19 C 88/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobkyně: anonymizováno proti žalované: anonymizováno za účasti vedlejšího účastníka anonymizováno pro zaplacení 794 876,03 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 794 876,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhá přiznání náhrady škody ve výši 794 876,03 Kč s příslušenstvím z titulu nezákonného rozhodnutí, resp. alternativně nesprávného úředního postupu anonymizováno, soudního exekutora Exekutorského úřadu anonymizováno v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. Anonymizováno. Žalobkyně uvedla, že se jako vydražitelka účastnila elektronické dražby, ve které vydražila spoluvlastnický podíl ve výši Anonymizováno na pozemku p. č. Anonymizováno v katastrálním území anonymizováno, a to v rámci exekučního řízení vedeného anonymizováno, soudním exekutorem, exekutorský úřad anonymizováno pod sp. zn. Anonymizováno. Dále uvedla, že elektronická dražba byla soudním exekutorem nařízena dražební vyhláškou č.j. Anonymizováno ze dne datum, přičemž výsledná cena dražené nemovitosti byla stanovena bez DPH. Následně soudní exekutor vydal opravné usnesení č. j. Anonymizováno ze dne datum, kterým opravil usnesením o nařízení dražby tak, že výroky IV., V. a VI. nově zahrnovaly dražební cenu dražené nemovitosti, včetně DPH. Dne datum udělil soudní exekutor usnesení č. j. Anonymizováno příklep k vydražené nemovitosti žalobkyni, přičemž výsledná cena byla stanovena v souladu s opravným usnesením včetně DPH. Žalobkyně následně částku ve výši 794 876,03 představující DPH soudnímu exekutorovi dle usnesení o příklepu v rámci doplacení celé ceny vydražené nemovitosti dne datum uhradila. Žalobkyně postupovala v dobré víře ve správnost usnesení soudního exekutora s tím, že povinný je registrovaným plátcem DPH, a tedy v dobré víře, že bude moci za placeného DPH uplatnit odpočet. Při uplatnění odpočtu DPH však žalobkyně následně v Anonymizováno byla konfrontována s odmítavým stanoviskem finančního úřadu s tím, že povinný byl jako plátce daně registrován pouze do datum. Finanční úřad proto odpočet DPH uplatněný žalobkyní zpochybnil. Až poté bylo dne datum žalobkyni doručeno do datové schránky opravné usnesení soudního exekutora č. j. Anonymizováno ze dne datum, přičemž žalobkyně proti tomuto usnesení podala v zákonné lhůtě odvolání ke Krajskému soudu v anonymizováno s tím, že pro vydání opravného usnesení nebyly splněny podmínky. Krajský soud v anonymizováno usnesení sp. zn. Anonymizováno ze dne datum napadené opravné usnesení zrušil a věc soudnímu exekutorovi vrátil. Mezitím soudní exekutor poukázal žalobkyní uhrazené DPH na osobní daňový účet povinného a finanční úřad jako správce daně tuto použil na úhradu nedoplatku povinného na DPH a na dani z příjmu fyzických osob. Žádosti soudního exekutora o vrácení zaplacené částky finanční úřad následně nevyhověl. S ohledem na shora uvedené pak žalobkyně má za to, že opravné usnesení soudního exekutora č. j. Anonymizováno ze dne datum představuje nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 5 písm. a) ve spojení s § 7 zákona č. 82/1998 Sb. a v jeho důsledku vznikla žalobkyni škoda ve výši zaplacené daně z přidané hodnoty. Na základě výzvy soudu v dané na ústním jednání datum postupem podle § 118 odst. 1 o. s. ř. k doplnění tvrzení k označení konkrétního odpovědnostního titulu, ze kterého žalobkyně dovozuje uplatněný nárok na náhradu škody, žalobkyně výslovně uvedla, že náhradu škody žádá z titulu nezákonného rozhodnutí, kterým je dle jejího názoru opravné usnesení č. j. Anonymizováno ze dne datum k usnesení mu nařízení dražby.

2. Žalovaná ve svém stanovisku z datum uvedla, že uplatněný nárok neuznává, a to ani zčásti, neboť ve věci není dán odpovědnostní titul státu v podobě nesprávného úředního postupu či vydání nezákonného rozhodnutí. Žalovaná uvedla, že u ní žalobkyně uplatnila žalovaný nárok dne datum a žalované svým stanoviskem z datum žalobkyni sdělila, že tento nebyl shledán opodstatněným. Žalovaná dále uvedla, že z žalobních tvrzení je zřejmé, že žalobkyně soudnímu exekutorovi plnila na základě pravomocného usnesení o příklepu ze dne datum, č. j. Anonymizováno, nikoliv na základě zrušeného opravného usnesení a tudíž v úvahu by jako odpovědnostní titul připadala toliko nezákonnost usnesení o příklepu, pokud by toto bylo zrušeno či změněno, k čemuž však nedošlo. Dále uvedla, že v daném případě se mohla žalobkyně bránit prostřednictvím odvolání proti usnesení o příklepu, což tato neučinila. Konečně pak uvedla, že proti usnesení o příklepu se odvolal jeden z přihlášených věřitelů, přičemž Krajský soud v anonymizováno usnesením ze dne datum odvolání věřitele zamítl a potvrdil věcnou správnost tohoto usnesení. Z důvodu absence odpovědnostního titulu pak navrhla zamítnutí žaloby.

3. Usnesením ze dne datum soud k návrhu žalované připustil, aby do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované přistoupil anonymizováno, soudní exekutor Exekutorského úřadu anonymizováno. Ten se pak v průběhu ústního jednání datum k žalobě vyjádřil, když se připojil k obranným tvrzením žalované.

4. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně uplatnila u žalované dne datum nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona 82/1998 v celkové výši 794 876,03 Kč spočívající ve skutečné škodě, způsobené v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutí a nesprávným úředním postupem anonymizováno, soudního exekutora Exekučního úřadu anonymizováno, v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. Anonymizováno. Dále bylo nesporné, že žalovaná uplatněný nárok předběžně projednala a dne datum svým stanoviskem žalobkyni sdělila, že tento nebyl shledán opodstatněným a nárok na náhradu škody žalobkyni nepřiznala.

6. Z usnesení o nařízení elektronické dražby č. j. Anonymizováno má soud za prokázané, že toto bylo vydáno anonymizováno, soudním exekutorem dne datum s tím, že v usnesení jsou specifikovány nemovitosti, jejichž spoluvlastnický podíl se prodává a v usnesení se uvádí, že výsledná cena dražebních nemovitostí činí částku 2 873 160 Kč s tím, že nejnižší podání se stanoví ve výši 2/3 výsledné ceny nemovitosti a jejího příslušenství, tedy na částku 1 915 440 Kč.

7. Z usnesení soudního exekutora anonymizováno č. j. Anonymizováno ze dne datum má soud za prokázané, že se tímto byl změněn výrok č. IV., V. a VI. usnesení č. j. Anonymizováno ze dne datum, kdy se opravuje, že výsledná cena dražených nemovitostí činí 3 476 523,60 Kč včetně DPH 21 % a nejnižší podání se stanoví ve výši 2/3 výsledné ceny nemovitostí a jejich příslušenství, tedy na částku 2 317 683 Kč včetně DPH.

8. Z protokolu o dražbě č. j. Anonymizováno ze dne datum má soud za prokázané, že nejnižší podání za uvedené nemovitosti bylo stanoveno na částku 2 317 683 Kč. Z průběhu dražby, je zřejmé, že nejnižší podání bylo učiněno dražitelem č. hodnota na cenu 2 317 683 Kč s tím, že nejvyšší podání bylo učiněno dražitelem č. hodnota, a to v celkové výši 4 580 000 Kč, dražba byla ukončena v Anonymizováno hodin. Z průběhu dražby je dále zřejmé, že příhozů jednotlivých dražitelů bylo několik desítek.

9. Z usnesení č. j. Anonymizováno soudního exekutora anonymizováno ze dne datum má soud za prokázáno, že soudní exekutor udělil vydražiteli anonymizováno příklep k vydraženému spoluvlastnickému podílu daných nemovitostí a jejich příslušenství za nejvyšší podání ve výši 4 580 000 Kč.

10. Dále účastníci učinili nesporným, že usnesení o příklepu č. j. Anonymizováno bylo doručeno žalobkyni do datové schránky datum a fakticky doručeno datum.

11. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

12. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

13. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

15. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

17. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

18. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

20. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

21. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

23. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

24. Soud se proto nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu v posuzovaném případě, a to existence nezákonného rozhodnutí ve formě zrušeného opravného usnesení soudního exekutora anonymizováno č. j. Anonymizováno ze dne datum. které žalobkyně označila jako odpovědnostní titul svého uplatněného nároku.

25. S ohledem na tvrzení žalobkyně a provedené dokazování je zřejmé, že žalobkyně soudnímu exekutorovi plnila na základě pravomocného usnesení o příklepu ze dne datum a nikoliv na základě zrušeného opravného usnesení k usnesení o nařízením dražby.

26. Vzhledem k tomu, že z průběhu dražby je z usnesení o příklepu zřejmé, že částka nejnižšího podání v dražbě i následné nejvyšší podání byly oproti vyhlášce o nařízení dražby navýšeny o DPH, mohla se žalobkyně proti tomuto rozhodnutí bránit podáním odvolání. Vzhledem k tomu, že v tak žalobkyně neučinila a usnesení o příklepu nebylo změněno či zrušeno, nelze na něj pohlížet jako na nezákonné a nemůže tedy obstát jako odpovědnostní titul podle zákona č. 82/1998 Sb.

27. Soud dále uvádí, že odpovědnostním titulem nemůže být ani původně žalobkyní uváděný nesprávný úřední postup exekutora v průběhu exekučního řízení vztahující se vydání opravného usnesení k usnesení o nařízení dražby. Jak plyne za konstantní judikatury Nejvyššího soudu, vyústil-li nesprávný úřední postup ve vydání rozhodnutí, může být důvodem pro uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. jen toto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že opravné usnesení bylo dílčím krokem v rámci dražby předmětné nemovitosti a vyústilo v konečném rozhodnutí, kterým bylo až rozhodnutí o příklepu, bylo by možné se domáhat náhrady škody pouze v souvislosti s nezákonností rozhodnutím o příklepu, které však nebylo zrušeno ani změněno.

28. Z důvodu, že z tvrzení žalobkyně a provedeného dokazování je zřejmé, že v dané věci není dán odpovědnostní titul dle zákona č. 82/1998 Sb., což je jedna z nutných podmínek odpovědnosti státu za tvrzenou škodu, soud nezkoumal další podmínky odpovědnosti státu, tj. vznik škody, její výši a případnou příčinnou souvislost, a žalobu zamítl.

29. Výroky II. a III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, když žalované i vedlejšímu účastníku na straně žalované přiznal náhradu nákladů v plné výši s ohledem na plný úspěch ve věci, a to žalované ve výší 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř (písemné vyjádření ve věci, příprava na ústní jednání, účast u ústního jednání) a vedlejšímu účastníků ve výši 2 režijních paušálů po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. (příprava na ústní jednání a účast u ústního jednání). Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.