20 C 116/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizováno údaje o zástupci proti žalovaná: země anonymizováno stát. instituce , IČO anonymizováno adresa státního zastupitelství anonymizováno 9 slov adresa o zaplacení 143 880 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 143 880 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 1 800 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ve znění doplnění domáhal po žalované finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou v souvislosti s trestním řízením vedeným u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobce uvádí, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání usnesením policejního orgánu ze dne [datum] a žalobce byl poté obžaloby pod bodem 2) zproštěn dle § 226 písm. a) rozsudkem ze dne [datum]. Žalobce byl stíhán pro podezření ze spáchání neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací. Žalobce jednak namítá, že trestní stíhání trvalo 44 měsíců a žalobci hrozil trest odnětí svobody v délce až 3 let. Žalobce nemohl vykonávat své povolání správce informačních systémů, při ucházení o nové zaměstnání byl odmítnut a úkorně vnímal své obvinění, ačkoliv byl od počátku přesvědčen o své nevině. Žalobce měl strach z oznamovatele trestného činu [anonymizováno] [příjmení], neboť skutkem pod bodem 2) mělo dojít k zásahu do jeho soukromí u něho doma, a trpěl nedůvěrou k lidem a policejnímu orgánu. Ke skutku pod bodem 1), za který byl žalobce uznán vinným, s čímž žalobce nesouhlasí, mělo dojít v areálu zaměstnavatele. Žalobce tak tvrdí zásah do osobního, profesního a společenského života. Skutek pod bodem 2) obžaloby nemusel být projednáván ve společném řízení se skutkem pod bodem 1) obžaloby, jedná se o zcela samostatné skutky, proto žalobci z titulu nezákonného rozhodnutí svědčí právo na odškodnění. Nárok žalobce u žalované uplatnil dne [datum].

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyní dne [datum], jakožto nároku na poskytnutí náhrady škody z titulu nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení ve výši 143 880 Kč. Ve věci nebylo žalovanou vydáno stanovisko z důvodu nezapůjčení trestního spisu. Žalovaná uvedla, že žalobce neprokázal intenzitu zásahu trestního stíhání do jeho sféry a že byl zároveň v dané věci uznán vinným za spáchání skutku pod bodem 1) obžaloby, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v délce 3 měsíců s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu 1 roku. Trestní stíhání tak bylo vedeno důvodně, skutek pod bodem 1 a pod bodem 2) spočíval v pokusech o neoprávněné připojení k počítačovému systému bývalého zaměstnavatele žalobce, který byl v dané věci oznamovatelem trestného činu. V takovém případě by přiznání odškodnění bylo v rozporu se zásadami spravedlnosti.

3. Soud vzal v řízení za prokázané nesporné skutečnosti mezi účastníky, a to že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované nárok na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení a požadoval zaplacení žalované částky jako náhradu nemajetkové újmy.

4. Z předžalobní výzvy spolu s doručenkou ze dne [datum] a ze sdělení žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k plnění a žalovaná mu sdělila, že projednání žádosti bylo ukončeno bez věcného vyřízení.

5. Z usnesení [stát. instituce], [stát. instituce] [obec], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [adresa], [datum] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [číslo]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba], [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]) [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]) [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo]) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [název soudu] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [datum]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova].

6. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud blíže nehodnotil důkazy týkající se nesporných skutečností a s ohledem na důvod zamítnutí žaloby neprovedl pro nadbytečnost důkazy vztahující se k prokázání vzniklé újmy a příčinné souvislosti (zejména účastnický výslech, audionahrávky, emaily) a vztahující se ke způsobu odškodňování žalované podle zákona č. 82/1998 Sb. Rovněž provedení celého trestního spisu bylo pro rozhodnutí ve věci již nadbytečné.

7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ zákon“, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

8. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

9. Žalobce se domáhal z titulu vydání nezákonného rozhodnutí uhrazení částky 143 880 Kč s příslušenstvím jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním. Předpokladem pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona je kumulativní splnění následujících podmínek: nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody na straně poškozeného subjektu a příčinná souvislost mezi uvedenými.

10. Úprava nezákonného rozhodnutí stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. zákona, kdy je upraveno, že za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Judikatura pak vymezuje případy, kdy není nutné trvat na požadavku využití opravných prostředků. Rozhodnutím příslušných orgánů je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Je přitom bezvýznamné, zda zrušené rozhodnutí bylo rozhodnutím ve věci samé z důvodů skutkových nebo pro nesprávné právní posouzení, či zda šlo o nezákonné rozhodnutí procesní povahy, jímž byla způsobena škoda či nemajetková újma (NS 28 Cdo 3940/2009). [příjmení] bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS 30 Cdo 443/2013).

11. Soud se proto nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu, přičemž v tomto ohledu uzavírá, že z důvodů uvedených níže není ve věci dán odpovědnostní titul, proto žalobu v celém rozsahu výrokem I. zamítl.

12. Usnesení o zahájení trestního stíhání je podle § 160 odst. 1 tr. řádu nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001).

13. Soud k tomuto doplňuje, že při stanovení výše finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu za pochybení na straně státu dle zákona č. 82/1998 Sb. je obecně třeba vycházet z povahy poskytovaného odškodnění, které nemá sankční charakter, jako je tomu například u bulvárních médií, u nichž je přiznáváno finanční zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu výrazně vyšší, a to právě i jako sankce za to, že ve snaze dosáhnout senzace či zisku zasahují tyto subjekty do osobnostní sféry poškozených osob. V případě odškodnění za vydání nezákonného rozhodnutí však jde o nápravu pochybení státu, které však nebylo vedeno snahou po zisku, senzaci či jinými obdobnými zájmy, ale tím, že příslušné orgány vykonávaly činnosti a funkce, které jsou jim svěřeny, a v rámci těchto bohužel došlo k vydání nezákonného rozhodnutí. Rovněž je na místě v této situaci připomenout, že Nejvyšším soudem přijatý závěr, že samotné usnesení o zahájení trestního stíhání je vůbec nezákonným rozhodnutím, je značně rozšiřujícím výkladem ustanovení odškodňovacího zákona, neboť toto se z tohoto zákona, co do formálních požadavků na nezákonné rozhodnutí, bezprostředně nepodává a toto bylo dovozeno až judikatorně. Je zde totiž zcela evidentní rozdíl mezi podmínkami pro vydání usnesení o zahájení trestního stíhání dle § 160 tr. řádu, kdy trestní stíhání má být zahajováno policií již za situace, kdy nasvědčují prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a okamžikem, kdy je o vině a trestu rozhodováno trestním soudem, kdy tento naopak musí vycházet z toho, zda provedenými důkazy byly zjištěny a prokázány okolnosti svědčící bez pochyb o spáchání trestného činu. Z tohoto porovnání se tak podává, že podmínky pro rozhodnutí policie při zahájení trestního stíhání a podmínky pro rozhodnutí trestního soudu na konci trestního řízení jsou založeny na jiných předpokladech - pokud tedy za těchto okolností Nejvyšší soud dospěl k závěru, že i tak lze zprošťující rozsudek považovat za odklizující rozhodnutí ve vztahu k usnesení o zahájení trestního stíhání, pak je třeba výší finančního zadostiučinění, která je příp. přiznávána za takovýto odpovědností titul ve formě nezákonného rozhodnutí, reflektovat i to, že se jedná právě o výklad rozšiřující, v němž z rozdílné povahy zmiňovaných institutů nutně musí docházet k situacím, kdy trestní stíhání, která byla řádně zahájena, nakonec budou po provedení komplexního dokazování vést k závěru o zproštění obžaloby. Pokud by za této situace mělo být všem poškozeným poskytováno odškodnění na úrovni sankčního odškodnění, nikoliv odškodnění reparačního, pak by toto ve svém posledku limitovalo nebo až paralyzovalo činnost státních orgánů, což je nutno eliminovat.

14. V daném případě byl žalobce trestně stíhán na základě usnesení policejního orgánu ze dne [datum] pro podezření ze spáchání dílčích útoků pokračujícího trestného činu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, dílem ve formě dokonané, dílem ve formě pokusu. V rozsahu dílčích útoků uvedených pod bodem 2) došlo k pravomocnému zproštění obžaloby rozsudkem ze dne [datum], v rozsahu dílčích útoků uvedených pod bodem 1) došlo k pravomocnému odsouzení žalobce rozsudkem odvolacího soudu ze dne [datum].

15. Z pohledu hmotněprávního se jedná o jeden pokračující skutek, který je naplněn z pohledu procesního práva dílčími útoky. Útoky byly realizovány postupně s jediným záměrem a v blízké časové souvislosti, čímž měl být z pohledu hmotněprávního spáchán jeden skutek, za který následuje jediný trest. O dílčích útocích bylo v souladu s procesními předpisy vedeno společné řízení, jehož cílem bylo rozhodnout o všech dílčích útocích pohromadě v jediném rozhodnutí, které zahrne v té době známý a prokázaný rozsah pokračujícího trestného činu. Soud nesdílí názor žalobce, že se pod bodem 1) a 2) jedná o zcela samostatné skutky a že nebylo vhodné vést společné řízení. Před tzv. velkou novelou trestního řádu (zákon č. 265/2001 Sb.) byla situace odlišná, dílčí útoky trestného činu se v rozhodnutí výslovně nezprošťovaly, ale vypouštěly se. Nyní sice dochází ke zvláštní situaci, kdy se rozdělil režim jednoty skutku v trestním právu procesním a hmotném, což vede k částečnému zproštění dílčích útoků, ale není důvod v uvedeném spatřovat nezákonné rozhodnutí v situaci, kdy za zbylé dílčí útoky pokračujícího trestného činu byl žalobce uznán vinným. Bylo by v rozporu s obecně vnímaným principem spravedlnosti a smyslem, pro který bylo judikatorně stanoveno, že usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonným rozhodnutím, aby se po změně právní úpravy z tohoto důvodu přistupovalo k odškodnění nemajetkové újmy vzniklé z titulu nezákonného rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání, které bylo vedeno důvodně pro zbylé dílčí útoky pokračujícího trestného činu. I s přihlédnutím k tomu, že žalobce porušil své povinnosti a že bylo v trestním řízení prokázáno spáchání trestného činu ve formě dokonané, ačkoliv v souladu se zásadou zákazu reformationis in peius byl žalobce uznán vinným pouze za spáchání trestného činu ve stádiu pokusu. Za nezákonné rozhodnutí nelze dle názoru soudu automaticky považovat každé usnesení o zahájení trestního stíhání, které nevede k pravomocnému odsouzení.

16. Judikaturu týkající se odškodnění částečného zproštění obžaloby v případě vícečinného souběhu soud v této věci nepovažuje za přiléhavou s ohledem na shora uvedená specifika pokračujícího trestného činu.

17. Soud tak uzavírá, že odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí není dán, proto se nezabýval dalšími podmínkami odpovědnosti státu za škodu (příčinná souvislost, vznik a výše škody).

18. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b, c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou 1 800 Kč za 6 úkonů, každý po 300 Kč (vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], příprava na první jednání, účast na jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]). Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů.