19 C 73/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce obec a číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizováno : adresa anonymizováno 8 slov , IČO ulice a číslo , PSČ obec a číslo ve věci konstatování porušení práva žalobce na spravedlivý proces dle zákona č. 82/1998 Sb.,

I. Žaloba, aby bylo konstatováno porušení práva žalobce na spravedlivý proces v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka] a nečinnosti Okresního státního zastupitelství v Trutnově ve věci původně vedené Policií České republiky, Krajským ředitelstvím Policie Královéhradeckého kraje, pod [anonymizováno] a [anonymizováno] [číslo], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal původně blíže nespecifikované nemajetkové újmy, kterou žádal po žalované z titulu nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, ke kterému mělo dojít v řízení vedeném před Okresním soudem v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka], když žalobce označil za nezákonné rozhodnutí v této věci vydané [datum], dále uváděl nezákonné jednání Státního zastupitelství v Trutnově, spočívající v tom, že nereagovalo na podnět spáchání trestného činu, přičemž uvedl rozhodnutí [číslo jednací] s tím, že toto rozhodnutí nemělo být vůbec vydáno, neboť v téže věci bylo rozhodnuto již dříve rozsudkem č. j. [číslo jednací] Okresního soudu v Trutnově. Žalobce taktéž ve svých skutkových tvrzeních uváděl vložení do spisu falešného důkazu – dokumentu ohledně pana [příjmení], který však nebyl účastníkem řízení, za protiprávní považoval i následné exekuční řízení, a závěrem žaloby žádal odškodnění v kombinaci majetkové a nemajetkové újmy v nejvyšší možné výši s tím, že jí aktuálně nedovedl vyčíslit, žádal proto satisfakci v podobě rozsudku, jímž by byla uznána odpovědnost [anonymizováno] za důsledky zinscenovaného procesu a následné nečinnosti Státního zastupitelství v Trutnově, jež měly za následek persekuci a okradení žalobce. Následně uváděl odškodnění pouze nemajetkové újmy, neuvedl však konkrétní petit, tedy čeho se žalobou domáhá.

2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo nejprve podání žalobce z [datum] odmítnuto, k podanému odvolání ve věci rozhodoval Městský soud v Praze pod usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se podání žalobce z [datum] neodmítá. V závazném právním názoru odvolací soud pak uvedl, že je nutné postupem dle ustanovení § 118a o. s. ř. odstranit v průběhu řízení vady a nedostatky žaloby, když dovodil, že ze skutkových tvrzení je zřejmé, že se žalobce domáhá nemajetkové újmy z řízení Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka], je však nutné doplnit, zda a jakou újmu požaduje.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, žalobu z [datum], včetně jejích doplnění, neshledávala dostačující tak, aby splňovala parametry řádné žaloby ve smyslu § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná uvedla, že žalobce uplatnil již v minulosti u žalované nárok na odškodnění ve výši 4 000 000 Kč dne [datum], dle zákona č. 82/98 Sb., když se tímto podáním domáhal náhrady tvrzené škody, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] u Exekutorského úřadu Praha 3, [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], u Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje, Územního odboru Trutnov, oddělení Služby kriminální police a vyšetřování pod [číslo jednací], a u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce stanoviskem z [datum] zamítla jakožto nedůvodný. Uváděla průběh řízení vedeného u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka], které bylo ukončeno rozhodnutím Ústavního soudu z [datum], sp. zn. [ústavní nález] odmítnutím žalobcovy ústavní stížnosti. S ohledem na to, že žalobce sporoval samotná vydání rozhodnutí, žalovaná posoudila jeho nárok z titulu nezákonného rozhodnutí, neboť bylo zřejmé, že žalobce považuje za nesprávný úřední postup úkony soudu, které se promítly do rozhodnutí ve věci samé, tj. do rozsudku Okresního soudu v Trutnově z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V dané věci potom neshledala existenci nezákonného rozhodnutí, tedy existenci odpovědnostního titulu ve smyslu § 8 odst. 1 z. č. 82/98 Sb. Pokud jde o tvrzený nesprávný úřední postup v navazujících řízeních vedených u Okresního soudu v Trutnově, sp. zn. [spisová značka], resp. u Exekutorského úřadu Praha 3, pod sp. zn. [spisová značka], žalovaná opět uvedla průběh těchto řízení s tím, že dospěla k závěru, že exekuční řízení proběhlo v souladu se zákonem. Jediné pochybení lze spatřovat v tom, že příslušnému katastrálnímu úřadu bylo vyrozumění o skončení exekuce doručeno [datum], ač o zrušení zákazu vyplývajícího z generálního inhibitoria bylo rozhodnuto již [datum] [anonymizována dvě slova]. Žalovaná se tak rovněž zabývala tvrzeným nesprávným úředním postupem Policie ČR, Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje, Územního odboru Trutnov, oddělení Služby kriminální policie a vyšetřování pod [číslo jednací], když shrnula průběh samotného řízení s tím, že trestní řízení probíhalo pouze ve fázi prověřování, nebylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, které by v případě zrušení, nebo změny pro nezákonnost mohlo být považováno za nezákonné rozhodnutí a úkony policejního orgánu v tomto trestním řízení byly, dle zjištění žalované, provedeny v souladu se zákonem. Tedy opět zde absentoval odpovědnostní titul v podobě tvrzeného nesprávného úředního postupu či vydání nezákonného rozhodnutí. Samotné řízení bylo skončeno [datum] vydáním usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 4 trestního řádu. Co se týče tvrzeného nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka], žalovaná opětovně shrnula průběh tohoto řízení, které bylo následně ukončeno [datum], kdy Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 vyrozuměno o vyřízení výše uvedené žádosti žalobcova podání a stížnost na postup policejního orgánu byla vyhodnocena jako nedůvodná. Žalovaná i v tomto řízení dospěla k závěru, že nebyla dána existence odpovědnostního titulu dle zákona č. 82/98 Sb. Žalovaná proto sporovala i v tomto řízení existenci všech podmínek pro náhradu nemajetkové újmy, v prvé řadě pak vznesla námitku promlčení všech nároků žalobou žádaných, a to s ohledem na data ukončení předmětných řízení a běh promlčecích lhůt dle § 32 odst. 1, 3 zákona č. 82/98 Sb.

4. Zdejší soud postupoval v souladu s pokyny odvolacího soudu a žalobce vedl k odstranění nedostatků žaloby týkající se specifikace řízení, ze kterých se domáhá odškodnění, příp. konkrétních rozhodnutí a petitu žaloby. Žalobce následně v průběhu ústního jednání uvedl, že touto žalobou se domáhá shodných nároků tak, jako žádal ve svém předběžném uplatnění nároků u žalované z [datum], když toto datum výslovně potvrdil, taktéž pokud jde i o obsah nároků, které aktuálně žalobou žádá. Žalobce dále upřesnil, že aktuálně žádá nároky na náhradu nemajetkové újmy spočívající v konstatování porušení práva na spravedlivý proces v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka] a nečinnosti Okresního státního zastupitelství v Trutnově ve věcech projednávaných Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Královehradeckého kraje, pod [anonymizováno] a [anonymizováno] [číslo].

5. Mezi účastníky zůstala spornou námitka promlčení vznesená ze strany žalované, včetně následného splnění všech 3 předpokladů pro náhradu nemajetkové újmy v podobě konstatování porušení práva tak, jak se žalobce tohoto nároku domáhal z předmětných řízení.

6. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazování spisem Okresního soudu v Trutnově, sp. zn. [spisová značka], ze kterého má za prokázáno, že poslední rozhodnutí ve věci bylo vydáno [datum], jde o rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], jímž byla ústavní stížnost odmítnuta a řízení pravomocně skončeno. Z předběžného uplatnění nároku ze strany žalobce u žalované adresovaného Ministerstvu spravedlnosti s razítkem [datum], má soud za prokázáno, že žalobce u žalované uplatnil jednotlivé dílčí nároky žádané jednak z řízení vedeného u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka], jednak z navazujícího řízení u Okresního soudu v Trutnově ve věci sp. zn. [spisová značka], dále u Exekutorského úřadu Praha 3 pod sp. zn. [spisová značka] a taktéž náhradu škody způsobenou tvrzeným nesprávným úředním postupem Oddělení Služby kriminální policie a vyšetřování, [číslo jednací]. Z přípisu Policie České republiky Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Územního odboru Trutnov, oddělení Služby kriminální policie a vyšetřování, [číslo jednací] má soud za zjištěno, že [datum] byla žalobci zasílána výzva k podání vysvětlení podle § 158 odst. 7 trestního řádu a následným potvrzením o účasti na úkonu trestního řízení vydaným [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] žalobce obdržel potvrzení, že se dostavil k podání předmětného vysvětlení.

7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobená za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

10. Podle § 8 odst. 1 Odpšk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve, než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

13. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Primárně se soud zabýval vznesenou námitkou promlčení ze strany žalované, když žalobce po upřesnění žaloby jednoznačně specifikoval, že se domáhá konstatování porušení práva na spravedlivý proces v řízení vedeném před Okresním soudem v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka] a nečinnosti Okresního státního zastupitelství v Trutnově ve věci původně vedené Policií České republiky Krajským ředitelstvím policie Královehradeckého kraje, pokud jde o 2 rozhodnutí, která uváděl, a taktéž jednoznačně potvrdil, že své nároky již dříve postupem dle §14 a 15 OdpŠk u žalované uplatnil [datum]. Žalobce pak výslovně uvedl, že nad rámec shora uvedeného konstatování porušení práva z nezákonných rozhodnutí, respektive nesprávných úředních postupů, žádnou další majetkovou škodu či nemajetkovou újmu ve finančním plnění nežádá.

16. Podle § 32 odst. 1, věty druhé OdpŠk, je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. V případě škody způsobené nezákonným rozhodnutím tedy modifikuje věta druhá odst. 1 počátek běhu promlčení lhůty tak, že na místo dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a tom, kdo za ni odpovídá, začne promlčecí lhůta svůj běh dnem, kdy bylo poškozenému doručeno (oznámeno) zrušovací rozhodnutí. Zrušovacím rozhodnutím je třeba rozumět každé rozhodnutí, které zrušuje, nebo mění, popř. popírá účinky vykonatelného, resp. pravomocného rozhodnutí pro jeho nezákonnost (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), jež je příčinou vzniku škody. Šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta počíná svůj běh ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniku nemajetkové újmy, tj. kdy se poškozený dozví o zásahu do svých práv, pokud není tento zásah vnímán úkorně (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Vědomost o vzniku nemajetkové újmy v sobě nezahrnuje vědomost o všech následcích zásahu do práv poškozeného, ta je podstatná ve vztahu k rozsahu vzniklé nemajetkové újmy, respektive její intenzitě. Ustanovení § 32 odst. 3 OdpŠk pak představuje komplexní úpravu běhu promlčecí lhůty pro nárok na náhradu nemajetkové újmy v režimu odpovědnosti státu. Promlčuje se nejen nárok na zadostiučinění v penězích, ale i nárok na náhradu nemajetkové újmy osobní povahy, např. na konstatování nebo omluvu (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

17. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená ze strany žalované je námitkou důvodnou, a soud proto žalobu v plném rozsahu zamítal. Z předmětného dokazování je zřejmé, že poslední rozhodnutí z řízení, které žalobce uváděl (když konkrétně uváděl, že žádá aktuální žalobou odškodnění pouze nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka], resp. pokud jde o nesprávný úřední postup a nečinnost Okresního státního zastupitelství v Trutnově ve věci dvou projednávaných řízení Policií České republiky, tedy okruh řízení zúžil oproti původnímu nároku, který předběžně u žalované uplatnil [datum]), je rozhodnutí vydané v řízení vedeném před Okresním soudem v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí], resp. z [datum] týkající se skončení řízení vedeného u Okresního státního zastupitelství. Již z pouhé konstrukce toho, že žalobce své nároky již předběžně uplatnil [datum] u žalované ve smyslu § 14 OdpŠk pak je zřejmé, že již k tomuto datu musel nabýt vědomosti ohledně vzniku nemajetkové újmy a kdo za ni odpovídá. Pokud pak žalobu ke zdejšímu soudu podal až [datum], a pokud se jí domáhal po upřesnění žaloby náhrady nemajetkové újmy spočívající ve formě konstatování porušení práva na spravedlivý proces ze shodných odpovědnostních titulů jako v žádosti z [datum], subjektivní promlčecí lhůta 6 měsíců dle ust. § 32 odst. 3 OdpŠk marně uplynula a nároky jsou promlčeny.

18. Soud pak uvádí, že judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že námitka promlčení uplatněná státem, obecně není výkonem práva v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 občanského zákoníku (dnes z § 2 odst. 3 občanského zákoníku); dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích, je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a Nejvyššího soudu [spisová značka]). V tomto případě soud neshledal ani důvody pro posouzení námitky vznesené ze strany žalované v rozporu s dobrými mravy.

19. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud žalobu pod výrokem I. v plném rozsahu zamítal, pod výrokem II. pak uložil neúspěšnému žalobci zaplatit úspěšné žalované ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. za jednotlivé úkony - 3 paušální náhrady á 300 Kč za vyjádření k žalobě, přípravu na ústní jednání a účast u jednání soudu [datum], celkově tedy ve výši 900 Kč.

20. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů, když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší, či plnění ve splátkách.