a žalobce bylo opětovně trestně stíhán. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo vydáno v režimu utajení a bylo v něm vedeno i celé trestní řízení. V důsledku nezákonného rozhodnutí žalobci vznikla nemajetková újma, kterou uváděl především jakožto zásahy do pracovního a osobního života žalobce. Poukazoval na stresovou situaci spočívající v tom, že čelil dalšímu trestního stíhání pro 3 závažné úmyslné trestné činy, když byl ohrožen vysokou trestní sazbou až do osmi let, celkově zásah trval po dobu 5 měsíců od [datum], kdy mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání ze [datum], kdy toto bylo následně zrušeno. Uváděl, že byl v nejistotě ohledně své budoucnosti, nebyl mu vyplácen výsluhový příspěvek, a to z důvodu, že byl podezřelým z trestného činu, tedy se ocitl bez finančních prostředků, byl odmítán ze strany zaměstnavatelů z důvodu vedení trestního stíhání, a dále byla taktéž poškozena jeho čest a pověst. Svůj nárok u žalované předběžně uplatnil, na nárok však nebylo ničeho hrazeno.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila, že u ní žalobce [datum] uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody a nemajetkové újmy sestávající se z nákladů právního zastoupení, cestovních výdajů a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v částkách žalobou uvedených ve smyslu zákona č. 82/98 Sb. z nezákonného rozhodnutí, v souvislosti s vydáním usnesení Městského státního zastupitelství v [obec] o zahájení trestního stíhání žalobce z [datum], které bylo následně Vrchním státním zastupitelstvím [datum] zrušeno. Žalovaná sporovala vznik a výši škody spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu, neboť provedení specifikovaných úkonů nemohla v době podání vyjádření jakkoliv ověřit, sporovala taktéž náklady na cestovné k poradám s advokátem, když tyto žalobce nikterak nedoložil, a taktéž sporovala vznik a výši nemajetkové újmy, kterou žalobce žádal. Na náhradě proto nehradila ani zčásti a žádala žalobu v plném rozsahu zamítnout. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že [datum] byly předběžně uplatněny nároky žalobce na poskytnutí náhrady škody a nemajetkové újmy, dle nároků žádaných žalobou v celkové výši 51 920 Kč z titulu vydání nezákonného rozhodnutí Městským státním zastupitelstvím v [obec] z [datum], a dále bylo učiněno nesporným neprojednání žádosti žalovanou, resp. aktuální sporování výše nároků.

3. Mezi účastníky zůstala sporným oprávněnost nároků žádaných žalobou a splnění kumulativně všech podmínek pro jejich plnění dle zákona č. 82/98 Sb.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých má za prokázané následující skutečnosti: Z kopie velkého technického průkazu osobního automobilu, registrační značky [anonymizována čtyři slova] ve vlastnictví žalobce, má soud za prokázány údaje ohledně spotřeby 7, 5/5/5 l /100 km, a další technické údaje automobilu. Z faktury [číslo] vystavené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze dne [datum], se splatností [datum], má za prokázanou účtovanou částku obhajného ve výši 20 000 Kč za převzetí obhajoby a podání blanketní stížnosti, výslech obviněného [příjmení] - 2 hodiny, výslech obviněného inženýra [celé jméno žalobce] - 2 hodiny, nahlédnutí do spisu a odůvodnění stížnosti v trvání 4 hodin a poradu s klientem 1 hodinu, při sazbě 2 000 Kč za hodinu s tím, že tato částka byla uhrazena ze zálohy, která byla ze strany žalobce obhájci poskytnuta. Z usnesení Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze [datum] sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], má soud za prokázáno, že bylo dle ustanovení § 149 odst. 1 písmeno b) trestního řádu zrušeno usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v [obec], pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] vydané [datum rozhodnutí], kterým bylo podle ustanovení § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání žalobce. S odůvodnění předmětného usnesení se mimo jiné podává úkon právní služby, a to [datum], podání v zákonné lhůtě blanketní stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. [ulice] státní zastupitelství následně dospělo k závěru, jak vyplývá z odůvodnění předmětného rozhodnutí, že konfrontací vydaného usnesení obsahu shromážděného spisového materiálu a podané stížnosti bylo dospěno k závěru, že stížnosti jsou důvodné a napadené usnesení je neodůvodněné, a tak i nezákonné. Z dopisu z [datum], adresovaného právnímu zástupci žalobce [příjmení] informační službou má soud za prokázáno, že byl právní zástupce vyzýván k seznámení se se spisem, bylo uváděno, že odpadl důvod pro přerušení řízení ve věci odchodného žalobce po skončení služebního poměru k [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a taktéž rozhodováno o pokračování v tomto řízení a shromáždění podkladů. Závěrem bylo uvedeno, že po odpadnutí důvodů pro přerušení řízení je postoupena věc odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, který je příslušný vést řízení o výsluhovém příspěvku žalobce.

5. Z protokolu o ústním jednání z [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací], má soud za prokázáno, že ve vedlejším řízení vedeném u zdejšího soudu, pokud jde o první nezákonné trestní stíhání žalobce pro tytéž skutky, byly provedeny výslechy svědků, konkrétně [jméno] [příjmení], ze kterého vyplynulo, že šlo o bývalého kolegu žalobce, s žalobcem sdílel kancelář, vztah byl kolegiální, tento věděl povrchní osobní informace ohledně rozvodu žalobce a nešlo o vztah, který překračoval hranice běžné kolegiality. Žalobce dle něj budil dojem pohodového člověka, jeho přítomnost byla příjemná, volný čas však se svědkem netrávil. Svědek věděl o trestním stíhání žalobce, neznal však konkrétní trestný čin či skutek, pro který byl žalobce stíhán. Pokud tato skutečnost byla probrána na poradě pro povinnost mlčenlivosti, toto nesdělil. Věděl, že po zahájení trestního stíhání byl žalobce postaven mimo službu, následně se odstěhoval na sever, další okolnosti však svědkovi ohledně pobytu žalobce nebyly známy. K osobě žalobce uváděl, že při přijímání do služby tento prošel psychotestem, avšak nedovedl se vyjádřit, z jakých konkrétních osobnostních složek se tento psychotest týká. Svědek uváděl, že se nechce stýkat s osobami, které byly trestně stíhány, byť ctí zásadu presumpce neviny. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], učiněné taktéž před Obvodním soudem pro Prahu 2 ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], dne [datum rozhodnutí], má soud za zjištěno, že jde o sestru žalobce. Pokud jde o trestní stíhání, uváděla, že se o něm dozvěděla od matky, když žalobce u rodičů přechodně bydlel, přivedli jej v poutech a tato se následně psychicky zhroutila. Byla prováděna domovní prohlídka, žalobce u otce pozbyl důvěru, ačkoliv bylo trestní stíhání zastaveno. Rodiče následně trpěli psychickými problémy, otec později onemocněl rakovinou, taktéž řešili pověst u sousedů na malé vesnici. Žalobce byl následně, dle vyjádření svědkyně, nezaměstnaný, zůstal bez finančních prostředků, byl nucen žádat o snížení výživného na 2 nezletilé děti, přičemž měl hypotéku a chtěl původně stavět. Byla citelně oslabena důvěra s otcem. Pokud se měla svědkyně vyjádřit ohledně dopadu nezákonného rozhodnutí do osobního a společenského života žalobce, uvedla, že jeho kamarády nezná a bydlela mimo bydliště žalobce, tedy se k tomuto vyjádřit nedovedla. Uváděla, že žalobce se následně změnil, dříve byl přátelský, kamarádský a veselý, následně nesdílný, smutný a zamlklý, po svém odstavení mimo službu. Původně ho práce u [příjmení] bavila, byl v ní šťastný. Svědkyně žalobci po celou dobu vedení nezákonného trestního stíhání věřila, neboť jej vnímá jako čestného člověka. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], učiněného taktéž ve vedlejším řízení téhož dne, jako předchozí výslechy, má soud za zjištěno, že tento je kamarádem žalobce, byli sousedé v [obec]. Potvrdil, že v důsledku nezákonného trestního stíhání a následně odsouzení se musely zastavit z důvodu nedostatku financí práce na rodinném domě žalobce, žalobce byl zklamaný, skleslý, neboť si u [příjmení] budoval kariéru, dodělával si školu a následně zůstal nezaměstnaný a dlouho si hledal práci, zhroutil se mu svět. Svědek také potvrdil, že byla poškozena čest a pověst žalobce, a to v [obec], neboť vesnice touto informací žila a šlo o těžké období pro žalobce. Byl nucen taktéž platit hypotéku a výživné na své nezletilé děti, a proto nedostatek finančních prostředků špatně nesl. Zhroutil se mu celý svět, celou situaci především ekonomicky nesl špatně. Kolegové se k němu otočili zády, taktéž měl svědek vědomost o provádění domovních prohlídek, a taktéž prohlídky nedokončené stavby, což taktéž jednoznačně přispělo k poškození pověsti žalobce v okolí.

6. Z potvrzení o konání porady vystavené [anonymizováno] [příjmení] žalobci má soud za zjištěno, že v rámci druhého trestního stíhání vedeného sp. zn. [anonymizováno] [číslo] se dne [datum] konala porada s klientem před výslechem žalobce, která přesáhla 1 hodinu. Tato byla fakturována a taktéž byla následně zaplacena. Z dalších listinných důkazů založených v předmětném trestním spise, má soud za prokázáno podání blanketní stížnosti [datum] (čl. 1286 svazku 13 předmětného spisu), dále sepis odůvodnění stížnosti [datum] (ve svazku 13, na straně 1299), dále protokol o výslechu obviněného z [datum] zahájením v 10:30 hodin, za účasti mimo jiné obhájce [anonymizováno] [celé jméno žalobce], s neuvedením konce výslechu (ve svazku 13, strana 1287), následně taktéž protokol o výslechu obviněného z [datum] [anonymizováno] [celé jméno žalobce], který byl konán v období od 09:15 do 09:40 hodin, za účasti obhájce (ve svazku 12, na čl. 17), protokol z [datum], ohledně trvání 09:20- 13:10 hodin, týkající se nahlédnutí do spisu (ve svazku 12, na čl. 19).

7. Soud zamítl další návrhy na doplnění dokazování listinnými důkazy, které byly učiněny mezi účastníky nespornými, pokud jde o předmětné uplatnění žádosti žalobce u žalované a taktéž následné vyjádření, a to pro nadbytečnost.

8. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Proti žalobci bylo vedeno nezákonné trestní stíhání zahájené usnesením z 12. 12 2017, vydaným Městským státním zastupitelstvím v [obec] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], jímž bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro trestné činy neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písmena a) trestního zákoníku, ohrožení utajované informace podle § 317 odst. 1, 2 písmena b) trestního zákoníku a zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písmeno a) trestního zákoníku. Toto usnesení bylo následně doručeno [datum], následně rozhodnutím Vrchního státního zastupitelství v [obec] [datum] zrušeno jako nezákonné. Šlo již v pořadí o druhé trestní stíhání pro tytéž skutky, první bylo původně proti žalobci vedeno v období od [datum] do [datum] (v trvání 2 a půl měsíce). Celkově aktuální projednávané nezákonné trestní stíhání probíhalo po dobu 5 měsíců. Žalobce [datum] předběžně uplatnil u žalované své nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy. Na tyto nároky nebylo ani z části hrazeno. V příčinné v souvislosti s nezákonným trestním stíháním došlo k poškození cti a pověsti žalobce, která byla již částečně poškozena prvním trestním stíháním, a to u kolegů a na malé vesnici, problémům v rodinných vztazích, které přetrvávaly již z minulého nezákonného trestního stíhání, především pokud jde o odcizení se otce žalobce. Žalobce trpěl nejistotou ohledně výsledku opakovaně zahájeného trestního stíhání za situace, kdy mu nebyly stále vypláceny výsluhové příspěvky, ocitl se ve finanční nouzi.

9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád) v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 5 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního, nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

12. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

14. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

15. Podle § 31a odst. 1 § 8 odst. 1 OdpŠk, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

16. Po právní stránce soud předmětnou věc posoudil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 5 písm. a), § 8, § 13, § 30 a 31a OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhal tří dílčích nároků, jednak zadostiučinění za nemajetkovou újmu žádanou ve výši 30 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném před Městským státním zastupitelstvím v [obec], pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], čímž bylo [datum] zahájeno trestní stíhání žalobce, které bylo následně Vrchním státním zastupitelstvím v [obec] [datum] zrušeno jako nezákonné. V příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání se dále žalobce domáhal náhrady majetkové škody spočívající v náhradě nákladů obhajného ve výši 20 000 Kč a náhrady cestovného ve výši 1 920 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalobce postupem podle §14 odst. 1, 3 OdpŠk, u žalované předběžně své nároky uplatnil, proto věc může být projednána před soudem (§15 odst. 2 OdpŠk).

17. Následně soud zkoumal, zda-li jsou kumulativně splněny 3 základní podmínky pro odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu tak, jak je žalobce žádal, a to existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újem, když existence těchto podmínek musí být bezpečně prokázána a důkazní břemeno pak leží na žalobci.

18. V řízení bylo prokázáno vydání nezákonného rozhodnutí, jímž je rozhodnutí - usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce z [datum] vydané Městským státním zastupitelstvím v [obec], pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], jímž bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro tři shora uvedené trestné činy, doručené žalobci [datum], následně zrušené Vrchním státním zastupitelstvím pro svou nezákonnost dne [datum]. Usnesení o zahájení trestního stíhání v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením, je nezákonným rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk, (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 14 87/2001). V daném případě bylo předmětné usnesení pro nezákonnost zrušeno.

19. Pokud jde o nárok na náhradu obhajného, žádaný původně ve výši 20 000 Kč, je pravdou, že tento nárok žalobce vypočetl ze smluvní odměny, ačkoliv takovéto účtování nákladů obhajoby je odpovědnostním zákonem ve smyslu ustanovení § 31 odst. 3 OdpŠk vyloučeno, neboť tento stanoví možnost účtování hotových výdajů a odměny za zastupování pouze podle zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, jímž je advokátní tarif (vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen„ AT“). Soud však přezkoumal důvodnost a výši těchto úkonů právního zastoupení a následně dospěl k závěru, že nárok lze přiznat v plné výši. Vycházel z ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu při určení tarifní hodnoty za dané skutky a trestné činy, pro které byl žalobce obviněn, ve výši 2 300 Kč 1 úkon. Následně provedeným dokazování byla prokázána účelnost vykonání následujících úkonů právní služby: příprava a převzetí obhajoby dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) ve výši 2 300 Kč + 300 Kč režijního paušálu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 4 AT, podání blanketní stížnosti dle § 11 odst. 1 písm. d) ve výši 1/2 úkonu, tedy 1150 Kč + 300 Kč, účast na výslechu obviněného [příjmení] dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) za 2 hodiny a 2 režijní paušály, celkově ve výši 4 600 + 600 Kč, porada dle § 11 odst. 1 písm. c) za 2 300 Kč + 300 Kč, výslech žalobce [datum] pouze za 1 úkon ohledně zjištění časové náročnosti úkonů, tedy ve výši 2 300 Kč, plus režijní paušál, nahlédnutí do spisu [datum], kdy s ohledem na absenci časového údaje ohledně ukončení soud účtoval 2 úkony tak, jak byly žádány žalobou 2 x 2 300 Kč a 2 režijní paušály á 300 Kč, a dále stížnost ve smyslu ustanovení §11 odst. 1 písm. d), která taktéž byla prokázána, ve výši 1 úkonu 2300 Kč + 300 Kč. U úkonů výslech obviněného [příjmení], konání porady, výslechu žalobce a nahlédnutí do spisu, pak soud ve smyslu ustanovení § 12 AT seznal důvodnost navýšení jednotlivých úkonů právní služby na dvojnásobek, neboť jde o úkony mimořádně obtížné, s ohledem na skutečnost, že tyto byly činěny za ztížených podmínek v budově Městského státní zastupitelství v [obec], ve vyhrazené místnosti, písemné úkony musely být činěny rukou bez možnosti jakéhokoliv využití techniky. Pokud jde pak o účelnost konané porady obviněného s obhájcem, ze dne [datum], soud se přiklonil k závěru ohledně prokázání její účelnosti s ohledem na řádné zajištění dalšího výkonu obhajoby, neboť probíhala těsně před výslechem klienta konaného [datum], soud proto její konání před tímto úkonem právní služby shledává účelným. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uvádí, že s ohledem na následný součet úkonů obhajoby, tak jak byl učiněn shora, dospěl k závěru, že by žalobci náležela mimosmluvní odměna za předmětné vykonané úkony právní služby ve výši 39 500 Kč, tedy v částce dokonce vyšší, než která byla žalobcem vyčíslena, s ohledem však na omezení žalobním petitem soud přiznával částku obhajného ve výši 20 000 Kč žalobcem žádanou a řádně uhrazenou, jak vyplývá z provedené fakturace a přijaté zálohy.

20. Pokud jde o nárok na náhradu cestovného, soud vycházel při jejím určení z právního předpisu- vyhlášky č. 463/2017 Sb. za použití technického průkazu automobilu, kterým bylo cestovné vykonáno. Pokud jde o cestu za obhájcem v rozsahu 2 cest na cestě [obec] - [obec] a zpět, jednou k výslechu obviněného konanému na Městském státním zastupitelství v [obec], kdy byl využit osobní automobil [registrační značka] [anonymizována tři slova], soud uvádí, že dospěl k účelnosti těchto cest, neboť je zřejmé, že nebyla možná jakákoliv další komunikace obhájce s klientem s ohledem na režim utajení předmětného spisového materiálu, a konzultace byla možná výhradně při osobním jednání. Při využití dat z technického průkazu osobního automobilu ohledně spotřeby, ceny nafty 29,8 Kč, náhrad 4 Kč za 1 km, soud dospěl k závěru ohledně výše cestovného v rámci jedné jízdy tam i zpět ve výši 691 Kč, násobeného celkem 3 cestami, a to k poradám s obhájcem dne [datum], [datum], a dále za účelem výslechu obviněného [datum], v celkové výši 2073 Kč, což je částka přesahující nárok žádaný žalobou. Soud proto i nároku na cestovné v plné výši vyhověl, když shledal jeho výši adekvátní předmětnému dokazování, taktéž jeho důvodnost.

21. Pokud jde o poslední třetí nárok, na přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, soud vzal v potaz v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, povahu trestní věci, délku trestního řízení a následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby, a taktéž okolnosti vzniku újmy a odškodnění poskytnuté v obdobných případech. Pokud jde o povahu trestní věci, žalobce byl stíhán pro spáchání přečinu neoprávněného přístupu k počítačového systému, nosiči informací podle §230 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, ohrožení utajované informace podle § 317 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku a z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, za což mu hrozil trest odnětí svobody v trvání až 8 let. S ohledem na skutečnost, že šlo o bývalého příslušníka [příjmení], jednalo se o trestné činy spojené s poměrně vysokou mírou společenského a morálního odsouzení. S ohledem na povahu trestné činnosti se pouhé konstatování porušení práva v dané věci nejevilo formou dostačující, a soud dospěl k závěru o nutnosti finančního odškodnění. Žalobce, ač původně pouze odkazoval na již uvedené výslechy svědků ve vedlejším řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], a jiné důkazy k prokázání zásahu do osobnostní sfér v důsledku vedení tohoto nezákonného trestního stíhání proti žalobci nedoložil, i přesto soud má za to, že provedené dokazování je způsobilé přisvědčit zásahům žalobce do osobnostních sfér týkajících se i tohoto druhého nezákonného trestního stíhání, neboť svědci se vyjadřovali obecně k trestnímu stíhání žalobce, aniž by určili a byli schopni rozlišit, o které trestní stíhání žalobce se jednalo. Soud přihlédl pak k blízké časové souslednosti a návaznosti dvou po sobě jdoucích nezákonných trestních stíhání žalobce, s odstupem pouhého jednoho roku. Provedeným dokazováním pak má soud za prokázány zásahy v osobnostních sférách žalobce jak výslechy svědků, tak listinnými důkazy. Žalobce byl totiž stíhán za shodné skutky, shodně právně kvalifikované, jako v předchozím časově blízkém posuzovaném řízení, cca necelý 1 rok po jeho skončení, které původně probíhalo po dobu 2 a půl měsíce, a za což mu bylo následně poskytnuto finanční zadostiučinění ze strany žalované ve výši 30 000 Kč. Soud dospěl k závěru o adekvátnosti této částky odškodnění i v tomto posuzovaném případě, neboť minimálně zásahy uváděné předvolanými svědky v předešlém řízení, jejichž výpovědi byly čteny k důkazu, lze vztáhnout i na projednávané řízení. Pokud jde o pocity frustrace, nejistoty ohledně výsledků opakovaně zahájeného trestního řízení, které se bezesporu ještě více prohloubily, a v žalobci utvrdily větší stres ohledně jeho budoucnosti, neplacení výsluhových příspěvků, jak vyplynulo z dopisu z [datum], a opětovné narušení rodinného života.

22. Nad rámec uvedeného pak soud vzal v potaz taktéž srovnávací judikaturu předloženou již v původním řízení, ze které taktéž vycházel při hodnocení této nemajetkové újmy, a to kromě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 citovaného již shora, sp. zn. [spisová značka], kdy byl žalobce odškodněn za 2,5 měsíce stejného nezákonného trestního stíhání pro tytéž skutky ve výši 30 000 Kč, i další srovnávací případy vycházející z rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka], kdy v tomto řízení bylo žalobci přiznáno přiměřené zadostiučinění 80000 Kč za 5 měsíců nezákonného trestního stíhání pro trestné činy přijímání úplatku v souběhu s trestným činem zneužití pravomoci veřejného činitele u policisty. I v tomto případě žadatel prokázal zásahy do nemajetkové sféry, nemožnost uspokojivě vyživovat děti, s tím, že šlo o bezúhonného žadatele. Dalším srovnávacím případem je případ vedený u Městského soudu v Praze, pod sp. zn. [spisová značka], kde byla potvrzena výše zadostiučinění ve výši 120 000 Kč za trestní stíhání trvající po dobu 6 měsíců pro trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele, kdy trestní stíhání bylo následně zastaveno z důvodu jeho nepřípustnosti. Zde však došlo k medializaci případu, následně zproštění žadatele služby, snížení služebního příjmu o 50 %, postavení na nižší služební místo, snížení hodnosti a snížení platové třídy. V tomto případě došlo k masivním zásahům do cti a pověsti na pracovišti, u přátel i známých, žadatel musel přerušit studium jazykové školy, došlo taktéž u něj k zdravotním problémům (zhoršení hypertenze).

23. Komparací uvedených případů s projednávanou věcí, pak soud dospěl k závěru, že žalobci náleží zadostiučinění ve výši 30 000 Kč, tak jak žalobou žádal, neboť předmětné nezákonné trestní stíhání trvalo po dobu dvojnásobně dlouhou než předešlé trestní stíhání žalobce, kdy byl stíhán pro tytéž skutky shodně právně kvalifikované, a bylo způsobilé prohloubit nejistotu žalobce ohledně jeho dalšího trestního stíhání a budoucnosti, především ekonomické, pokud jde o výživu dětí a jeho budoucího dalšího života. Nezanedbatelnou měrou potom dále prohloubilo zásahy do cti a pověsti žalobce na malém městě, které mohly být již napraveny po předchozím nezákonném trestním stíhání. Toto trestní stíhání proto v žalobci důvodně vyvolalo beznaděj a zvýšenou frustraci, neboť čekal na výplatu výsluhového příspěvku, avšak tomuto se mu nedostávalo. Soud pak přisvědčil žalobci tak jako v předešlém řízení, že možnost jakéhokoliv zaměstnání žalobce s ohledem na jeho dosavadní praxi u bezpečnostních sborů a Policie České republiky byla jednoznačně ztížená, taktéž pak vztahy rodinné, které byly již prvním nezákonným trestním stíháním značně narušeny. Přiměřené zadostiučinění poskytnuté žalobci ze strany soudu pak je způsobilé kompenzovat žalobci předmětnou újmu, která mu byla způsobena.

24. Soud proto uzavírá, že s ohledem na provedené dokazování a právní hodnocení věci pod výrokem I přiznal žalobci částku 51 920 Kč sestávající se ze všech třech dílčích nároků žalobou žádaných v plné výši, spolu se zákonným příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení (po uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku žalobcem u žalované).

25. Pod výrokem. II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na zaplacení soudního poplatku ve výši 4 000 Kč, nákladů právního zastoupení žalobce, dle advokátního tarifu, za tyto úkony právní služby: příprava převzetí věci, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u ústního jednání soudu dne [datum], vyjádření k výzvě soudu [datum] a účast na jednání soudu [datum], když soud vyšel z kumulace nároků a aktuální judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], která při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu řízení uplatnil rovněž nárok či nároky na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace). Je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot a uplatněných nároků, jež se stanoví dle § 8 a následujících advokátního tarifu. Žalobce, jak bylo uváděno shora, byl ve sporu zcela úspěšný, soud mu proto přiznal nároky na zaplacení nákladů právního zastoupení, přičemž vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 AT zvlášť u odpovědnostního titulu nezákonného trestního stíhání, a dále z částek majetkových újem žádaných žalobou, ve kterých byl žalobce zcela úspěšný, tedy 30 000 Kč a 1 920 Kč. Za jednotlivé úkony právní služby mu proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 4 380 Kč za 1 úkon, celkově ve výši 30 660 Kč + 7x 300 Kč režijní paušál dle § 13 odst. 4 AT, tedy ve výši 2 100 Kč. Dále soud přiznal cestovné právního zástupce žalobce, 2× na trase [obec] - [obec] a zpět, dle technického průkazu osobního automobilu obhájce [anonymizována tři slova] [číslo] za účast u ústních jednání soudu ve dnech. [datum] a [datum], dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., za náhrady 4,1 [spisová značka], průměrnou spotřebu 9,1/6,4/7,4 l /100 km, cenu pohonných hmot 37,1 Kč benzinu, na trase [obec] – [obec] a zpět, ve výši (1 cesta 2 787 Kč) celkem 11 148 Kč, náhradu za promeškaný čas ve výši 8 hodin za jednu cestu tam a zpět, tedy celkově 16 hodin, dle ustanovení § 14 odst. 3 AT, celkově tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 49 508 Kč.

26. Lhůta k plnění ve výroku I byla stanovena ve lhůtě 15 dnů dle ustanovení § 160 odst. 1, část věty za středníkem o. s. ř., dle organizačně technických možností žalované plnit.