19 C 69/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno Bělidle 830/2, 150 00 Praha proti žalované: anonymizováno nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení 450 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 450 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 255 935,50 Kč od , datum, do , datum, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 40 977,60 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , anonymizováno, .

1. Žalobce se žalobou podanou , datum, domáhal přiznání náhrady škody a náhrady nemajetkové újmy v celkové výši 705 935,50 Kč s příslušenstvím, které mu měly vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaná částka se skládala z částky 105 935,50 Kč představující , částka, stíhání trpěl a navrhl provést důkazy prokazující tvrzení o medializaci dané kauzy.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z , datum, uvedla, že činí nesporným, že žalobce dne , datum, uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody v celkové výši 2 105 935,50 Kč sestávající z nároku na náhradu vynaložených nákladů na obhajobu ve výši 105 935,50 Kč a nároku u na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 2 000 000 Kč. Dále uvedla, že žalovaná svým stanoviskem z , datum, žalobci sdělila, že plně vyhověla jeho požadavku na náhradu nákladů obhajoby ve výši 105 935,50 Kč a dále žalobci poskytla omluvu za nezákonné trestní stíhání a finanční satisfakci nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč. Ve zbylé části uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy zamítla.

3. Na základě částečného zpětvzetí žaloby učiněné žalobcem , datum, soud usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, řízení zastavil co do částky 255 935,50 Kč.

4. V průběhu ústního jednání , datum, žalovaná vznesla námitku promlčení vzhledem k celé zbylé částce 450 000 Kč, která zůstala předmětem řízení. Žalovaná uvedla, že právní moc zprošťujícího soudního rozhodnutí nastala , datum, , žalobce u žalované uplatnil nárok , datum, a žaloba byla podána až , datum, , z čehož je zřejmé, že vzhledem k tomu, že po dobu vyřizování nároků se promlčecí doba staví nejvýše po dobu šesti měsíců, žalobci marně uplynula zákonná subjektivní promlčecí lhůta a žalobou uplatněný nárok je promlčen.

5. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Na ústním jednání dne , datum, účastníci učinili nespornými následující skutková tvrzení:- Žalobce uplatnil u žalované dne , datum, nárok na náhradu škody a na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. z titulu nezákonného rozhodnutí, a to zahájení trestního stíhání, které bylo vedeno proti žalobci u Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. , spisová značka, . Vůči žalované uplatnil nárok na náhradu nákladů právního zastoupení v celkové výši 105 935,50 Kč včetně DPH a nárok na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 2 000 000 Kč.- Žalovaná dne , datum, zaslala žalobci své stanovisko, ve kterém mu vyhověla co do nároku na náhradu nákladů právního zastoupení v plné výši, tedy v částce 105 935,50 Kč, tedy v plné výši bez příslušenství a dále mu přiznala přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 150 000 Kč. Tyto částky žalovaná žalobci uhradila , datum, .- Nesporná je i existence odpovědnostního titulu spočívající v nezákonném rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., kterým usnesením Policie ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, odd. , adresa, ze dne , datum, , čj. , Anonymizováno, , kterým bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání , anonymizováno, trestního zákoníku v jednočinném souběhu s , anonymizováno, trestního zákoníku a pro podezření ze spáchání , anonymizováno, trestního zákoníku.- Trestní stíhání žalobce skončilo pravomocně , datum, , a to rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým byl žalobce podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby.

7. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. S ohledem na soudem sdělený předběžný právní názor v průběhu ústního jednání , datum, týkající se oprávněnosti žalovanou vznesené námitky promlčení, který soud učinil na základě nesporných skutkových tvrzení účastníků, soud neprováděl dokazování, neboť v posuzované věci je možné rozhodnout pouze na základě nesporných skutkových tvrzení účastníků.

8. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:

9. Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

11. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

12. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

13. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Podle § 32 odst. 3 zákona nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

16. Podle § 35 odst. 1 zákona, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

17. Podle § 609 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

18. Podle § 610 odst. 1 obč. zák. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

19. Podle § 619 odst. 1 jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět mohla.

20. Na základě nesporných skutkových tvrzení účastníků řízení soud dospěl k závěru, že v dané věci je dán odpovědnostního titulu spočívající v nezákonném rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., kterým usnesením Policie ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, odd. , adresa, ze dne , datum, , čj. , Anonymizováno, , kterým bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání , anonymizováno, trestního zákoníku v jednočinném souběhu s , anonymizováno, trestního zákoníku a pro podezření ze spáchání , anonymizováno, trestního zákoníku.

21. Žalovaná v průběhu ústního jednání dne , datum, vznesla námitku promlčení žalobcem uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním.

22. Ačkoliv je v řízení dán odpovědností titul, byla v řízení vznesena námitka promlčení, kterou soud považuje za důvodnou. S ohledem na zásadu hospodárnosti řízení se proto soud nezabýval ani skutečností, v jaké intenzitě byla žalobci újma způsobena, ani zda existuje vztah příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody.

23. Ustanovení § 32 odst. 3 a § 35 odst. 1 zákona upravuje délku a počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty, v níž musí být uplatněny nároky na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem.

24. Nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu se promlčuje ve zcela speciálně konstruované promlčecí lhůtě, přičemž jde o kombinaci na sobě nezávislé subjektivní a objektivní promlčecí lhůty.

25. Počátek běhu šestiměsíční subjektivní lhůty se odvíjí od vědomosti poškozeného, že došlo k nemajetkové újmě, tedy kdy se dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky, nikoliv od vědomosti o samotné okolnosti tento důsledek vyvolávající. U nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, zákon vyžaduje jako podmínku odpovědnosti, aby rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno (§ 8), je počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty stanoven v návaznosti na okamžik, kdy je tato podmínka odpovědnosti splněna, tedy k okamžiku, kdy poškozenému bylo zrušovací rozhodnutí doručeno, případně oznámeno (§ 134 trestního řádu). Přestože § 32 odst. 1 zákona výslovně nestanoví jako podmínku pro běh promlčecí lhůty právní moc zrušovacího rozhodnutí, je tato podmínka implicitně obsažena v § 8. Promlčecí lhůta tedy může počít běžet nejdříve až dnem následujícím po dni, kdy zrušující rozhodnutí nabylo právní moci. Desetiletá objektivní promlčecí lhůta počíná svůj běh ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen, a kdy došlo také ke vzniku této újmy (viz rozsudek Nejvyššího soudu , spisová značka, ).

26. Podobně jako u nároku na náhradu škody, i u práva na náhradu nemajetkové újmy se běh promlčecí doby odvíjí od právní moci usnesení o zastavení trestního stíhání, resp. od pravomocného rozhodnutí o zproštění obžaloby. Nicméně promlčecí doba k náhradě újmy trestního stíhání činí 6 měsíců. Trestní řízení skončilo pravomocně vůči žalobci dne , datum, , promlčecí doba počala v posuzované věci běžet dne , datum, . Promlčecí doba se pak stavěla od momentu předběžného uplatnění nároku u žalované, tj. od , datum, , avšak pouze na dobu 6 měsíců, tj. do , datum, . Promlčecí doba tak uběhla , datum, . Žalobce však žalobu u soudu podal až , datum, , tj. více než 3 měsíce po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty.

27. Ačkoliv by se mohlo zdát, že promlčecí lhůta v délce 6 měsíců je poněkud krátkou, byla Ústavním soudem shledána ústavně konformní, neboť jí není mezi jednotlivými poškozenými založena nerovnost intenzity kvalifikovatelné jako protiústavní, ani jím není bezdůvodně privilegován stát; nejde též o projev svévole zákonodárce, protože odchylnou úpravu otázky promlčení dovoluje specifický charakter uplatňovaného nároku, přičemž stanovená promlčecí lhůta poskytuje dostatečný časový prostor k jeho uplatnění (Usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).

28. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v nároku na náhradu nemajetkové újmy výrokem I. zamítl, když žaloba byla podána po uplynutí promlčecí doby a žalovaná námitku promlčení řádně vznesla.

29. Výrokem II. pak soud žalobci přiznal zákonné úroky z prodlení z žalovanou po podání žaloby dobrovolně plněných částí žalobou uplatněných nároků, a to z částky 255 935,50 Kč za období po uplynutí zákonné 6měsíční lhůty od předběžného uplatnění nároku žalobcem u žalované do momentu úhrady této částky žalovanou žalobci.

30. Ve výroku III. o náhradě nákladů řízení pak soud přiznal žalobci celou plnou výši náhrady nákladů řízení, neboť pro účely rozhodování o náhradě nákladů byl tento zcela úspěšný, když řízení bylo částečně zastaveno pro zpětvzetí žalobce z důvodu dobrovolného plnění žalované po uplynutí 6měsíční zákonné lhůty od předběžného uplatnění. Plný úspěch ve věci pro účely náhrady nákladů řízení pak soud dovozuje ze skutečnosti, že nárok na náhradu nákladů obhajoby byl uhrazen žalovanou v plné výši a u plnění na zadostiučinění za nemajetkovou újmu se byť dílčí úhrada považuje také jako plný úspěch ve věci.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 977,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 155 935,50 Kč sestávající z částky 7 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí žaloby a vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky 7 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 560 Kč ve výši 6 417,60 Kč.