19 C 95/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného : o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od 7. 3. 2020 do zaplacení, to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pobytu na protialkoholní záchytné stanici dne 25. 9. 2019, když uváděl, že tohoto dne byl žalovaný ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici ulice, Praha 8, která je provozována žalobcem. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici byl žalobcem vystaven žalovanému daňový doklad č. 200579 ze dne 5. 2. 2020 na částku 3 000 Kč se splatností dne 6. 3. 2020. Žalovaný výše uvedený dluh vůči žalobci písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 5. 2. 2020, na uvedenou pohledávku však dosud ničeho neuhradil. Žalovaný byl taktéž upozorňován právním zástupcem žalobce předžalobní upomínkou na zaplacení dluhu, i přesto zůstala pohledávka neuhrazená.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení souhlasili, žalobce výslovně v žalobě, žalovaný potom konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. v dané lhůtě nevyjádřil. Soud proto věc projednal a rozhodl, aniž by jednání nařizoval.

4. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: dne 5. 2. 2020 byl žalovaný hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici, jejímž provozovatelem je žalobce. Téhož dne byl následně po ošetření propuštěn a fakturou č. 200579 z téhož dne mu byla účtována cena pobytu na protialkoholní záchytné stanici v částce 3 000 Kč, splatná dne 6. 3. 2020. Uznání dluhu spojené se závazkem tento dluh uhradit spolu s vyúčtováním žalovaný v přítomnosti svědka podepsal téhož dne, dlužnou částku ani přes výzvu však neuhradil.

5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle ustanovení právních předpisů, konkrétně § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., a § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci písemně uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit žalobci, nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení a vznikla mu tak povinnost zaplatit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný svou povinnost zaplatit náklady za hospitalizaci na protialkoholní záchytné stanici a ošetření nikterak neuhradil, obrátil se žalobce důvodně se svým požadavkem na soud. Soud proto pod výrokem I. žalobě v plném rozsahu vyhověl co se týče jistiny i zákonného příslušenství.

6. Pod výrokem II. bylo rozhodováno o nákladech v řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za 3 úkony právní služby á 200 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo provedením exekuce.