Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

19 C 72/2024

č. j. 19 C 72/2024-262

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO MS Praha 51 Co 108/2025-279

Rozhodnuto 2025-02-04 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH02:2025:19.C.72.2024.1

  1. OS Praha 2 19 C 72/2024-262
  2. MS Praha 51 Co 108/2025-279
Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem Vězeňské služby ČR při přepravě odsouzeného. Soud se opřel o § 13 odst. 1 a § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, a zjistil, že žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi eskortou a zhoršením zdravotního stavu. Nárok na nemajetkovou újmu byl zamítnut jako promlčený, protože byl uplatněn po více než šesti měsících od vzniku újmy. Žalovaná byla povinená k náhradě nákladů řízení ve výši 1 200 Kč.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: anonymizováno pro zaplacení 1 481 944 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 481 944 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal náhrady újmy na zdraví ve formě ztížení společenského uplatnění ve výši 1 000 000 Kč a bolestného ve výši 100 000 Kč, náhrady ztráty na výdělku ve výši 181 944 Kč a náhrady nemajetkové újmy za psychické útrapy ve výši 200 000 Kč, a to vše v souvislosti s nesprávným úředním postupem Vězeňské služby České republiky při jeho přemístění z Věznice adresa do Věznice adresa dne datum. Žalobce tvrdí, že v důsledku neprovedení lékařské prohlídky před eskortou z věznice adresa do věznice adresa dne datum a během samotné eskorty došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Konkrétně žalobce uvádí, že musel nést těžké břemeno, což vedlo k poškození jeho zdraví, ztrátě na výdělku a vzniku imateriální újmy.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nebyly naplněny kumulativní podmínky zakládající odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná tvrdí, že zdravotní stav žalobce byl nepříznivý dlouhodobě již před eskortou a že lékařské zprávy před i po eskortě vykazují podobné nálezy. Žalovaná dále argumentuje, že žalobce neprokázal vznik a výši tvrzené škody a že nesplnil svou prevenční povinnost, když neupozornil odpovědné pracovníky Vězeňské služby ČR na svá zdravotní omezení před eskortou. U nárok na nemajetkovou újmu pak žalovaná vznesla námitku promlčení. Žalovaná tedy navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

3. Na základě výzvy dané soudem žalobci dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. na ústním jednání dne datum, aby doplnil svá tvrzení o příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem Vězeňské služby ČR a vznikem tvrzené újmy na zdraví, a to jak ve formě bolestného i ztížení společenského uplatnění, příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem Vězeňské služby ČR a škody ve formě ušlé mzdy, o tvrzení, jakou konkrétní újmu na zdraví žalobce utrpěl v důsledku tvrzeného nesprávného úředního postupu a jaká konkrétní výše mzdy ušla žalobci a z jakého pracovního či obdobného poměru. Na to žalobce reagoval svým podáním ze dne datum.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce dne datum zaslal žalované žádost, ve které uplatnil nárok na náhradu škody na zdraví z titulu pochybení věznice ve výši 1 300 000 Kč, náhradu ušlého výdělku ve výši 3 640 Kč, náhradu za zmaření studia ve výši 70 000 Kč a náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 500 000 Kč, které však bylo v důsledku údajného nakažení nemoci Covid-19. Dále bylo nesporné, že žádost byla prošetřena žalovanou a žalobci zasláno stanovisko dne datum, kterým konstatovala nedůvodnost vznesených nároků s ohledem na nenaplnění kumulativních podmínek zakládajících odpovědnost žalované ve smyslu zákona 82/1998 Sb.

6. Dále účastníci prohlásili za nesporné, že žalobce od datum vykonával trest odnětí svobody ve vězeňských zařízeních Vězeňské služby ČR.

7. Soud provedl v rámci dokazování následující listinné důkazy navržené účastníky: - listinu na č. listu Anonymizováno rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby vydané datum Generálním ředitelstvím Vězeňské služby České republiky, ekonomickým odborem, - usnesení č. j. anonymizováno z datum vydané Vězeňskou službou České republiky, Generálním ředitelstvím Praha, kterým se zastavilo řízení o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, - listinu na č. listu Anonymizováno dopis ekonomického oddělení Vězeňské služby České republiky žalobci ze dne datum, - listinu na č. listu Anonymizováno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne datum, kterým se přiznává invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, - listinu na č. listu Anonymizováno operační protokol z neurochirurgie z nemocnice Anonymizováno datovaný datum, - listinu na č. listu Anonymizováno propouštěcí zpráva z nemocnice Anonymizováno z datum, - listiny na číslech listů Anonymizováno obsahující zdravotní záznamy žalobce z jednotlivých kontrol u lékaře anonymizováno za období datum až datum, - listinu na č. listu Anonymizováno, lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci vystavený datum lékařem Vězeňské služby ČR, následně lékařský posudek o zdravotní způsobilosti z datum a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti z datum, - listinu na č. listu Anonymizováno vyřízení stížnosti zaslané Vězeňskou službou ČR žalobci dne datum, - dopis na č. listu Anonymizováno zaslaný Vězeňskou službou ČR žalobci dne datum, - listinu na č. listu Anonymizováno dopis zaslaný Vězeňskou službou ČR, Generální ředitelství Praha Vězeňské službě České republiky, věznice adresa ze dne datum, - listinu na č. listu Anonymizováno vyrozumění subjektů, údajů ve věci žádosti o poskytnutí informací zaslaný Vězeňskou službou ČR, Generální ředitelství Praha žalobci, - reakci na žádost týkající se zdravotních omezení při eskortách zaslaná Vězeňskou službou ČR, Generálním ředitelství Praha dne datum Vězeňské službě ČR věznice adresa, - listinu na č. listu Anonymizováno rozhodnutí pověřeného člena revizní komise zaslané Českou lékařskou komorou předsedovi anonymizováno dne datum, - vyrozumění o učiněných opatřeních zaslané Generální inspekcí bezpečnostních sborů datum žalobci, - listiny na číslech listů Anonymizováno evidenční listy důchodového pojištění žalobce za roky Anonymizováno, - přehled vykázané zdravotní péče na č. listu Anonymizováno, - listina na č. listu Anonymizováno, zpráva o ambulantním vyšetření anonymizováno z datum a zpráva o ambulantním vyšetření taktéž z ambulance anonymizováno ze datum, - listina na č. listu Anonymizováno lékařská zpráva anonymizováno z datum a dále lékařská zpráva stejného zařízení z datum, - listina na č. listu Anonymizováno zaslaná Vězeňskou službou ČR, věznice adresa, Vězeňské službě ČR, Generálnímu ředitelství Praha dne datum označená jménem žalobce – stížnost – stanovisko doplnění, - listina na č. listu Anonymizováno záznam o stížnosti vyhotovený Vězeňskou službou ČR věznice Anonymizováno Anonymizováno popisující vyjádření odsouzeného anonymizováno, - záznam o stížnosti Vězeňské služby České republiky, věznice adresa ze datum obsahujícím vyjádření anonymizováno, - rozhodnutí revizní komise Anonymizováno o nezahájení disciplinárního řízení ze dne datum vztahující se ke stížnosti na postup anonymizováno s výsledkem, že ve věci nebude zahájeno disciplinární řízení, neboť bylo dospěno k závěru, že lékařka je nevinná, - listinu na č. listu Anonymizováno vyřízení stížnosti bez citlivých údajů vyžadujících souhlas pacienta se zproštěním povinné mlčenlivosti zdravotního personálu ze dne datum zaslané Vězeňskou službou ČR, generálním ředitelstvím adresa, generálním ředitelem Vězeňské služby, žalobci, - dopis adresovaný datum Vězeňskou službu ČR, věznice adresa podepsaný ředitelem věznice, adresovaný žalované spolu s přiloženým seznamem přepravovaných osobních věcí eskortované osoby, a to žalobce ze dne datum, - dopis zaslaný datum Vězeňskou službou České republiky, věznice adresa Vězeňské službě ČR, Generální ředitelství adresa nazvaný vyřízení žádosti týkající se bývalého odsouzeného žalobce s přílohou popisující hmotnost výstrojních součástek v kilogramech, - zdravotní záznam z datum z věznice adresa o mimořádné prohlídce, periodická preventivní prohlídka podepsané anonymizováno, - podstatný obsah emailové komunikace mezi žalobcem a anonymizováno z datum a datum.

8. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující závěry o skutkovém stavu: Žalobce trpěl Anonymizováno, které byly diagnostikovány již v roce Anonymizováno. Ze zdravotních záznamů věznic bylo prokázáno, že dne datum byl žalobce vyšetřen anonymizováno, která potvrdila jeho dlouhodobé obtíže Anonymizováno a stanovila dočasnou pracovní neschopnost. Dne datum proběhla kontrola zdravotního stavu, která potvrdila přetrvávající obtíže a potřebu klidového režimu. Dne datum byla provedena další kontrola, kde bylo doporučeno vyhnout se fyzické námaze. Dne datum byla vykonána lékařská kontrola, která zaznamenala přetrvávající potíže, ale bez výrazného zhoršení. Dne datum provedla anonymizováno další vyšetření a vystavila potvrzení o pracovní neschopnosti, přičemž nedošlo k výrazné změně zdravotního stavu. Dne datum provedla zdravotní sestra před eskortou kontrolu zdravotního stavu žalobce, přičemž nebyla stanovena žádná další omezení pro eskortu. Dne datum byl žalobce vyšetřen v cílové věznici, kde bylo konstatováno, že jeho zdravotní stav odpovídá předchozím nálezům. Dne datum proběhla další lékařská kontrola, která potvrdila pokračující obtíže bez akutního zhoršení. Dne datum byla provedena další kontrola zdravotního stavu, která potvrdila potřebu pokračování v léčbě a rehabilitaci. Dne datum proběhlo další vyšetření, které konstatovalo stabilizaci stavu, ale s přetrvávajícími bolestmi Anonymizováno. Dne datum absolvoval mimořádnou komplexní lékařskou prohlídku ve Věznici adresa, která potvrdila diagnózu anonymizováno a doporučila omezení fyzické námahy, včetně nezvedání těžkých břemen. Dále bylo zjištěno, že žalobce byl v dočasné pracovní neschopnosti. Dne datum podstoupil vyšetření Anonymizováno v anonymizováno, přičemž výsledky neprokázaly akutní zhoršení zdravotního stavu, ale potvrdily chronické degenerativní změny. Dne datum byla provedena další mimořádná lékařská prohlídka před přemístěním do Věznice adresa, která nezaznamenala změnu zdravotního stavu a doporučila pokračování v dispenzarizaci a rehabilitaci. Soud má tak za prokázané, že po eskortě byla provedena lékařská prohlídka, při níž bylo zjištěno, že žalobce nadále trpí Anonymizováno, avšak jeho zdravotní stav zůstal stabilizovaný a nebyly zjištěny podstatné změny oproti předchozím vyšetřením. Lékařská dokumentace potvrdila přetrvávající obtíže, avšak žádné akutní zhoršení zdravotního stavu v důsledku eskorty dne datum. Ze seznamu přepravovaných osobních věcí z datum vyplývá, že žalobce měl u sebe při eskortě dva vaky obsahující oblečení, obuv, hygienické potřeby, knihy, písemnosti a některé osobní předměty, jejichž přesná hmotnost nebyla v seznamu uvedena. Ze záznamu o hmotnosti výstrojních součástek věznice vyplývá, že součásti vězeňské výbavy, které měl žalobce u sebe, vážily celkem hodnota kg. Žalobce podal v souvislosti s eskortou více stížností. Dne datum podal stížnost na průběh eskorty, v níž namítal, že musel nést veškeré své věci bez pomoci, což bylo v rozporu s jeho zdravotním stavem. Dne datum podal doplňující stížnost, kde uvedl, že zdravotní záznamy prokazují jeho omezení. Dne datum byla jeho stížnost postoupena Vězeňské službě k prošetření. Dne datum byla vydána konečná odpověď, která stížnost zamítla jako nedůvodnou, přičemž se opírala o lékařská vyšetření před a po eskortě a vyjádření spoluvězně anonymizováno. K věci se v rámci prošetření stížnosti vyjádřil i spoluvězeň anonymizováno, který potvrdil, že žalobce si při eskortě nesl své osobní věci sám a že viděl žalobce komunikovat s dozorcem, ale o obsahu rozhovoru nemá žádné bližší informace. Vězeňská služba ve svém vyrozumění konstatovala, že nebylo zjištěno žádné pochybení při eskortě. Bylo uvedeno, že žalobce měl při eskortě u sebe pouze své osobní věci, které si sám nesl, a že neexistuje záznam o tom, že by požádal eskortní personál o pomoc. Dále bylo konstatováno, že lékařská vyšetření před a po eskortě neprokázala zhoršení jeho zdravotního stavu. Z těchto důvodů byla stížnost zamítnuta jako nedůvodná.

9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

12. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

14. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

15. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

17. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

18. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

20. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

21. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Anonymizováno; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. anonymizováno: anonymizováno) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zpráva výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, publikované pod č. hodnota ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník Anonymizováno; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. Anonymizováno). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno).

22. Ohledně nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu soud přisvědčil námitce žalované, že tento nárok je promlčen. Žalovaná vznesla námitku promlčení s odkazem na skutečnost, že žalobce uplatnil svůj nárok poprvé až v žalobě doručené soudu dne datum, přestože měl možnost tento nárok uplatnit dříve. Promlčecí lhůta pro uplatnění tohoto nároku činí šest měsíců od okamžiku, kdy se žalobce dozvěděl o vzniku újmy, tj. po vzniku tvrzené újmy následující po tvrzené nesprávném úředním postupu Vězeňské služby ČR při jeho eskortě datum. Soud tuto námitku shledal důvodnou a na základě toho nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč zamítl jako promlčený.

23. Soud dále v návaznosti na tvrzení účastníků a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, a to z důvodu vyvrácení žalobcových tvrzení o příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem Vězeňské služby ČR a vznikem škody ve formě újmy na zdraví a ušlého zisku.

24. K tomuto závěru dospěl soud poté, co žalobce vyzval postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při ústním jednání dne datum k doplnění tvrzení o příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem Vězeňské služby ČR a vznikem újmy na zdraví, stejně jako škody ve formě ušlé mzdy. Dále byl žalobce vyzván, aby upřesnil konkrétní újmu na zdraví a konkrétní výši ušlé mzdy, včetně uvedení pracovního či obdobného poměru, z něhož mu mzda ušla.

25. Přestože žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne datum, jeho doplněná tvrzení nebyla dostatečná k prokázání příčinné souvislosti, resp. tato doplněná tvrzení byla následně provedeným dokazováním vyvrácena. Žalobce sice popsal řetězec událostí, které podle něj vedly ke zhoršení zdravotního stavu v důsledku nesprávného úředního postupu, avšak z provedeného dokazování tato tvrzení nebyla prokázána, resp. byla vyvrácena.

26. V rámci provedené dokazování bylo vyvráceno, že by došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce, což je hlavní žalobní tvrzení, které žalobce uvádí jako následek údajného nesprávného úředního postupu Vězeňské služby ČR, a ze kterého pak odvozuje nároky na náhradu újmy na zdraví i náhradu škody. Obdobně bylo vyvráceno i žalobní tvrzení, že žalobce nesl při převozu těžké břemeno o hmotnosti 30 kg. Navíc z rozhodnutí revizní komise ze dne datum bylo zpochybněno i samotné tvrzení, že vůbec došlo k pochybení Vězeňské služby ČR. Tvrzený průběh událostí předcházejících údajnému nesprávnému úřednímu postupu při převozu žalobce dále vyvrací i vyjádření žalobcem navrženého svědka anonymizováno, které bylo součástí vyřízení stížnosti ze dne datum. Podstatným faktem je také skutečnost, že pracovní neschopnost žalobce byla stanovena ještě před provedenou eskortou (což tvrdí sám žalobce), což tedy popírá žalobcovo tvrzení o příčinné souvislosti mezi eskortou a pracovní neschopností žalobce. Z provedeného dokazování zdravotní dokumentací pak bylo vyvráceno, že by po provedené eskortě došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce.

27. Nad rámec neprokázání příčinné souvislosti žalobce ani po výzvě soudu nedoplnil svá tvrzení ohledně konkrétní újmy na zdraví, kterou utrpěl v důsledku tvrzeného nesprávného úředního postupu, ani konkrétní výše mzdy, která mu ušla, a z jakého pracovního či obdobného poměru. Přestože byl soudem výslovně poučen o nutnosti doplnění těchto skutečností, žalobce tak neučinil, čímž neunesl břemeno tvrzení vůči těmto pro posouzení žalovaných nároků podstatným skutečnostem.

28. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a vznikem škody a dále neunesl břemeno tvrzení týkající se konkrétní újmy na zdraví, kterou utrpěl v důsledku tvrzeného nesprávného úředního postupu, ani konkrétní výše mzdy, která mu ušla, a z jakého pracovního či obdobného poměru. Vzhledem k tomu, že prokázání příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem újmy na zdraví či škody ve formě ušlé mzdy je nutným předpokladem pro odpovědnost státu, soud již nezkoumal další odpovědnostní podmínky a žalobu v plném rozsahu zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě, příprava na ústní jednání a 2 účasti u ústního jednání). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.