19 C 51/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: anonymizováno pro zaplacení 11 945 Kč

I. Řízení se částečně, co do žaloby na úhradu částky 1 573 Kč, zastavuje.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 10 372 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 222 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se žalobou podanou , datum, domáhá náhrady škody spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 11 945 Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Vězeňské služby ČR, Věznice Mírov pod sp. zn. , anonymizováno, ze dne , datum, , kterým nebyl žalobci přiznán nárok na odchodné a výsluhový příspěvek. Toto rozhodnutí bylo následně prohlášeno za nicotné a žalobci byl nárok na odchodné a výsluhový příspěvek řádně přiznám. Žalobce pak v žalobě specifikoval jednotlivé úkony právní služby a cestovné, které jeho právní zástupce v dané věci učinil a vůči nimž požaduje po žalované náhradu jejich nákladů.

2. Žalovaná se ve svém vyjádření z , datum, k žalobě vyjádřila s tím, že učinila nesporným, že , datum, žalobce u ní uplatnil nárok na náhradu škody, který je předmětem této žaloby. K projednání žádosti došlo žalovanou , datum, s tím, že žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadovanou náhradu škody však poskytla žalobci pouze v částce 1 573 Kč. Tuto částku pak žalobci zaslala na bankovní účet , datum, . Žalovaná dále uvedla, že náhrady škody přiznala pouze za 1 úkon právní služby dle ustanovení § 10 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 7 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spolu se jedním režijním paušálem dle ustanovení § 13 advokátního tarifu a DPH ve výši 21 %. Tento postup odůvodnila tím, že po provedeném šetření a s ohledem na zákonnou dikci žalovaná konstatovala, že jiným účelně vynaloženým úkonem na zrušení nezákonného rozhodnutí je odvolání. Úkony vykonané před vydáním nezákonného rozhodnutí podle názoru žalované nesplňují podmínku účelně vynaložených úkol nákladů dle ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Navíc úkony vykonané po odvolání a označené jako žádost o sdělení stavu věci pak dle názoru žalované nelze hodnotit jako účelně vynaložené za účelem zrušení nezákonného rozhodnutí a navíc se ani nejedná o úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.

3. Podáním ze dne , datum, žalobcem vzal žalobu částečně zpět co do částky 1 573 Kč.

4. Ve věci se konalo jednání dne , datum, . Vzhledem k tomu, že se žalovaná na jednání nedostavila s tím, že se z jednání omluvila svým podáním ze dne , datum, , souhlasila s jednáním bez její účasti a nežádala o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Z písemných podání účastníků dospěl k závěru o nespornosti následujících skutkových tvrzeních, vůči kterým již soud dále neprováděl dokazování:- Žalobce uplatnil u žalované dne , datum, nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 11 945 Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Vězeňské služby ČR, Věznice Mírov pod sp. zn. , Anonymizováno, .- Žalovaná dne , datum, zaslala žalobci své stanovisko, ve kterém konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., avšak žalobci poskytla pouze částku 1 573 Kč za 1 úkon právní služby, a to odvolání s tím, že ve zbylé části náhradu neposkytla. Tuto částku pak žalobci uhradila.

7. Z rozhodnutí ředitele Věznice Mírov Vězeňské služby České republiky ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, má soud za prokázané, že tímto rozhodnutím nebyl žalobci přiznán nárok na odchodné a výsluhový příspěvek. Rozhodnutí podepsal , anonymizováno, , ředitel věznice.

8. Z rozhodnutí generálního ředitele Vězeňské služby České republiky ve věcech služebního poměru z , datum, , č. j. , anonymizováno, má soud za prokázané, že tímto bylo prohlášeno původní zamítavé rozhodnutí ředitele Věznice Mírov za nicotné s tím, že bylo zrušeno a věc vrácena k projednání a rozhodnutí.

9. Z rozhodnutí o odchodném ve věcech služebního poměru z , datum, , č. j. , anonymizováno, má soud za prokázané, že žalobci bylo přiznáno odchodné ve výši 287 478 Kč s tím, že toto rozhodnutí je podepsáno ředitelem věznice , adresa, .

10. Z rozhodnutí ředitele odboru ekonomického Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, má soud za prokázané, že žalobci byl přiznán výsluhový příspěvek, resp. výsluhové příspěvky tak, jak jsou uvedeny v textu rozhodnutí.

11. Z vyúčtování nákladů právního zastoupení v řízení ve věci řízení ve věci služebního poměru – o výsluhový příspěvek a odchodné, vystavené právním zástupcem žalobce žalobci dne , datum, má soud za prokázané, že žalobci byly jeho právním zástupcem vyúčtovány právní služby podle advokátního tarifu na celkové výši 11 945 Kč.

12. Z faktury č. , anonymizováno, vystavená právním zástupcem žalobce žalobci dne , datum, má soud za prokázané, že faktura byly vystavena na částku 11 945 Kč s podpisem fakturace právních služeb v zastoupení v řízení ve věci služebního poměru o výsluhový příspěvek a odchodné. Dále je z faktury zřejmé, že právní zástupce žalobce fakturoval následující úkony právní služby: převzetí a příprava obhajoby ze dne , datum, , seznámení se spisem – Věznice Mírov ze dne , datum, , vyjádření poškozeného ze dne , datum, , ústní jednání – věznice , adresa, ze dne , datum, , vyjádření poškozeného ze dne , datum, , odvolání proti rozhodnutí ředitele Věznice Mírov ze dne , datum, , žádost o sdělení stavu věci věznice Mírov ze dne , datum, , žádost o sdělení stavu věci Vězeňské službě ČR, generální ředitelství ze dne , datum, , 7× režijní paušál ve výši 300 Kč, náhradu za promeškaný čas na dopravu v množství 4× 100 Kč a cestovní náklady ve výši 450,12 Kč s DPH.

13. Z rozhodnutí o registraci k dani z přidané hodnoty právního zástupce žalobce má soud za prokázané, že tento je plátcem DPH.

14. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

15. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

16. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

17. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

18. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

19. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

20. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

21. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

22. Podle § 31 odst. 2 OdpŠk náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

23. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

24. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

25. Výrok I. o částečném zastavení řízení co do částky 1 537 Kč je odůvodněn částečným zpětvzetím žalobce ze dne , datum, .

26. S ohledem na tvrzení účastníků a provedené dokazování má soud dospěl soud k závěru, že v dané věci je dán odpovědnostní titul dle OdpŠk, a to vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 OdpŠk a, kterým je rozhodnutí ředitele Věznice Mírov ze dne , datum, .

27. Soud pak přisvědčil obranném tvrzení žalované, že dle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje pouze takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí.

28. V posuzovaném případě žalobce nárokoval náhradu nákladů právního zastoupení i za úkony právní služby a cestovné, které byly vynaloženy před vydáním nezákonného rozhodnutí. Náklady na tyto úkony pak nelze považovat za náklady řízení, na které míří § 31 odst. 1 OdpŠk a za tyto soud nemohl náhradu poskytnout. Navíc soud přisvědčil i obrannému tvrzení žalované, že 2 úkony ze dne , datum, označené jako „žádost o sdělení stavu věci“, byť byly provedeny až po podání odvolání, nelze posoudit jako úkony právní služby ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., a proto ani náklady na tyto úkony nelze do náhrady škody zahrnout.

29. Z výše uvedených důvodu, kdy soud dospěl k závěru, že žalobce náleží náhrada pouze za jeden úkon právní služby, a to za odvolání ze dne , datum, , a tuto náhradu již žalovaná žalobci v průběhu řízení dobrovolně poskytla. Z tohoto důvodu pak nezbylo soudu, než žalobu ve zbylém rozsahu zamítnout, je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.

30. Ve výroku III. o náhradě nákladů pak soud přiznal náhradu nákladů žalované podle § 142 odst. 2 o.s.ř. dle úspěchu ve věci, kdy do úspěchu žalobce započítal částku dobrovolného plnění žalovanou a do úspěchu žalované částku zamítnuté žaloby. Po odečtení úspěchu a neúspěchu pak soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výší 74%. Žalované tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b, c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou 74% z částky 300 Kč za jeden úkon (vyjádření k žalobě). Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů.