19 C 73/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 17 822,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 822,25 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 822,25 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, anonymizováno jméno jméno, anonymizováno, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že na žalobkyni přešla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba, IČO číslo, se sídlem adresa (na tuto společnost byla postoupena pohledávka od společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“), a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum). Pohledávka za žalovaným vznikla na základě Smlouvy o půjčce ze dne datum, na jejímž základě byl žalovanému původním věřitelem poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 822,25 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím internetových stránek webová adresa, kde se žalovaný zaregistroval, zadal své osobní údaje, zřídil si uživatelský účet a odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Úvěr byl následně převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, kdy platba byla identifikována pod variabilním symbolem číslo. Žalovaný závazek ze smlouvy řádně nesplnil, a to ačkoliv byl žalovaný ze strany žalobkyně o úhradu dlužných částek upomínán, naposledy upomínkou ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě nesporoval a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud ve věci učinil z listinných důkazů následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne datum bylo prokázáno, že původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit do datum spolu s poplatkem sjednaným v částce 2 822,25 Kč. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému dne datum částku ve výši 15 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na společnost právnická osoba, IČO číslo, se sídlem adresa. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti právnická osoba, IČO číslo, se sídlem adresa, na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z datum, předžalobní výzvy z datum a podacího lístku ze dne datum bylo prokázáno, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a že byl žalovaný o úhradu dluhu upomínán před podáním žaloby.

6. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Účastníci si sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Výše a způsob poskytnutí peněžních prostředků ze strany žalobkyně a způsob a lhůty jejich vrácení, včetně sjednaného poplatku jako odměny za poskytnutí úvěru pak byly konkretizovány v uzavřené smlouvě. Žalobkyně řádně poskytla bezhotovostním převodem žalovanému jako podnikateli jistinu ve výši 15 000 Kč dne datum. Žalovaný tím, že neuhradil žalobkyni ve lhůtě splatnosti jistinu úvěru vč. sjednaného poplatku za poskytnutý úvěr, jednoznačně porušil svou povinnost, která pro něj jako pro úvěrovaného ze smlouvy o úvěru vyplývala. Žalovaný se dostal do prodlení s celkovou úhradou v den následující po dni konečné splatnosti úvěru, tj. dne datum. Soud tak shledal žalobu důvodnou.

12. Pokud jde o požadované příslušenství dle § 1970 o. z., tak k tomuto soud uvádí, že žalovaný se dne datum ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Žalobkyně, která splnila své povinnosti, tak může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.

13. Stran výše úroku z prodlení nebylo účastníky ničeho sjednáno, žalovaný je tedy povinen platit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené tedy soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení od datum do zaplacení.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.