19 C 45/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Janem Szewczykem sídlem Veleslavínova 10, 110 00 Praha 1 proti žalované: Jméno žalované pro zaplacení 2 861 067,84 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni škodu ve výši 2 861 067,84 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přiznání náhrady majetkové újmy ve výši 2 861 067,84 Kč z titulu tvrzeného pochybení Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. insolvenční spisová značka spočívajícího v tvrzeném zanedbání dohledové činnosti soudu nad činností insolvenčního správce. Žalobkyně požaduje náhradu škody podle § 13 zákona č. 82/1992 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích (dále jen „OdpŠk“), neboť má za to, že Městský soud v Praze nesprávným úředním postupem způsobil škodu žalobkyni jako zajištěnému věřiteli ve výši necelých 3 000 000 Kč tím, že zanedbal výkon dohledového orgánu, přičemž byla dána možnost insolvenčnímu správci zpronevěřit finanční prostředky z insolvenčních řízení, a to podle policejního orgánu po dobu minimálně 14 let.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyně ze dne 18. 7. 2022 s tím, že žádost projednala 7. 9. 2023. Žalovaná uvedla, že požadavku žalobkyně nevyhověla ani zčásti a toto žalobkyni sdělila svým stanoviskem. Žalovaná dále uvedla, že ve věci není dán odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu, kdy z tvrzení žalobkyně ani z insolvenčního spisu nějak nevyplývá, že by soud v tom konkrétním insolvenčním řízení mohl jakkoliv usuzovat na trestnou činnost insolvenčního správce. Dále upozornila, že sama žalobkyně ve své žalobě uvádí, že ta trestná činnost byla odhalena až v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích ke konci roku 2021. Městský soud v Praze v tom konkrétním insolvenčním řízení se o tom podezření dozvěděl až z kopie trestního oznámení 20. 12. 2021 v souladu s § 32 insolvenčního zákona, na jednání ve věci slyšel insolvenčního správce a do dvou dnů jej odvolal. Žalovaná má za to, že tedy v tomto konkrétním řízení Městský soud v Praze svou dohledovou činnost vykonával řádně, nějak nepochybil a z důvodu absence odpovědnostního titulu má za to, že žaloba nebyla podána důvodně.

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

4. Mezi stranami bylo nesporné že žalobkyně uplatnila dne 18. 7. 2022 u žalované nárok na náhradu nemajetkové škody ve výši 2 861 067,84 Kč z titulu tvrzeného pochybení Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. insolvenční spisová značka, spočívajícího v tvrzeném zanedbání dohledové činnosti nad činností insolvenčního správce. Dále bylo nesporné, že žalovaná dne 7. 9. 2023 zaslala žalobkyni stanovisko, ve kterém její žádosti nevyhověla s odůvodněním, že nebyly naplněny podmínky odpovědnosti státu za škodu dle zákona 82/1998 Sb.

5. Vzhledem k tomu, že z tvrzení žalobkyně uvedených v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 20. 11. 2023 plyne, že odpovědnostním titulem u žalobou uplatněného nároku je nesprávný úřední postupu Městského soudu v Praze při dohledové činnosti orgánu státu nad činností insolvenčního správce tituly před jménem právnická osoba ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, ze které plyne, že stát neodpovídá za škodu způsobenou porušením povinnosti insolvenčního správce v insolvenčním řízení, a že tedy nelze tvrzený nesprávný úřední postup při dohledové činnosti orgánů státu nad činností správců konkursní podstaty či insolvenčních správců považovat za odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb., soud neprováděl navržené dokazování, neboť žaloba nemohla být s ohledem na zjevnou absencí odpovědnostního titulu úspěšná.

11. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

12. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

13. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

15. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

17. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (srovnej 29 C do 4699/2216) stát neodpovídá za škodu způsobenou porušením povinnosti správce konkursní podstaty v konkursním řízení, nelze nesprávný úřední postup při dohledové činnosti orgánů státu nad činností správců konkursní podstaty považovat za považovat za odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb.

19. S ohledem na nesporná tvrzení účastníky má soud za prokázané, že nárok žalobkyně, který je předmětem této žaloby, byl řádně předběžně uplatněn žalobkyní u žalované, a jsou tak splněny podmínky pro projednání před soudem.

20. S ohledem na žalobní tvrzení žalobce uvedená v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 20. 11. 2023 je zřejmé, že žalobkyně označila u uplatněného nároku na náhradu škody vzniklé činností insolvenčního správce tituly před jménem adresa jako odpovědnostní titul nesprávný úřední postupu Městského soudu v Praze při dohledové činnosti orgánu státu nad činností insolvenčního správce. S ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu (srovnej 29 C do 4699/2016), ze které plyne, že stát neodpovídá za škodu způsobenou porušením povinností insolvenčního správce v insolvenčním řízení, nelze tvrzený nesprávný úřední postup při dohledové činnosti orgánů státu nad činností správců konkursní podstaty či insolvenčních správců považovat za odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb. Z důvodu, že z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že v dané věci není dán odpovědnostní titul dle zákona č. 82/1998 Sb., což je jedna z nutných podmínek odpovědnosti státu za tvrzenou škodu, soud bez nutnosti provádění navržených důkazů žalobu v celém rozsahu výrokem I. zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč spočívající ve dvou úkonech nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za vyjádření k žalobě a účast u jednání. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.