19 C 93/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: anonymizováno proti žalované: anonymizováno pro zaplacení 534 474,20 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 150 499,30 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 383 974,90 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 31 390,34 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne datum domáhá přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení vedeného před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. Anonymizováno. Toto řízení bylo zahájeno dne datum a k datu podání žaloby stále nebylo pravomocně skončeno. Žalobce tvrdí, že tato nepřiměřená délka řízení je důsledkem nesprávného úředního postupu soudu, který opakovaně ustanovoval a odvolával znalce, vedl dvě souběžná řízení bez jejich včasného spojení a způsoboval průtahy různými procesními pochybeními. Na základě metodiky Nejvyššího soudu vyčíslil žalobce své zadostiučinění na částku 709.475,20 Kč, přičemž po odečtení částky již poskytnuté Anonymizováno (175.001 Kč) se domáhá doplatku ve výši 534.474,20 Kč. Žalobce argumentuje, že průtahy v řízení jej drží v nejistotě ohledně výsledku sporu a způsobují mu psychickou újmu. Dále tvrdí, že Anonymizováno při stanovení výše poskytnutého zadostiučinění nesprávně snížilo základní částku o 50 % z důvodů složitosti řízení a sdílenosti újmy mezi více žalobci, přestože hlavní příčinou průtahů byla nečinnost soudu.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Žalovaná uznává, že řízení trvá nepřiměřeně dlouho a že žalobci vznikla nemajetková újma. Žalovaná však již poskytla zadostiučinění ve výši 175.001 Kč, kterou považuje za odpovídající. Při výpočtu částky žalovaná vycházela ze sazby 1.667 Kč za každý měsíc řízení a tuto částku snížila o 50 % z důvodu složitosti věci a sdílenosti újmy mezi 440 žalobci. Žalovaná dále uvedla, že délka řízení byla ovlivněna nejen činností soudu, ale také složitostí věci, potřebou vypracování znaleckých posudků a jednáním účastníků řízení.

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že: - Žalobce uplatnil u žalované dne datum nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 687 304,10 Kč za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. Anonymizováno. - K projednání žádosti došlo žalovanou dne datum, kdy žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona 82/1998 Sb. a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 175 001 Kč. - K zaplacení částky 175 001 Kč již ze strany žalované došlo.

5. Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu Krajského soudu v Plzni, sp. zn. Anonymizováno má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: Řízení bylo zahájeno dne datum na základě návrhu podaného ze strany žalobce. Dne datum žalobce podal žádost o informaci o průběhu řízení. Dne datum žalobce podal návrh na doplnění dokazování. Dne datum soud zasílá žalobu žalovaným k vyjádření. Dne datum se odpůrci vyjadřují k žalobě. Dne datum rozhodl soud o zamítnutí návrhu odpůrců na nepřipuštění zastupování vybraných navrhovatelů obecným zmocněncem. Krajský soud v Plzni nařídil první jednání ve věci na datum, a to předvoláním ze dne datum. Dne datum se koná ústní jednání. Dne datum vyzval soud navrhovatele k zaplacení zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem. Soud usnesením ze dne datum č.j. Anonymizováno ustanovil znalcem znalecký ústav právnická osoba., IČ: IČO. Dne datum žalobce zaplatil zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem. Dne datum odpůrci podali námitky proti osobě znalce. Soud následně usnesením ze dne datum ustanovil novým znalcem právnická osoba, IČO IČO, a odvolal dosavadního ustanoveného znalce právnická osoba., neboť původní znalecký ústav de facto nefungoval a nebyl v něm žádný odborný pracovník, který by soudem zadané úkoly splnil. Dne datum podal žalobce námitky proti osobě znalce. Druhé jednání ve věci se konalo dne datum, přičemž odpůrci doložili jako důkaz znalecký posudek Anonymizováno. Někteří navrhovatelé včetně žalobce pak následně vznesli námitku podjatosti znalce. Usnesením ze dne datum soud rozhodl o nevyloučení Anonymizováno z funkce znalce. Proti tomuto rozhodnutí podali někteří navrhovatelé odvolání. Odvolání bylo následně odmítnuto odvolacím soudem dne datum. Proti tomuto rozhodnutí podali někteří navrhovatelé dovolání. Spis byl soudem odeslán dovolacímu soudu dne datum. Dovolací soud vrátil spis zpět bez věcného vyřízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku ze strany dovolatelů. Spis byl soudem znovu odeslán dovolacímu soudu dne datum. Dovolací soud opět vrátil spis zpět bez věcného vyřízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku ze strany všech dovolatelů. Spis byl soudem znovu odeslán dovolacímu soudu dne datum. Dne datum rozhodl dovolací soud o dovolání navrhovatelů. Soud následně nařídil dne datum ústní jednání na den datum. Na návrh navrhovatelů bylo ústní jednání odročeno. Soud poté usnesením ze dne datum, č. j. Anonymizováno, odvolal dosavadního ustanoveného znalce právnická osoba, a ustanovil nového znalce, a to anonymizováno, IČ: IČO, neboť dosavadní znalec vznesl námitku podjatosti. Dne datum vyzval soud navrhovatele k zaplacení zálohy na znalecký posudek. Dne datum byl soudu předložen znalecký posudek. Dne datum rozhodl soud o odměně znalce. Soud dne datum nařídil jednání ve věci na datum. Následně podali účastníci včetně žalobce odvolání proti rozhodnutí o přiznání odměny znalci. Z důvodu podaného odvolání soud nařízené jednání zrušil. Usnesením ze dne datum soud zastavil řízení ve vztahu k navrhovateli d) z důvodu zpětvzetí žaloby. Spis byl odvolacímu soudu zaslán datum. Dne datum vydal Vrchní soud v Praze usnesení č.j. Anonymizováno, vztahující se k řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. Anonymizováno (zahájeného v r. Anonymizováno), v rámci kterého odvolací soud mimo jiné upozornil Krajský soud v Plzni, že o nároku žalobců je vedeno souběžné řízení pod sp. zn. Anonymizováno, zahájené na návrh žalobce. Vrchní soud v Praze dne datum usnesením č.j. Anonymizováno rozhodl o odvolání proti znalečnému. Dne datum soud nařídil jednání na den datum. Následně soud odročil jednání na den datum z důvodu kolize právního zástupce navrhovatele j). Dne datum se konalo ústní jednání, kde došlo k výslechu znalce. Dne datum se konalo ústní jednání, v rámci kterého došlo ke spojení řízení Anonymizováno s řízením Anonymizováno. Dne datum soud nařídil jednání na den datum. Toto jednání bylo následně odročeno z důvodu nepřítomnosti znalce. Soud poté nařídil 3 jednání ve věci (datum, datum a datum), která se uskutečnila a při nichž byl vyslýchán znalec a byly provedeny listinné důkazy. Následně bylo rozhodnuto dne datum o přiznání znalečného znaleckým ústavům anonymizováno a anonymizováno. Dne datum soud nařídil ústní jednání na den datum. Proti rozhodnutím o přiznání znalečného podali jiní navrhovatelé odvolání. Řízení dosud není pravomocně skončeno.

6. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Na základě tvrzení žalobce a provedené dokazování má soud za prokázané, že předmětné řízení u Krajského soud v Plzni sp. zn. Anonymizováno trvá Anonymizováno let a Anonymizováno měsíc.

14. Soud tak s ohledem provedené dokazování podstatným obsahem daného soudního spisu zhodnotil průběh toto řízení co do své délky jako řízením zjevně nepřiměřeným.

15. Z tohoto důvodu pak soud dospěl k závěru, že je zde dán odpovědnostní titulu dle zákona č. 82/1998 Sb.

16. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, nebo ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční.

17. Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 20 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční.

18. Soud tak dospěl k základní částce odškodnění ve výši 361 667 Kč. Tuto pak podrobil kritériím uvedeným citovaném stanovisku NS.

19. Soud přisvědčil obranném tvrzení žalované, že základní částku je třeba snížit z důvodu skutkové i právní složitosti o 20%. Věc je po stránce skutkové i právní složitá, včetně stránky procesní. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Soud nechal postupně vypracovat větší množství rozsáhlých znaleckých posudků, jejichž účelem bylo posoudit přiměřenost protiplnění. O složitosti řízení svědčí i rozsah samotného spisového materiálu. Z důvodu projednání věci na dvou stupních soudní soustavy pak soud navíc snížil základní částku o dalších 10%.

20. Soud naopak základní částku zvýšil o 20% z důvodu postupu příslušných orgánů státu, tedy soudů. Z provedeného dokazování vyplynuly zejména následující závažné průtahy řízení: řízení bylo zahájeno datum, ale první jednání se konalo až datum, tedy více než Anonymizováno let po zahájení řízení; žaloba byla zaslána odpůrcům k vyjádření až datum, tedy více než Anonymizováno let po podání návrhu; ke spojení řízení vedeného pod sp. zn. Anonymizováno s řízením sp. zn. Anonymizováno došlo až datum, tedy po Anonymizováno letech od zahájení původního řízení, což vedlo k nutnosti zopakovat veškeré důkazy a seznámit účastníky se všemi podáními ostatních účastníků; soud dvakrát odvolával ustanoveného znalce, což vedlo k dalším průtahům; docházelo k opakovanému odročování jednání z různých důvodů.

21. Soud dále neshledal důvody pro další navýšení či ponížení základní částku z důvodu dalších posuzovaných kritérií.

22. Význam řízení pro žalobce hodnotil jako standardní.

23. Soud se dále neztotožnil ani s argumentem žalované o nutnosti snížení základní částky z důvodu sdílené újmy. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce řízení inicioval sám a spojení s dalšími řízeními nemá vliv na jeho újmu z nepřiměřené délky řízení. Skutečnost, že žalobce je jedním z Anonymizováno navrhovatelů, nesnižuje jeho individuální újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení. Každý účastník řízení má právo na projednání své věci v přiměřené lhůtě, a to bez ohledu na počet dalších účastníků. Spojení řízení po Anonymizováno letech navíc vedlo k porušení procesních práv žalobce a fakticky způsobilo, že řízení muselo začít prakticky od počátku.

24. Soud nevyhodnotil jako důvodnou ani námitku žalované, že požadované odškodnění převyšuje to, co bylo v řízení v sázce. Z tvrzení obou účastníků je přitom zřejmé, že žalobce se domáhá odškodnění za 60 kusů akcií společnosti anonymizováno, přičemž u každé z nich bylo akcionářem schváleno jako protiplnění 11 500 Kč a žalobce se domáhal částky výrazně vyšší, takže hodnota akcie nebyla 1 000 Kč, jak bylo mylně uvedeno v argumentaci žalované. Je tedy zřejmé, že celková výše sporu posuzované řízení převyšovala hodnotu požadovaného zadostiučinění za nepřiměřenou délku a soud tak nepřistoupil k modifikace výše odškodnění z důvodu této námitky žalované.

25. Soud tak dospěl k závěru, že základní částku 361 667 je třeba snížit o 10%, tedy na částku 325 500,30 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci před podáním žaloby poskytla již částku 175 001 Kč, přiznal soud žalobci částku 150 499,30 Kč coby rozdíl mezi těmito částkami. Ve zbylé části pak žalobu zamítl.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tím, že vzhledem k tomu, že rozhodnutí o výši nároku záviselo na posouzení soudu, je nutno hledět na výsledky jako na plný úspěch žalobce a proto mu byla přiznána náhradu nákladů řízení v plné výši. Soud tak o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 390,34 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 7 289,54 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 3 644,77 Kč za 416 ujetých km v částce 2 844,77 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 3,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 3 644,77 Kč za 416 ujetých km v částce 2 844,77 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 3,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 289,54 Kč ve výši 5 100,80 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.