19 C 88/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno anonymizováno proti žalované: anonymizováno pro zaplacení 150 000 Kč

I. Soud konstatuje, že nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. Anonymizováno došlo k porušení práva žalobce na projednání věci bez zbytečných průtahů, zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 150 000 Kč.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 869 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 5 400 870,90 Kč jako náhrady škody a nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem při výkonu exekučního řízení, včetně nákladů exekučního řízení a náhrady za nepřiměřenou délku řízení.

2. Žalovaná argumentovala tím, že nároky žalobce nejsou důvodné, neboť délka exekučního řízení odpovídala složitosti případu a možnostem vymáhání. Dále namítala, že některé nároky jsou promlčené a že žalobce si musel být vědom nemajetnosti povinného, což vylučuje odpovědnost státu za vzniklou škodu.

3. Soud prvního stupně rozsudkem částečně vyhověl žalobě a přiznal žalobci částku 202 360,70 Kč jako náhradu nákladů exekučního řízení a právního zastoupení. Ve zbývající části žalobu zamítl, včetně nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč.

4. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně částečně potvrdil, avšak ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. V bodech 40 a 41 svého rozsudku uvedl, že exekuční řízení trvalo Anonymizováno a tuto délku nezle považoval za přiměřenou. Uzavřel tak, že v exekučním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk. Žalobci tak náleží náhrada nemajetkové újmy, které se v tomto případě předpokládá. Soud prvního stupně pak uložil, vedl žalobce k doplnění svých tvrzení směrem k vysvětlení, jak dospěl k požadované částce a následně posoudil, jaká forma zadostiučinění bude v daném případě přiměřená.

5. Soud vyšel ze závěrů dosavadního řízení, skutkového stavu a právního posouzení, jak tyto uvedl soud prvního stupně ve svém rozsudku ze dne datum a odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku ze datum. Exekuční řízení vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. Anonymizováno trvalo Anonymizováno. V tomto období bylo učiněno celkem 150 součinnostních dotazů ke zjištění majetku povinného, byly vydány exekuční příkazy, avšak veškerá zjištění ukazovala již od počátku exekučního řízení na nemajetnost povinného. V průběhu řízení se také ukázalo, že exekuční titul je materiálně nevykonatelný, což vedlo k zastavení řízení rozhodnutím soudu ze dne datum.

6. Na základě provedeného dokazování na ústním jednání dne datum odpovědí povinného jméno FO zaslané k výzvě Exekutorskému úřadu v Jeseníku dne datum, tj. krátce po zahájení předmětného exekučního řízení, náhrada nemajetkové újmy za jeho délku je předmětem tohoto řízení, má soud za prokázané, že exekutor od doručení tohoto oznámení věděl a žalobce díky tomu, že tato listina byla součástí exekučního spisu, měl možnost se s touto informací seznámit, že povinný je předlužen a exekuční řízení pro pohledávku žalobce v řádech několika milionů korun českých nemůže být úspěšně provedeno. Navíc s ohledem na možnost dřívějších exekucí povinného a minimální výši jeho příjmů nebylo možné očekávat, že by pohledávka žalobce byla reálně vymožena ani v řádech desítek let.

7. Prokázaný skutkový stav pak soud právně posoudil následovně:

8. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Soud předmětnou věc posoudil po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2, 3 OdpŠk, kdy se žalobce po žalované domáhal zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 150 000 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném DOPLŇ v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem.

14. Exekuční řízení vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. Anonymizováno trvalo Anonymizováno. Městský soud v Praze ve svém rozsudku konstatoval, že tato délka řízení byla nepřiměřená, přičemž soudní exekutor nepostupoval dostatečně efektivně a nezohlednil skutečnost, že povinný byl po celou dobu řízení nemajetný.

15. Význam řízení pro poškozeného je dle § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk klíčovým kritériem při posuzování přiměřenosti délky řízení a následného stanovení zadostiučinění. Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně zdůraznil, že je nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem případu, především k tomu, co je pro poškozeného v sázce (Anonymizováno). To zahrnuje nejen výši žalované částky, ale i celkový dopad řízení na poškozeného. Pokud je význam řízení pro poškozeného malý nebo dokonce nulový, soud zpravidla nepřiznává zadostiučinění v penězích, ale pouze konstatování porušení práva (Anonymizováno). Takový postup je odůvodněn tím, že náhrada nemajetkové újmy má sloužit k vyrovnání skutečné újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, nikoli k umělému přiznávání finanční kompenzace v případech, kdy reálný dopad řízení na poškozeného nebyl významný.

16. Vzhledem k tomu, že sám povinný exekutorskému úřadu hned po zahájení exekučního řízení zaslal odpověď, ve které uvedl, že má již šest dalších exekucí a jeho jediný měsíční příjem činí 15 000 Kč, přičemž z této částky již splácel předchozí exekuce, bylo zřejmé, že jeho majetkové poměry neumožňují vymožení pohledávky žalobce ani v řádech desítek let. Tato odpověď byla součástí exekučního spisu a žalobce měl možnost se s ní od počátku řízení seznámit. Za těchto okolností muselo být žalobci zřejmé, že jeho pohledávka nebude nikdy reálně uspokojena, což vedlo soud k závěru, že význam řízení pro žalobce byl nulový.

17. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky předmětného exekučního řízení a jsou dány podmínky odpovědnosti státu, vyhověl žalobě tak, že poskytl žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. Avšak z důvodu nulového významu řízení pro žalobce nepřiznal zadostiučinění v penězích. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

18. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.

19. Pod výrokem III. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když žalobce uplatnil proti žalované více nároků, jedná se tedy o takzvanou objektivní kumulaci nároků. Při určování poměrů úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok či nároky na jiné peněžité plnění, je potom zpravidla třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot, takto uplatněných nároků, jež se stanoví dle § 8 a násl. advokátního tarifu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Anonymizováno). Takto soud postupoval i v projednávaném případě, kdy vzal v potaz jednak nárok na náhradu majetkové újmy, přičemž žalobce byl úspěšný co do částky 202 360,70 Kč, neúspěšný pak co do zbytku majetkových újem v celkové výši 4 698 510,20 Kč, úspěšný co do tarifní částky 65 000 Kč (za nepřiměřenou délku, byť soud pouze konstatoval porušení a nepřiznal zadostiučinění v penězích) a neúspěšný co do částky 50 000 Kč za náhradu nemajetkové újmy. Po odečtení úspěchu a neúspěchu vyplývá procentuální úspěch žalované ve výši 89 %. Náklady nezastoupeného účastníka, které žalovaná účtovala ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., pak činí částku 300 Kč za úkon a náleží za následující úkony žalované: vyjádření žalované k žalobě z datum, účast žalované u ústního jednání datum, vyjádření žalované ze dne datum k výzvě soudu, účast u ústního jednání datum a datum, odvolání ze dne datum, účast u ústního jednání dne datum, tedy celkově ve výši 2 100 Kč, při zohlednění poměrného úspěchu ve výši 1 869 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze. Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.