20 C 1/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 301 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně, co do zaplacení částky 156 000 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 58 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 8. 1. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 156 000 Kč od 8. 1. 2023 do 5. 4. 2023, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 86 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 8. 1. 2023 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14 342 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou původně domáhal částky ve výši 301 000 Kč s příslušenstvím jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 28 C 142/2010 (dále jen„ posuzované řízení“). Žalobce uvádí, že předmětem posuzovaného řízení byla jeho žaloba na náhradu škody na zdraví z pracovního úrazu a řízení trvalo 11 let a 9 měsíců, což je doba nepřiměřená. Žalobce si je vědom, že řízení bylo složitějším, došlo k vypracování 2 znaleckých posudků, žalobce se však na délce řízení nepodílel, řízení pro něho s ohledem na jeho předmět mělo zásadní význam a délka byla způsobena jednáním státu a tzv. soudním ping-pongem. Dne [datum] žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] učinila nesporným, že žalobce dne [datum] předběžně svůj nárok uplatnil. Žalovaná nárok projednala a dospěla k závěru, že posuzované řízení trvalo déle než 11 let, v činnosti soudu shledala prodlevy ([datum] až [datum], [datum] do [datum]), spis byl opakovaně odvolacím soudem vracen bez rozhodnutí o odvolání z důvodu nenaplnění podmínek odvolacího řízení ze strany soudu prvního stupně, proto je jeho délka nepřiměřeně dlouhá a žalobci bylo přiznáno stanoviskem ze dne [datum] odškodnění v částce 156 000 Kč. Žalovaná vycházela z částky 16 000 Kč za rok řízení a základní odškodnění snížila o 25 % z důvodu složitosti a o 5 % z důvodu četnosti rozhodování soudů a zvýšila jej o 20 % z důvodu zvýšeného významu řízení. Poskytnuté odškodnění žalovaná považuje za dostatečné, proto navrhuje zamítnutí žaloby.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalované ze dne [datum] uvedl, že žalovaná uhradila částku ve výši 156 000 Kč dne [datum] a bere v tomto rozsahu žalobu zpět. Dále žalobce poukázal na to, že žalovaná posoudila jeho nárok opožděně, a zdůraznil to, že jeho věci měla být ze strany soudů s ohledem na předmět řízení věnována zvýšená pozornost. Celkovou délku řízení žalobce považuje za extrémní a nesouhlasí s krácením odškodnění žalovanou z důvodu četnosti, neboť ta byla zapříčiněna pouze nesprávným postupem soudu prvního stupně v posuzovaném řízení, který nesměřoval věc k meritornímu skončení. Dále žalobce souhlasil se závěrem žalované, že řízení bylo složitějším, ale s krácením o 25 % pro složitost nesouhlasí z důvodu neproporcionality se zvýšením o 20 % pro význam. Rovněž základní částku 16 000 Kč za 1 rok řízení nepovažuje žalobce za adekvátní s ohledem na ekonomický růst od roku 2010, kdy bylo vydáno stanovisko Nejvyššího soudu.

4. Ze shodných tvrzení účastníků, uplatnění ze dne [datum], potvrzení žalované ze dne [datum] a stanoviska ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil dne [datum] a že žalovaná na základě stanoviska ze dne [datum] žalobci vyplatila částku 156 000 Kč.

5. Z výpisu z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že částka 156 000 Kč představující odškodnění žalobce byla připsána na účet jako platba žalované dne [datum].

6. Ze spisu vedeného [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] soud zjistil následující. Dne [datum] bylo zahájeno řízení na základě žaloby ze dne [datum], v němž žalobce vystupuje v procesním postavení žalobce, který se po žalované [právnická osoba] [číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [pojišťovna] domáhal zaplacení částky ve výši 171 168 Kč s příslušenstvím a dále částku 7 659 Kč měsíčně od [datum] z titulu náhrady újmy na zdraví způsobené pracovním úrazem (bolestné, ztížení společenského uplatnění, náhrada za ztrátu na výdělku, věcná škoda). Dne [datum] dán pokyn k rozeslání procesních poučení a žaloby příslušným stranám. Vypraveno dne [datum]. Dne [datum] byl do spisu nahlížet právní zástupce žalované. Dne [datum] podala žalovaná vyjádření k žalobě. Dne [datum] dán pokyn k nařízení jednání na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, byla přednesena žaloba a vyjádření k žalobě, probrány důkazní návrhy a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku. Dne [datum] byl do spisu nahlížet právní zástupce žalované. Dne [datum] podala žalovaná vyjádření k výzvě soudu učiněné na jednání dne [datum]. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o jmenování znalce z oboru zdravotnictví, ortopedie, traumatologie s tím, že znalecký posudek měl být vypracován do 60 dnů od doručení soudního spisu. Vypraveno [datum]. Znalci doručeno dne [datum]. Dne [datum] dán pokyn k zaslání spisu znalci. Vypraveno dne [datum]. Dne [datum] předložen soudu znalecký posudek. Dne [datum] dán pokyn k nařízení ústního jednání na [datum]. Dne [datum] vydáno usnesení o odměně znalce. Dne [datum] se konalo jednání, na kterém podal znalec ústní znalecký posudek, dále byly provedeny listinné důkazy. Následně bylo jednání odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] podán na soud závěrečný návrh žalované. Dne [datum] podán na soud závěrečný návrh žalobce. Dne [datum] se uskutečnilo jednání, na kterém bylo dáno žalobci i žalované a vedlejšímu účastníkovi poučení o neunesení důkazního břemene. Žalobce přenesl nové návrhy na dokazování, následně bylo jednání odročeno na [datum] za účelem dalšího dokazování. Dne [datum] doplnil žalobce listiny na výzvu soudu. Dne [datum] se konalo jednání, na kterém byly vyslechnuti svědci a následně bylo jednání odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] doložil žalobce další důkazy. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě v podstatné části vyhověno, částečně byla zamítnuta (výrok V.- 27 240 Kč s přísl.). Dne [datum] byla podána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do [datum], která byla schválena. Dne [datum] byla podána druhá žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do [datum], která byla schválena. Dne [datum] byl rozsudek rozeslán účastníkům řízení. Dne [datum] žalovaný napadl rozsudek odvoláním. Dne [datum] odvolání rozesláno žalobci a vedlejšímu účastníkovi. Dne [datum] věc předložena [název soudu] jako soudu odvolacímu. Dne [datum] vrátil odvolací soud spis bez rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu chybějících doručenek a údajů o doručení odvolání žalobci a vedlejšímu účastníku. Po odstranění avizovaných nedostatků vrátil opětovně odvolací soud spis bez rozhodnutí z důvodu nevyčerpání celého předmětu řízení. Dne [datum] vydána výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání vůči žalované. Dne [datum] byl soudní poplatek za odvolání žalovanou zaplacen. Dne [datum] spis znovu předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] spis znovu vrácen bez věcného vyřízení, neboť nebyl vyčerpán celý předmět řízení a je tak třeba vydat doplňující rozhodnutí. Dne [datum] dán pokyn k nařízení jednání na [datum] za účelem vydání doplňujícího rozsudku. Dne [datum] se konalo jednání, které bylo následně odročeno na žádost účastníků řízení na [datum]. Dne [datum] podal vedlejší účastník žádost o odročení nařízeného jednání z důvodu kolize s jiným jednáním. Dne [datum] dán pokyn k nařízení jednání na [datum]. Dne [datum] vydal soud prvního stupně doplňující rozsudek. Dne [datum] podána žádost k prodloužení lhůty k vyhotovení doplňujícího rozsudku do [datum], která byla schválena. Právní moc tohoto rozhodnutí nastala dne [datum]. Dne [datum] spis znovu předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] byl dán odvolacím soudem pokyn k nařízení jednání na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání před odvolacím soudem, na kterém vydal odvolací soud usnesení, kterým rozsudek soudu prvního stupně vyjma nenapadeného výroku V. zrušil a vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, a to z důvodu, že řízení je zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávně rozhodnutí ve věci (neúplné a nesprávné závěry o skutkovém stavu věci a předčasný právní závěr), ve vztahu k vedlejšímu účastníkovi z důvodu nepřezkoumatelnosti stran náhrady za ztrátu na výdělku. Dne [datum] byl spis vrácen soudu prvního stupně. Dne [datum] dá pokyn k nařízení jednání na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, na němž soud probral s účastníky jednotlivé nároky a důkazní návrhy. Dne [datum] dán pokyn k nařízení jednání na [datum]. Dne [datum] požádal právní zástupce žalobce o odročení jednání z důvodu zahraniční dovolené. Dne [datum] dán pokyn k odročení jednání na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, na kterém byli vyslechnuti svědci a následně bylo jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] dán pokyn k odročení jednání z [datum] na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, na kterém účastníci přednesli své závěrečné návrhy, přičemž jednání bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] podán písemný závěrečný návrh vedlejšího účastníka. Dne [datum] se konalo jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě v podstatné části vyhověno, částečně byla zamítnuta (výrok V. – 30 240 Kč s příslušenstvím a část příslušenství žalovaného nároku ve výroku VI.). Dne [datum] podána žádost k prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do [datum], která byla schválena. Dne [datum] podána žádost k prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do [datum], která byla schválena. Dne [datum] rozsudek odeslán právnímu zástupci žalobce a právnímu zástupci žalované. Dne [datum] podal žalovaný odvolání. Dne [datum] zasláno odvolání právnímu zástupci žalobce. Dne [datum] vydán výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání vůči žalovanému. Dne [datum] odvolání a rozsudek zaslány vedlejšímu účastníkovi. Dne [datum] zaplatil žalovaný soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] podal vedlejší účastník odvolání. Dne [datum] zasláno odvolání vedlejšího účastníka právnímu zástupci žalobce. Dne [datum] vydána výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání vůči vedlejšímu účastníkovi a zároveň bylo znovu odvolání vedlejšího účastníka zasláno právnímu zástupci žalobce. Dne [datum] uhradil vedlejší účastník soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] spis vrácen soudu prvoinstančnímu bez rozhodnutí z důvodu nerozhodnutí o vztahu žalobce a vedlejšího účastníka, nedoručení odvolání vedlejšího účastníka žalovanému a dále kvůli písařským a početním chybám. Dne [datum] dán pokyn k nařízení jednání na [datum] za účelem vydání doplňujícího rozsudku. Dne [datum] se konalo jednání, které bylo pouze odročeno na neurčito. Dne [datum] učiněn úřední záznam, že jednání dne [datum] zrušeno. Dne [datum] vydáno opravné a zároveň doplňující usnesení. Dne [datum] podal odvolání jak vedlejší účastník. Dne [datum] byli žalovaný i vedlejší účastník vyzváni k zaplacení soudního poplatku, a to výzvami ze dne [datum] a společně s tím, jim byla zaslána odvolání. Dne [datum] zaplatil soudní poplatek žalovaný. Dne [datum] zaplatil soudní poplatek vedlejší účastník. Dne [datum] věc předložena odvolacímu soudu. Dne [datum] byl dán pokyn k vrácení spisu prvostupňovému soudu za účelem doplnění protokolu o poradě a hlasování senátu ohledně usnesení ze dne [datum]. Dne [datum] spis vrácen prvostupňovému soudu. Dne [datum] dán pokyn k nařízení odvolacího jednání na [datum]. Dne [datum] zaslal vedlejší účastník svou omluvu z jednání z důvodu kolize, přičemž souhlasil s jednáním bez jeho účasti. Dne [datum] se před odvolacím soudem konalo jednání, na kterém vyhlásil odvolací soud usnesení, kterým bylo rozhodnuto o zrušení rozsudku prvního stupně a vrácení k dalšímu řízení z důvodu nepřezkoumatelnosti a nerespektování právního názoru odvolacího soudu, který byl vysloven v předchozím rozhodnutí. Vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně v rozsahu částky 133 500 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítavý výrok V. a VI. odvoláním napadeny nebyly. Dne [datum] spis vrácen prvostupňovému soudu. Dne [datum] rozesláno rozhodnutí odvolacího soudu. Dne [datum] dán pokyn k nařízení jednání na [datum]. Dne [datum] se uskutečnilo jednání, na kterém byl konstatována změna přísedící, byl učiněn pokus o smír, přičemž následně bylo odročeno na [datum] za účelem mimosoudních jednání účastníků řízení. Dne [datum] sdělil soudu právní zástupce žalované, že účastníci ke smíru nedospěli. Dne [datum] dán pokyn k zaslání sdělení žalovaného právnímu zástupci žalobce. Dne [datum] se konalo jednání, které bylo odročeno za účelem dalšího dokazování na [datum]. Dne [datum] doplnil žalovaný důkazy na výzvu soudu. Dne [datum] dán pokyn k odročení jednání z [datum] na [datum]. Dne [datum] se vedlejší účastník omluvil z jednání z důvodu kolize, přičemž souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti. Dále ve spise není žádný záznam o tom, zda se jednání dne [datum] konalo či nikoliv. Dne [datum] dán pokyn k nařízení jednání na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, na kterém byly provedeny listinné důkazy a byla provedena koncentrace řízení, následně bylo odročeno na [datum] za účelem přednesení závěrečných návrhů a vyhlášení rozsudku. Dne [datum] se omluvil vedlejší účastník z jednání s tím, že souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti. Dne [datum] se konalo jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo řízení částečně zastaveno (výrok I. - 7 350 Kč s příslušenstvím), a žaloba byla ve zbylé části zamítnuta. Dne [datum] podána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do [datum], tato schválena. Dne [datum] podána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do [datum], tato schválena. Dne [datum] bylo vydáno opravné usnesení rozsudku ze dne [datum]. Dne [datum] podala žalovaná odvolání proti rozsudku. Dne [datum] podal žalobce blanketní odvolání proti rozsudku a druhé blanketní odvolání proti opravnému usnesení. Dne [datum] podal odvolání vedlejší účastník proti opravnému usnesení. Dne [datum] podal odvolání žalovaný proti opravnému usnesení. Dne [datum] byl žalobce usnesením ze dne [datum] vyzván k nápravě doplnění obou blanketních odvolání, zároveň byli účastníci vyzváni k vyjádření k odvoláním. Dne [datum] žalobce doplnil blanketní odvolání. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o zaplacení soudních poplatků vůči žalobci, proti kterému byly dne [datum] podány námitky, a návrh na osvobození od soudního poplatku a dne [datum] bylo námitkám soudem vyhověno. Dne [datum] podal žalovaný vyjádření k odvolání žalobce. Dne [datum] podal vedlejší účastník vyjádření k odvolání žalobce. Dne [datum] podal právní zástupce žalobce na soud vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků ze dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto, že se žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznává. Právní moc nastala dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] byl spis odvolacím soudem vrácen prvostupňovému soudu bez rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu nevyčerpání celého předmětu řízení a soud nižšího stupně byl důrazně požádán o postup s náležitou pečlivostí z důvodu opakovaného vracení spisu bez věcného vyřízení. Dne [datum] bylo vydáno opravné usnesení k rozsudku ze dne [datum] ve znění opravného usnesení ze dne [datum]. Právní moc nastala dne [datum]. Dne [datum] spis znovu předložen odvolacímu soudu. Dne [datum] dán pokyn k nařízení jednání na [datum]. Dne [datum] se vedlejší účastník omluvil z jednání odvolacího soudu z osobních důvodů pověřené zaměstnankyně s tím, že vedlejší účastník souhlasil, aby bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. Dne [datum] se před odvolacím soudem uskutečnilo jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, ve kterém rozhodl odvolací soud ve věci samé, kdy změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobní nárok je co do základu dán. Odvolací soud v odůvodnění opět konstatoval, že rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný. Výrok I. rozsudku napaden odvoláním nebyl. Dne [datum] spis vrácen prvostupňovému soudu. Dne [datum] dán pokyn k rozeslání rozhodnutí odvolacího soudu a zároveň byly strany vyzvány k smírnému vyřešení sporu do [datum]. Dne [datum] podala žalovaná žádost o posečkání s nařízením jednání z důvodu mimosoudního jednání stran do konce června 2021. Dne [datum] požádal vedlejší účastník o poskytnutí lhůty k mimosoudním jednáním do [datum]. Dne [datum] vedlejší účastník sdělil, že žalobce nebyl schopen dodat podklady pro vyčíslení náhrady. Dne [datum] dán pokyn k zaslání vyjádření vedlejšího účastníka právnímu zástupci žalobce s výzvou, ať sdělí ve lhůtě 14 dnů, zda je smírné řešení sporu možné, či zda má být nařízeno jednání. Právnímu zástupce žalobce doručeno dne [datum]. Dne [datum] učiněna stejná výzva. Dne [datum] zažádal vedlejší účastník o nařízení jednání. Dne [datum] oznámil člen senátu svou podjatost, věc byla následně předložena zastupujícímu soudci dle rozvrhu práce. Dne [datum] dán pokyn k vrácení spisu dne [datum] zpátky původní soudkyni z důvodu stáže zastupujícího soudce u Městského soudu v Praze. Dne [datum] strany vyzvány ke sdělení, jak pokročila mimosoudní jednání ve věci, a to ve lhůtě 15 dnů. Dne [datum] žalovaná sdělila, že k mimosoudnímu řešení sporu nemůže dojít, dokud nebudou doloženy všechny podklady. Dne [datum] podání žalované zasláno právnímu zástupci žalobce. Dne [datum] urgován právní zástupce žalobce ke sdělení stanoviska. Dne [datum] žalobce vyzván k sdělení, zda ho nadále zastupuje jeho právní zástupce [anonymizováno] [příjmení]. Dne [datum] žalobce sdělil, že jeho právním zástupcem je nadále [anonymizováno] [příjmení]. Dne [datum] zaslána další urgence právnímu zástupci žalobce. Dne [datum] urgován žalobce k vyjádření jeho strany pro nečinnost jeho právního zástupce. Dne [datum] žalobce podal návrh na změnu žaloby současně s návrhem dohody o narovnání. Dne [datum] vyzval žalovanou a vedlejšího účastníka k vyjádření, zda je dohoda možná, a to do [datum] a zároveň vyzval žalobce, ať pošle avizované výpočty. Dne [datum] právní zástupce žalobce sdělil, že vše potřebné již soudu zaslal. Dne [datum] došlo na soud skrze poštovní služby podání žalobce ze dne [datum] s přílohami. Dne [datum] byl právní zástupce žalobce nahlížet do spisu. Dne [datum] sdělila žalovaná soudu, že je ve věci nadále mimosoudně jednáno. Dne [datum] účastníci vyzváni soudem ke sdělení, kdy očekávají výsledek mimosoudních jednání. Dne [datum] právní zástupce žalobce soudu sdělil, že teď probíhá proces odsouhlasení u žalované a vedlejšího účastníka. Dne [datum] podáno vyjádření žalované, že strany dospěli ke shodě textace dohody, a že výsledek mimosoudní dohody lze očekávat nejpozději [datum]. Dne [datum] vzal žalobce žalobu v plném rozsahu zpět, neboť byla uzavřena dohoda o narovnání. Dne [datum] prvoinstanční soud vydal usnesení, kterým zastavil řízení, které bylo dle doložky pravomocně skončeno dne [datum].

7. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

8. Soud rozhodoval podle § 115a o.s.ř., aniž nařizoval jednání, neboť účastníci s takovým postupem vyjádřili výslovně souhlas.

9. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

11. Jelikož žalobce vzal svou žalobu ohledně zaplacení částky 156 000 Kč pro plnění žalované zpět a souhlas žalované s tímto úkonem se nevyžaduje, soud řízení ve smyslu § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. v uvedeném rozsahu ve výroku I. zastavil.

12. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

15. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci od [datum], kdy došlo z jeho strany k podání žaloby, do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby po uzavření dohody o narovnání mezi účastníky, tj. 11 let a 10 měsíců, což je doba s ohledem na veškeré dále uvedené okolnosti případu nepřiměřená. K uvedenému závěru vede soud právě vyhodnocení kritérií § 31 odst. 3 odškodňovacího zákona, přičemž v posuzovaném případě tyto soud vyhodnotil souhrnně. Soud tak dospěl k závěru, že došlo v posuzovaném soudním řízení k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a odpovědnostní titul je dán. Existenci odpovědnostního titulu ostatně žalovaná ani nesporovala, když sama poskytla žalobci částečné plnění.

16. V případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že v důsledku tohoto postupu vzniká účastníku řízení nemajetková újma (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella vs. Itálie ze dne 29. 3. 2006, § 93). Presumovaný vznik újmy žalovaná v řízení ani kvalifikovaně nevyvracela a soud se dále zabýval otázkou odškodnění nemajetkové újmy, jejíž příčiny tkví v nesprávném úředním postupu. V citovaném ust. § 31a odst. 2 OdpŠk je vymezena jak forma, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V posuzovaném případě nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když zároveň je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení.

17. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009 dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 OdpŠk nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl Evropský soud pro lidská práva ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 OdpŠk, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 OdpŠk), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakým je zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení. Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena u řízení trvajícího téměř 12 let na 18 000 Kč, celková nemodifikovaná částka finančního zadostiučinění tak činí pro žalobce 195 000 Kč.

18. Žalobcem požadované zvýšení základní částky na 20 000 Kč za rok řízení soud považuje za excesivní, když tato částka by odpovídala extrémní délce posuzovaného řízení, k tomuto závěru však v této věci dosud dospět nelze. Kritérium složitosti, postupu orgánů veřejné moci a chování žalobce se projeví v procentuálním zvýšení či snížení částky za rok řízení, nikoliv zvyšováním či snižováním základní částky.

19. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1433/2020, k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020. Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. 30 Cdo 3171/2018).

20. Takto stanovenou základní částku odškodnění je nutné přizpůsobit okolnostem konkrétního případu s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk, tj. složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Podle těchto kritérií, představujících neuzavřený výčet okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnout, je možno základní částku přiměřeně zvýšit či snížit.

21. V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk). Řízení bylo složitějším po stránce skutkové, právní i procesní, a soud proto pro složitost základní částku odškodnění ponížil celkem o 25 %. Složitost věci byla dána zejména tím, že se jednalo o spor ve věci náhrady újmy na zdraví, která byla žalobci způsobena pracovním úrazem, tyto spory jsou svou povahou právně složitější a vyžádají si rozsáhlejší dokazování, když je nutné nejprve zkoumat, zda došlo při plnění pracovních úkolů k zásahu do zdraví poškozeného, který byl způsobilý vyvolat poškození jeho zdraví, a následně stanovit odškodnění. Žalobce z tohoto titulu uplatnil v posuzovaném řízení několik nároků (bolestné, ztížení společenského uplatnění, náhrada za ztrátu na výdělku, věcná škoda) a každým z nich se soud musel zabývat. Za účelem posouzení zdravotního stavu a zásahu byl v řízení vypracován znalecký posudek. Před soudem I. stupně proběhlo 13 jednání, bylo rozhodováno o žádosti žalobce na přiznání osvobození od soudních poplatků, byla vydána 2 doplňující rozhodnutí soudem prvního stupně. Ve věci rozhodoval 3x soud prvního stupně, z toho první dvě rozhodnutí byla převážně vyhovující ([datum], [datum]) a třetí bylo zamítavé ([datum]) a odvolací soud ve věci rozhodoval 3x, a to tak, že první rozsudek soudu prvního stupně v napadené části zrušil z důvodu, že řízení je zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a z důvodu nepřezkoumatelnosti ([datum]), druhý rozsudek soudu prvního stupně zrušil s tím, že soud prvního stupně nerespektoval právní názor odvolacího soudu vyslovený v předchozím rozhodnutí a že rozhodnutí je nepřezkoumatelné ([datum]), a třetí rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že základ nároku je dán, a konstatoval, že rozhodnutí soudu prvního stupně je opět nepřezkoumatelné ([datum]). Pro počet soudních instancí soud základní částku nemodifikoval.

22. Ohledně kritéria jednání poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk) soud dospěl k závěru, že žalobce se svým chováním na délce řízení nepodílel, pouze podal jedno blanketní odvolání, což mu nelze klást k tíži. Soud pro toto kritérium základní částku odškodnění nemodifikoval.

23. Pro kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) soud základní částku zvýšil o 15 % z důvodu, že ve věci shledal opakovaný nekoncentrovaný postup soudu prvního stupně a průtahy v celkové délce 37 měsíců a na délce řízení se rovněž projevilo opakované rušení rozhodnutí soudu prvního stupně (viz odst. 21 tohoto rozsudku) pro nepřezkoumatelnost a nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu, což ve svém souhrnu k celkové délce řízení významně přispělo, a zároveň nepostačuje zohlednění těchto skutečností pouze v závěru o celkové nepřiměřené délce řízení. Konkrétně se jedná o nečinnost v období mezi jednáními od [datum] do [datum]; od [datum], kdy bylo rozesláno rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum], do [datum], kdy se konalo jednání; od [datum], kdy žalovaný reagoval na výzvu soudu, do [datum], kdy se konalo jednání; a v období od července 2021, kdy soud opakovaně vyzýval účastníky ke sdělení výsledku mimosoudních jednání, ačkoliv jednání byla avizována do [datum] a účastníci již neúspěšně o mimosoudní dohodě jednali v roce 2018 a i přesto, že dne [datum] bylo vedlejším účastníkem žádáno o nařízení jednání, a současně žalovaná strana opakovaně sdělila, že k mimosoudní dohodě nedošlo, do března 2022, kdy žalobce podal návrh na změnu žaloby a předložil dohodu o narovnání. Dále byl shledán nekoncentrovaný postup při odročování jednání bez uvedení důvodů a při stanovení termínů jednání a při opakovaném (celkem 5x) vrácení věci odvolacím soudem bez věcného vyřízení, kdy nebylo soudem prvního stupně rozhodnuto o celém předmětu řízení a nebyly splněny další podmínky pro předložení věci odvolacímu soudu (absence doručenek, nedoručení odvolání protistraně, písařské a početní chyby, nutnost doplnění protokolu o jednání). Odvolací soud sám v posuzovaném řízení dne [datum] požádal soud prvního stupně o postup s náležitou pečlivostí z důvodu opakovaného vracení spisu bez věcného vyřízení.

24. K významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) soud uvádí, že Evropský soud pro lidská práva řadí řízení ve věci ochrany zdraví nebo života a pracovní věci mezi řízení s typově zvýšeným významem řízení. S ohledem na charakter sporu mělo být k věci přistupováno přednostně a se zvýšenou péčí, proto soud pro kritérium významu základní částku navýšil o 20 %.

25. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací namístě zvýšit o 10 % na výsledných 214 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci poskytla finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení v částce 156 000 Kč dne [datum], což koresponduje s vydaným stanoviskem žalované, soud žalobci ve výroku II. přiznal nárok v rozdílu (58 500 Kč) a ve zbývající části (86 500 Kč s příslušenstvím) žalobu výrokem III. pro nedůvodnost zamítl.

26. Úrok z prodlení z poskytnutého plnění a z plnění přiznaného soudem je odůvodněn § 1968 a § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 15 odst. 1 zákona, podle kterého přizná-li žalovaná náhradu škody, je třeba jí nahradit do 6 měsíců od uplatnění nároku, ode dne následujícího po uplynutí lhůty vzniká žalobci právo na úrok z prodlení. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne [datum], šestiměsíční lhůta k plnění uplynula dne [datum], ode dne následujícího tak byla žalovaná s plněním peněžitého dluhu v prodlení. Soud proto ve výroku II. přiznal žalobci právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 156 000 Kč ode dne [datum] do [datum], kdy došlo k částečné úhradě ze strany žalované, a zákonného úroku z prodlení z částky 58 500 Kč ode dne [datum] do zaplacení.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

28. V souzeném případě byl žalobce zcela úspěšný, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady, které jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí zastoupení; žaloba; podání ve věci ze dne [datum]) a 3x náhradou hotových výdajů po 300 Kč (dle § 6, 7, 9 odst. 4 písm. a) AT; tarifní hodnota 50 000 Kč dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 1, 4 AT). Ve smyslu § 137 občanského soudního řádu byla žalobcům přiznána taktéž 21 % náhrada DPH ve výši 2 142 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Náhrada nákladů řízení tak celkem činí 14 342 Kč.

29. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.