19 C 57/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: anonymizováno sídlem: anonymizováno právní zástupce: anonymizováno anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno anonymizováno jednající: anonymizováno , IČO: anonymizováno sídlem: Anonymizováno o zaplacení 9 135 126, 84 Kč,

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 9 135 126,84 Kč.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce původně domáhal po žalované náhrady majetkové újmy v celkové výši 9 135 126,84 Kč a nemajetkové újmy ve výši 23 324 Kč z titulu nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí vydaného v řízení insolvenčním vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , anonymizováno, . Své nároky předběžně u žalované uplatnil , datum, , do doby podání žaloby nebylo o nárocích žalovanou jakkoliv rozhodnuto. Ve svých skutkových tvrzeních žalobce popisoval průběh namítaného řízení s tím, že , datum, proběhla elektronická dražba nemovitostí, přičemž žalobce měl zajištěnou pohledávku právě těmito nemovitostmi. , datum, žalobce podal námitky proti návrhu insolvenční správkyně, který byl soudu již doručen, ale nebyl dosud zveřejněn v insolvenčním rejstříku, , datum, byl zveřejněn návrh insolvenční správkyně ze dne , datum, na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli (žalobci), kdy navrhovaný výtěžek činil 69 792 587,83 Kč. Dne , datum, doplnil žalobce své námitky, dne , datum, bylo zveřejněno usnesení č. j. , anonymizováno, , jímž byly námitky žalobce odmítnuty pro údajnou opožděnost. Dne , datum, bylo zveřejněno usnesení č. j. , anonymizováno, o vydání výtěžku zpeněžení žalobci. Dne , datum, bylo zveřejněno usnesení odvolacího soudu č. j. , Anonymizováno, , kterým bylo zrušeno usnesení č. j. , anonymizováno, . Dne , datum, bylo vydáno usnesení odvolacího soudu č. j. , Anonymizováno, , kterým bylo zrušeno usnesení č. j. , insolvenční spisová značka, . Dne , datum, byla zveřejněna vyhláška o předložení návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli, kdy ač na nutnost vydání této vyhlášky žalobce opakovaně upozorňoval, byla vydána až po bezmála 11 měsících. Dne , datum, bylo zveřejněno usnesení o nařízení jednání o námitkách zajištěného věřitele. Téhož dne byla vyzvána insolvenční správkyně insolvenčním soudem k doplnění a opravě předloženého návrhu na vydání výtěžku. Dne , datum, se konalo jednání o námitkách. Dne , datum, bylo zveřejněno usnesení o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli č. j. , anonymizováno, , přičemž toto usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Dne , datum, byl výtěžek ve výši 87 791 503,30 Kč připsán na účet žalobce. Žalobce z průběhu řízení dovozoval, že bylo porušeno soudem mnoho zákonných, respektive judikaturou dovozených lhůt, jako např. nenařízení jednání o podaných námitkách, k čemuž je soud povinen do 30 dnů od jejich podání, nezveřejnění vyhlášky o návrhu insolvenční správkyně v přiměřené době apod. Dále soud také věcně nezkoumal návrh insolvenční správkyně ze dne , datum, , když jej i přes žalobcem tvrzenou nesprávnost bez bližšího zkoumání přejal do svého rozhodnutí, nebo odmítl včasně podané námitky žalobce proti návrhu insolvenční správkyně ze dne , datum, . V důsledku těchto pochybení soudu byl žalobce nucen využít opravných prostředků, pročež došlo ke zbytečnému prodloužení řízení o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, tedy žalobci, a konečné usnesení č. j. , anonymizováno, tak bylo vydáno až 14 měsících, ačkoli v případě, že by soud postupoval dle svých povinností, mohlo být usnesení vydáno při řádném chodu věcí nejpozději k , datum, . V příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudu žalobce dovozoval vznik jednak újmy nemajetkové, neboť mu v důsledku nesprávného úředního postupu hrozila likvidace a úpadek, když jediným účelem podnikání žalobce bylo právě vystupování v tomto řízení jako věřitele insolvenčního dlužníka, taktéž pak vznik újmy majetkové, kdy s ohledem na prodlení s výplatou výtěžku zpeněžení žalobce vypočetl majetkovou škodu spočívající v zákonném úroku z prodlení z částky výtěžku zpeněžení ročně, a to ve výši zákonného úroku z prodlení 9% ročně z částky 87 791 503,30 Kč v období od , datum, do , datum, , na který žalobci vznikl nárok, tedy v částce 9 135 126,84 Kč. Tato částka pak měla představovat částku zákonného úroku z prodlení z výtěžku ze zpeněžení, tedy majetkovou škodu, která mu byla způsobena nesprávným a nezákonným postupem a rozhodnutími insolvenčního soudu v předmětném insolvenčním řízení. Uváděl totiž, že nebýt nesprávného úředního postupu a nezákonných rozhodnutí, které byly následně rušeny, mohlo dojít k vydání usnesení o vydání výtěžku zpeněžení a tedy i k výplatě těchto finančních prostředků žalobci mnohem dříve. Alternativně pak žalobce uváděl počet dní ode dne , datum, , kdy dle názoru žalobce mohlo nejpozději dojít k vydání usnesení o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, do data , datum, , tedy do data, kdy k vydání usnesení o vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli skutečně došlo, činí 414 dnů, a zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky vyplacené 87 791 503,30 Kč pak činí částku 8 961 949,08 Kč. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že pro vznik škody má být rozhodné datum jiné, tedy , datum, , žalobce požadoval uhradit částku v této výši. Žalobce totiž uváděl, že finanční prostředky k úhradě úplaty za postoupení pohledávek za společností , právnická osoba, . od svého právního předchůdce si obstaral na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené s , anonymizováno, a , anonymizováno, , když s těmito osobami na straně zapůjčitelů uzavřel dne , datum, smlouvu o zápůjčce, kterou mu přenechali finanční prostředky ve výši 80 000 000 Kč za účelem odkoupení pohledávek právního předchůdce žalobce společností , právnická osoba, . V zápůjčce byl mezi stranami sjednán úrok ze zapůjčené částky a vzhledem k tomu, že žalobce byl zapůjčitelům schopen vrátit částku až poté, co mu byl vyplacen výtěžek zpeněžení, musel mu uhradit první smluvní úrok ze zapůjčené částky. Pokud by pak insolvenční soud postupoval řádně v souladu se zákonem a nevydal by výše specifikovaná nezákonná rozhodnutí, došlo by k vydání usnesení o vydání výtěžku zpeněžení mnohem dříve, a tudíž by byl žalobce schopen i dříve vrátit zápůjčku. Nemusel by tedy zapůjčiteli uhradit smluvní úrok v takové výši, v jaké jej nakonec zaplatit musel. Závěrem proto žalobce uváděl, že by se soud měl také zabývat tím, zda vznikla specifikovaná škoda způsobená úhradou smluvního úroku ze zapůjčené částky, které žalobce musel zapůjčitelům uhradit.

2. Nárok na zaplacení nemajetkové újmy ve výši 23 324 Kč byl vyloučen k samostatnému řízení usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , a byl veden ve vedlejším řízení pod sp. zn. , Anonymizováno, . Rozsudkem č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č. j. , Anonymizováno, , ze dne , datum, , bylo částečně žalobě na úhradu nemajetkové újmy vyhověno co do částky 17 500 Kč, když soud ve věci shledal odpovědnostní titul, tedy nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/98 Sb., spočívající v dílčích průtazích na straně soudu a v příčinné souvislosti vznik nemajetkové újmy ve finanční formě.

3. Žalovaná žalobní nároky neuznávala, namítala absenci nezákonného rozhodnutí i absenci nesprávného úředního postupu jako odpovědnostních titulů dle zákona č. 82/98 Sb. Uvedla, že insolvenční řízení je řízením specifickým, ve kterém mimo soud vystupuje soukromá osoba insolvenčního správce, který úkony činí vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a je tak sporné, zda stát za takové úkony vůbec odpovídá, přičemž toto řízení bylo právě ovlivněno řadou subjektivních a objektivních okolností. Návrh na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli předložený insolvenčním správcem prochází procesem kontroly jeho věcné správnosti a teprve, až soud dozná, že je takový návrh bezchybný, vydá usnesení o souhlasu výtěžku zajištěnému věřiteli. Žalobce při specifikaci svého nároku vycházel z jím nastíněného hypotetického („ideálního“) průběhu rozhodování, ve kterém soud již týž den, co zveřejnil návrh insolvenční správkyně, měl zveřejnit také vyhlášku podle § 298 odst. 3 insolvenčního zákona a od tohoto data měla začít běžet 30 denní lhůta pro nařízení jednání o jeho námitkách ze dne , datum, . O námitkách se mělo jednat nejpozději do , datum, a ještě tentýž den rozhodnout. Alternativně měla být 30 denní lhůta k projednání námitek spočítána od , datum, (doplnění námitek žalobce), jednání o námitkách mělo být nařízeno a rozhodnuto do , datum, . Usnesení o výtěžku pak mělo vyjít , datum, (tj. , datum, + 41 dní, které v řízení fakticky uplynuly ode dne jednání do vydání tohoto usnesení), alternativně , datum, . Žalobce však pominul, že návrh insolvenční správkyně, jak se následně v řízení ukázalo, nebyl věcně správný a musel být několikrát opravován a doplňován. Pokud žalobce namítá, že insolvenční soud nařídil jednání o jeho námitkách mimo zákonnou lhůtu (na , datum, ), žalovaná uvádí, že v zákoně uvedená lhůta 30 dní je pouze jen pořádkovou lhůtou, jejíž dodržení závisí na časových, kapacitních možnostem konkrétního soudního oddělení insolvenčního soudu. 30 denní lhůta přitom v řízení zachována byla, když konečnou verzi návrhu předložila insolvenční správkyně soudu , datum, , vyhláška o možnosti podání námitek byla vydána , datum, a jednání proběhlo , datum, . Pokud se žalobce dovolává toho, že soud včas nevydal vyhlášku o návrhu insolvenční správkyně, žalovaná uvedla, že s poukazem na komentář ze zákona přímo nevyplývá povinnost vydat takovou vyhlášku. Povinnost poučit účastníky řízení o možnosti podat námitky proti návrhu, včetně následků jejich nepodání, byla dovozena až v judikatuře odvolacích soudů. Ostatně ani žalobce v insolvenčním řízení u všech usnesení o vydání výtěžku zajištěnému věřiteli, jež se ho týkala, nevydání vyhlášky o návrhu nenamítal (č. d. , Anonymizováno, ), nepodal proti usnesení odvolání a ta nabyla právní moci. K nesprávnému postupu proto v dané věci dle žalované nedošlo. Žalovaná proto uzavřela, že žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi vznikem tvrzené škody a odpovědnostním titulem, nemohl mu tedy vzniknout ani nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Nad rámec shora uvedeného žalovaná uvedla, že výtěžek zpeněžení zajištěného majetku byl uložen na spořícím účtu majetkové podstaty a byl úročen, a i tato částka byla po odečtení odměny insolvenční správkyně žalobci vydána (, Anonymizováno, ). Žalovaná dále uvedla, že uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobce získal pohledávku za dlužnicí, bylo jeho svobodné rozhodnutí, přičemž k tomuto právnímu jednání došlo , datum, , tj. více než 5 měsíců před datem dražby předmětu zajištění, která se konala , datum, a více než 8 měsíců před doplacením ceny vydražitelem, k čemuž došlo až , datum, . V době uzavírání smlouvy o postoupení pohledávky nemohl žalobce vůbec předpokládat, kdy dojde ke zpeněžení předmětu zajištění a jak vysoký bude výtěžek zpeněžení, nemohl tedy při sjednávání podmínek k vrácení finančních prostředků počítat s vydáním jakéhokoli očekávatelného rozhodnutí insolvenčního soudu. Podmínky vrácení zapůjčených finančních prostředků, včetně sjednání úroku, byly sjednány zcela nezávisle na probíhajícím insolvenčním řízení, z toho žalovaná dovozovala přetržení příčinné souvislosti mezi tvrzeným odpovědnostním titulem a způsobenou škodou.

4. Nově ve svém vyjádření z , datum, žalobce uváděl, že smluvní úrok ze zapůjčené částky za období od , datum, do , datum, by činil částku 5 523 288 Kč, alternativně za období od , datum, do , datum, částku ve výši 5 610 959 Kč. Žalobce tak dovozoval, že v důsledku nesprávného úředního postupu insolvenčního soudu musel zapůjčitelům uhradit na příslušenství zápůjčky (na smluvní úrok) částku o 3 887 712 Kč vyšší, než v případě dodržení řádného a zákonného postupu (tj. 9 411 000 Kč mínus 5 523 288 Kč, případně částku o 3 800 041 Kč vyšší, tj. 9 411 000 Kč mínus 5 610 959 Kč). Tuto majetkovou škodu dovozoval alternativně v případě, že by se soud zabýval vznikem škody spočívajícím ve smluvním úroku ze smlouvy o zápůjčce, jinak setrval na nároku původně žalobou žádaném.

5. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované , datum, , jako nároku na náhradu mimo jiné majetkové škody a náhrady nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , anonymizováno, . Nesporným bylo dále učiněno, že žalovaná na nároky na náhradu škody nehradila ani z části.

6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých má za prokázány následující skutečnosti: Z vyjádření místopředsedkyně Krajského soudu v Brně z , datum, , , anonymizováno, , ke sp. zn. , Anonymizováno, , má soud za zjištěno, že tato se vyjadřovala k žádosti , Anonymizováno, o zapůjčení spisu, když odkazovala na uveřejnění celého spisového materiálu v insolvenčním rejstříku dostupném na www.justice.cz. Uváděla, že řízení bylo zahájeno , datum, a dosud nebylo pravomocně skončeno. Následně uváděla rozhodování celkem 9x soudem prvního stupně meritorně, celkem 8x soudem druhého stupně, a 2x soudem Nejvyšším. Celkovou délku řízení předmětné věci považovala za přiměřenou a samotnou věc po právní a skutkové stránce za složitou s tím, že se žadatel svým chováním na průtazích nikterak nepodílel, stejně tak ostatní účastníci. Uvedla, že stížnost na průtahy v předmětné věci u zdejšího soudu podána nebyla, byl podán návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu , datum, , přičemž insolvenční soud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu učinil úkon, který byl návrhem požadován. Nebylo taktéž shledáno porušení právního předpisu či nesprávný úřední postup konkrétních osob. Nároky požadované žalobou, ať jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy či náhrady újmy majetkové, spočívající v zákonném úroku z prodlení z částky z výtěžku zpeněžení ve výši 9 135 126,84 Kč za období od , datum, do , datum, , shledávala zcela neoprávněnými. Ve svém vyjádření krom podrobného uvedení průběhu řízení, pokud jde o jednotlivé úkony insolvenčního soudu, dále místopředsedkyně uvedla, že k uspokojení pohledávek nejen zajištěných věřitelům, může v insolvenčním řízení dojít pouze postup podle insolvenčního zákona, přitom účelem insolvenčního řízení je uspořádání majetkových vztahů dlužníka ve vztahu k osobám dotčeným jeho úpadkem, nebo hrozícím úpadkem a cílem je dosažení co nejvyššího a zásadně poměrného uspokojení dlužníkových věřitelů. Tomu odpovídá i zvláštní postavení insolvenčního správce, který není účastníkem insolvenčního řízení, nýbrž jeho subjektem a jako takový má vůči dlužníku a věřitelům samostatné postavení. Úkolem insolvenčního soudu, jako procesního subjektu v insolvenčním řízení, je vydávat rozhodnutí, jejichž vydání zákon ukládá, nebo předpokládá a průběžně vykonávat dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhodovat o záležitostech s tím souvisejících. Na základě uvedeného nelze dovodit, že by vztah mezi zajištěným věřitelem a insolvenčním správcem, potažmo státem, představovaným insolvenčním soudem, měl soukromoprávní charakter, a proto žadateli nemohl vzniknout nárok na úhradu úroku z prodlení podle předpisu soukromého práva. Taktéž doplnila, že insolvenční zákon nepřiznává pro případ prodlení s výplatou výtěžku zajištěnému věřiteli jakýkoliv nárok na úhradu úroků z prodlení. Částku majetkové škody proto sporovala. Nad rámec shora uvedeného pak uvedla uložení finančních prostředků výtěžku zpeněžení zajištěného majetku na spořícím účtu majetkové podstaty, který byl úročen, s tím, že tato částka byla následně po ponížení odměny insolvenční správkyně žadateli vydána. Uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žadatel získal pohledávku za dlužnicí bylo svobodné rozhodnutí žadatele, přičemž k tomuto právnímu jednání došlo již , datum, . Uvedla pak skutečnost, že pakliže finanční prostředky na úhradu úplaty za postoupení pohledávky získal ze zápůjčky, nemohl při sjednávání podmínek vrácení těchto finančních prostředků počítat s vydáním jakéhokoliv očekávatelného rozhodnutí insolvenčního soudu, a podmínky vrácení zapůjčených finančních prostředků, včetně sjednání úroku, byly sjednány zcela nezávisle na probíhajícím insolvenčním řízení. Poukazovala proto na přetržení příčinné souvislosti mezi škodou způsobenou úhradou smluvního úroku ze zapůjčené částky, který musel žadatel zapůjčitelům uhradit, a průběhem řízení o dotčeném návrhu. Z návrhu na vstup nového věřitele do insolvenčního řízení a souhlasu se vstupem do řízení adresovaného Krajskému soudu v Brně, č. j. , anonymizováno, , dlužník , anonymizováno, ., věřitel – , Anonymizováno, , a nový věřitel , anonymizováno, , má soud za zjištěno, že , datum, došel soudu tento návrh, kde bylo avizováno uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi účastníky, a postoupení pohledávky za dlužníkem přihlášeným věřitelem do insolvenčního řízení. Závěrem proto žádost obsahovala návrh, aby společnost , anonymizováno, , vstoupila do řízení na místo původního věřitele. Z žádosti insolvenčního správce o souhlasu soudu s vydáním výtěžku zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky zajištěného věřitele z , datum, , včetně žádosti insolvenčního správce o souhlas s vyplacením odměny insolvenčního správce, adresované Krajskému soudu v Brně k téže spisové značce, má soud za zjištěno, že byl insolvenčním správcem stanoven čistý výdělek zpeněžení pro zajištěné věřitele ze zpeněžení zajištěných věcí ve výši 69 792 587,83 Kč podle § 298 insolvenčního zákona, a taktéž stanovená odměna insolvenčního správce, včetně DPH činící částku celkem ve výši 2 536 872,95 Kč. Insolvenční správce žádal o schválení odměny insolvenčního správce a výtěžku zpeněžení ve prospěch věřitele , anonymizováno, s tím, že přihláška byla přezkoumána a správcem uznána jako zajištěná ve výši 23 299 122,69 Kč, a tedy celková částka k vyplacení zpeněžení činí 69 792 587,83 Kč. Soud následně obdržel , datum, adresované námitky zajištěného věřitele proti návrhu insolvenčního správce ze dne , datum, a návrh na vydání části výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli (částečný rozvrh). Žádal, aby insolvenční soud insolvenčnímu správci uložil povinnost vyplatit zajištěnému věřiteli , anonymizováno, v částečném rozsahu výtěžek zpeněžení ve výši 69 792 587,83 Kč, a taktéž odsouhlasení částečné zálohy na jeho odměnu ve výši 2 536 872,95 Kč. Insolvenční správce se následně k námitkám vyjadřoval svým podáním z , datum, . Námitky z důvodu zmeškání zákonné lhůty zajištěným věřitelem považoval za bezpředmětné a žádal jejich odmítnutí. Usnesením Krajského soudu v Brně, č. j. , anonymizováno, , bylo rozhodnuto pod výrokem I. o vyslovení souhlasu s tím, aby insolvenční správkyně , anonymizováno, , jako výtěžek zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění přihlášené pohledávky uvedeného věřitele, vydala částku 69 792 587,83 Kč věřiteli , právnická osoba, a pod výrokem II. soud povolil insolvenční správkyni vyplacení zálohy na odměnu insolvenčního správce ve výši 2 536 872,95 Kč, včetně DPH, z peněžních prostředků majetkové podstaty. Rozhodnutí bylo vydáno , datum, . Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. , insolvenční spisová značka, , ze dne , datum, , byl pod výrokem I. vysloven souhlas, aby insolvenční správkyně , anonymizováno, , vydala částku 1 610 857,91 Kč věřiteli , právnická osoba, ., jako výtěžek zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění přihlášené pohledávky uvedeného věřitele, a dále pod výrokem II. insolvenční soud povolil insolvenční správkyni vyplacení zálohy na odměnu insolvenčního správce ve výši 2 205,39 Kč včetně DPH. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. , insolvenční spisová značka, , ze dne , datum, , bylo dále rozhodnuto pod výrokem I. o vyslovení souhlasu s tím, aby insolvenční správkyně vydala částku 362 519,54 Kč věřiteli , právnická osoba, ., jakožto výtěžek zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění přihlášené pohledávky uvedeného věřitele, a dále pod výrokem II. insolvenční soud povolil insolvenční správkyni vyplacení zálohy na odměnu insolvenčního správce ve výši 44 302 097 Kč. Usnesením insolvenčního soudu Krajského soudu v Brně č. j. , insolvenční spisová značka, , ze dne , datum, bylo dále rozhodováno o vyslovení souhlasu s tím, aby insolvenční správkyně vydala věřiteli , právnická osoba, částku 48 440,96 Kč, jakožto výtěžek zpeněžení, a dále pod výrokem II. insolvenční soud povolil insolvenční správkyni vyplacení zálohy na odměnu insolvenčního správce ve výši 5 919,90 Kč. Z vyjádření k usnesení Krajského soudu v Brně, č. j. , insolvenční spisová značka, s datem , datum, , adresovaného Krajskému soudu v Brně ze strany obchodní firmy , právnická osoba, ., má soud za zjištěno, že zajištěný věřitel měl výhrady vůči formálním postupům při vydávání jednotlivých usnesení. Nikterak však nenapadal obsahové hledisko těchto usnesení. Ze sdělení k usnesení Krajského soudu v Brně, č. j. , insolvenční spisová značka, , s datem , datum, , adresovaného Krajskému soudu v Brně ze strany zajištěného věřitele, má soud za zjištěno, že jeho podání z , datum, není odvoláním. Z žádosti insolvenčního správce o souhlas soudu s vydáním výtěžku zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky zajištěného věřitele – doplnění z , datum, , adresovaného Krajskému soudu v Brně ke shora uvedené spisové značce, včetně žádosti insolvenčního správce o souhlas s vyplacením odměny insolvenčního správce a jeho doplnění, má soud za zjištěno, že insolvenční správce dokládal a doplňoval, že čistý výtěžek zpeněžení pro zajištěné věřitele ze zpeněžení zajištěných věcí činí 75 429 647,70 Kč, pokud jde o aktuálního zajištěného věřitele , anonymizováno, , náleží mu vyplacený výtěžek ve výši 75 429 647,70 Kč. Z žádosti insolvenčního správce z , datum, adresované Krajskému soudu v Brně, má soud za zjištěno, že si tento dovolil požádat o souhlas s vyplacením zálohy na odměnu insolvenčního správce, celkově ve výši 1 000 000 Kč, včetně DPH. Z vyhlášky z , datum, č. j. , insolvenční spisová značka, má soud za zjištěno, že Krajský soud v Brně oznámil, že insolvenční správce předložil , datum, návrh na vydání výtěžku zpeněžení podle § 298 odst. 2 insolvenčního zákona a tento byl doplněn , datum, . Ve věci byly podány námitky proti návrhu insolvenční správkyně na vydání výtěžku zpeněžení, vyjádření zajištěného věřitele v žádosti insolvenční správkyně z , datum, , a žádost zajištěného věřitele o výkon dohledací činnosti insolvenčního soudu vůči insolvenční správkyni, adresované Krajskému soudu v Brně ze , datum, . Z usnesení Krajského soudu v Brně č. j. , insolvenční spisová značka, , ze dne , datum, , má soud za zjištěno, že při výkonu dohledací činnosti pro insolvenční správkyni je soudem uloženo, aby ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnila a opravila předložený návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli , datum, . Z usnesení Krajského soudu v Brně č. j. , insolvenční spisová značka, z , datum, , má soud za zjištěno, že bylo nařízeno jednání o námitkách zajištěného věřitele , právnická osoba, . proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení , datum, . Usnesením z , datum, , č. j. , insolvenční spisová značka, , pak insolvenční soud uložil věřiteli , právnická osoba, ., aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení řádně označil svědky, jež navrhuje vyslechnout. Krajské státní zastupitelství v Brně svým podáním z , datum, iniciovalo svůj výstup z insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. zn. , anonymizováno, , kterého bylo účastno. Ze sdělení zajištěného věřitele k usnesení č. j. , insolvenční spisová značka, z , datum, má soud za zjištěno, že společnost , právnická osoba, . označovala k výzvě soudu svědky, kteří by měli být předvoláni. Z vyhlášky č. j. , insolvenční spisová značka, , z , datum, , plyne, že Krajský soud oznámil, že návrh na vydání výtěžku zpeněžení byl doplněn , datum, a , datum, . Krajskému soudu v Brně následně došel , datum, dopis – urgence – návrh na částečné vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, kterým se společnost , právnická osoba, . domáhala, aby soud uložil insolvenční správkyni v rámci své dohledací činnosti povinnost vyplatit zajištěnému věřiteli , právnická osoba, výtěžek zpeněžení ve výši , částka, , přičemž o zbývající části výtěžku zpeněžení bude rozhodnuto dodatečně, samostatným usnesením. Usnesením č. j. , insolvenční spisová značka, z , datum, soud uložil předložení úředně ověřené kopie plné moci pro zastupování společnosti , právnická osoba, . jejímu zástupci, , datum, byly Krajskému soudu v Brně ke shora uvedené sp. zn. doručeny námitky zajištěného věřitele podle ustanovení § 298 odst. 3 insolvenčního zákona proti návrhu insolvenční správkyně z , datum, , ve světle jejich doplnění z , Anonymizováno, . a , datum, . , datum, došla odpověď na výzvu soudu, adresovaná ze strany insolvenčního správce Krajskému soudu v Brně, následně došlo k doložení plné moci , datum, ze strany právního zástupce žalobce. , datum, došlo soudu sdělení , anonymizováno, , že nemůže vypovídat jako svědek, dále došlo vyjádření zajištěného věřitele adresované Krajskému soudu z , datum, ze strany žalobce, jímž trvá na svědecké výpovědi navrženého svědka. Dále byl sepsán protokol o projednání námitek proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení ze zajištění zajištěnému věřiteli ve shora uvedené spisové značce ze dne , datum, , z žádosti insolvenčního správce z , datum, , adresované Krajskému soudu v Brně, má soud za zjištěno, že se nedaří nemovité věci, uvedené v majetkové podstatě dlužníka, opakovaně zpeněžit, následně insolvenční správkyně uváděla nabídku od společnosti , právnická osoba, ., byl však udělen opakovaně pokyn zajištěné věřitelce směřující ke zpeněžení nemovitých věcí, proto se insolvenční správkyně domáhala, aby insolvenční soud stanovil zajištěnému věřiteli , právnická osoba, . lhůtu k udělení pokynu. Z vyjádření zajištěného věřitele z , datum, má soud za zjištěno, že tento se vyjadřoval dosud k provedenému dokazování svědeckými výpověďmi i listinnými důkazy. Z usnesení Krajského soudu v Brně z , datum, č. j. , insolvenční spisová značka, , má soud za prokázáno, že bylo zajištěnému věřiteli , právnická osoba, . uloženo, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení udělil pokyn insolvenčnímu správci ke zpeněžení nemovitostí specifikovaných v žádosti. Soud následně obdržel , datum, vyjádření, respektive pokyn zajištěného věřitele, názor na uvedenou výzvu soudu. Usnesením č. j. , insolvenční spisová značka, ze dne , datum, následně insolvenční soud vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správkyně vyplatila zajištěnému věřiteli , právnická osoba, . výtěžek zpeněžení z prodeje majetku sloužícího k zajištění pohledávky tohoto věřitele souboru movitých a nemovitých věcí, tvořících areál dlužníka, uvedených v návrhu insolvenčního správce , datum, ve výši 87 791 503,30 Kč. Následovala oprava a doplnění žádosti insolvenčního správce o souhlas soudu s vydáním výtěžku z , datum, a žádost o souhlas s vyplacením výtěžku zpeněžení ve výši 1 074 461,31 Kč. Pokud jde o úroky přirostlé k předmětné pohledávce – výtěžku zpeněžení. Z vyhlášky ze dne , datum, , č. j. , insolvenční spisová značka, , má soud za zjištěno, že insolvenční správce předložil , datum, návrh na vydání výtěžku zpeněžení, který byl následně zveřejněn. Insolvenční soud následně vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce vydala zajištěnému věřiteli , právnická osoba, částku 1 074 461,31 Kč, jakožto výtěžek zpeněžení z prodeje majetku sloužícího k zajištění pohledávky tohoto věřitele, respektive úroku z částky 87 791 503,30 Kč od , datum, do , datum, , ve výši 0,7% ročně uvedených v návrhu insolvenčního správce z , datum, , a to usnesením č. j. , insolvenční spisová značka, z , datum, . Ze smlouvy o spolupráci uzavřené mezi , anonymizováno, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , jako zapůjčiteli a , právnická osoba, ze dne , datum, , má soud za zjištěno - konkrétně z článku I. odst. 2, že cílem dohody bylo umožnit , právnická osoba, . odkup pohledávek za společnosti , právnická osoba, ., na jejíž nabytí nemá dostatek disponibilních finančních prostředků, pročež finanční prostředku budou poskytnuty způsobem popsaným v této smlouvě a budou vynaloženy na odkup pohledávek za uvedenou společností , právnická osoba, ., která se nachází v úpadku, v řízení vedeném před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, . Dle článku III. odst. 1 Toto mělo zápůjčku ve výši 80 000 000 Kč od zapůjčitele za účelem financování odkupu předmětných pohledávek, přičemž poskytnutí této částky řešeno samostatnou smlouvou subjektů, které jsou shodné se stranami této smlouvy. Společnost Toto se následně zavázala v odst. 6 uzavřít smlouvu o postoupení pohledávek ve smyslu přílohy č. , hodnota, ke smlouvě a taktéž při realizaci pohledávky – aktiv úpadce , právnická osoba, ., byl podíl stran smlouvy stanoven tak, že se prvně vyplatí zapůjčiteli 5% úrok z půjčené částky, následně se zapůjčiteli vyplatí jistina a nakonec se zapůjčiteli vyplatí zbývající zisk z realizace pohledávky ve výši 50% před zdaněním, a tím dojde ke splacení celé zápůjčky. Plnění pak mohou probíhat průběžně, i jako částečná plnění s tím, že se bude přednostně vyplácet úrok, následně jistina až do splacení její celé výše, a až následně se bude vyplácet zisk ve výši 50% před zdaněním. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o spolupráci z , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, ., , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , jako zapůjčiteli a , právnická osoba, , byla jednak opravena chyba ohledně úročení a změn z ustanovení článku III. odst. 8 s tím, že došlo ke změnám ve smlouvě o spolupráci, namísto 5% ročně bylo obsaženo pouze 5%, což neodpovídalo vůli účastníků smlouvy, tedy znění článku III. odst. 8 bylo opraveno na výši úroku 5% ročně z půjčené částky, kterou se společnost , právnická osoba, . zavázala hradit s tím, že za zisk se považují veškerá přijatá plnění z insolvenčního řízení úpadce , Anonymizováno, a realizaci jejího zajištění dále realizovat a vymožená plnění za jejími ručiteli a spoludlužníky, které přešly k postoupení pohledávek na Toto. Dodatek byl podepsán , datum, . Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené , datum, mezi , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , jako zapůjčiteli a společností , právnická osoba, ., jako vydlužitelem má soud za zjištěno z článku I., že se zapůjčitel zavázal přenechat vydlužiteli peněžní prostředky ve výši 80 000 000 Kč za účelem odkoupení pohledávky , Anonymizováno, za úpadcem , právnická osoba, ., tuto částku poskytne zapůjčitel zadlužiteli bezhotovostním převodem na jeho účet č. , č. účtu, do , datum, , přičemž zapůjčitelé upravili vzájemně svá práva a povinnosti tak, že na straně vystupují solidárně, přičemž každý z nich je nositelem práv a povinností z této smlouvy ve výši ½. Pod článkem II. se vydlužitel zavázal poskytnuté peněžní prostředky zapůjčiteli vrátit nejpozději do 5 let ode dne jejich poskytnutí, pokud nebude dohodnuto mezi stranami jinak.

7. Z odvolání proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. , insolvenční spisová značka, , ze dne , datum, , adresovaného Krajskému soudu v , adresa, . , datum, , má soud za zjištěno, že , právnická osoba, brojil proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o opožděnosti a tedy odmítnutí námitek přihlášeného věřitele proti návrhu insolvenční správkyně o vydání výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, z podání adresovanému Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. , Anonymizováno, má soud za zjištěno doplnění odvolání proti usnesení Krajského soudu v Brně z , datum, podané ze strany žalobce. Následně byl podán návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu , datum, adresovaný Krajskému soudu v Brně, jímž zajištěný věřitel navrhoval, aby Vrchní soud v Olomouci určil Krajskému soudu v Brně lhůtu do , datum, k vydání vyhlášky, kterou bude oznámeno předložení návrhu insolvenční správkyně na vydání výtěžku zpeněžení podle ustanovení § 298 odst. 1 insolvenčního zákona a účastníci budou poučeni ve smyslu § 298 odst. 3 insolvenčního zákona. , datum, bylo dále adresováno Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně odvolání proti usnesení Krajského soudu v Brně, č. j. , insolvenční spisová značka, a dále , datum, odvolání proti usnesení Krajského soudu v Brně, č. j. , insolvenční spisová značka, , z , datum, . Z přípisu ze dne , datum, adresovaného Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Vrchního soudu v Olomouci ve věci vrácení věci bez věcného vyřízení, má soud za zjištěno, že spis sp. zn. , insolvenční spisová značka, byl vrácen bez věcného vyřízení, neboť byl odvolacímu soudu předložen s odvoláním zajištěné věřitelky , právnická osoba, . předčasně. Soud byl povinován k vydání výzvy k zaplacení soudního poplatku. , datum, bylo vydáno usnesení Krajským soudem v Brně, č. j. , insolvenční spisová značka, , jímž byly odmítnuty námitky ze dne , datum, proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky zajištěného věřitele ze dne , datum, . Usnesením Vrchního soudu v Olomouci, č. j. , insolvenční spisová značka, , resp. č. j. , Anonymizováno, , ze dne , datum, , bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Brně z , datum, . Usnesením Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. , Anonymizováno, , ze dne , datum, , bylo rozhodnuto, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Z žádosti o sdělení údajů pro provedení platby soudního poplatku z , datum, vyplývá, že , právnická osoba, žádal o sdělení čísla účtu a variabilního symbolu k úhradě soudního poplatku. Z výpisu z účtu obchodního rejstříku obchodní firmy , právnická osoba, . má soud za zjištěno, že jediným akcionářem je společnost , právnická osoba, , z výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy , právnická osoba, má soud za prokázáno, že jediným akcionářem je tatáž firma , právnická osoba, .

8. K dotazu soudu – součinnosti, která byla poskytnuta ze strany , právnická osoba, dopisem ze dne , datum, má soud za zjištěno, že v odpovědi ohledně sdělení výše úrokových sazeb komerčních úvěrů poskytovaných bankovním ústavem právnickým osobám k datu , datum, vyplývá, že výše sazby se pohybovala zpravidla mezi 2,5 až 6% ročně, ze sdělení , právnická osoba, vyplývá, že , právnická osoba, nezveřejňuje své úrokové sazby z úvěrů a soud byl odkázán na případnou statistiku České národní banky, z vyjádření , Anonymizováno, z , datum, vyplývá, že v předmětném období se úroková sazba pohybovala v rozmezí 7,78 až 14,03% ročně, a z vyjádření , právnická osoba, z , datum, vyplývá, že se sazba na úvěrů zásadně liší, proto úrokové sazby sděleny nebyly.

9. Soud zamítl další návrhy na doplnění dokazování listinnými důkazy uvedenými v podáních účastníků pro nadbytečnost, pokud jde o potvrzení o platbě , Anonymizováno, s tím, že , datum, byla zaúčtována na majitelku , právnická osoba, . platba ve výši 300 000 Kč, i pokud jde o výpisy ohledně doručení částek vyplaceného výtěžku zpeněžení 87 791 503,30 Kč, částky 40 000 000 Kč, jakožto vrácené jistiny dne , datum, , a to z důvodu, že data uskutečnění těchto plateb byla mezi účastníky učiněna nespornými.

10. Podle § 1 zákona č. 82/98 Sb. (dále jen „Odpšk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Předmětný nárok na úhradu majetkové škody z titulu nesprávného úředního postupu a nezákonných rozhodnutí vydaných v insolvenčním řízení vedeném před Krajským soudem v Brně, pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, , které žalobce proti žalované předběžně uplatnil, soud posoudil po právní stránce podle ustanovení § 5 písm. a), b), § 13 a § 14 a 15 OdpŠk, kdy se žalobce domáhal zaplacení částky v celkové výši 9 035 126,84 Kč. Vznik škody dovozoval v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem, když uváděl, že nebýt nesprávného úředního postupu soudu spočívajícího v průtazích řízení a nerespektování zákonných lhůt a taktéž ve vydání nezákonných rozhodnutí, která řízení prodloužila, došlo by k vyplacení výtěžku zpeněžení již dne , datum, , nikoliv o dalších 422 dnů později, a za období od , datum, do , datum, , ve kterém spatřoval prodlení, vypočetl částku zákonných úroků z prodlení ve výši 9% ročně z částky následně vyplacené 87 791 503,30 Kč ve výši žalobou žádané. Alternativně uváděl částku nižší, ve výši 8 961 949,08 Kč v případě, že by zákonný úrok byl z předmětné vyplacené částky počítán za období jiné, konkrétně od , datum, do , datum, , alternativně pak dovozoval taktéž zaplacení částky 3 087 712 Kč, kterou koncipoval, jakožto škodu, která vznikla žalobci v souvislosti s tím, že musel zapůjčitelům uhradit na příslušenství zápůjčky (na smluvní úrok) o tuto částku finanční plnění vyšší, když v případě dodržení řádného zákonného postupu by jí vynaložit nemusel. Poukazoval na skutečnost, že skutečně vynaložil částku 9 411 000 Kč, kterou zaplatil na smluvních úrocích, avšak doba jejich úhrady mohla být o prodlení kratší. Tuto částku, jakožto částku nároku nežádal, uváděl ji pouze alternativně v případě jiného, tedy odlišného právního názoru soudu. Tato částka pak vycházela z výpočtu smluvního úroku z prodlení ve výši 5% ročně z částky půjčené, a byla dokládána předmětnými smlouvami, které byly mezi účastníky, pokud jde o zápůjčku, uzavřeny.

15. Při posuzovaní kumulativního splnění všech tří zákonných podmínek, a to existence odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí dle OdpŠk, vzniku újmy a existence příčinné souvislosti mezi těmito dvěma podmínkami soud uvádí, že dospěl k závěru ohledně existence odpovědnostního titulu, spočívajícího v nesprávném úředním postupu, konkrétně v průtazích řízení, které v příčinné souvislosti mohly vést ke vzniku škody. Tak, jako v řízení vedlejším, vedeném o vyloučeném nároku na náhradu nemajetkové újmy ze stejného odpovědnostního titulu u zdejšího soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, soud uvádí, že shledal, že žalobce dostatečně skutkově tvrdil a prokázal provedeným dokazováním průběhem insolvenčního spisu sp. zn. , insolvenční spisová značka, , že insolvenční soud nekonal dle svých povinností, když ačkoliv insolvenční zákon neobsahuje výslovně poučovací povinnost soudu, je insolvenční povinen poučit ostatní věřitele a dlužníka o tom, že lze podat námitky proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli do 7 dnů ode dne jeho zveřejnění. Pouhým zveřejněním bez poučení o možnosti proti němu podat námitky nemůže ostatním věřitelům a dlužníkovi začít běžet ani plynout lhůta pro podání námitek. Tato judikatura potom musela být insolvenčnímu soudu známa. Pokud tedy insolvenční soud vyhlášku k návrhu insolvenční správkyně ze dne , datum, nezveřejnil, dopustil se nesprávného úředního postupu. Žalobce byl oprávněn podat námitky proti tomuto návrhu insolvenční správkyně až ode dne jeho zveřejnění s tím, že mu v tomto případě lhůta v důsledku nezveřejnění poučení o námitkách nezačala plynout. Protože je soud v insolvenčním řízení za subsidiárního použití § 41 odst. 2 o. s. ř. povinen posuzovat podání dle jeho obsahu, byly námitky řádně podány žalobcem ke dni , datum, . O těchto námitkách měl jednat a rozhodnout do 30 dnů, k čemuž taktéž nedošlo, neboť soud nesprávně, v rozporu s ustálenou judikaturou odmítl námitky pro opožděnost. Kvůli nerespektování ustálené judikatury, vydání následných rozhodnutí, která byla rušena Vrchním soudem v Olomouci, soud uvádí, že došlo k prodloužení celého řízení o téměř 14 měsíců (od prvního zveřejnění návrhu insolvenční správkyně dne , datum, do vydání unesení o vyslovení souhlasu dne , datum, ), když nesprávná rozhodnutí musel zrušit soud odvolací. Konečné usnesení ve vztahu k výtěžku bylo zveřejněno až dne , datum, . Lze tedy uzavřít, že insolvenční soud se dopustil nesprávného úředního postupu v řízení. Pokud pak žalovaná namítala, že v projednávaném případě přichází do úvahy pouze odpovědnostní titul v podobě vydání nezákonného rozhodnutí, tuto skutečnost soud neshledává důvodnou, neboť žalobce žaloval nárok na náhradu škody z obou odpovědnostních titulů, a to jak z nesprávného úředního postupu, který provázel předmětné insolvenční řízení a vedl následně k vydání i dílčích nezákonných rozhodnutí, která byla rušena odvolacím soudem a tedy způsobila průtahy v podobě nerespektování zákonných lhůt.

16. Soud následně zjišťoval, zda jsou naplněny i dalších dva předpoklady, a to příčinná souvislost a vznik a výše škody. Nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení důvodným není, neboť soud vychází ze správné obranné argumentace žalované o nemožnosti žádat jejich zaplacení s ohledem na povahu plnění z insolvenčního řízení. Pokud žalobce žádal zákonné úroky z prodlení, na základě uváděné sazby 9% ročně, dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., k uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů může v insolvenčním řízení dojít pouze postupem podle insolvenčního zákona. Účelem insolvenčního řízení je potom uspořádání majetkových stavů dlužníka ve vztahu k osobám dotčeným jeho úpadkem či úpadkem hrozícím. Cílem je dosažení co nejvyššího a zásadně poměrného uspokojení dlužníkových věřitelů. Tomu právě odpovídá i zvláštní postavení insolvenčního správce, který není účastníkem insolvenčního řízení, ale subjektem, který má vůči dlužníku a věřitelům samostatné postavení. Ve vztahu mezi zajištěným věřitelem a insolvenčním správcem, potažmo státem – insolvenčním soudem, jak konec konců bylo zmíněno v rámci vyřizování stížnosti na průtahy řízení, nemohl žalobci vzniknout nárok na úhradu úroků z prodlení podle předpisu práva soukromého. Samotný insolvenční zákon nepřiznává pro případ prodlení s výplatou výtěžku zajištěnému věřiteli jakýkoli nárok na úhradu úroků z prodlení. Nad rámec shora uvedeného pak soud uvádí, že z provedeného dokazování bylo prokázáno, a žalobce tuto skutečnost ani nesporoval, že výtěžek zpeněžení zajištěného majetku, byl uložen na spořícím účtu majetkové podstaty, který byl úročen, a i za dobu, než bylo rozhodnuto o vydání výtěžku zajištěnému věřiteli, přirostly úroky, které byly následně po odečtení odměny insolvenční správkyně, tedy ve výši 1 074 461,31 Kč, vydány. Ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, soud připomíná, že samotný odpovědnostní titul a prodlení s výplatou nezakládá právo na zákonné úroky z prodlení, neboť by žalobce musel tvrdit, jak by finanční prostředky, nebýt nesprávného úředního postupu, zhodnotil. Škoda v podobě úroku z prodlení tedy žalobci nevznikla, neboť žalobci byla navýšená částka vyplacena, respektive byla pokryta zvýšenou částkou z titulu vyplacených úroků, které mezitím k předmětné částce výtěžku přibyly.

17. Pokud žalobce dále uváděl, že nežádá zaplacení smluvních úroků, ač původně částku nároku i takto koncipoval alternativně, s tím, že by sám soud případně alternativně k tomuto možnému požadavku měl sám přihlédnout, pokud dospěje k závěru, že by bylo na rozdíl od žalobou vymezeného skutku a následku přiléhavým a důvodným vyplacení těchto smluvních úroků, soud uvádí, že tento nárok měl být případně žalovaný vedle nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení, neboť jde o nárok jiný, samostatný, který nekonkuruje nároku původnímu a má svůj vlastní právní režim, ač vychází ze stejné události (nesprávného úředního postupu státu), neboť je žádán z odlišné částky (80 000 000 Kč), jako tvrzený smluvní úrok, nikoli z částky v insolvenčním řízení vyplacené, jako úrok zákonný, a vyplývá tedy ze smluvní povinnosti mezi žalobcem a třetími osobami (srovnej rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, ). Pokud by tedy žalobce chtěl být úspěšný, musel by druhý nárok jednak jednoznačně specifikovat, ale především jej uvést jako další nárok v žalobním petitu, neboť, jak soud uvedl shora, nešlo o konkurenci nároků, neboť jsou tyto žádány z jiných částek (poskytnuté zápůjčky, případně vyplaceného plnění insolvenčního řízení), a taktéž jsou takto jinak skutkově konstruovány. Předmět sporu je potom určen pouze žalobním petitem, soud je petitem žaloby vázán, a nemůže proto přiznat jiný hmotněprávní nárok, než který žalobce ve svém petitu vymezil. O řízení o zaplacení další částky takto koncipované by bylo totiž možné vést samostatné řízení jako o dalším nároku. Z tohoto důvodu soud k částce smluvních úroků vůbec nepřihlížel.

18. Pokud jde o tvrzené skutečnosti ohledně bankovního úroku z prodlení poskytovaného nebankovními subjekty, ani tento není na místě, když odpovídající by byl pouze úrok odpovídající úrokové sazbě účtu, a částka jemu odpovídající pak byla konec konců, jak bylo shora uvedeno, vyplacena. Soud proto neshledává příčinnou souvislost mezi tvrzeným vznikem škody v podobě smluvních úroků z prodlení, ke kterým se žalobce sám dobrovolně zavázal, a které musel hradit, když tyto dovozoval ve zvýšené finanční výši z důvodu prodlení státu, neboť dobrovolně s nimi souhlasil v rámci svého podnikatelského rizika, a vystavoval se nebezpeční vrácení půjčeného finančního obnosu, pokud případně nedojde k získání předpokládaného výnosu. Žalobce nemohl v době uzavírání smlouvy o zápůjčce, případně dalších smluv soukromoprávních, uvažoval o délce a průběhu insolvenčního řízení, naopak si musel být nejistoty výsledku plnění vědom. Pokud by tedy žádal od státu vyplacení částky, kterou se údajně dobrovolně zavázal zaplatit jako sankci za nevrácení půjčených finančních prostředků včas, nejde o skutečnost, která by byla v přímé příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem, a nelze ji jako relevantní škodu přiznat. V tomto smyslu soud tedy poukazuje na nedostatek kauzálního nexu v souvislosti z rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, . Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. , Anonymizováno, , podle teorie adekvátní příčinné souvislosti, je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy a obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu, nebo škodní události a současně se musí prokazovat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny. Tato skutečnost nebyla, pokud jde o výši škody a její skutkové vymezení, v daném řízení prokázána.

19. Na závěr soud uvádí, že pokud žalovaná uváděla, že stát neodpovídá za pochybení insolvenčního správce poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. , Anonymizováno, s tím, že prodleva insolvenčního správce s předložením řádného návrhu na vydání výtěžku zpeněžení nemůže být přičítána žalované, neboť insolvenční správkyně opakovaně opravovala a doplňovala nesprávný návrh po dobu 13 měsíců (od , datum, do , datum, ), soud uvádí, že se s tímto tvrzením neztotožňuje. V dané věci shledal odpovědnost státu, nikoliv, jak uváděla žalovaná výhradní odpovědnost insolvenčního správce, když z provedeného dokazování lze dospět k závěru, že byla porušena dohledací činnost insolvenčního soudu, tedy je dána odpovědnost státu za škodu.

20. Ze všech shora uvedených důvodů soud pro absenci prokázání příčinné souvislosti a vzniku škody žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítal.

21. Pod výrokem II. soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., o náhradě nákladů řízení, když neúspěšné žalobkyni uložil povinnost úspěšné žalované zaplatit náhradu nákladů řízení, sestávající se z nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za jeden paušální úkon, dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., konkrétně za tyto úkony: vyjádření žalované k žalobě ze dne , datum, , účast u ústního jednání dne , datum, , vyjádření žalované ze dne , datum, a účast u jednání soudu , datum, , včetně příprav na tato jednotlivá ústní jednání, tj. ve výši 1 800 Kč.

22. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.