19 C 79/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: anonymizováno o zaplacení 5 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z této částky od , datum, do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované shora uvedené částky z titulu náhrady škody z nesprávného úředního postupu, kterého se měla dopustit notářka , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem , adresa, (nyní se sídlem , adresa, ), a to tím, že mezi žalobcem a společností , anonymizováno, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, sepsala dne , datum, notářský zápis č.j. , Anonymizováno, se svolením vykonatelnosti, který byl následně Nejvyšším soudem ČR shledán jako nevykonatelný exekuční titul. Předmětem notářského zápisu byla dohoda se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu dle ust. § 71b odst. 1 notářského řádu, na základě které se společnost , jméno FO, zavázala vymazat zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví žalobce specifikovaným v notářském zápisu, a to nejpozději do , datum, . Pro případ prodlení se splněním této povinnosti byla stanovena povinnosti společnosti , jméno FO, zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 5 500 000 Kč. Následně se žalobce a společnost , jméno FO, dohodli, že společnost , jméno FO, je povinna vymazat zástavní právo do , datum, . Vzhledem k tomu, že společnost , jméno FO, svoji povinnosti neplnila, a to ani přes opakované výzvy, podal žalobce exekuční návrh a provedením exekuce byl pověřen exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, . Následně však byla exekuce usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, zastavena s odůvodněním, že notářský zápis není vykonatelný. Toto usnesení bylo potvrzeno i v rámci dovolacího řízení Nejvyšším soudem ČR usnesením č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Žalobce pak má za to, že nebýt chybného úředního postupu notáře, mohl se žalobce uspokojit z majetku společnosti , jméno FO, v rámci exekučního řízení, neboť v době podání návrhu na exekuci nebyla společnost , jméno FO, ještě v insolvenčním řízení. Insolvenční řízení bylo zahájeno na základě návrhu společnosti , jméno FO, dne , datum, s tím, že hodnota závazku společnosti převyšuje hodnotu jejího majetku. Žalobce svoji pohledávku sice do insolvenčního řízení přihlásil, avšak z důvodu předlužení společnosti neočekává, že tato bude uspokojena. Žalobce tedy má za to, že nesprávným úředním postupem notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , která vadně sepsala notářský zápis, vznikla žalobci škoda ve výši 5 550 000 Kč. Má za to, že v postupu notářky je možné shledat nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“) a tudíž požaduje náhradu škody vůči žalované ve výši 5 500 000 Kč a příslušenství.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že učinila nesporným, že žalobce u ní dne , datum, uplatnil nárok, který je předmětem žaloby, z titulu nesprávného úředního postupu notářky , tituly před jménem, , jméno FO, a uvedla, že po projednání žádosti žalobce mu žalovaná dne , datum, zaslala písemné stanovisko, ve kterém konstatovala, že v postupu notářky , anonymizováno, lze shledat nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 OdpŠk. Požadovanou náhradu škody však žalobci nepřiznala. Žalovaná namítla, že nebyla naplněna podmínka nároku na náhradu škody dle § 8 odst. 3 OdpŠK, tedy že ze strany žalobce nebyly vyčerpány všechny prostředky k ochraně jeho práv, tedy nárok nebyl uplatněn žalobou na zaplacení či přihlášením pohledávky do insolvenčního řízení, které bylo vedeno na společnost , anonymizováno, . Dle tvrzení žalované se tak žalobce sám připravil o možnost vymožení požadované náhrady škody. Dále namítla, že je třeba zohlednit i mravnost výše požadované smluvní pokuty, která by vedla k likvidaci povinného/úpadce, když na tuto skutečnost i on sám upozorňoval v rámci návrhu na zastavení exekuce. Žalovaná má za to, že je zcela v rozporu s dobrými mravy vymáhání škody, které by se žalobce sám s vysokou mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou po povinném nedomohl. Z těchto důvodu pak žalovaná navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

3. Rozsudkem ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, soud žalobu zamítl z důvodu předčasnosti, neboť žalobce svoji pohledávku uplatnil v rámci insolvenčním řízení vůči primárnímu dlužníku s tím, že z důvodu trvajícího insolvenčního řízení škoda nevzniká, dokud nepominou účinky insolvenčního řízení, což se ke dni vyhlášení rozsudku nestalo. K odvolání žalobce pak odvolací soud usnesením č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že v odůvodnění uvedl, že nelze hovořit o předčasném uplatnění nároku s tím, že s ohledem na skutečnost, že v průběhu insolvenčního řízení přímého dlužníka je zřejmé, že žalobce bude v jeho rámci uspokojen mizivě a zároveň z obsahu insolvenčního rejstříku nevyplývá, že by se v majetkové podstatě nacházel další hmotný majetek, nemá tedy smysl čekat na skončení insolvenčního řízení a uložil soudu I. stupně, aby se tedy v dalším řízení zabýval naplněním předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou tvrzeným nesprávným úředním postupem.

4. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

5. Při posuzování nároku soud vyšel z nesporných skutečností ohledně předběžného uplatnění nároku žalobce u žalované ze dne , datum, , který je předmětem tohoto řízení. Dále taktéž účastníci učinili nesporným, že žalovaná zaslala žalobci dne , datum, stanovisko, ve kterém konstatovala, že v postupu notářky , anonymizováno, lze shledat nesprávný úřední postup, a dále žalobci sdělila, že uplatněný nárok na náhradu škody ve výši 5 500 000 Kč neuznává a vysvětlila důvody tohoto svého stanoviska.

6. Z notářského zápisu , Anonymizováno, sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, bylo soudem zjištěno, že tento byl sepsán mezi žalobcem, jako osobou oprávněnou, a společností , anonymizováno, , jako osobou povinnou. Tímto zápisem účastníci uzavřeli dohodu se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu dle ust. § 71b odst. 1 notářského řádu. V části skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá notářský zápis uvádí, že osoba povinná se zavázala vymazat zástavní právo k nemovitostem v notářském zápisu uvedeným nejpozději dne , datum, s tím, že v případě prodlení byl stanovena smluvní pokuta ve výši 5 500 000 Kč. Dále v části předmět plnění notářského zápisu bylo uvedeno, že v případě prodlení s výmazem zástavního práva do , datum, má osoba povinná vůči osobě oprávněné dluh ve výši 5 500 000 Kč. V části prohlášení osoby povinné o svolení k vykonatelnosti pak notářský zápis uvádí, že osoba povinná, tj. společnost , jméno FO, , dává výslovné svolení k tomu, aby tento notářský zápis byl podle § 274 písm. e) o. s. ř. vykonatelný, jestliže nesplní svoji povinnost vůči osobě žalobce.

7. Ze smlouvy o stanovení podmínek pro zřízení zástavního práva uzavřené mezi žalobcem na jedné straně a společností , jméno FO, na straně druhé dne , datum, má soud za prokázané, že si smluvní strany dohodly, že zástavní právo k nemovitostem uvedených v bodě 1 této smlouvy ve vlastnictví žalobce bude vymazáno nejpozději ke , datum, . V článku 3 si pak sjednaly, že v případě, že tato podmínka nebude z jakéhokoliv důvodu dodržena, sjednávají si smluvní strany povinnost společnosti , jméno FO, zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 500 000 Kč, a to do , datum, . V článku 4 si smluvní strany dále sjednaly, že v případě nevymazání zástavního práva do , datum, se smluvní strany zavazují uzavřít kupní smlouvu na shora uvedené nemovitosti, a to za kupní cenu 6 200 000 Kč s tím, že vymožená částka smluvní pokuty bude započtena na sjednanou kupní cenu, kupní smlouva musí být uzavřena nejpozději do , datum, . Konečně si sjednaly, že jako zajištění je zároveň s touto smlouvou podepsán notářský zápis se svolením k vykonatelnosti na částku smluvní pokuty ve výši 5 500 000 Kč.

8. Z pověření soudního exekutora č.j. , Anonymizováno, vydaného dne , datum, Obvodním soudem pro Prahu 1 soud zjistil, že citovaný soud pověřil soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekuční úřad , adresa, exekucí k uspokojení pohledávky žalobce vůči společnosti , jméno FO, dle vykonatelného notářského zápisu sepsaného , anonymizováno, , notářkou v , Anonymizováno, , dne , datum, pod č.j. , Anonymizováno, k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 5 500 000 Kč.

9. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že citovaný soud rozhodl o zastavení exekuce vedené na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. , Anonymizováno, pro soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekuční úřad , adresa, , a to z důvodu, že notářský zápis není vykonatelný.

10. Z usnesení Nejvyššího soudu ČR, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že výrok I. došlo k potvrzení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 (viz předchozí bod). Nejvyšší soud v odůvodnění svého usnesení dále uvedl, že ani s pomocí výkladových pravidel podle nového občanského zákoníku nelze zjistit, na porušení které konkrétní povinnosti povinné mělo být vázáno právo oprávněného na zaplacení smluvní pokuty, resp. splnění které konkrétní povinnosti povinného mělo být smluvní pokutou zajištěno. Dále uvedl, že notářský zápis ani smlouva o stanovení podmínek pro zřízení zástavního práva neobsahují ani určení povinnosti ani informaci o tom, jakým způsobem má zástavní právo zaniknout. V případě zániku zástavního práva je přitom k jeho následnému výmazu z katastru nemovitostí třeba učinit ještě další právní jednání (návrh na vklad), k němuž je zpravidla třeba součinnosti zástavního věřitele, a nelze tedy vyloučit ani situaci, že k výmazu zástavního práva nedojde, ačkoliv zástavní dlužník učiní všechna právní jednání k tomu směřující. Nejvyšší soud tak uzavřel, že absenci závazku povinné, jehož splnění měla zajišťovat smluvní pokuta, nelze žádným výkladem nahradit.

11. Z listiny na č. listu , Anonymizováno, vyhotovené , anonymizováno, . označené přihláška věřitele č. , anonymizováno, , anonymizováno, ve věci dlužníka , anonymizováno, –– částečné zpětvzetí přihlášky adresované Městskému soudu v Praze dne , datum, , má soud za prokázané, že , anonymizováno, vzala zpět svoji přihlášenou pohledávku, a to z důvodu, že soud , datum, schválil smír mezi účastníky a žalobce zaplatí bance coby zástavnímu věřiteli částku 5 000 000 Kč ve dvou splátkách po 2 500 000 Kč do , datum, a , datum, .

12. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce poskytl společnosti , jméno FO, – , jméno FO, pozemky k zástavě na dobu určitou, a to do , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, . Důvodem poskytnutí zástavy byla finanční odměna v řádech několika desítek tisíc korun českých. Navíc svědek uvedl, že existoval i potenciální podnikatelský záměr spolupráce na budoucích zakázkách. Tato spolupráce se však nakonec neuskutečnila. Svědek dále uvedl, že nebyl přímo účastníkem smlouvy o půjčce a kontokorentu mezi společnosti , jméno FO, – , jméno FO, a bankou. Dále potvrdil, že s bankou nejednal o podmínkách zániku zástavního práva. Tyto dohodl pouze se společností , jméno FO, –, jméno FO, . Dále svědek uvedl, že měl za to, že notářský zápis je bezrizikovým a bude soudně vykonatelný.

13. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

14. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

15. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

17. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

18. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

19. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

20. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

21. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

22. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

23. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

25. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

26. Soud na základě tvrzení žalobce a provedeného dokazování došel k závěru, že v dané věci není dán předpoklad odpovědnosti žalované dle zákona 82/1998 Sb., a to pro absenci prokázání vzniku škody způsobené nesprávným úředním postupem notářky , tituly před jménem, , jméno FO, .

27. Na základě provedeného dokazování nemá soud za prokázaný vznik škody na straně žalobce, a to z důvodu, že žalobce neprokázal svá tvrzení, že mu vznikla vymahatelná pohledávka vůči společnosti , jméno FO, – , jméno FO, z titulu smluvní pokuty ve výši 5 500 000 Kč, vůči které byl souhlas s její přímou vykonatelností předmětem notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, .

28. Existence vymahatelné pohledávky žalobce vůči společnosti , jméno FO, – , jméno FO, nebyla prokázána provedenými listinnými důkazy ani účastnickým výslechem žalobce, ze kterých vyplynulo, že žalobce zástavu poskytl za finanční odměnu a o podmínkách možného zrušení zástavního práva nejednal se zástavním věřitelem, ale pouze s dlužníkem, který však bez součinnosti se zástavním věřitelem nemohl výmazu zástavního práva dosáhnout.

29. Žalobce soudu i přes opakovanou výzvu danou soudem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. neoznačil důkazy, kterými by prokázal svá tvrzení o existenci vymahatelné pohledávky vůči společnosti , jméno FO, – , jméno FO, .

30. Naopak tvrzení žalobce o existenci vymahatelné pohledávky vůči společnosti , jméno FO, – , jméno FO, bylo vyvráceno odůvodněním usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. , Anonymizováno, , které bylo jako důkaz provedeno na základě návrhu žalobce. Nejvyšší soud ČR v odůvodnění svého usnesení uvedl, že ani s pomocí výkladových pravidel podle nového občanského zákoníku nelze zjistit, na porušení které konkrétní povinnosti povinné mělo být vázáno právo oprávněného na zaplacení smluvní pokuty, resp. splnění které konkrétní povinnosti povinného mělo být smluvní pokutou zajištěno. Dále uvedl, že notářský zápis ani smlouva o stanovení podmínek pro zřízení zástavního práva neobsahují ani určení povinnosti ani informaci o tom, jakým způsobem má zástavní právo zaniknout. V případě zániku zástavního práva je přitom k jeho následnému výmazu z katastru nemovitostí třeba učinit ještě další právní jednání (návrh na vklad), k němuž je zpravidla třeba součinnosti zástavního věřitele, a nelze tedy vyloučit ani situaci, že k výmazu zástavního práva nedojde, ačkoliv zástavní dlužník učiní všechna právní jednání k tomu směřující. Nejvyšší soud tak uzavřel, že absenci závazku povinné, jehož splnění měla zajišťovat smluvní pokuta, nelze žádným výkladem nahradit.

31. Z důvodu neprokázání tvrzení žalobce, resp. jeho vyvrácením odůvodněním usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. , Anonymizováno, , o existenci vymahatelné pohledávky žalobce, jejíž přímá vymahatelnost byla předmětem notářského zápisu s přímou vykonavatelností, když žalobce odvozoval odpovědnostní titul žalované z nesprávného postupu notářky , tituly před jménem, , jméno FO, při přípravě tohoto notářského zápisu, je zřejmé, že žalobce neprokázal vznik tvrzené škody.

32. Z tohoto důvodu se již soud nezbýval dalšími podmínkami odpovědnosti státu, tj. nesprávným úředním postupem, příčinnou souvislostí mezi nesprávným úředním postupem a tvrzeným vznikem škody a výší škody a žalobu zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě, 4 x účast na jednání před soudem).