19 C 77/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou v právní věci žalobkyně: anonymizováno proti žalované: anonymizováno o zaplacení příslušenství

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 30 000 Kč ode dne datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum, která byla doplněna podáním ze dne datum, domáhala po žalované zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Anonymizováno a Anonymizováno (dále jen „Anonymizováno”), zakončené rozhodnutím Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno. Žalobkyně se předběžně obrátila na žalovanou se svým nárokem dne datum.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě, které bylo doplněno podáním ze dne datum, uvedla, že žalobkyně uplatnila svůj nárok podáním doručeným žalované dne datum. Navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl, s odůvodněním, že plnila dne datum, a to v průběhu zákonné šestiměsíční lhůty a nemohl tak vzniknout úrok z prodlení. Konečně uvedla, že náhradu nákladů řízení nepožaduje, neboť ji nad rámec její běžné činnosti žádné náklady nevznikly.

3. Žalobkyně k výzvě soudu podáním ze dne datum vzala svou žalobu částečně zpět co do částky 30 000 Kč s odůvodněním, že žalovaná dne datum žalobkyni tuto částku uhradila. Dále uvedla, že trvá na úhradě příslušenství a nákladů řízení. Soud proto řízení co do částky 30 000 Kč usnesením ze dne datum, č. j. Anonymizováno, zastavil.

4. V dané věci soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných ust. § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně požádala podáním doručeným dne datum žalovanou o poskytnutí zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Anonymizováno a Anonymizováno. Žalobkyně tedy nepochybně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem.

6. Ze stanoviska žalované ze dne datum soud zjistil, že žalovaná mimosoudně projednala uplatněný nárok žalobkyně a přiznala žalobkyni částku v celkové požadované výši. Přiznaná částka byla žalobkyni uhrazena dne datum, což bylo mezi účastníky nesporné.

7. V návaznosti na výše uvedené má soud za zjištěný skutkový stav, tak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti. Spornou zůstala mezi účastníky otázka příslušenství, tedy nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení.

8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení:

9. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

10. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba je nahradit do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 se náhrady škody u soudu může domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. S ohledem na znění shora citovaného ust. § 15 odst. 2 zákona stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem teprve uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej proto stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Plní-li tedy žalovaná dobrovolně před uplynutím lhůty šesti měsíců, prodlení nenastává, tudíž nevzniká nárok na úrok z prodlení. Žalovaná plnila dobrovolně dne datum, dodržela tedy zákonnou lhůtu a do prodlení se tak nedostala. Žalobkyně proto nemá nárok na úrok z prodlení. S ohledem na shora uvedené soud žalobu co do úroku z prodlení z částky 30 000 Kč ode dne datum do zaplacení zamítl (ad výrok I.).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť měla žalovaná proti žalobkyni ve věci plný úspěch, avšak žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala (ad výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.