20 C 109/2020
č. j. 20 C 109/2020-89
V PLATNOSTICitované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 137 § 142 § 146 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 574 § 576 § 577 § 580 § 588 § 1793 § 1798 § 1813 § 1968 § 1970 § 2395
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Douděrou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 63 359 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se do částky 982 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 50 000 Kč spolu s 9,75 % p.a. úrokem z prodlení z této částky od 12. 9. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 9 922 Kč se zamítá.
IV. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 9,75 % p.a. zákonný úrok z prodlení z částky 63 359 Kč od 25. 11. 2019 do 6.8.2020 se zamítá.
V. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 9,75 % p.a. zákonný úrok z prodlení z částky 62 377 Kč od 7. 8. 2020 do 10.8.2020 se zamítá.
VI. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 9,75 % p.a. zákonný úrok z prodlení z částky 61 886 Kč od 11.8.2020 do 11.9.2020 a dále z částky 11 886 Kč od 12. 9. 2020 do 9. 4. 2021 se zamítá.
VII. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 9,75 % p.a. úrok z prodlení z částky 10 904 Kč od 10. 4. 2021 do 10. 5. 2021 se zamítá.
VIII. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 9,75 % p.a. úrok z prodlení z částky 9 922 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení se zamítá.
IX. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 9 851,64 Kč se zamítá.
X. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 35 % p.a. úrok z částky 50 000 Kč od 20.6.2019 do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 044 Kč se zmítá.
XI. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v rozsahu 36,58 % v částce 14 667, 55 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27. 1. 2021 domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 25. 2. 2019 byla mezi účastníky řízení uzavřena [anonymizována tři slova] [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytnul žalobce žalovanému dne 26. 2. 2019 úvěr v částce 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 151,58 % p. a. splatit ve 48 měsíčních splátkách, každá v částce 4 098 Kč, splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem 2019 dle splátkové kalendáře, který tvořil přílohu Oznámení žalobce o schválení úvěru. Současně si strany sjednaly, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den jeho zesplatnění, vznikne mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, tj. ode dne 20. 6. 2019 do úplné úhrady. Žalovaný neplnil smluvní podmínky, když se ocitl v prodlení s úhradou splátek a na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Žalobce následně zesplatnil úvěr a žalovaný celkem dluží žalobci na nové jistině úvěru částku 61 961,91 Kč s příslušenstvím (tj. jistina úvěru ve výši 50 000 Kč navýšená o přirostlý dlužný úrok z úvěru ke dni zesplatnění ve výši 11 961 Kč Kč), na smluvní pokutě částku 998 Kč s příslušenstvím, na náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného částku 400 Kč na a smluvní pokutě ve výši 0,1% denně částku 9 851,64 Kč, když žalobce požaduje její úhradu od 20. 6. 2019 pouze do dne podání žaloby tj. dne 25. 11. 2019. Dále žalobce požadoval přiznání úroku za poskytnutí úvěru z částky 50 000 Kč v nominální úrokové sazbě 95,9 % p. a. Žalobce před podáním vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný ovšem ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 4. 2021, č. j. 20 C 109/2020-73 bylo řízení zastaveno co do částky 1 473 Kč a úroku z prodlení 60,9 % p. a. z částky 50 000 Kč požadovaného od 20. 6. 2019 do zaplacení, neboť žalobce vzal žalobu v tomto rozsahu zpět, neboť, jak uvedl, žalovaný dne 6. 8. 2020 uhradil částku 982 Kč a dne 10. 8. 2020 částku 491 Kč. Dalším usnesením ze dne 2. 6. 2021 bylo řízení zastaveno co do částky 982 Kč, když žalovaný dne 9. 4. 2021 tuto částku zaplatil a žalobce vzal žalobu v tomto rozsahu zpět.
4. Podáním ze dne 25. 5. 2021 vzal žalobce svou žalobu zpět co do částky 982 Kč, požadovanou jako jistinu nesplaceného úvěru, když uvedl, že žalovaný uvedenou částku uhradil dne 10. 5. 2021 a soud proto postupoval podle § 96 odst. 2, 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalovaná neměla proti uvedenému zpětvzetí námitek a řízení v tomto rozsahu ve výroku I. tohoto rozsudku zastavil.
5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobce je od [datum] [anonymizována čtyři slova]. Z hodnocení klienta ke [anonymizována tři slova] [číslo] s datem podpisu zprostředkovatele úvěru dne 25. 2. 2019, včetně podpisu žalovaného, soud zjistil, že pravidelný měsíční příjem žalovaného a zároveň celkové příjmy jsou v částce 24 000 Kč, výdaje v částce 3 410 Kč (životní minimum, dále v částce 2 000 Kč (bydlení), celkem výdaje jsou tak v částce 5 410 Kč, rezerva v částce 1 000 Kč, volné zdroje jsou v částce 17 590 Kč. Z [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] ze období 01/ 2019 soud zjistil, že žalovanému byla vyplacena mzda 25 834 Kč a z výplatního lístku ze období 12/2008 byla žalovanému vyplacena mzda 26 008 Kč. Z listiny nazvané Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru ze dne 25. 2. 2019 soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobce jako poskytovatel úvěru na straně jedné zavázal poskytnout žalovanému jako klientovi na straně druhé úvěr v částce 50 000 Kč, který byl splatný ve 48 měsíčních splátkách, každá v částce 4 098 Kč, hrazených nejpozději 14. dne každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním dnem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, se zápůjční úrokovou sazbou 151,58 % p. a., která je pevná a trvající po celou dobu úvěru, s výší předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr 151,58 %. Celková částka, kterou má klient zaplatit, činí 196 704 Kč. Z prohlášení klientů ze dne 25. 2. 2019 soud zjistil, že žalovaný se seznámil s podmínkami poskytování úvěrů [anonymizována čtyři slova] [číslo]. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobce poskytnul [anonymizována tři slova] [bankovní účet] na účet [číslo] [bankovní účet], vedený na jméno žalovaného dne [datum] částku 50 000 Kč. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 27. 2. 2019 včetně splátkového kalendáře ke [anonymizována tři slova] [číslo] soud zjistil, že žalobce vyrozuměl žalovaného o akceptaci jeho návrhu na uzavření [anonymizována tři slova] [číslo]. Celková výše sjednaného úvěru činila částku 50 000 Kč, která měla být uhrazena formou 48 měsíčních splátek ve výši 4 098 Kč, splatných vždy k 14. dni kalendářního měsíce a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, při zápůjční úrokové sazbě 151,58 % a RPSN 151,58 % se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč splatný ve 48 měsíčních splátkách ve výši 4 098 Kč. Výše a data splátek byla určena splátkovým kalendářem. Z [anonymizována čtyři slova] [číslo] soud zjistil, že žalovaný neuhradil žádnou ze splátek úvěru a je povinen k úhradě částky 63 359,91 Kč, která představuje dluh po splatnosti. Z detailu [anonymizována dvě slova] [bankovní účet] se zůstatkem 119,23 Kč soud zjistil, že zůstatek na účtu žalovaného činil 119,23 Kč. Z detailu [anonymizována dvě slova] [bankovní účet] se zůstatkem 119,23 Kč soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne [datum] [právnická osoba] poukázána částka 25 834 Kč. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] ke dni 6. 8. 2020 soud zjistil, že se jedná o účet žalobce, na který žalovaný uhradil částku 491 Kč, když se jedná o výpis ze strany 1 z celkem 21 stran. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] ke dni 6. 8. 2020 soud zjistil, že se jedná o účet žalobce, na který žalovaný uhradil částku 491 Kč, když se jedná o výpis ze strany 2 z celkem 21 stran. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] ke dni 10. 8. 2020 soud zjistil, že se jedná o účet žalobce, na který žalovaný uhradil částku 491 Kč. Z dopisu ze dne 14. 6. 2019 a 15. 5. 2019 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení splátky [číslo] splatné dne 14. 4. 2019, splátky [číslo] splatné dne 14. 5. 2019 a splátky [číslo] splatné dne 14. 6. 2019 za poskytnutí úvěru na základě uzavřené úvěrové smlouvy [číslo] dále žalobce upozornil na automatické zesplatnění úvěru, pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou splátky o 65 dnů. Z dopisu ze dne 18. 6. 2019 adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému, že z důvodu prodlení s úhradou splátek úvěru došlo k zesplatnění úvěru, když celková dlužná částka po zesplatnění činí 63 359 Kč a žalovaný je povinen k její ve lhůtě 10 dnů. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 11. 2019 spolu s dodejkou ze dne 7. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč, dlužného úroku z úvěru ke dni zesplatnění ve výši 11 961,91 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 998 Kč za prodlení s úhradou splátky [číslo] o 30 dnů, tj. 2 x 499 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč za splátky [číslo] po dobu 15 dnů, tj. 2 x 200 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z nové jistiny, která ke dni sepsání výzvy činila 8 674,40 Kč a 95,9 % úrok z částky 50 000 Kč. Jak bylo zjištěno z poštovního podacího archu ze dne 7. 11. 2019, byla tohoto dne žalovanému žalobcem zaslána zásilka.
6. Z vyjádření znalce ze dne 25. 10. 2018, [anonymizováno] [číslo] k tomuto vyjádření, předsmluvního formuláře ze dne [datum], pracovní smlouvy s datem [datum], přílohy 1 k této smlouvě, dodejky s datem poštovního razítka dne [datum], soud žádné skutečnosti podstatné pro toto řízení nezjistil, a proto se těmito důkazy v odůvodnění rozsudku již blíže nezabýval.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení jistiny úvěru, dlužného úroku za poskytnutí úvěru, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, smluvní pokuty, úroku za poskytnutí úvěru, jakož i zákonného úroku z prodlení.
9. V řízení bylo prokázáno, že účastníci dne 25. 2. 2019 uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr v částce 50 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit včetně smluvního úroku v roční pevná zápůjční sazbě výši 151,58 % z dlužné částky platné po celou dobu splácení úvěru, a to formou 48 měsíčních splátek, splatných vždy k 14. dni kalendářního měsíce a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, počínaje měsícem dubnem 2019, celkem měl žalovaný dle smlouvy zaplatit částku 196 704 Kč, pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky v délce 65 dnů si účastníci sjednali automatické zesplatnění úvěru a kapitalizaci dosavadních úroků a dále smluvní pokutu 0,1 % z dlužní částky pro každý další den prodlení s úhradou zesplatněného dluhu. Žalovaný neuhradil na splátky úvěru ničeho, a proto k zesplatnění úvěru došlo dne 18. 6. 2019.
10. Daná úvěrová smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (§ 1798 a násl. o. z.), žalovaný smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele a žalobce na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.), smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
11. S ohledem na § 580 a 588 o. z. a judikaturu Nejvyššího soudu (zejména rozsudek ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004) soud smlouvu posoudil jako neplatnou, protože sjednaný úrok je ve zjevném rozporu s dobrými mravy, když sjednaná sazba převyšovala úrokovou sazbu spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření úvěrové smlouvy, a to cca patnáctinásobně. Dle úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR v roce 2019 se splatností do 5 let byla výše úroků kolem 10 %, jak vyplynulo ze systému databáze časových řad [příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova]. Zároveň je si soud vědom toho, že úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nicméně nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soud měl použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů (stejná úroková míra by při poskytnutí úvěru bankou mohla být označena za lichevní a při poskytnutí úvěru za shodných podmínek nebankovním subjektem nikoliv).
12. Sjednaná výše úroku v daném případě natolik podstatně převyšuje obvyklou výši úroku, že je v rozporu s dobrými mravy tak, jak tento rozpor vymezil Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. V daném případě se sice jednalo o nebankovní úvěr, nešlo ale o specifický úvěrový vztah, jakým je např. tzv. mikropůjčka na velmi krátkou dobu či v nízké výši v řádu několika tisíců korun (kde by za určitých okolností mohla být vyšší úroková míra akceptovatelnou), ani nešlo o úvěr poskytnutý prostřednictvím kontokorentu či kreditní karty, u nichž je obvykle s ohledem na specifické smluvní podmínky (například sjednání určitého bezúročného období) stanovena vyšší úroková míra.
13. Rozpor sjednané výše úroku s dobrými mravy je v daném případě natolik zjevný, že způsobuje absolutní neplatnost ujednání dle § 588 o. z. Tato neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy o úvěru, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
14. Podle § 2395 o. z. je smlouva o úvěru smlouvou úplatnou, povinnost k zaplacení úroku za poskytnutí peněžních prostředků je její podstatnou náležitostí. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce jako poskytovatel úvěrů uzavírá smlouvy o úvěru s ujednáním o úrocích obdobně vysokých, jako v této věci, jejichž výši obhajuje právě tím, že je nebankovním subjektem a že ve výši úroku zohledňuje rizikovost úvěrů. Soud je proto nucen konstatovat, že žalobce by bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích tuto smlouvu neuzavřel, neboť na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založen jeho obchodní model. V rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 197/2019 bylo vyjádřeno, že žalobce jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru. Vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jeho klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr možná ani neposkytly. Z toho lze bez pochyb uzavřít, že žalobce by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytoval.
15. Za této situace nelze než uzavřít, že předmětná smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o. z. jako celek. V takovém případě však již nelze přistoupit ani k moderaci sjednaného úroku podle ustanovení § 577 o. z. K neplatnosti podle § 588 o. z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu, tedy bez ohledu na pasivitu strany žalovaného.
16. Soud závěr o absolutní neplatnosti celé smlouvy činí s vědomím zásady, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 o. z.). V daném případě je však nepoměr vzájemného plnění smluvních stran z důvodu nemravně vysokého úroku z úvěru natolik závažný a očividný, že je třeba princip autonomie vůle smluvních stran korigovat zásadou ochrany dobrých mravů.
17. Závěr o neplatnosti smlouvy se nezakládá na § 1813 o. z., neboť toto ustanovení nelze (na rozdíl od výše uvedených § 580 a § 588 o. z.) aplikovat na ujednání o ceně. Ustanovení § 1793 o. z. se v případě absolutně neplatné smlouvy neuplatní.
18. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak nevzniklo žalobci právo na zaplacení úroku z úvěru ani požadovaných smluvních pokut a dalších ve smlouvě sjednaných nákladů. Soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky 50 000 Kč představující jistinu úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení, na který žalobci jako věřiteli vznikl nárok dle § 1970 o. z., a to od 12. 9. 2020, když dne 11. 9. 2020 byla žalovanému do schránky uložena žaloba, kterou si tak mohl vyzvednout a ode dne 12. 9. 2020 se dostal do prodlení. Žalobce neprokázal, že by žalovanému byla již dříve doručena výzva k zaplacení dlužné částky. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalou pro její nedůvodnost ve výrocích III. až X. zamítl.
19. Výrok XI. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., podle zásady zavinění ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. V posuzovaném případě byl žalobce úspěšný co do částky 50 000 Kč, ve zbývajícím rozsahu úspěšný nebyl, když také zavil zastavení řízení a vznikla mu tak povinnost v daném rozsahu hradit náklady řízení. Procentuálně byl žalobce úspěšný v rozsahu 68,28 % a neúspěšný v rozsahu 31,70 %. Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak žalobci ve vztahu k žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 36,58 % Náklady řízení žalobce jsou představovány uhrazeným soudním poplatkem v částce 3 168 Kč podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších právních předpisů a náklady právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ a. t.“) v částce 28 420 Kč za 7 úkonů právní služby, každý v částce 4 060 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba, částečné zpětvzetí ze dne 11. 3. 2021, účast na jednání dne 15. 3. 2021, vyjádření ze dne 24. 3. 2021, částečném zpětvzetí ze dne 23. 4. 2021 a účasti na jednání dne 14. 6. 2021) z tarifní hodnoty v částce 73 210,64 Kč dle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. a dále v částce 2 100 Kč představující 7 paušální náhrad hotových výdajů z uvedených úkonů právní služby, každá v částce 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t.. Dále byla žalobci ve smyslu § 137 odst. 1 o. s. ř. přiznána zákonná 21 % sazba daně z přidané hodnoty v částce 6 409,20 Kč z nákladů právního zastoupení, tj. z částky 30 520 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem této daně, jak bylo zjištěno z osvědčení o registraci založeného [anonymizováno 5 slov] [značka automobilu] [číslo] Náklady řízení žalobce jsou v celkové částce 40 097,20 Kč a 36,58 % z této částky je v částce 14 667, 55 Kč a tyto náklady byly žalobci soudem přiznány.
20. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.