19 C 83/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem: adresa žalobkyně zastoupeného: anonymizováno jméno příjmení , advokátkou, sídlem: adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa žalované a původní účastnice o zaplacení 1 663 094,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 663 094,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% z této částky od 23.8.2014 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 663 094,50 Kč od 20.5.2014 do 22.8.2014.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 341 998 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů státu ve výši, která bude určena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, když uváděl, že [datum] uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu/pojistku [číslo]. Na základě hlášení [číslo] k datu pojistné smlouvy byla dne [datum] započata stavba koryta potoka mezi [anonymizováno] [okres] a vtokem do [anonymizováno] potoka (dále jen„ stavba“). Ve dnech [číslo], [anonymizováno] a [číslo] vznikly pojistné události, při kterých došlo na stavbě následkem přívalových srážek ke zvýšení stavu vodní hladiny, a v důsledku povodňové události, která měla charakter přívalové vlny, došlo ke značným škodám na probíhající stavbě. Pojistné události byly řádně žalovanému nahlášeny a řešeny postupně pod čísly škodných událostí [číslo]. Všechny pojistné události byly ze strany žalovaného řešeny s negativním výsledkem, tedy pojistné plnění poskytnuto nebylo. Žalobce uváděl, že mu vznikl nárok na výplatu pojistného v celkové výši 1 663 094,50 Kč, který dokládal vyčíslen ve třech vyúčtováních, celkově ve výši 1 813 094,50 Kč, když od něj odečetl spoluúčasti ve výši 150 000 Kč, dle bodu 2, oddílu I. pojistné smlouvy. Žalobce vycházel ze znaleckého posudku zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], který dle žalobce došel k závěru, že stavba minimalizovala povodňové škody a nebezpečí v souladu se zpracovaným plánem ochrany staveniště a byla provedena evakuace osob a odstraněna veškerá technika a další mobilní části staveniště z dosahu povodňových průtoků, tím byly škody na rozestavěné stavbě minimalizovány, avšak nemohly být eliminovány. Žalovaná přesto žalobci ničeho nevyplatila s poukazem na výklad DPP 110 zvláštních podmínek pro bezpečnostní opatření týkající se dešťových srážek, povodní a záplav, když sporovala splnění požadavků kladených žalovaným v předmětných podmínkách na výplatu pojistného plnění. Z tohoto důvodu pojistné plnění odmítla.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila uzavření rámcové pojistné smlouvy č. 1030120265 o škodovém stavebním pojištění mezi účastníky dne [datum], když pojistná smlouva se mimo jiné řídila Všeobecnými pojistnými podmínkami pro technická pojištění majetku VPP [spisová značka], Zvláštními pojistnými podmínkami pro stavební pojištění (ZPP [anonymizováno] [rok]) a Doplňkovými pojistnými podmínkami. [příjmení] skutečností taktéž učinila, že došlo k hlášení k rámcové smlouvě ze dne [datum], týkající se předmětné stavby. Následně došlo k nahlášení pojistných událostí ve dnech [číslo], [anonymizováno] a [datum], při kterých byla zaplavena výsadba vodního díla srážkovou vodou z letiště. Žalovaná taktéž učinila nespornou skutečností, že nevyplatila na pojistném plnění žalobci ničeho. Poukazovala na znění doložky DPP 110 Doplňkových pojistných podmínek, když sporovala provedení opatření ze strany žalobce týkajícího se dostatečných bezpečnostních opatřeních při plánování a realizaci projektu se zohledněním hodnot týkajících se srážek, povodní a záplav ze statistik příslušné meteorologické služebny pro dané místo pojištění za posledních 20 let. Uváděla, že pojistitel je oprávněn dle článku 8 odst.

6. VPP [spisová značka] požadovat, aby pojistník učinil opatření k zabránění vzniku škody nebo ke zmenšení rozsahu jejích následků a za tímto účelem je oprávněn udělovat pojistníkovi pokyny a vyžadovat jejich splnění. Sporovala pak vyčíslení škody s ohledem na skutečnost, že nebyly žalované dodány žádné účty a doklady o provedených opravách, a proto stanovenou částku plnění nebyla ochotna akceptovat.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným uzavření dne [datum] Rámcové pojistné smlouvy [číslo] o škodovém stavebním pojištění mezi účastníky (dále je„ smlouva“), dále že [datum] bylo provedeno hlášení ze strany žalobce žalovanému ke smlouvě ohledně zahájení stavebních prací týkající se rekonstrukce koryta potoka mezi [anonymizováno] [okres] a vtokem do [anonymizováno] potoka (dále jen„ stavba“) a dále vznik pojistných událostí ve dnech [číslo], [anonymizováno] a [datum] spočívajících v zaplavení výstavby vodního díla. Mezi účastníky bylo učiněno taktéž nesporným nahlášení pojistných událostí žalobcem žalované, avšak absence výplaty pojistného ze strany žalovaného.

4. Mezi účastníky zůstala sporná skutečnost ohledně splnění podmínek pro výplatu pojistného plnění ze strany žalobce a případná výše pojistného splnění. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazování listinnými důkazy, ze kterých za prokázány následující skutečnosti: Z předžalobní výzvy a podacího lístku má soud za zjištěno, že žalobce splnil podmínku ustanovení § 142 o.s.ř., když dne [datum] zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění pojistné události s požadavkem na úhradu částky ve výši celkově 1 663 094,50 Kč na účet zde uvedený. Z vyčíslení povodňových škod z dat [datum], [datum] a [datum] provedených žalobcem má soud za zjištěno, že pokud jde o první pojistnou událost, celkově dospěl žalobce k celkové škodě bez DPH ve výši 860 395 Kč (1 041 077,95 Kč včetně DPH), pokud jde o druhou pojistnou událost k částce celkové škody ve výši 209 523,60 Kč (253 523,56 Kč včetně DPH) a pokud jde o třetí pojistnou událost v celkové škodě ve výši 428 506,70 Kč (s DPH 518 493,11 Kč). Vyčíslení škod obsahuje podrobné uvedení doby odstraňování škod a prací zde provedených, včetně materiálu. Z dopisu zasílaného ze strany žalovaného žalobci ze dne [datum] týkajícího se škodné události z [datum] má soud za zjištěno, že žalovaná ukončila šetření nutné ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit za výše uvedenou škodní událost. Z dopisu vyplývá, že provedeným šetřením bylo zjištěno, že nebyly splněny podmínky ustanovení DPP 110 zvláštních podmínek pro bezpečnostní opatření týkající se dešťových srážek, povodní a záplav a o provedení bezpečnostních opatření na ochranu budovaného díla, tedy nenastala skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele plnit, a proto nelze poskytnout pojistné plnění za tuto škodní událost. Shodně pak reagovala žalovaná dopisy z téhož dne na další škodní události z dat [datum] a [datum], na které taktéž odmítla ze shodných důvodů plnit. Z pojistné smlouvy/pojistky [číslo] vystavené ze strany žalované žalobci má soud za zjištěno, že předmětem pojištění dle článku 2 ve smyslu smlouvy je vybudování níže uvedených stavebních děl včetně souvisejících stavebních prací dodávaných pojistníkem na základě konkrétních smluv o dílo v souladu s právními a technickými předpisy, budovaných na základě platných stavebních povolení. Pojištění věcí bylo uzavřeno na pojištění věcných škod s jednotlivými pojistnými částkami a limity plnění, s uvedením spoluúčastí v oddílu I. pro záplavu, povodeň, vichřici, sesuv půdy, zemětřesení a zřícení skal ve výši 50 000 Kč, KV 4 krádež, odcizení 20 000 Kč, zařízení a vybavení staveniště 20 000 Kč, stavební a montážní stroje vlastní nebo po právu užívané 20 000 Kč a ostatní škody na majetku o dílo I. 50 000 Kč. Dle článku 4 hlášení o jednotlivých budovaných dílech, jednotlivá budovaná díla vstupují do pojištění okamžitým zahájením prací, hlášení zasílá pojistník pojistiteli před zahájením stavebních prací. Pojistná doba byla stanovena od počátku Rámcové pojistné smlouvy od [datum] do konce prvního roku trvání rámcové pojistné smlouvy do [datum], jidnak uzavřena na dobu neurčitou s automatickou prolongací v souladu s VPP [spisová značka] článku 3 odst.

3. Z doplňkových pojistných podmínek k rámcové pojistné smlouvě, konkrétně DPP 110 zvláštních podmínek pro bezpečností opatření týkající se dešťových srážek, povodní a záplav, má soud za zjištěno, že odchylně od ZPP STA [rok] poskytne pojistitel pojistné plnění za ztráty, škody nebo odpovědnost, pokud byly způsobeny přímo nebo nepřímo dešťovými srážkami, povodní nebo záplavou pouze pokud byla při plánování a realizaci projektu učiněna dostatečná bezpečnostní opatření. Dostatečnými bezpečnostními opatřeními se rozumí, že byly zohledněny hodnoty týkající se srážek, povodní a záplav ze statistik příslušné meteorologické služebny pro dané místo pojištění za posledních 20 let. Pojistitel neposkytne pojistné plnění za ztráty škody nebo za odpovědnost, které vzniknou v důsledku toho, že pojištěný ihned neodstranil z vodního toku překážky, které brání volnému průtoku vody, lhostejno, zda tento vodní tok vede vodu nebo ne. Ze záznamu o provedené prohlídce – č. pojistné události [číslo] vyhotovené na formuláři žalovaného z [datum], má soud za zjištěno, že žalovaná provedla zápis ze stavebního deníku a taktéž fotodokumentaci technické zprávy, došla k závěru ohledně poškození přehrážky č. 4 s datem vzniku události 19.5, a taktéž popsala rozsah škody. Ze zvláštních pojistných podmínek pro stavební pojištění (ZPP STA [rok]) konkrétně z článku 11 odst. 1 má soud za zjištěno, že základem pro stanovení výše pojistného plenění jsou za a) v případě opravitelné škody náklady na opravu nutné k tomu, aby se věci uvedly do stavu bezprostředně před pojistnou událostí, snížené o cenu použitelných zbytků, s tím, že dle odst. 3, pojistitel poskytne plnění pouze do výše pojistné částky stanovené pro každou jednotlivou položku pojistné smlouvy a po odečtení dohodnuté spoluúčasti. Dle odst. 5 pojistitel poskytne plnění, pouze pokud mu byly předloženy účtu a doklady, že opravy byly provedeny, nebo že byla provedena výměna. Soud má dále za prokázáno ze záznamu o provedené prohlídce vyhotovené dne [datum] a z [datum] provedení prohlídky škodní události ze strany žalované s uvedením příčiny (dle likvidátora) zaplavení výstavby vodního díla srážkovou vodou z letiště s uvedením poškození. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro technická pojištění majetku (VPP [spisová značka]), především z článku 8 práva a povinnosti pojistitele, odst. 6, má soud za zjištěno, že pojistitel je oprávněn požadovat, aby pojistník/pojištěný učinil opatření k zabránění vzniku škody nebo ke zmenšení rozsahu jejich následků; za tímto účelem je oprávněn udělovat pojistníkovi/pojištěnému pokyny a vyžadovat jejich splnění; pokud pojistník/pojištěný tyto pokyny nesplní, pojistitel neposkytne za tyto škody a jejich následky pojistné plnění. Z oznámení o škodě z pojištění majetku č. pojistky [číslo] učiněné [datum] ze dne [datum] má soud za prokázáno hlášení pojistné události, taktéž pak hlášení pojistné události z dat [datum] a [datum] žalobcem u žalovaného.

5. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] má soud za zjištěno, že tento měl za úkol zhodnotit povodňovou situaci ve dnech [číslo], [anonymizováno] a [datum] na rozestavěné stavbě, vyhodnotit souvislosti povodňových situací, škod na rozestavěné stavbě a uplatnění nároků na pojistné plnění v rámci platné pojistné smlouvy. Znalec dospěl k závěru, že ve třech termínech ohrozily různé části prováděné stavby povodně, které měly charakter bleskových povodní, časový úsek mezi vznikem srážky a odpovídajícím odtokem činil v tomto případě pouze několik málo desítek minut, navíc v případě lokálních bleskových povodní neexistuje žádný varovný systém, neboť lokalizaci a intenzitu srážky a odtoku a včasné varování není schopna v předstihu zaznamenat a zajistit žádná známá technologie pro vyhodnocení meteorologických situací. Poukazoval na zpracovanou studii odtokových poměrů, pokud jde o charakter odtoku z povodí [anonymizováno] potoka, který byl před prováděním stavby analyzován, s tím, že při posuzovaných povodňových situacích provedl zhotovitel opatření dle plánu ochrany a maximálně tak eliminoval povodňové škody. S ohledem však na rychlost nástupu povodní je možná evakuace osob a techniky, nikoliv však zajištění rozestavěných částí stavby před poškozením. Dle znalce během nástupu a v průběhu posuzované povodňové události byly ze strany zhotovitele podniknuty veškeré organizační činnosti vedoucí ke zmírnění povodňových škod. Následné škody byly tedy povodňovými škodami, které prokazatelně vznikly na rozestavěné stavbě při průběhu povodně. Dále uvedl taktéž opatření, která byla učiněna k minimalizaci povodňových škod, a to právě shora uvedená evakuace osob, odstranění zařízení a stavebních strojů a některých materiálů z jednotlivých stavenišť, neboť pro tyto práce byl k dispozici časový interval pouze jednotek až mála desítek minut. Pokud jde o další technicky reálná opatření v daném místě, která mohla být v rámci stavby na ochranu před povodněmi provedena pro snížení povodňových škod, znalec uvedl, že nemohla být učiněna již žádná další patření, když bylo možné provést pouze záchranné práce, tak aby nebyly ohroženy zejména životy a zdraví pracujících osob, dále byla možná evakuace strojů a zařízení, avšak zabezpečovací práce na rozpracovaných stavebních pracích je vyloučená. Pokud se znalec měl vyjádřit k závěru, zda vznik povodňových škod odpovídá podmínkám pro případné pojistné plnění v souladu s technickými podmínkami pojistné smlouvy, tento odpověděl kladně. Znalec také poukázal na skutečnost, že v rámci plánování a realizace stavby byla učiněna veškerá dostupná bezpečnostní opatření, která vycházela ze studia odtokových poměrů, ve studii byly potom zahrnuty parametry povodní nejen za posledních 20 let, ale geneze odtoků charakteru bleskových povodní, což bylo zohledněno i v plánu ochrany staveniště před povodněmi. Při zpracování studie odtokových poměrů a havarijního plánu byla využita data ČHMÚ, která zahrnují dlouhodobé pozorování od 30. let minulého století, tedy za více než 85 let. Taktéž v rámci konkrétního projektu byla vyhodnocena v rámci zajištění stavby i data o srážkách v povodí stavby za období od roku [rok] do roku [rok] a srážková data s časovým krokem jedné minuty. Zhotovitel stavby tak v posuzovaném případě učinil veškerá dostupná bezpečnostní opatření k minimalizaci povodňových škod na stavbě vyjmenovaná plánem ochrany před povodněmi a škody i tak vzniklé jsou povodňovou škodou. Znalec tedy uzavřel, že požadavek na pojistné plnění je techniky oprávněný a odráží reálnou situaci v souvislosti s možnostmi ochrany posuzované stavby před povodní. Požadavek na pojistné plnění je navíc v daném případě povodňové škody plně v souladu s DPP 110- Zvláštní podmínky pro bezpečnostní opaření týkající se dešťových srážek, povodní a záplav. Závěry svého znaleckého zkoumání znalec potvrdil při své výpovědi, když taktéž poukazoval na skutečnost, že stavba probíhala ve specifických podmínkách na horním toku v úzkém kaňovitém údolí, který velmi rychle reaguje na odtoky z tohoto povodí. Stavba pak měla zajištění na běžné průtoky pomocí převodů vody, které se dělají pomocí PVC potrubí, zajištění na povodňové průtoky v těchto podmínkách prakticky možné žádné není. Převody vody jinou technologií v tomto případě nebylo možné provést, neboť byly velmi nákladné, v úzkém údolí pak tohoto typu bylo možné zajistit stavbu pro povodeň pouze včasným vyklizením staveniště, zajištěním rozpracovaných stavebních prací, bylo nutné nechat povodeň staveništěm projít, což dle znalce je běžná praxe u nás i ve světě. Znalec uváděl souhru okolností, pokud jde o rozpracovanou práci betonáže a přívalovou povodeň, na kterou byl čas reagovat řádově v jednotkách až několika desítkách minut, a to právě zajištěním stavby, poukazoval potom také zpracovaný havarijní plán. Pokud jde o instalaci čerpadel, znalec uvedl, že při běžných pracích a běžných průtocích tyto odčerpávají průsaky do základových jam a nejsou schopny zajistit ochranu při povodních, na to nejsou dimenzovaná. Poukazoval opět na studii odtokových poměrů, která využívala hydrologická data od roku 1930, tedy pod dobu 80 letého pozorování, a doporučení technických opatření na základě této studie, kdy byl následně zpracováván taktéž projekt, který byl řádně schválený a platný. Všechny dokumenty pak měla pojišťovna taktéž k dispozici při uzavírání pojistné smlouvy a mohla si vyhodnotit rizika. Samotným povodním pak zabránit dle znalce nikterak nešlo, poté, co prošla stavbou první vlna, stavba se nějakým způsobem zkonsolidovala a vlastně vyčistila staveniště, následně vše probíhalo podle dalšího harmonogramu, avšak za měsíc došlo k další povodňové vlně, havarijní plán zůstal platný, nebylo nutné v něm ničeho měnit. Znalec opětovně potvrdil, že stavba nemohla podniknout lepší kroky, než pokračovat dále v činnosti, shodou okolností přišly tři nečekané povodňové vlny, které nebylo možné ovlivnit. Znalec pak uváděl, jak dospěl k závěrům ohledně statistického rizika 5,6% pravděpodobnosti, že bude stavba poškozena povodní, vycházel z dat Českého hydrometeorologického ústavu za 80 let a podrobně svá tvrzení vysvětlil.

6. Ze znaleckého posudku [číslo] [právnická osoba] má soud za zjištěno, že pravděpodobnost přívalového zaplavení povodní byla na základě posudku [anonymizováno] [příjmení] méně jak 5 % a v daný čas se rozumně předpokládat nedala, znalecký ústav odkázal na studii odtokových poměrů [anonymizováno] potoka, a to za období od [datum] do [datum] a z havarijního plánu a plánu ochrany před nebezpečím nadměrných průtoků [anonymizováno] [okres], když danou studii poměrů prošli a ústav souhlasil se závěry původního znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení]. Znalecký ústav souhlasil i se závěry znaleckého posudku původního, pokud jde o možnost eliminace škod, resp. opatření proti přívalovému zaplavení (povodní) s tím, že se více dělat nedalo z hlediska plánování i faktického provedení, tedy akorát vyklidit a opustit staveniště, když daná konfigurace terénu neumožňovala ničeho více za rozumné náklady, což je zřejmé i z fotodokumentace. Znalecký ústav taktéž poukázal na předložení všech požadovaných relevantních podkladů ze strany žalobce, a to stavebního deníku, povodňové knihy, zprávy o povodňových škodách, vyjádření geotechnika a kalkulaci škod, které byly pečlivě vedeny, a taktéž pokud jde o kalkulaci škod, ze které následně ústav vycházel, uvedl zpracování věrohodné a s tím, že se spíše drží zpátky, když by žalobce mohl ve větší míře účtovat např. výrobní a správní režii, či přiměřený zisk, ale tak činěno nebylo. Ke škodám se znalecký ústav vyjadřoval tak, že byly opravitelné, rozsah oprav je zřejmý ze zápisu ve stavebním deníku, zápisu v povodňové knize a ze záznamu o provedené prohlídce od žalované. K opravě škod potom dle znaleckého ústavu došlo, když ústav poukázal na stavební deník pravidelně kontrasignovaný technickým dozorem investora, který nemohl mít rozumný zájem na zbytečném navyšování nákladů či na prodlužování stavby díla vlivem zbytečných finančních prací. Znalecký ústav dále poukazoval na skutečnost, že měl k dispozici fotodokumentaci škody od pojišťovny a záznamy o provedené prohlídce od pojišťovny, podrobně uvedl kalkulaci škodné události z [datum], když dospěl k závěru o adekvátnosti částky 450 834 Kč bez DPH, tedy jenom málo ponížené, když žalobce původně uplatňoval částku 476 280,20 Kč bez DPH, pokud jde o škodní událost z [datum], dospěl k částce kalkulované žalobcem ve výši 209 523,60 Kč bez DPH v plné výši, pokud jde o částku škodné události z [datum], uvedl, že lze uznat celkově částku 623 336 Kč bez DPH, když byla odečtena částka 109 887 Kč. Celkově dospěl znalecký ústav k závěru ohledně způsobené celkové škodě rovnající se nákladům oprav po této škodné události na částku 1 553 270 Kč včetně DPH.

7. Závěry svého znaleckého zkoumání stvrdil znalecký ústav i v rámci výslechu znalce, když poukázal následně na dodatek č. 1 ke znaleckému posudku, který ještě revidoval výši škod spojených s předmětnou pojistnou událostí, a provedl změnu ocenění v bodě b) na straně 2 doplňku o položku 127 171,80 Kč bez DPH, tedy na celkovou částku 1 707 147,60 Kč včetně DPH, pokud jde o částku, která byla znaleckým ústavem zjištěna i jako částka celkové škody. Znalec ve své znalecké výpovědi uvedl, z čeho vycházel při revizi původní částky a zohlednění navíc ještě této položky, uvedl, že v součinnosti stran dostal relevantní listinné podklady, které ústav vyhodnotil, pokud jde o původně nepřiznanou položku„ kámen zához“, uvedenou v bodě 155 na straně 48 znaleckého posudku, s tím, že je mimo pochybnost zřejmé, že kameny byly opravdu použity na sanaci přehrážky č. 4 a nikoliv na sanaci břehů, jak se původně znalecký ústav z posudku domníval. Ke změně samotného ohodnocení došel znalecký ústav na základě zaslaných fotosnímků po odevzdání znaleckého posudku. Pokud jde o naplnění a provedení všech opatření proti přívalovému zaplavení, případně povodni, které byly nutné ze strany žalobce učinit, a skutečnost, že znalecký ústav uvedl, že nebyly možné tyto provést za jiné rozumné náklady, znalec toto ve své výpovědi potvrdil, uvedl, že by v tomto případě bylo možné si představit pouze vyhloubení paralelního příkopu vedle již stávajícího koryta. Vyhloubení takového kanálu však nedává smysl ekonomicky a za dané situace není možné. Znalecký ústav opětovně ve své výpovědi přisvědčil závěrům znalce [příjmení] o tom, že v tomto případě bylo možné pouze vyklidit a opustit stanoviště. Pokud jde o další položku, která ze znaleckého posudku nebyla uznána, a to částka 109 887 Kč, znalec uvedl, že tato se netýká kamenného záhozu, tedy zpevnění břehů, šlo o terénní úpravy, ze kterých však není zřejmé, pokud jde o předložené doklady, zda byly nutné či nikoliv, tato položka nebyla jednoznačně ze strany žalobce doložena.

8. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: [datum] byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva/pojistka [číslo] na jejímž základě došlo k pojištění budování ve smlouvě uvedených stavebních děl, včetně souvisejících stavebních prací, dodávaných pojistníkem na základě konkrétních smluv o dílo, konkr. provádění vodohospodářských staveb, včetně jejich změn a odstraňování. Na základě hlášení [číslo] byla dne [datum] započata stavba koryta potoka mezi [anonymizováno] [okres] a vtokem do [anonymizováno] potoka. [číslo], [anonymizováno] a [datum] došlo k pojistným událostem, kdy následkem přívalových srážek došlo ke zvýšení stavu vodní hladiny na stavbě a v důsledku povodňové události, která měla charakter přívalové vlny, došlo ke značným škodám na probíhající stavbě. Škodné pojistné události byly řádně nahlášeny žalovanému, řešeny postupně pod čísly škodních událostí [číslo]. Dne [datum] došlo k vyřízení pojistných událostí, přičemž žalovaná odmítla pojistné plnění poskytnout. Jednotlivé pojistné události byly vyčísleny v jednotlivých dílčích vyčísleních škod v částkách 518 493,11 Kč, 253 523,56 Kč a 1 041 077,95 Kč.

9. Podle § 2758 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle odst. 2, není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu.

10. Podle § 2774 odst. 1, 2 o. z., pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku.

11. Podle § 2796 o. z. odst. 1, nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.

12. Podle § 2797 odst. 1 o. z., pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § 2796 šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí.

13. Podle § 2798 o. z. odst. 1, není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření.

14. Po právní stránce soud posoudil předmětnou věc podle § 2758 a následujících o. z., když provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena platná pojistná smlouva dne [datum], [číslo] na základě této pojistné smlouvy [datum] byla započata stavba koryta potoka mezi [anonymizováno] [okres] a vtokem do [anonymizováno] potoka. Taktéž bylo učiněno nesporným a z provedeného dokazování vyplynulo, že ve dnech [číslo], [anonymizováno] a [datum] vznikly pojistné události, při kterých došlo ke škodám na probíhající stavbě, a to vlivem přívalových srážek, které vedly ke zvýšení stavu vodní hladiny. K vyčíslení škod z jednotlivých škodných událostí došlo ze strany žalobce, když žalobce celkově došel ke škodě ve výši 1 813 094,50 Kč, od které následně odečetl spoluúčast ve výši 150 000 Kč podle bodu 2 oddílu 1 pojistné smlouvy a žádal zaplacení pojistného plnění v celkové výši 1 663 094,50 Kč po žalovaném. Tento nárok na pojistné plnění byl řádně u žalovaného uplatněn, k vyřízení škodných událostí následně došlo dopisy ze [datum], kdy žalovaná odmítla na nároky hradit poukazem na výklad zvláštních podmínek pro bezpečnostní opatření týkající se dešťových srážek, povodní a záplav DPP 110, když po šetření pojistné události zjistila, že žádná opatření ze strany žalobce při plánování realizace projektu, pokud jde o opatření bezpečnostní se zohledněním hodnot týkajících se srážek povodní a záplav ze statistik příslušné meteorologické služebny pro dané místo pojištění za posledních 20 let, provedena nebyla, a to ani po první pojistné události z [datum], ač se dle předpovědi takové srážky daly dále očekávat. Nad rámec toho potom žalovaná sporovala taktéž řádnou součinnost žalobce při učinění opatření k zabránění vzniku škody dle PP [spisová značka], článku 8 odst. 6, který byl součástí předmětné pojistné smlouvy, dále sporovala vznik a výši škody žalobcem uvedené s tím, že jí nebyly poskytnuty v rámci šetření pojistných událostí relevantní účty a doklady k prokázání samotného základu a výše pojistného plnění, které žalobce žádal. Na soudu bylo, aby po provedeném dokazování zhodnotil, zda byly či nebyly naplněny veškeré podmínky pro výplatu pojistného plnění za situace, kdy žalovaná sporovala od počátku splnění doložky DPP 110 doplňkových pojistných podmínek.

15. Soud vyšel z provedených listinných důkazů, které hodnotil jednotlivě, i ve své vzájemné souvislosti, a vyčíslení povodňové škody učiněné ze strany žalobce, která byla následně revidována znaleckým zkoumáním. Dospěl k závěru, že bylo prokázáno v plném rozsahu splnění doložky DPP 110 Doplňkových pojistných podmínek, tedy že při plánování a realizaci projektu byla učiněna dostatečná bezpečnostní opatření, tj. že byly zohledněny hodnoty týkající se srážek, povodní a záplav ze statistik příslušné meteorologické služebny pro dané místo pojištění za posledních 20 let. Tato skutečnost je prokázána jednak závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] a jeho doplňujícím znaleckým výslechem a taktéž závěry ústavního znaleckého posudku, který závěry původního znaleckého posudku potvrdil. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] totiž vyplývá, že žalobce učinil dostatečné bezpečnostní opatření na stavbě zejména tím, že byly zohledněny hodnoty týkající se srážek povodní a záplav ze statistik z příslušné meteorologické služebny pro dané místo pojištění za posledních nikoliv 20, ale dokonce 85 let, a taktéž bylo prokázáno, že žalobce reagoval relevantně v rámci samotné pojistné události, když odstranil z vodního toku překážky, které by bránily volnému průtoku vody odklizením veškeré techniky a volného materiálu. Bylo tedy prokázáno, že žalobce maximálně minimalizoval škody na škodných událostech. Vyhodnocením záznamů dešťových epizod v předmětném území za období od [datum] do [datum] pro limitní srážku 10 mm za 24 hodin lze doložit, že stavba byla zajištěna na bezeškodní průběh s pravděpodobností 94,4 % jak vyhodnotil znalec z dodaných listinných dokladů, pokud jde o předcházení škodám. I další povinnosti žalobce na stavbě byly beze zbytku splněny, včetně zpracovaného povodňového plánu. Staveniště bylo tedy ochráněno organizačními opatřeními podle povodňového plánu. Pokud jde o splnění všech shora uvedených podmínek, tyto rekapituloval i znalecký ústav [příjmení] [jméno], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve své výpovědi. I ten se zcela ztotožnil s hodnocením zajištění stavby a splněním všech podmínek pojistné smlouvy, včetně doplňkových pojistných podmínek k rámcové pojistné smlouvě DPP 110, tak jak je uvedl již předchozí znalec. Soud pak poukazuje taktéž na skutečnost, že sama žalovaná v rámci provádění prohlídek po škodních událostech nesepsala protokoly, ze kterých by vyplynula neexistence bezpečnostních opatření, je zřejmé, že před uzavřením pojistné smlouvy žalovaná znala všechna rizika a taktéž v době zpracování projektu existovala studie odtokových poměrů zohledňující právě 80leté pozorování předmětných srážek v daném místě. Znalecké posudky, především pak znalecký posudek ústavní, taktéž uvedl nemožnost za rozumné náklady učinit jakékoliv opatření proti přívalovému dešti nad rámec již opatření učiněných, taktéž pak učinil podrobnou kalkulaci škody. Oba znalci se pak shodně vyjádřili k nemožnosti celkové eliminace škod, tak jak požadovala žalovaná, a to za rozumných ekonomických nákladů.

16. Pokud jde o námitku žalované, že oběma znalci citovaná opatření učiněná ze strany žalobce se týkala případné ochrany budovaného díla před povodněmi obecně, ale nikoliv opatření, které by zohlednily hodnoty týkající se srážek povodní a záplav ze statistik příslušné meteorologické služebny pro dané místo pojištění za posledních 20 let tak, jak předjímá doložka D 110, s touto argumentací nelze souhlasit, neboť znalci se jednoznačně vyjádřili ke splnění všech kritérií předjímaných touto doložkou. Nelze tedy dovodit závěr žalované, že shora uvedená opatření specifikovaná v doložce 110 nebyla ze strany žalobce učiněna, a proto se na sjednané pojištění popsané škodní události nevztahují. Pokud žalovaná argumentovala skutečností, že znalci uvedli (především pak znalecký ústav), že za rozumné náklady nebylo vlastně možné ničeho s ohledem na aktuální stav nad rámec již uvedených opatření vykonat, a tedy dovozovala obecnou možnost provedení dalších opatření, soud se ztotožňuje s podrobným výslechem znalce [příjmení] a taktéž znalcem znaleckého ústavu, kteří se podrobně k této ekonomické možnosti provedení dalších opatření vyjádřili. Uváděli specifika místa, ve kterém došlo k pojistné události, a to koryta potoka, a nemožnost vyhloubení dalšího koryta vedle již stávajícího, když tyto náklady by byly několikanásobně převyšující samotné dílo. Vynaložení nákladů na vyhloubení paralelního příkopu za desítky milionu korun pak nelze rozumně po žalobci požadovat. Pokud pak znalecký ústav poukazoval beze zbytku na znalecký posudek vypracovaný [anonymizováno] [příjmení] a ztotožnil se s jeho závěry ohledně zkoumání jednotlivých úhrnů srážek, ani tuto skutečnost soud, pokud byla napadána ze strany žalované, neshledává nedostačující, když znalecký ústav jednoznačně uvedl, že zkoumal jednotlivé závěry a podklady, ze kterých znalec [příjmení] vycházel, a není na místě se domnívat, že by došlo při jeho výpočtech k jakémukoliv omylu či odchylce. Pokud pak žalovaná závěrem sporovala dodatek č. 1 ke znaleckému posudku č. 872/2020, který byl následně ze strany znaleckého ústavu dodán, a který změnil výši škody, která byla původně vypočtena a přiznal ještě dílčí částku 127 171,80 Kč bez DPH za položku„ kámen zához“, ani zde soud neshledává námitky žalovaného směřující ke koncentraci řízení a k uznání položky až po této koncentraci řízení na základě dalších dodaných dokladů, především fotodokumentace ze strany žalobce, relevantními. Soud uvádí, že poté, co byl zadán znalecký posudek, bylo na účastnících, aby poskytli nezbytnou součinnost znaleckému ústavu k vypracování řádného znaleckého posudku, neboť původní znalecký posudek Ing. [příjmení] se nezabýval výší škody, ale pouze důvodností nároku na pojistné plnění co do důvodu, nikoliv co do jeho výše. Smyslem zadání druhého (ústavního) znaleckého posudku pak bylo jednak potvrzení závěrů znaleckého posudku původního vypracovaného [anonymizováno] [příjmení], příp. pak vyčíslení škody, která byla původně žalobcem uvedena, avšak znalecky nikterak nezkoumána. Je pak na místě, že žalobce dodával teprve v této fázi řízení znaleckému ústavu relevantní materiály týkající se jednak fotodokumentace a dále výpočtu dílčích položek prací a taktéž relevantně se znaleckým ústavem spolupracoval k prokázání svého nároku, který žalobou požaduje. Není proto porušením zásady koncentrace řízení ve smyslu ustanovení § 118b o.s.ř., když znalecký ústav přehodnotí na základě dodané fotodokumentace, případně dalších listinných materiálů, původní závěry svého znaleckého zkoumání a tyto řádně odůvodní. K tomu v projednávané věci i v této dílčí položce došlo, tak jako i v jednotlivých dílčích položkách, se kterými se ústavní znalecký posudek zabýval. Došel pak k závěru o výši škody v částce 1 553 270 Kč včetně DPH, po vypracování dodatku znaleckého posudku pak celkově výši škody 1 707 147,60 Kč včetně DPH.

17. Je pravdou, že znalecký ústav nepřiznal žalobci původně vyčíslenou položku terénních úprav, a to v celkové částce 109 887 Kč bez DPH, když jak uvedl ve svém znaleckém posudku (a i následně i ve znalecké výpovědi přizvaný znalec), nebyly jednoznačně prokázány terénní úpravy provedené v příčinné souvislosti s následky škodních pojistných událostí tak, jak je žalobce prováděl. Je však pravdou, že znalecký ústav zároveň ve svém znaleckém posudku závěrem uvedl, že neshledává obecně vyčíslení škod v příčinné souvislosti s pojistnými událostmi nadsazenými, naopak tyto byly zpracovány v přiměřené výši, na základě relevantních podkladů, které byly taktéž znaleckému ústavu poskytnuty (stavební deník, fotodokumentace, videodokumentace, kalkulace provedené žalobcem, a fakturace, včetně zápisů povodní a škod a v povodňové knize, zprávy o škodách po průchodu povodňových vln přes rozestavěnou stavbu, vyjádření geotechnika ke vzniklé havárii a návrhem sanace a rozpočtem díla před povodněmi). Znalecký ústav potom podrobně ve svém znaleckém posudku na straně 47 a následujících uvedl kalkulaci škod u jednotlivých pojistných událostí, pokud jde o první škodnou událost z [datum] dospěl k částce škody 450 834 Kč bez DPH, když naopak uvedl, že žalobce kalkuluje s výrobní a správní režií ve výši 33 %, ale běžně se přitom kalkuluje ve výši 80 – 85 %, čímž žalobce nepřipočítává ani přiměřený zisk, který se běžně kalkuluje ve výši 7 – 9% Pokud jde o škodní událost z [datum], zde znalecký ústav obdobně uváděl nízkou kalkulaci ze strany žalobce při vyčíslení škod, opět při absenci uplatňování výrobní a správní režie (běžně se kalkuluje ve výši 80 – 85 % a nepřipočtením ani přiměřeného zisku opět ve výši 7 – 9 %) a celkově uznal kalkulovanou částku žalobcem ve výši 209 523,60 Kč bez DPH a pokud jde o škodní událost z [datum], i zde znalecký ústav dospěl k závěru, po přehodnocení položky„ kámen zához“ dodatkem č. 1 ke znaleckému posudku o adekvátnosti částky 623 336 Kč bez DPH, nebyla uznána cca jedna polovina z částky 219 774,70 Kč.

18. I přes skutečnost, že znalecký ústav dospěl závěrem po zhodnocení znaleckého zkoumání a po jeho doplnění k vyčíslení celkové výše škody ve výši nižší, než která byla původně žalobou kalkulována (ve výši 1 707 147,60 Kč včetně DPH, které by po ponížení o 150 000 Kč ve smyslu tří spoluúčastí á 50 000 Kč dle bodu 2 oddílu 1 pojistné smlouvy činilo celkově částku pojistného plnění ve výši 1 557 147,60 Kč, která by měla být žalobci přiznána na základě shora uvedeného zkoumání), soud dospěl k závěru o relevantnosti částky žalobou žádané, a to s ohledem především na argumentaci znaleckého posudku ohledně nenavyšování režií a cen uvedených v jednotlivých položkách žalobcem u dílčích škodních událostí, jak bylo již uváděno shora. Soud tedy hodnotil důkaz znaleckým posudkem jako každý jiný důkaz v samostatně i v souhrnu dalších listinných důkazů v řízení provedených (vyčíslení škod a oprav ze strany žalobce u dílčích pojistných událostí) a částečně se odchýlil od výsledku důkazu znaleckým posudkem týkajícím se vyčíslení škody, když shodně se znaleckým ústavem dospěl k závěru, že ohodnocení škod způsobených v příčinné souvislosti se třemi projednávanými škodními událostmi je vyčíslením odpovídajícím, nikoli nadsazeným (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 1 Cz 39/68, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. R 4/1969). V projednávaném případě totiž znalecký posudek nemohl zpřesnit (zvýšit nad rámec této dílčí položky žalobcem uvedené) ceny výrobních či správních režií či přiměřený zisk, ačkoli byl kalkulován ve výrazně nižších procentuálních hodnotách. Soud proto jak uvedl shora přistoupil k ověření výše škody v souvislosti s ostatními důkazy, což připouští i aktuální judikatura (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Cdon 24). Samotný právní základ nároku byl zjištěn z obou znaleckých posudků. Pod výrokem I. proto soud co do základu nároku žalobě vyhověl v plném rozsahu, když přiznal žalobci náhradu částky v celkové výši 1 663 094,50 Kč jako částky relevantního pojistného plnění vzniklého škodnou událostí v jednotlivých třech dílčích pojistných událostech z dat [číslo], [anonymizováno] a [datum].

19. Pokud jde o zákonné příslušenství, soud toto žalobci přiznal ode dne [datum] do zaplacení, když z provedeného dokazování vyplynulo, že [datum] byly dopisy žalované vyřízeny všechny škodní události, a to po jejich řádném nahlášení. Je pak zřejmé, že těmito dopisy žalovaná ukončila šetření pojistných událostí, odmítla pojistné plnění zaplatit a dle ustanovení § 2798 odst. 1 o. z. se dostala po uplynutí 15 dnů ode dne skončení šetření do prodlení s případným plněním pojistných událostí, které měly být řádně uhrazeny. Nad rámec toho soud uvádí, že žalovaná stihla pojistnou událost vyřídit ve lhůtě 3 měsíců, ačkoliv občanský zákoník nepřevzal z původní právní úpravy o pojistné smlouvě výslovně povinnost pojistitele ukončit šetření jemu oznámené události, s níž je spojeno uplatnění práva na pojistné plnění vůči pojistiteli, nejpozději do 3 měsíců poté, kdy mu byla tato událost oznámena. Soud proto uvádí, že pod výrokem II. zamítal část příslušenství, které bylo žádáno již ode dne [datum] do [datum], když za toto období se nemohla žalovaná dostat do prodlení s úhradou pojistného plnění.

20. Pod výrokem III. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když žalovanému s ohledem na jeho úspěch (neúspěch pouze v nepatrné části zákonného příslušenství) přiznal náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., a to v plné výši. Náhrada nákladů řízení se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 83 155 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 7, 8, 11 písm. a), d), g) za jednotlivé úkony právní služby, a to za přípravu a převzetí věci, předžalobní upomínku ze základním skutkovým a právním rozborem z [datum], podání žaloby [datum], účast na jednáních soudu v datech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], písemná podání na výzvu soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (návrh na vstup do řízení na místo dosavadního účastníka), tedy ve výši 14 úkonů právní služby á 14 980 Kč, 14 režijních paušálů á 300 Kč dle téže vyhlášky § 13, to vše, vyjma soudního poplatku, zvýšené o 21 % řádně doloženého DPH advokáta, celkově tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 341 998 Kč.

21. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle ust. § 148 o. s. ř., když ve věci vznikly náklady státu spočívající ve vynaložených nákladech na znalecké zkoumání a výslechy znalců. Rozhodnutí o výši znalečného si pak soud vyhradil k rozhodnutí do samostatného usnesení, když v době vyhlášení meritorního rozhodnutí o něm nebylo bezezbytku pravomocně rozhodnuto.

22. Lhůta k plnění ve výroku I., III. a IV. byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě 3 dnů, když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.