19 C 61/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Mgr. Petrou Černochovou sídlem Botičská 1936/4, 128 00 Praha 2 proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. Vladimírem Kašparem sídlem Na Poříčí 116/5, 460 01 Liberec 2 odpůrčí žaloba

I. Určuje se, že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 14. 7. 2023, kterou došlo k převodu obchodního podílu o velikosti 44 % pana jméno FO ve společnosti právnická osoba, IČO IČO na žalovaného, je vůči žalobci neúčinným právním jednáním.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 27 107,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá určení neúčinnosti právního jednání spočívajícího v převodu obchodního podílu dlužníka jméno FO ve společnosti právnická osoba ve výši 44 %, který byl dne 14. 7. 2023 převeden na žalovaného, jenž je osobou dlužníkovi blízkou. Žalobce tvrdí, že v době převodu již existovala jeho pohledávka vůči dlužníkovi, která byla následně přiznána směnečným platebním rozkazem a stala se vykonatelnou. Uvádí, že dlužník neplnil své závazky, čímž byla pohledávka žalobce nuceně vymáhána exekučně, avšak dosud nebylo ničeho vymoženo, přičemž dlužník nedisponuje jiným majetkem, z něhož by mohl být dluh uspokojen. Žalobce dále uvádí, že dlužník se v relevantním období zbavoval svého majetku převody na osoby blízké, a to jak na žalovaného (otce), tak na svou manželku, čímž sledoval úmysl zkrátit věřitele. Podle žalobce převáděný podíl představoval hodnotnou majetkovou složku, která mohla sloužit k uspokojení jeho vykonatelné pohledávky, přičemž sjednaná cena 88 000 Kč neodpovídala reálné tržní hodnotě podílu, a ani její skutečné zaplacení nebylo prokázáno. Žalobce navrhuje, aby soud určil, že převod obchodního podílu je vůči němu jako věřiteli právně neúčinný, neboť jím došlo ke zkrácení jeho práva na uspokojení pohledávky. Z těchto důvodů navrhuje, aby soud určil, že uvedené právní jednání je vůči němu neúčinné.

2. Žalovaný navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta. Brání se především tvrzením, že předmětný obchodní podíl nabyl v dobré víře a řádně za sjednané protiplnění, přičemž veškeré formální, právní a korporační náležitosti převodu byly splněny, včetně souhlasu valné hromady a provedení notářského zápisu. Namítá, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení o vědomosti žalovaného a o úmyslu dlužníka věřitele zkrátit a že tento nabyl v dobré víře. Žalovaný zároveň uvádí, že cena převodu odpovídala nominální hodnotě podílu a že žalobce neprokázal, že by skutečná hodnota převáděného podílu byla vyšší. Dále vznesl námitku promlčení uplatněného nároku a navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout s tím, že neúčinnost převodu nelze dovodit pouze z okolnosti, že se jednalo o převod mezi příbuznými, ani bez prokázání skutečného zkrácení žalobce v jeho právu na uspokojení pohledávky. Žalovaný se brání tvrzením, že obchodní podíl nabyl v dobré víře, za řádně uhrazené protiplnění a při splnění veškerých zákonných a korporačních náležitostí převodu.

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že - jméno FO, narozen datum a žalovaný jsou v pozici osob blízkých, a to syn a otec. - Mezi stranami je nesporné, že 14. 7. 2023 došlo k uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu mezi převodcem panem jméno FO a nabyvatelem žalovaným, jejíž předmětem byl převod obchodního podílu společnosti právnická osoba 5. Ze směnečného platebního rozkaz č.j. 7 Cm 74/2023–28 má soud za prokázané, že tento byl vydán Městským soudem v Praze dne 7. května 2023 na základě návrhu žalobce pana Jméno žalobce proti žalovanému, a to jméno FO s tím, že směnečným platebním rozkazem bylo uloženo uhradit směnečný peníz ve výši 1 156 100 Kč a náhradu nákladu řízení ve výši 97 848,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce.

6. Z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 7 Cm 74/2023–178 ze 17. 12. 2024 má soud za prokázané, že směnečný platební rozkaz č.j. 7 Cm 74/2023 – 28 se ponechává v platnosti a dále, že pan jméno FO je povinen zaplatit žalobci částku 74 061,20 Kč na náhradě nákladů řízení a dále náklady řízení státu.

7. Z návrhu na nařízení exekuce z 13. března 2025 má soud za prokázané, tento byl podaný oprávněným, tj. panem Jméno žalobce, vůči povinnému panu jméno FO. Podání bylo zasláno Exekutorskému úřadu adresa panu tituly před jménem jméno FO, ve kterém tedy se navrhuje, aby soud nařídil exekuci na základě vykonatelnosti směnečného platebního rozkazu. č.j. 7 Cm 74/2024 – 28 a následujících rozsudků Městského soudu v Praze.

8. Z usnesení Městského soudu v Praze z 12. února 2024, č.j. 7 Cm 74/2023 – 161 ve věci žalobce Jméno žalobce vůči žalovanému jméno FO má soud za prokázané, že tímto Městský soud v Praze nařídil předběžné opatření, kdy žalovanému, tedy panu jméno FO uložil, aby nenakládal s obchodním podílem ve společnosti právnická osoba a dále s 20 kusy akcií ve společnosti právnická osoba.

9. Z usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 5 Cmo 33/2024 – 207 má soud za prokázané, že ve věci žalobce pana Jméno žalobce proti žalovanému jméno FO z 8. dubna 2024 v řízení o nařízení předběžného opatření Vrchní soud rozhodoval o odvolání žalovaného proti Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. února 2024 a Vrchní soud usnesení soudu prvního stupně s tím, že tyto potvrdil s tím, že soud prvního stupně tedy vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření, kterým uložil žalovanému nenakládat s obchodním podílem ve výši 100% ve společnosti právnická osoba a 20 kusy akcií na jméno v listinné podobě ve společnosti právnická osoba.

10. Ze smlouvy o převodu podílů mezi převodcem panem jméno FO a nabyvatelem panem Jméno žalovaného ze dne 14. 7. 2023 má soud za prokázané, že převodce, tedy pan jméno FO, je společníkem ve společnosti pivovar právnická osoba. s tím, že se podílí na základním kapitálu společnosti svým podílem o velikosti 44 %, což odpovídá vkladu v nominální hodnotě 88 000 Kč s tím, že převodce touto smlouvou převádí na nabyvatele, tedy na žalovaného podíl o velikosti 44 % na společnosti odpovídající vkladu do základního kapitálu v nominální výši 88 000 Kč s tím, že nabyvatel tento podíl přijímá. Dále si smluvní strany této dohody smlouvy sjednaly, že cena za převod základního podílu dle této smlouvy činí celkovou částku 88 000 Kč s tím, že smluvní strany nebo účastníci smlouvy potvrzují, že cena za převod byla ze strany nabyvatele převodci uhrazena před podpisem smlouvy.

11. Z účetních závěrek společnosti právnická osoba za roky 2023 a 2024 má soud za prokázané, že společnost je ekonomicky aktivní, její aktiva dosahují řádů několik milionů korun českých a má kladný vlastní kapitál.

12. Ze sdělení tituly před jménem jméno FO, soudního exekutora ve věci exekuce vedené oprávněným, tedy žalobcem proti povinnému panu jméno FO pro částku 1 156 100 Kč s příslušenstvím ze dne 6. 11. 2025 má soud za prokázané, že v průběhu celé exekuce nebylo vymoženo ničeho, soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného, jiné peněžní pohledávky, postižení obchodního podílu, srážky ze mzdy nebo jiného příjmu povinného a prodejem movitých věcí, přičemž konkrétní hodnota zjištěného majetku soudu aktuálně není známá, nicméně lze předpokládat, že tento majetek nebude stačit k uspokojení vymáhané pohledávky v plném rozsahu, když postižené bankovní účty vykazují nízké zůstatky. Povinný není zaměstnán, kdy nyní pobírá podporu v nezaměstnanosti.

13. Soud má na základě nesporných tvrzení účastníků a shora provedeným dokazováním, které soud hodnotil jako věrohodné, za prokázaný tento skutkových stav: Žalobce má vůči jméno FO vykonatelnou pohledávku převyšující 1 200 000 Kč přiznanou směnečným platebním rozkazem a potvrzenou následnými rozhodnutími, která je v současnosti bezvýsledně vymáhána v exekučním řízení, neboť dlužník nedisponuje majetkem postačujícím k uspokojení této pohledávky. Bylo prokázáno, že dne 14. 7. 2023 došlo k převodu obchodního podílu ve společnosti právnická osoba ve výši 44 % z jméno FO na žalovaného Jméno žalovaného na základě písemné smlouvy za cenu 88 000 Kč. Z listinných důkazů, zejména účetních závěrek a výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba, soud zjistil, že společnost je podnikatelsky aktivní, vykazuje aktiva v řádech milionů korun a její ekonomické ukazatele nasvědčují tomu, že skutečná tržní hodnota podílu tedy zjevně mnohonásobně převyšovala sjednanou kupní cenu. Dále bylo prokázáno, že dlužník žalobce (převodce obchodního podílu) je ve špatné finanční situaci. Soud provedl též důkazy vztahující se k exekučnímu řízení, z nichž vyplynulo, že v exekuci doposud nebylo ničeho vymoženo a nebyl zjištěn majetek postačující k uspokojení pohledávky žalobce.

14. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

15. Soud při posuzování věci vycházel z ustanovení § 590 občanského zákoníku, podle něhož se věřitel může domáhat neúčinnosti právního jednání, kterým byl zkrácen na uspokojení své pohledávky. Právní úprava rozlišuje několik skutkových podstat odporovatelnosti, přičemž pro daný případ je rozhodné zejména ustanovení § 590 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku, upravující situace, kdy dlužník učiní právní jednání ve prospěch osoby jemu blízké v posledních dvou letech a v důsledku tohoto jednání dojde ke zkrácení věřitele. Z textu příslušného ustanovení a odborných komentářů plyne, že u právních jednání mezi dlužníkem a osobou blízkou dochází k obrácení důkazního břemene: osoba blízká musí tvrdit a prokázat, že o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele nevěděla a ani vědět nemohla. Úmysl dlužníka nemusí směřovat ke zkrácení konkrétního věřitele, postačí, že dlužník věděl, že svým jednáním objektivně zkracuje uspokojení pohledávek svých věřitelů. Relevantní je také to, že skutečné zkrácení věřitele je podmínkou již samotného vzniku odporovacího práva. Pro posouzení naplnění subjektivních podmínek odporovatelnosti je rozhodné, zda odpůrce – jako osoba blízká – měl možnost z okolností případu zjistit, že dlužník jedná v úmyslu věřitele zkrátit, a zda vyvinul odpovídající investigační aktivitu, byť zákon od osoby blízké nepožaduje aktivní pátrání po všech závazcích dlužníka, ale jen rozpoznání úmyslu zkrátit věřitele, pokud se tento úmysl projevoval v chování dlužníka. Soud přihlíží také k tomu, že cenový nepoměr převáděného majetku může být významným indikátorem zkracujícího úmyslu, zejména v souvislosti s ekonomickým stavem převáděného podnikání a jeho hodnotou.

16. Soud na základě provedených důkazů zjistil, že žalobce má vůči jméno FO vykonatelnou pohledávku převyšující 1 200 000 Kč, která je bezvýsledně vymáhána v exekučním řízení, protože dlužník nevykazuje žádný postižitelný majetek. Dále bylo prokázáno, že dne 14. 7. 2023 došlo k převodu obchodního podílu ve společnosti právnická osoba ve výši 44 % z dlužníka na žalovaného, který je otcem dlužníka. Tento převod se uskutečnil v době, kdy byla pohledávka žalobce již splatná a vymáhaná. Smlouva obsahuje prohlášení o zaplacení kupní ceny ve výši 88 000 Kč před podpisem smlouvy.

17. Žalovaný se přitom nebránil tvrzením, že jako osoba blízká o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele nevěděl a vědět nemohl; namísto toho argumentoval pouze tím, že žalobce musí prokázat, že žalovaný o úmyslu dlužníka věděl, a dále tvrdil, že podíl nabyl v dobré víře. Tím, že žalovaný ani netvrdil, že o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele nevěděl a vědět nemohl, aplikuje se presumpce vědomosti, která jej jako osobu blízkou tíží podle § 590 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku.

18. Z dalších listin soud zjistil, že převáděný obchodní podíl měl zjevně mnohonásobně vyšší hodnotu než byla sjednaná cena za převod obchodního podílu, neboť společnost vykazovala aktiva v řádech milionů korun a byla podnikatelsky aktivní, takže nepoměr mezi hodnotou podílu a tvrzeným protiplněním je značný a svědčí o jednání zkracujícím věřitele.

19. Soud dále nemohl přisvědčit námitce promlčení vznesená žalovaným. Vzhledem k tomu, že k převodu obchodního podílu došlo 14. 7. 2023 a žaloba byla podána 8. 4. 2025, žalobce splnil dvouletou lhůtu k odporovatelnosti předmětnému právnímu jednání, jak tuto lhůtu stanovení ustanovení § 590 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku.

20. Na základě všech těchto skutečností soud uzavřel, že převod obchodního podílu z jméno FO na žalovaného byl učiněn v době, kdy dlužník věděl o svém dluhu vůči žalobci a o probíhajícím vymáhání, a že převodem došlo ke zkrácení uspokojení žalobce. Protože převod proběhl mezi osobami blízkými a žalovaný ani v rámci obranných tvrzení netvrdil, že o úmyslu dlužníka nevěděl, resp. vědět nemohl, jsou splněny zákonné podmínky odporovatelnosti. Soud proto žalobě vyhověl a určil, že převod obchodního podílu je vůči žalobci neúčinný.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 107,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 4. 4. 2025, z částky 3 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 8. 4. 2025, z částky 3 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 10. 2025, z částky 3 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k výzvě soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 10. 2025 a z částky 3 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 11. 2025 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 750 Kč ve výši 4 357,50 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.