19 C 77/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: anonymizováno Havlíčka Borovského 379, 356 01 Sokolov proti žalované: anonymizováno nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 pro zaplacení 138 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 98 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 000 Kč od , datum, do , datum, .

III. Zamítá se žaloba, aby soud rozhodl, že žalovaná nezákonným postupem porušila zaručená práva žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou , datum, domáhala poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení v řízení vedeném u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. , spisová značka, v celkové výši 138 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě pak popsala průběh předmětného řízení, ve kterém byla v pozici žalované a jehož předmětem bylo zaplacení pohledávky ve výši 37 105,32 Kč spolu s příslušenstvím a v žalobě dále popsala kalkulaci, jak dospěla k výši přiměřeného zadostiučinění.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila , datum, , když uvedla, že u ní žalobkyně dne , datum, uplatnila nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 138 000 Kč s tím, že žádost žalobkyně dne , datum, posoudila a žalobkyni zaslala stanovisko, ve kterém konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) a poskytla žalobkyni zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. Dále uvedla, že kontaktování bez poskytnutí finančního zadostiučinění je s ohledem na okolnosti případu dle jejího názoru dostatečnou formou zadostiučinění. Ačkoli žalovaná shledala jako průtah na straně soudu, že tento po vyjádření žalobkyně k žalobě byl 6 let nečinný, shledala jako velmi nízký význam řízení pro žalobkyni z tohoto důvodu, že žalobkyně vystupovala v procesním postavení žalované v řadě dalších nalézacích i exekučních řízení a o posuzované řízení neprojevila po celou dobu žádný zájem.

3. Při posuzování nároku soud vyšel z následujících nesporných skutečností, které vyplynuly z písemných podání účastníků řízení:- Žalobkyně uplatnila u žalované dne , datum, nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 138 000 Kč za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u Okresního soudu v Sokolově sp. zn. , spisová značka, , spočívající v nepřiměřené délce řízení.- K projednání žádosti došlo u žalované , datum, , kdy žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona 82/1998 Sb. a poskytla žalobkyni zadostiučinění konstatováním nesprávného úředního postupu, avšak bez poskytnutí zadostiučinění formou finanční kompenzace.

4. Ze spisu ze spisu Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. , spisová značka, má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: Dne , datum, společnost , Anonymizováno, podala na žalobkyni u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobu o zaplacení 37 105,32 Kč s příslušenstvím. Předmětem žaloby byla úhrada dlužné částky z úvěru, který byl původně žalobkyni poskytnout společnosti , anonymizováno, Dne , anonymizováno, žalobce uhradil soudní poplatek. Dne , datum, soud vyzval žalovanou, aby se vyjádřila k žalobě. Dne , datum, žalovaná zaslala soudu své vyjádření. Ve svém vyjádření pak uvedla, že s ohledem na skutečnost, že pobývá ve vazební věznici, není schopna nadále vykonávat podnikatelskou činnost, která je jediným zdrojem jejích finančních prostředků. Z tohoto důvodu pak požádala soud o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce k ochraně jejích zájmů. Dne , anonymizováno, , pověřená místopředsedkyně soudu pro věci občanskoprávní učinila do spisu záznam, že dle rozvrhu práce Obvodního soudu pro Prahu 1 na rok , Anonymizováno, tuto věc, kterou do , datum, vyřizovala soudkyně , anonymizováno, , projedná a případně rozhodne jako zastupující soudkyně , anonymizováno, . Dne , datum, soud požádal žalobkyni o sdělení, na jaké adrese se zdržovala s úmyslem zde bydlet před nástupem do vazební věznice , adresa, dne , datum, , a to s ohledem na nutnost posouzení místní příslušnosti zdejšího soudu. Dne , datum, soud rozhodl o vyslovení místní nepříslušnosti s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Sokolově, jako soudu místně příslušnému. Dne , datum, Okresní soud v Sokolově vyzval žalobkyni k doložení jejích osobních majetkových a výdělkových poměrů. Dále ji upozornil na to, že pokud nepředloží řádně a úplně vyplněné potvrzení osobních, majetkových a výdělkových poměrech v soudem stanovené lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, bude její žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce zamítnuta. Dne , datum, soud vydal usnesení, kterým přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a ustanovil kněží k ochraně jejích zájmů zástupce , anonymizováno, . Dne , datum, soud vyzval žalobce k doplnění žalobních tvrzení. Dále pak vyzval žalobkyni (tedy žalovanou v posuzovaném řízení), aby se k žalobě písemně vyjádřila. Dne , datum, žalobce zaslal vyjádření k výzvě soudu. Dne , datum, soud zaslal žalobkyni v doplnění žaloby k vyjádření. Dne , datum, žalovaná zaslala soudu své vyjádření. Dne , datum, soud vyzval žalobce ke sdělení, zda s ohledem na žalovanou vznesenou námitku promlčení soudu sdělí, zda na podané žalobě i nadále trvá. Dne , Anonymizováno, žalobce soudu zaslal své vyjádření. Dne , datum, žalobkyně zaslala doplnění svého vyjádření. Dne , datum, soud vyzval žalobce k učinění pokusu o smírné řešení věci s protistranou a ke sdělení výsledku tohoto jednání nejpozději , datum, . Dne , datum, žalobkyně zaslala soudu kopii komunikace mezi účastníky. Dne , datum, se konalo ústní jednání ve věci, na kterém byl vydán rozsudek, ve kterém bylo žalobě vyhověno. Dne , datum, bylo stranám zasláno písemné vyhotovení rozsudku. Dne , datum, se proti rozsudku odvolala žalobkyně. Dne , datum, bylo odvolání se spisem předloženo odvolacímu soudu. Dne , datum, odvolací soud vydal rozsudek, kterým rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Rozsudek nabyl právní moci , datum, .

5. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

6. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

7. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.)

8. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Soud předmětnou věc posoudil po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a §31a odst. 1, 2, 3 OdpŠk, kdy se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. , spisová značka, v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem.

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal v posuzovaném řízení rozhodnutí v přiměřené lhůtě podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, když pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk, podle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž i ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na to, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

13. Na základě tvrzení žalobce a provedené dokazování má soud za prokázané, že předmětné řízení u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. , spisová značka, , jehož účastníkem byla žalobkyně v roli žalované, trvalo 7 let a 8 měsíců.

14. Soud tak s ohledem provedené dokazování podstatným obsahem daného soudního spisu zhodnotil průběh toto řízení co do své délky jako řízením zjevně nepřiměřené.

15. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb.

16. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční.

17. Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční.

18. Soud tak dospěl k základní částce odškodnění ve výši 100 000 Kč. Tuto pak podrobil kritériím uvedeným citovaném stanovisku NS.

19. Soud přisvědčil tvrzení žalobkyně, že základní částku je třeba zvýšit, a to z důvodu kritéria postupu příslušných orgánů, kterým je v posuzovaném případě soud prvního stupně. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že soud prvního stupně bez jakékoli zjevného příčiny v období od , datum, do , datum, , tj. po více než 6 let, v řízení neučinil žádný procesní úkon. Tento zjevný průtah soudu pak měl zásadní dopad na celkovou délku řízení. Z tohoto důvodu soud zvýšil základní částku o 10%.

20. Soud dále nepřisvědčil obranném tvrzení žalované, že základní částku je třeba modifikovat z důvodu, že žalobkyně nejevila o průběh řízení trvající řadu let zájem, a že je tuto skutečnost třeba zohlednit v rámci kritéria významu řízení pro žalobkyni. Za provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně řádně reagovala na výzvu soudu z , datum, , kterou se vyjádřila k žalobě. Navíc se ohledem na své aktuální majetkové poměry požádala o ustanovení právního zástupce ochraně svých zájmů. Skutečnost, že o této žádosti soud rozhodl až po sedmi letech, kdy této žádosti vyhověl, není možné klást k tíži žalobkyně.

21. Soud dále neshledal důvody pro další modifikaci základní částky z důvodu složitosti řízení, počtu stupňů soudní soustavy, ve kterém bylo řízení projednáno či podílu žalobkyně na délce řízení. I s ohledem na předmět řízení či věk žalobkyně soud nedospěl k závěru, že by tyto skutečnosti odůvodňovaly zvýšený význam řízení pro žalobkyni.

22. Co se týče formy, resp. výše, zadostiučinění, tak v dané souvislosti soud uvádí, že zásadním kritériem je právě význam namítaného řízení pro jeho účastníka. Tomuto kritériu musí forma i výše odškodnění odpovídat - nelze ji stanovit jen mechanickým vynásobením určité částky a počtu roků, po které řízení trvalo (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Jak plyne z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu (srovnej např. usnesení NS , spisová značka, a nález , Anonymizováno, ), pokud se spor vede o určitou peněžitou částku, bude vždy záležet na osobě účastníka řízení a na tom, nakolik je sporná částka důležitou součástí jeho života, tedy zda tato částka s ohledem na osobní a majetkové poměry účastníka pro něj představovala zcela zásadní položku či nikoliv. Obecně pak lze uvést, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu lze dle OdpŠk přiznat v penězích pouze do částky, která zjevně nepřekračuje co bylo tzv. „v sázce“ v řízení, jehož nepřiměřená délka měla nemajetkovou újmu poškozenému způsobit. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyni nelze přiznat odškodnění, které by přestavovalo násobky částky, která pro ni byla „v sázce“, tzn. částky, které byla předmětem posuzovaného řízení.

23. Soud tak dospěl k závěru, že ačkoli shora uvedené korekce základní částky z důvodu postupu soudu prvního stupně by odůvodňovala zvýšení základní částky o 10%, soud základní částku v konečném důsledku snížil s ohledem na význam řízení pro žalobkyni na částku 40 000 Kč, tedy na částku, která je dle soudu přiměřeným zadostiučiněním s ohledem na nejistotou žalobkyně ohledně výsledku řízení, neboť významně nepřekračuje částku, která byla tzv. ve hře a je tedy horní hranicí finančního vyjádření významu řízení pro žalobkyni. V této částce soud žalobě ve výroku I. vyhověl a ve zbylé částce žalobu výrokem II. zamítl.

24. Soud dále žalobkyni žalobci přiznal zákonný nárok z prodlení od uplynutí 6 měsíční lhůty od předběžného uplatnění. Ve zbylém rozsahu soud vznesený nárok na zákonné úroky z prodlení zamítl.

25. Soud konečně ve výroku III. zamítl žalobu co do nároku na kontaktování porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené délce, neboť tuto formu zadostiučinění již žalovaná poskytla žalobkyni ve svém stanovisku ze dne , datum, .

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, neboť rozhodnutí o výši přiměřeného zadostiučinění záviselo na rozhodnutí soudu a pro tento účel se i dílčí přiznání uplatněného posuzuje pro účely náhradu nákladů řízení jak plný úspěch ve věci, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 228 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 800 Kč ve výši 1 428 Kč.