19 C 68/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: anonymizováno o zaplacení 50 000 Kč

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 50 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 50 000 Kč. Svou žalobu zdůvodnil tím, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro , anonymizováno, . Stíhání bylo zahájeno dne , datum, . Dne , datum, byla podána obžaloba k Okresnímu soudu v Karviné. Trestní řízení vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, bylo následně zastaveno, neboť nebylo prokázáno, že by se žalobce dopustil jednání popsaného v obžalobě. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím Krajským soudem v Ostravě. Žalobci vznikla v důsledku nezákonného trestního stíhání nemajetková újma. Žalobce a jeho rodina byla vystavena enormnímu psychickému vypětí, což se dle znaleckého posudku negativně projevilo na jeho zdraví. Za zásah do osobního a rodinného života žalobce požaduje přiměřené zadostiučinění ve výši 50 000 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne , datum, , v zákonné lhůtě žalovaná nijak nereagovala. Žalobce s ohledem na tuto skutečnost požaduje na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 50 000 Kč.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne , datum, předběžně uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč. Předmětný nárok projednala dne , datum, s tím, že byla z její strany vznesena námitka promlčení ve smyslu § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., neboť dané trestní řízení skončilo pravomocně vůči žalobci dne , datum, a žaloba byla podána k soudu až dne , datum, , tedy po uplynutí promlčecí lhůty.

3. Soud ve věci rozhodoval ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení ústního jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, a žalobce se k výzvě soudu, doručené dne , datum, , obsahující doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřil, a tedy se má za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto věc projednal a rozhodl, aniž by jednání nařizoval.

4. Z žádosti o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ze dne , datum, , včetně doručenky datové zprávy, soud zjistil, že žalobce u žalované toho dne uplatnil svůj nárok na náhradu tvrzené nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v Kravině pod sp. zn. , Anonymizováno, .

5. Ze stanoviska ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná žádost žalobce předběžně projednala s tím, že poukázala na promlčení uplatněného nároku.

6. Ze spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil, že předmětné trestní řízení bylo zahájeno vůči žalobci dne , datum, , a to usnesením o zahájení trestního stíhání ze spáchání , anonymizováno, . Proti rozhodnutí byla podána stížnost, která byla následně zamítnuta. Dne , datum, Okresní státní zastupitelství v Karviné podalo obžalobu k Okresnímu soudu v , adresa, . V návaznosti na hlavní líčení byl dne , datum, vydán rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označené skutky nejsou trestným činem. Proti rozhodnutí podalo odvolání státní zastupitelství. Dne , datum, se konalo u odvolacího soudu veřejné zasedání, při kterém bylo vydáno usnesení, kterým bylo odvolání státního zástupce zamítnuto. Právní moci nabylo zprošťující rozhodnutí dne , datum, .

7. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu ohledně předmětného trestního řízení a úkonů v něm učiněných, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

8. Po právní stránce soud posoudil předmětnou věc podle následujících ustanovení.

9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 2 Odpšk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

11. Podle § 5 Odpšk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 13 odst. 1 Odpšk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 13 odst. 2 OdpŠk právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

14. Podle § 14 odst. 1 Odpšk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 15 odst. 2 Odpšk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Podle § 32 odst. 1 Odpšk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

17. Podle § 26 Odpšk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").

18. Podle § 605 odst. 2 o. z. konec lhůty nebo doby určené podle měsíců připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1 a odst. 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

20. Vzhledem k tomu, že žalovaná namítla promlčení žalovaného nároku, zabýval se soud předně důvodností této námitky.

21. Soud posuzoval důvodnost námitky promlčení žalovaného nároku. V konkrétním případě namítané řízení, v němž měla žalobci vzniknout nemajetková újma, skončilo dne , datum, , kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, ke kterému nejpozději byla tvrzená újma žalobce završena, jinak datum, ke kterému nejpozději se o újmě dozvěděl. Platí totiž, že „nemateriální újma spočívá ve stavu nejistoty ohledně výsledku řízení, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Nemajetková újma poškozenému v důsledku nepřiměřené délky řízení vznikne v okamžiku, kdy poškozený začne délku řízení jako nepřiměřenou pociťovat, tedy zpravidla již v průběhu samotného řízení a okamžik vzniku nemajetkové újmy je tak shodný s okamžikem, kdy se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl (...) V případě nepřiměřené délky řízení je stěží myslitelné, že by se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě a jejím rozsahu dozvěděl později, než okamžikem skončení řízení, neboť nemajetková újma spočívá právě v nejistotě ohledně výsledku řízení a skončením řízení je tato nejistota odstraněna a újma dovršena (...).“ (ad rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ). Běh 6měsíční promlčecí lhůty je pak nutno odvozovat od data vyhlášení rozhodnutí dne , datum, . Žaloba byla podána až dne , datum, , soud proto musí konstatovat, že nárok na odškodnění nemajetkové újmy je promlčen. Žaloba byla podána po uplynutí promlčecí doby, proto soud žalobu zamítl.

22. Pro úplnost soud uvádí, že námitka promlčení, vznesená žalovanou, není v rozporu s dobrými mravy, soud odkazuje na rozsudky Nejvyššího soudu sp.zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , ze dne , datum, , dle kterých dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (obdobně též např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , uveřejněný pod č. 59/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V daném případě žalobkyně, která je po celou dobu řízení zastoupen advokátem, neuvedla žádné důvody, pro které své právo včas neuplatnila. Uplatnění promlčecí námitky ze strany žalované tedy není zneužitím práva na úkor žalobce.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěch ve věci měla žalovaná, soud proto rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení, výše nákladů je tvořena paušální náhradou hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za provedené úkony (vyjádření k žalobě) ve výši 300 Kč za úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.