19 C 51/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa o zaplacení 788 393,60 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna žalobkyni zaplatit částku ve výši 788 393,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení plynoucí ode dne [datum] do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 788 393,60 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se dne [datum] účastnila dražebního jednání v rámci výkonu rozhodnutí prodejem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] na parcelách [číslo] v [obec] a podílu na společných částech domu [adresa] a na pozemcích parc. [číslo] o velikosti [číslo], zapsaných u [katastrální úřad], [stát. instituce] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizováno] a [územní celek] ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V rámci tohoto dražebního jednání vydražila předmětnou bytovou jednotu s tím, že soud vydal usnesení č.j. [číslo jednací], kterým udělil žalobkyni příklep coby vydražiteli daného bytové jednotky a na jejím základě byla žalobkyni zapsána do katastru coby vlastník daného bytové jednotky. Vzhledem k tomu, že soud usnesení o přílepu bylo vydáno v době, kdy již bylo vedeno insolvenční řízení na [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a insolvenční řízení trvalo i době doručení tohoto usnesení účastníkům, tedy v době, kdy dle § 109 odst. 1 zákona 182/2006 Sb. není možné výkon rozhodnutí provést a pokud se takový úkon stane, dle § 109 odst. 6 tohoto zákona se k němu nepřihlíží, byla bytová jednotka insolvenčním správcem dne [datum] zapsána do majetkové podstaty úpadce – [anonymizováno] [příjmení]. Dne [datum] žalobkyně podala žalobu na vyloučení majetku z majetkové podstaty u Krajského soudu v Ústí nad Labem, který rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] žalobu zamítl s odkazem na § 109 insolvenčního zákona s tím, že po zahájení insolvenčního řízení na [anonymizováno] [příjmení] nemohlo dojít k převodu vlastnického práva na žalobkyni coby vydražitele. Touto žalobou se žalobkyně dále domáhala konstatování, že se Okresní soud v Mostě dopustil nesprávného úředního postupu s tím, že tento nárok byl zamítnut coby nejasné podání. Dne [datum] po skončení insolvenčního řízení pro splnění oddlužení [anonymizováno] [příjmení] podala žalobu na určení vlastnického práva k dané bytové jednotce s tím, že dne [datum rozhodnutí] Okresní soud v Mostě vydal rozsudek [číslo jednací] [spisová značka], kterým žalobě vyhověl. Žalobkyně uvedla, že byla po více než 6 let v dobré víře ohledně svého vlastnického práva s tím, že poté, co bylo vložené do katastru nemovitostí dne [datum] s právními účinky k [datum] jí vznikla škody, kterou v řízení uplatňuje. Uplatněná škoda pak spočívá v (a) ušlém zisku spočívajícím v rozdílu mezi vydraženou cenou a současnou cenou obvyklou dané bytové jednotky, (b) náhradě nákladů soudního řízení týkajícího se návrh vyloučení bytové jednotky z majetkové podstaty, (c) soudním poplatku ve výši 2000 Kč a (d) nákladech na právní zastoupení v rámci předběžného uplatnění nároku v tomto řízení.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyně na náhradu škody ve výši 788 393,60 Kč, a to se shodným skutkovým o právním obsahem jako v žalobě. Dále uvedla, že dne [datum] zaslala žalobkyni stanovisko, ve kterém žalobkyni nevyhověla, a to ani z části. Ve svém stanovisku konstatovala, že v postupu Okresního soudu v Mostě lze shledat nesprávný úřední postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), který spočívá v tom, že soud před provedením dražby neprovedl lustraci v insolvenčním rejstříku, aby se ujistil, že dražbu je možné provést. Současně shledala i nezákonné rozhodnutí, a to usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne [datum] o příklepu, které bylo jako nezákonné zrušeno usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne [datum]. Ohledně částky 740 000 Kč žalobkyně uvedla, že žalobkyně nabyla své vlastnické právo na základě nicotného a nezákonného právního titulu, tudíž nikdy nebyla reálným vlastníkem předmětné bytové jednotky. Z toho důvodu nelze od nesprávného úředního postupu, resp. nezákonného rozhodnutí odvíjet vznik a uplatnění škody. Nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 18 218 Kč a soudního poplatku 2 000 Kč žalovaná neuznala za důvodu, že podání žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty se jeví jako zcela neúčelné, když žalobci bylo již v okamžiku podání žaloby známo, že se Okresní soud v Mostě dopustil nesprávného úředního postupu a tudíž žaloba byla zcela zjevně neúspěšná již v okamžiku jejího podání. Ohledně posledního nároku na náhradu škody ve výši 28 265,60 Kč, který představuje náklady právního zastoupení vynaložené v souvislosti s uplatněním nároku na náhradu škody žalované, žalovaná odkázala na § 31 odst. 4 OdpŠk, který náhradu těchto nákladů poškozenému nepřiznává. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení, kdy má za to, že již v momentu podání žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty (tj. ke dni [datum]) si musela být žalobkyně vědoma, že se Okresní soud v Mostě dopustil nesprávného úředního postupu a tudíž od toho momentu běžela subjektivní promlčecí lhůta ve smyslu § 32 odt. 1 OdpŠK v délce 3 let a tudíž k momentu podání žaloby byly nároky, které jsou předmětem tohoto řízení, promlčeny.

3. Z přípisu žalobkyně adresovaného žalované dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně nároky v celkové výši 788 393,60 Kč s příslušenstvím, které jsou předmětem tohoto řízení, předběžně uplatnila u žalované.

4. Ze stanoviska žalované zaslané žalobkyni dne [datum] má soud za prokázané, že žalované projednala předběžně uplatněné nároky žalované a tyto zamítla z důvodu, které uvedla i ve vyjádření k žalobě a tyto podrobně žalobkyni ve stanovisku vysvětlila.

5. Při posuzování nároku soud vyšel z nesporných skutečností ohledně předběžného uplatnění nároku žalobkyně u žalované ze dne [datum].

6. Dále soud provedl tyto listinné důkazy: -) usnesení Okresního soudu v Mostě, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], -) usnesení č. j. [spisová značka] Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], -) usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem [číslo jednací] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], -) usnesení [číslo jednací] Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že, -) usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], -) rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem [spisová značka] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], -) usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], -) usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], -) vyrozumění o provedeném vkladu do Katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [spisová značka], Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Most, ze dne [datum], -) rozsudek Okresního soudu v Mostě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], -) usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ze kterých byl prokázán skutkový stavy uvedený v žalobních tvrzeních.

7. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

8. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení:

9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

11. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

13. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

14. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

15. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

16. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 OdpŠk, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

18. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

19. Soud se v tomto případě zaměřil přednostně na naplnění požadavku existence příčinné souvislosti mezi tvrzeným odpovědnostním titulem a tvrzenou škodou.

20. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5.2011, sp. zn. 23 Cdo 1583/2010, příčinná souvislost mezi jednáním či opomenutím škůdce a vznikem škody je jedním ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu. Otázka existence příčinné souvislosti je předně otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění. Příčinná souvislost je dána, vznikla-li škoda v důsledku protiprávního jednání škůdce, tedy za pravidelného průběhu věcí by bez škůdcova jednání vůbec nenastala. Škoda musí být nezprostředkovaným následkem protiprávního jednání, které je její hlavní příčinou, nesmí jít o příčinu jen vedlejší, popř. příčinu zkoumanou jen v obecné rovině bez rozboru jednotlivých prvků konkrétní situace. Pokud dojde k řetězení jednotlivých příčin a následků, musí škoda bezprostředně vzejít z jednání škůdce. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována.

21. S ohledem na konstantní judikaturu NS ČR týkající se posuzování příčinné souvislosti v případech, kdy dojde k nesprávnému zápisu do KN v situaci, kdy zapsanému vlastníku nesvědčí hmotněprávní vlastnické právo, dospěl soud k závěru, že v daném případě není dána příčinná souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a tvrzeným vznikem škody. Příčinou existence škody musí být skutečnost, bez níž by škodný následek nevznikl. V daném případě je zřejmé, že by se žalobkyně nestala vlastníkem ani v případě, že by nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, resp. vydání nezákonného rozhodnutí. Je tedy zřejmé, že zde není příčinné souvislost a odpovědnost žalované za tvrzenou škodu je vyloučena.

22. S ohledem na právní posouzení soudu o neexistenci příčinné souvislosti mezi nesprávnými úředním postupem a tvrzeným vznikem škody, se soud již dále nezabýval dokazování a posuzováním, zda v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu a vzniku škody a její výše. Stejně tak soud nemusel posuzovat námitku žalované týkající se promlčení žalovaných nároků.

23. Ohledně nároku na náhradu škody ve výši 28 265,60 Kč pak soud nad rámec shora uvedeného uvádí, že tyto nároky by musel zamítnout i s odkazem na § 31 odst. 4 OdpŠk, který náhradu těchto nákladů poškozenému nepřiznává.

24. S ohledem na absenci jedné z nutných podmínek odpovědnosti státu za škodu, a to příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím, resp. nesprávným úředním postupem, soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě není dán odpovědností titul žalované. Z tohoto důvodu nebylo třeba se zabývat splněním dalších předpokladů odpovědnosti za škodu. Soud proto rozhodl jak je uvedené ve výrok I. tohoto rozsudku.

25. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 3 režijního paušálu 900 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření k žalobě, přípravu na jednání a účast u ústního jednání. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.