19 C 64/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO: 000 25 429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 o zaplacení 39 001,96 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 554 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 198 716,04 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 34 447,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 55 479 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení majetkové škody a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí v řízení zahájeném na základě usnesení Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru [obec], Oddělení hospodářské kriminality [číslo jednací], jímž bylo [datum rozhodnutí] zahájeno trestní stíhání ve smyslu ust. § 160 odst. 1 trestního řádu žalobce pro podezření ze spáchání pokračujícího zločinu podílnictví podle § 214 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu dle ust. § 21 odst. 1 trestního zákona. Toto usnesení se stalo rozhodnutím nezákonným, neboť bylo následně usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušeno. Žalobce v příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání a vydaného nezákonného rozhodnutí byl nucen vynaložit náklady obhajoby ve výši celkově 133 434 Kč, které taktéž svému obhájci zaplatil. Taktéž v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním žádal náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč. Uváděl zásahy do jeho osobních sfér, když byl policistou – důstojníkem Krajského ředitelství policie České republiky a Policejního prezidia, trestní stíhání pak bylo založeno na lži a křivých výpovědích nevěrohodných lidí, byl osobou bezúhonnou, přičemž utrpěla jeho profesní čest a pověst, trestní stíhání se dotklo žalobcova podnikání, žalobcovy rodiny a taktéž se odrazilo na jeho příjmech. Svůj nárok žalobce u žalované předběžně uplatnil dne [datum], v době podání žalobního nároku nebylo na nárok ani z části hrazeno.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžně uplatnění nároku žalobce u žalované dne [datum] dle zákona č. 82/98 Sb. v celkové výši 233 434 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání popsané shora. Uvedla, že k projednání žádosti žalobce došlo [datum], kdy žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/98 Sb., poskytla částečně odškodnění přiměřeného zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši 69 654 Kč, a taktéž částečné odškodnění majetkové újmy ve formě obhajného ve výši 124 508,04 Kč. Ve svém vyjádření doplněném stanoviskem podrobně uvedla, které úkony obhajoby uhradila, případně které hradila v jiné výši. Nad rámec toho uvedla, z čeho vycházela při stanovení celkové výše přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z nezákonného trestního stíhání. Nad rámec shora poskytnutého plnění žádala žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Pro částky finančního plnění žalovanou hrazené následně vzal žalobce svým podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět, tedy celkově co do částky 194 162,04 Kč představující zaplacené obhajné a náhradu za nemajetkovou újmu. Usnesením zdejšího soudu, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci [datum], soud procesnímu návrhu žalobce vyhověl a žalobu co do těchto částek zastavil. K dalšímu procesnímu návrhu žalobce následně bylo zastaveno usnesením, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci [datum], taktéž řízení co do částky dalších 270 Kč s příslušenstvím z důvodu korekce návrhu žalobce ohledně výpočtu cestovného. Předmětem řízení tak zůstala částka 39 001,96 Kč s příslušenstvím, jakožto zbytek nezaplaceného obhajného ve výši 8 655,96 Kč s příslušenstvím a částky náhrady přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 30 346 Kč s příslušenstvím.

4. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku žalobce u žalované [datum] dle zákona č. 82/98 Sb. jako nároků z nezákonného trestního stíhání žalobce v řízení vedeném u Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, SKPV, Územního odboru [obec], Oddělení hospodářské kriminality zahájené pod [číslo jednací], a Generální inspekce bezpečnostních sborů [číslo jednací] v celkové výši 133 434 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč a dále bylo učiněno nesporným vyřízení žádosti stanoviskem žalované ze dne [datum] a proplacení celkově částky obhajného 124 508,04 Kč a na náhradu přiměřeného zadostiučinění částky 69 654 Kč.

5. Mezi účastníky zůstala spornou oprávněnost zbývajících nehrazených nároků (po částečných zpětvzetích žalobcem) za sporné úkony právní služby, včetně cestovného, a další poskytnutí finančního zadostiučinění nad rámec úhrady žalovanou.

6. Z podstatného obsahu spisu Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje [číslo jednací], soud zjistil průběh předmětného řízení, zaměřil se především na sporné úkony obhajoby, které nebyly přiznány, a to úkon obhajoby z [datum], a to účast na výslechu svědka [příjmení], když tento úkon nebyl dohledán, dále na úkon [datum], účast na výslechu svědka [příjmení], který byl zjištěn, dohledán s tím, že tento trval od 9:00 do 10:40 hodin za účasti obhájce žalobce, a to za zjištění nespornosti samotného odpovědnostního titulu. Z doložené faktury [číslo] vystavené žalobci ze strany právního zástupce žalobce na jednotlivé úkony právní služby s jejich podrobným uvedením v celkové výši 133 434 Kč, ze smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené [datum] a z pokladního dokladu [číslo] vystavené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobci dne [datum], úhrada faktury [číslo] v částce 133 434 Kč, má soud za prokázáno jednak účtování jednotlivých úkonů obhajoby v rámci nezákonného trestního stíhání žalobce obhájcem a taktéž jejich skutečné proplacení.

7. Z popisu služebního místa (pracovní náplň) vyhotovené Krajským ředitelstvím policie Severočeského kraje na žalobce z [datum] má soud za zjištěno, že žalobce zastával služební místo komisaře, přičemž dle popisu služebního místa obsahoval podrobný popis pracovní náplně žalobce i jeho odpovědnost. Jeho služební příjem činil k [datum] částku 33 070 Kč měsíčně. Ze záznamu k řízení ve věcech služebního poměru z [datum] vyhotoveného Policií České republiky, odborem personálního řízení a odměňování Krajským ředitelstvím policie Severočeského kraje pod [číslo jednací] má soud za zjištěno, že s ohledem na umístění žalobce jako prvního v pořadí vhodnosti ve výběrovém řízení vyhlášeném [datum] na volné služební místo komisař, oddělení zahraničních vztahů odboru mezinárodních vztahů [anonymizováno] pro [anonymizováno] s místem služebního působiště [obec], bylo zahájeno řízení ve věcech služebního poměru týkající se jeho ustanovení na uvedené služební místo. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] má soud za zjištěno, že žalobce podal žalobu ke zdejšímu soudu proti Ministerstvu spravedlnosti ČR o zaplacení částky 480 938 Kč s příslušenstvím, když v žalobě žádal taktéž zaplacení nákladů obhajoby za nezákonné trestní stíhání vedené Policií ČR proti žalobci zahájené [datum], tedy dva měsíce před zahájením aktuálního nezákonného trestního stíhání, které bylo zastaveno právní mocí rozhodnutí Okresního státního zastupitelství v [obec] dne [datum], tedy jeden rok po zahájení aktuálního nezákonného trestního stíhání. V tomto kompenzačním řízení žalobce uváděl shodná skutková tvrzení jako v nyní projednávané věci, soud prvního stupně i soud odvolací následně dospěl k závěru, že je na místě žalobci přiznat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí ve výši celkově 25 000 Kč představující částku 1 786 Kč za měsíc trestního stíhání. O tuto částku opřela svou argumentaci taktéž žalovaná při mimosoudním projednání nároku a následné výši odškodnění, které se žalobci dostalo. Z provedeného dokazování přílohovým spisem Policie ČR, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že [datum] byl nařízen výslech svědka [jméno] [příjmení] za účasti právních zástupců, přičemž tento svědek se v uvedeném termínu nedostavil.

8. Z účastnického výslechu žalobce [celé jméno žalobce] soud za zjištěno, že tento uváděl zásahy do osobnostních sfér, ať do sféry profesní, kariérní, života soukromého, když celkově se trestní stíhání v těchto sférách odrazilo negativně. Pokud jde o rodinný a osobní život, uváděl, že měl obavy o budoucnost, neboť se jednalo již o druhý případ toho samého de facto deliktu, který byl projednáván současně, celá rodina nevěděla, zda žalobce se jednání, které mu bylo kladeno za vinu, dopustil či nikoliv, a to především s ohledem na skutečnost, že se již jednalo o druhý, podobný případ. Žalobce uváděl, že v rámci vedení předešlého trestního stíhání byl ve služebním poměru u cizinecké policie, resp. Policejního prezidia, krajského ředitelství, odboru mezinárodních vztahů, následně spadal pod dikci Generální inspekce bezpečnostních sborů, měl však indicie k tomu, že zde byl zájem, aby stíhání nadále pokračovalo. Žalobce potvrdil, že trestní stíhání se prolínala, probíhala po určitou dobu paralelně, uváděl, že obě mezi ním a rodinou vyvolávala nervozitu ohledně budoucnosti, docházelo k častým hádkám mezi jím a rodinou a taktéž tchyní. Kolegové s ním přestali komunikovat, na čas došlo i k odloučení manželů. Žalobce uváděl, že s koncem roku [rok] v návaznosti na podobné tlaky, tedy ještě před zahájením trestního stíhání, ukončil u Policie ČR a odboru mezinárodních vztahů svou činnost a aktivitu, následně přecházel do podnikatelské činnosti. V době vedení nezákonného trestního stíhání proto měl značnou obavu o tom, zda bude moci podnikat a zakládat živnosti, být případně účasten v právnických osobách s ohledem na nutnost bezúhonnosti. S ohledem na budování bezpečnostní služby a poradenství v [země] a v zahraničí se proto obával o možnost případného podnikání. Mnoho přátel a kolegů omezilo či úplně ukončilo vztahy s žalobcem, neboť se báli, že budou s jeho trestním stíháním spojováni. Pokud jde o zásahy do zdravotní sféry, žalobce uváděl psychické problémy a svou třídenní hospitalizaci, a to v roce [rok] či [rok], tedy ještě před zahájením trestního stíhání. Uváděl, že utrpěla jeho čest a pověst s ohledem na malou vesnici, ve které bydlel, byl nazýván mafiánem, byl spojován s nelegální trestnou činností.

9. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce, má soud za zjištěno, že i ta potvrdila, psychické problémy žalobce a špatné snášení samotného trestního stíhání s tím, že měli v době jeho zahájení tři nezletilé děti, a byla zde obava o budoucnost. Žalobce se uzavřel do sebe, stranil se společnosti, v té době byla manželka na mateřské dovolené a obávala se o finanční budoucnost. Mezi manžely docházelo k častým hádkám, uvedla, že taktéž se chtěla rozvést. Nejhorší období pak uváděla roky 2012 a 2013, tedy ještě před zahájením samotného trestního stíhání. Nepotvrdila odluku mezi manžely, následně manžela podporovala, potvrdila určitý úbytek přátel. Svědkyně nedovedla uvést výsledek trestního stíhání, neměla o něm bližší povědomí.

10. Soud provedl dále důkaz kopií velkého technického průkazu automobilu [registrační značka] k prokázání spotřeby automobilu včetně paliva a podrobností k výpočtu cestovného k jednotlivým úkolům obhajného.

11. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Proti žalobci bylo vedeno od [datum] do [datum], tedy po dobu 3 let a 4 měsíců, trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu podílnictví dle ust. § 214 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku. Žalobce byl osobou bezúhonnou, za trestný čin mu hrozil trest odnětí svobody v trvání 2 až 6 let. V příčinné souvislosti s vedením trestního stíhání byl žalobce nucen vynaložit náklady obhajoby v celkové výši 133 434 Kč. Utrpěl zásahy částečně do své profesní cti a pověsti, byl v nejistotě ohledně budoucnosti, neboť rodina se třemi nezletilými dětmi na něj byla zcela finančně závislá, trpěl hádkami s manželkou a nervozitou. Nebyly zjištěny zásahy do pracovní stránky, neboť od Policie ČR odešel ještě před zahájením trestního stíhání, avšak určitá nejistota ohledně jeho budoucího podnikání. Žalobce omezil komunikaci s kamarády, někteří s ním přerušily styky, nebyly zjištěny zásadní zásahy do zdravotní stránky, pouze částečné zásahy do cti a pověsti na vesnici, žalobce čelil anonymním dopisům a byl nazýván mafiánem. Svůj nárok na náhradu majetkové a nemajetkové újmy žalobce uplatnil dne [datum] u žalované, která na nároky následně hradila z části po uplynutí šestiměsíční lhůty od uplatnění nároků, v částkách 69 654 Kč na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu a v částce 124 508,04 Kč na náhradu obhajného. Žalobce žádá doplatek nákladů obhajného, které nebyly hrazeny, a další finanční plnění ve výši 30 346 Kč s příslušenstvím za nemajetkovou újmu.

12. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

15. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

16. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odstavce 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odstavce 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

17. Podle § 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se jevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

18. Po právní stránce soud předmětnou věc posoudil podle ust. § 1 odst. 1, § 5 písm. a), § 7, § 8, § 31 a § 31a OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhal zaplacení jednak zadostiučinění za nemajetkovou újmu, aktuálně ve výši 30 346 Kč s příslušenstvím z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného proti žalobci Policií ČR, KŘP Ústeckého kraje, SKPV, Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, a taktéž doplacení náhrady majetkové újmy, která nebyla žalovanou hrazena ve výši nehrazeného obhajného, celkově ve výši 8 655,96 Kč. To vše za situace, kdy původně žalobou uplatnil dva dílčí nároky žádané v celkové výši 233 434 Kč sestávající se z náhrady nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč, žalovanou však byla hrazena částka 69 654 Kč po podání žaloby, a části obhajného v celkové výši 133 434 Kč, z čehož bylo žalovanou uhrazeno 124 508,04 Kč po podání žaloby, co do částky 270 Kč pak vzal žalobce tuto částku i se zákonným příslušenstvím zpět z důvodu přepočtu cestovného, které původně žádal. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná hradila předmětné částky a taktéž poskytla žalobci omluvu za nezákonné trestní stíhání a konstatovala nezákonnost předmětného rozhodnutí. V řízení bylo tedy prokázáno, že žalobce postupem dle § 14 odst. 1, 3 OdpŠk u žalované předběžně své nároky uplatnil, a proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

19. Soud zkoumal, zda jsou kumulativně splněny všechny tři základní podmínky pro odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu tak, jak je žalobce žádal, a to existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku a výše újem, když existence těchto podmínek musí být bezpečně prokázána a důkazní břemeno pak leží na žalobci.

20. V řízení bylo prokázáno vydání nezákonného rozhodnutí, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce Policií ČR, KŘP Ústeckého kraje, SKPV, Územního odboru [obec], Oddělení hospodářské kriminality, [číslo jednací], a Generální inspekce bezpečnostních sborů pod [číslo jednací], když žalobce byl na základě předmětného usnesení stíhán pro trestný čin pokračujícího zločinu podvodu podle § 214 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, Krajským státním zastupitelstvím v [obec] byl podán podnět ministru spravedlnosti ke stížnosti pro porušení zákona, která byla podána dne [datum] a následně byl vydán rozsudek Nejvyššího soudu [datum], který konstatoval, že pravomocným usnesení došlo k porušení zákona ve prospěch žalobce, a byl podán pokyn ke zrušení předmětného trestního stíhání. Dne [datum] proto došlo ke zrušení předmětného rozhodnutí, následně k odložení předmětného trestního stíhání Generální inspekcí bezpečnostních sborů. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle ust. § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu ust. § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V projednávaném případě bylo trestní stíhání žalobce zastaveno, následně odloženo, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 OdpŠk.

21. Pokud jde o nárok na náhradu obhajného, původně žádaného ve výši 133 434 Kč, po částečných zpětvzetích s ohledem na úhradu žalované a přepočtu cestovného již pouze v částce 8 655,96 Kč s příslušenstvím, soud uvádí, že tento nárok z části shledal důvodným. Pro rekapitulaci soud uvádí, že sporným zůstal úkon právní služby z [datum], spočívající v účasti obhájce na výslechu svědka [příjmení], který nebyl žalovanou přiznán s ohledem na jeho nedohledání, dále sporný úkon z [datum] spočívající v účasti na výslechu svědka [příjmení], který byl přiznán pouze ve výši jednoho úkonu, nikoliv dvou tak, jak byl účtován, a dále nepřiznané cestovné a promeškaný čas k úkonu z [datum]. Po provedeném dokazování předmětným přílohovým spisem soud uvádí, že bylo dohledáno jednak předvolání k úkonu z [datum], týkající se výslechu svědku [příjmení], taktéž bylo dohledáno, že předmětný úkon se následně nekonal pro nedostavení se předmětného svědka. Soud proto uvádí, že ve smyslu ust. § 10 odst. 3, za použití § 11 odst. 2 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. přiznal žalobci půlúkon v částce 1 150 Kč plus režijní paušál a cestovné k tomuto úkonu dle vyhlášky č. 385/2015 Ministerstva práce a sociálních věcí vycházeje z údajů uvedených ve velkém technickém průkazu automobilu obhájce žalobce se spotřebou 29,5 Kč, cestovních náhrad za používání silničního motorového vozidla ve výši 3,8 Kč km, 388 km při průměrné spotřebě 5,5 l /100 km ve výši 2 103,92 Kč, s přepočtením ve smyslu ust. § 14 náhrady za promeškaný čas ve výši 10 půlhodin á 100 Kč, tedy ve výši 1 000 Kč, celkově po zaokrouhlení činí cestovné částky 3 104 Kč. Celkově tedy na náhradu nákladů obhajného byla žalobci pod výrokem I. přiznána další částka 4 554 Kč představující shora uvedené cestovné a úkon právní služby včetně režijního paušálu.

22. Pokud jde o nárok na náhradu dalšího přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu žádanou z titulu nezákonného rozhodnutí, a to ve zbývající částce 30 346 Kč s příslušenstvím, tento nárok soud neshledal důvodným. Vycházel shodně jako žalovaná ze skutečnosti, že proti žalobci bylo po určitou dobu vedeno souběžně i druhé nezákonné trestní stíhání, a tedy má za to, že náhrada přiměřeného zadostiučinění, která byla poskytnuta v souladu s předmětným rozhodnutím odškodňovacího soudu ve věci vedlejší, vedené pod sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu, je náhradou zcela adekvátní, neboť žalobce i v projednávaném řízení tvrdil shodné zásahy do osobnostních sfér vzniklé v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním aktuálním. Soud nemá důvod odchylovat se od výpočtu, který byl zvolen již předchozí rozhodovací praxí, neboť žalobce i v případě souběžně vedeného trestního stíhání čelil shodné trestní sazbě a taktéž povaha trestné činnosti, která byla žalobci kladena za vinu, je obdobnou, resp. shodnou. Částka poskytnutého přiměřeného zadostiučinění ve výši 69 654 Kč žalovanou, která v sobě odráží částku přiznanou již ve vedlejším řízení, v celkové výši 1 786 Kč za měsíc trestního stíhání, je proto částkou zcela adekvátní předmětným podmínkám.

23. Svědkyně, manželka žalobce, ani žalobce sám v rámci své účastnické výpovědi, netvrdili žádné jiné výrazné zásahy do osobnostních sfér, které by byly v příčinné souvislosti právě s vedením druhého trestního stíhání, které je aktuálně odškodňováno, soud tak poukazuje na shodnost výpovědí učiněných manželkou i v řízení předešlém, resp. skutečnost, že ačkoliv byla vyslýchána v předešlém řízení dříve, na podrobnosti trestního stíhání si nebyla schopna vzpomenout, tvrdila shodné zásahy spočívající především v nejistotě ohledně výsledku trestního stíhání a zabezpečení rodiny, ničeho zásadního však nepotvrdila.

24. Soud vzal v potaz i srovnávací rozhodovací činnost zdejšího soudu a soudu odvolacího a poukazuje na skutečnost, že i při této komparaci se částka již proplaceného finančního plnění z tohoto odpovědnostního titulu ze strany žalované jeví částkou dostačující. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 vzal především v potaz povahu trestní věci, délku trestního řízení a následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby, taktéž i okolnosti vzniku újmy a odškodnění poskytnuté v obdobných případech.

25. Pokud jde o povahu trestní věci, jak bylo již konstatováno shora, žalobce byl stíhán za trestný čin podílnictví podle § 214 odst. 1, písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku s trestní sazbou 2 až 6 let po dobu 3 let a 4 měsíců. S ohledem na skutečnost, že byl osobou bezúhonnou, lze uvažovat o uložení spíše podmíněného trestu, nežli trestu nepodmíněného. Žalobce v té době již nebyl policistou, pokud jde tedy o poškození cti a pověsti u kolegů, toto lze vzít v úvahu pouze okrajově, když obecně zásahy do osobnostních sfér žalobce v příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání byly zjišťovány jednak z účastnické výpovědi samotného žalobce, a taktéž z výpovědi jeho manželky. Žádné zásadní následky nebyly shledány, pouze částečné poškození cti a pověsti na malé vesnici žalobce, taktéž částečné omezení styku s kamarády a přáteli, pokud jde o zdravotní stránku, ač zásahy byly tvrzeny, nebyly prokázány v příčinné souvislosti s vedením právě tohoto nezákonného trestního stíhání, neboť zdravotní zásahy žalobce uváděl v období let [rok] až [rok]. Shodně pak odloučení od manželky, případné návrhy na rozvod. Toto je období, které předcházelo předmětnému nezákonnému trestnímu stíhání a jeho zahájení, nelze tedy tyto zásahy vztahovat v příčinné souvislosti s jeho průběhem.

26. Pokud jde o srovnávací případy odškodňování, vzal soud v potaz případ vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. 23 C 92/2017, kdy za obdobnou srovnatelnou délku trestního stíhání (ve výši 3 let a 5 měsíců), s obdobnou sazbou, která žadateli hrozila, v sazbě 1 až 5 let, taktéž u žadatele bezúhonného, u kterého došlo k následkům do osobnostních sfér spočívajících ve zhoršení zdravotní stavu, za situace, kdy byl starší nemocnou osobou, bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši 10 000 Kč Vyšší zadostiučinění bylo pak poskytnuto v řízení vedeném pod sp. zn. 15 C 202/2015, za trestní stíhání žadatele v kratším časovém úseku než u žalobce, po dobu 715 dnů, který hrozil v obdobné trestní sazbě 1-5 let. V tomto případě však byly prokázány výrazné zásahy do profesního života, do zdraví a psychicky a poskytnuté zadostiučinění činilo částku 80 000 Kč. Částka 50 000 Kč byla poskytnuta v řízení vedeném pod sp. zn. 15 C 101/2017 za trestní stíhání v obdobné délce jako u žalobce tří let, s obdobnou sazbou trestu odnětí svobody v trvání 1 až 5 let. Shodně jako u žalobce došlo k zásahům do dobrého jména, cti a pověsti, avšak navíc ještě k zásahům do pracovní stránky s ohledem na ukončení třech dohod o provedení práce. Poskytnuté zadostiučinění činilo částku 50 000 Kč. Tento případ je pro danou věc velmi přiléhavý, stejně tak jako případ vedený pod sp. zn. 15 C 129/2017, kde bylo poskytnuto zadostiučinění 60 000 Kč za trestní stíhání v trvání kratším, než u žalobce, po dobu 2 let, avšak s vyšší trestní sazbou až do 10 let. I zde došlo k zahájení trestního stíhání v souvislosti s povoláním žadatele, tedy obdobně jako u žalobce, avšak zde byl dokonce rozvrácen rodinný život, došlo k psychickým problémům, ztrátě přátel a omezení sportovních aktivit předmětného žadatele. Částka 50 000 Kč pak byla poskytnuta v řízení vedeném po dobu 2 let a 7 měsíců, tedy po dobu kratší než u žalobce s vyšší trestní sazbou, která žadateli hrozila až 8 let, pod sp. zn. 31 C 617/2014. V tomto řízení byly zjištěny zásadní zásahy do profesního života, psychické obtíže, zásahy do cti a pověsti a žadatel byl vyššího věku. Z těchto posledních třech případů pak vyplývá, že částka 50 000 až 60 000 Kč poskytnutého zadostiučinění za obdobnou trestnou činnost v obdobné délce. Částka žalovanou dobrovolně poskytnutá v projednávaném případě je částkou zcela adekvátní. Žalovaná poskytla dokonce částku žadateli vyšší, ve výši téměř 70 000 Kč. Z těchto důvodů podrobně rozvedených shora pak soud dospěl k závěru o adekvátnosti již poskytnutého zadostiučinění bez nutnosti jeho dalšího navýšení.

27. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uvádí, že závěrem pod výrokem I. vyhověl žalobě co do částky 4 554 Kč z důvodů shora popsaných na náhradu majetkové újmy, když přiznal žalobci taktéž zákonné příslušenství z částky celkově 198 716,04 Kč (částka přiznaná 4 554 Kč, částka plněná 124 508,04 Kč a plus částka plněná 69 654 Kč žalovanou), od 16. 4. 2020 do zaplacení, tedy za období od uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku žalobce u žalované, ve smyslu § 14 odst. 3, § 15 odst. 2 OdpŠk.

28. Pod výrokem II. soud zamítl žalobu co do zaplacení částek dalšího finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu a obhajného za úkon právní služby, který byl hrazen pouze z části, účast na výslechu svědka [příjmení], když nedospěl k závěru, že s ohledem na jeho trvání je namístě navyšovat tento úkon obhajoby na celkově 2 úkony, jak žádal žalobce.

29. Pod výrokem III. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ust. § 142 odst. 2 za použití § 146 odst. 2 o.s.ř., když vycházel z kumulace nároků a aktuální judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1435/2015, která při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok či nárok na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace) je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a následujících advokátního tarifu. Soud proto vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. zvlášť u odpovědnostního titulu nezákonného trestního stíhání (na tento nárok sice bylo žalovanou hrazeno, ale až po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty pro předběžné projednání nároku žalovanou, tedy v tomto ohledu byla žaloba podána důvodně) z částky finančního plnění, kterému se žalobci dostalo ze strany žalované ve výši 124 508,04 Kč a částky plnění dále soudem poskytnutého ve výši 4 554 Kč, z čehož vychází, že žalobce byl úspěšný co do částky 179 062,04 Kč a neúspěšný co do částky 4 371,96 Kč. Po odečtení úspěchu a neúspěchu pak činí procentuální úspěšnost žalobce 95 %. S ohledem na celkový převážný úspěch žalobce soud přiznal žalobci celou náhradu nákladů řízení, neboť jeho procentuální neúspěch je minimální hodnoty. Náklady žalobce jsou činěny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč, náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí právního zastoupení, písemné podání žaloby a písemného částečného zpětvzetí žaloby z [datum] ve výši á 8 460 Kč z tarifní hodnoty 183 434 Kč (50 000 + 133 434 Kč), za účast u jednání soudu [datum] a účast na jednání před soudem [datum] a [datum] z tarifní hodnoty 58 456 Kč (po částečných zpětvzetích částky 270 Kč a částky 12 508,04 Kč) á 3 460 Kč, dále za příslušný počet režijních paušálů šestkrát 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 800 Kč, cestovné mezi obcemi [obec] – [obec] a zpět v roce 2021 v celkové vzdálenosti 186 km ke dvěma ústním jednáním [datum] a [datum] za použití částky 4,40 Kč km krát 186 km, výše náhrady za pohonné hmoty při kombinované spotřebě 3,5 l /100 km a ceně pohonných hmot 27,20 Kč, dle vyhl. č. 375/2020 Sb. ve výši 1 021 Kč za jeden den, promeškaný čas za šest započatých půlhodin dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, celkem v částce 600 Kč, tedy celkově za každé z jednání 1 621 Kč, cestovné k ústnímu jednání [datum] v celkové částce 1 743 Kč (za použití shodného automobilu na shodné trase při náhradách 4,70 Kč km a ceně pohonných hmot 36,10 Kč, taktéž při započatých šesti půlhodinách času stráveného cestou ve výši 600 Kč dle vyhl. č. 511/2021 Sb.), to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21 % řádně doloženého DPH advokáta, tedy celkově ve výši 55 479 Kč.

30. Lhůtě k plnění ve výroku I. i III. byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty za středníkem ve lhůtě delší, 15 dnů, s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit.