20 C 120/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa o zaplacení 21 044 Kč s příslušenstvím a částky 68 700 Kč

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 14 099 Kč se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 40 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 14 601 Kč se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 450 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 88 301 Kč od [datum] do [datum] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 17 594 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 450 Kč od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 88 301 Kč od [datum] do [datum] se zamítá.

VI. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v rozsahu 35,4 % ve výši 21 844,80 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou původně domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 109 345 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a částky 68 700 Kč. Částka 74 376 Kč představuje vynaložené náklady na obhajobu v průběhu trestního stíhání žalobce, jejichž výčet žalobce jasně specifikoval, částka 34 696 Kč představuje náklady vynaložené za znalecký posudek a částka 68 700 Kč představuje nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s trestním stíháním žalobce podle zákona č. 82/1998 Sb. Trestní řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] pro podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku při dopravní nehodě. Žalobce uvedl, že k zahájení trestního stíhání a zadržení jeho řidičského průkazu nemuselo ze strany policejního orgánu vůbec dojít, kdyby policejní orgán postupoval profesionálně a ctil zásadu presumpce neviny. Žalobce byl nucen si nechat na svou obranu vypracovat znalecký posudek od [anonymizováno] [jméno] [příjmení], na základě revizního posudku, jež byl vypracován v soudním řízení, byl obžaloby zproštěn, státní zástupce přesto podal proti rozhodnutí odvolání. Trestní řízení pro žalobce znamenalo velkou psychickou zátěž, jeho manželka byla v té době těhotná a podstoupila vážný zdravotní zákrok, žalobce se tak musel sám starat o nezletilého syna. V této životně složité situaci žalobce nemohl manželku ani syna v případě potřeby odvézt k lékaři, což žalobce vnímal velmi negativně. Odškodnění za zadržení řidičského průkazu však žalobce požaduje v jiném řízení. Žalobce dále namítá nepřiměřenou délku trestního stíhání, které trvalo 1 rok a 10 měsíců. Žalobce nároky u žalované předběžně uplatnil dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], v němž uvedla, že ve věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, proto nároku žalobce vyhověla co do částky 53 332 Kč na nákladech obhajoby a co do částky 34 696 Kč za znalecký posudek, ve zbylém rozsahu nárok na náhradu majetkové škody žalovaná neuznává. K nároku na přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalovaná poskytla žalobci morální satisfakci v podobě konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a vydání omluvy, což žalovaná považuje při obecných tvrzeních žalobce, ze kterých nejsou zřejmé konkrétní zásahy do osobnostní sféry, za dostatečné odškodnění. Žalovaná též upozornila, že do případného prodlení se mohla dostat až dne [datum].

3. Žalobce v replice k vyjádření žalované dne [datum] doplnil, že trestní stíhání mělo velký vliv na jeho psychiku i psychiku jeho rodiny. Žalobce se neustále vracel k nehodě, hledal možnosti, jak mohl střetu s chodcem zabránit, vyhledal psychologa i psychiatra. Žalobce cítil bezmoc z trestního stíhání a prvního znaleckého posudku. Žalobce byl v nejistotě ohledně výsledku, měl obavy z toho, zda se bude moci starat o svou těhotnou nemocnou manželku a nemocného syna a zda nepřijde o zaměstnání při uložení zákazu činnosti řídit motorová vozidla, neboť bez řidičského průkazu by nemohl svou pozici v zaměstnání zastávat.

4. V reakci na plnění žalované vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, a to co do částky 88 301 Kč na nároku na náhradu majetkové škody. V uvedeném rozsahu bylo řízení zastaveno usnesením ze dne 11. 1. 2022, č.j. [číslo jednací]. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce na úhradu nákladů právních služeb v částce 21 044 Kč s příslušenstvím, příslušenství z uhrazené částky a nárok na přiměřené zadostiučinění v částce 68 700 Kč.

5. V podání ze dne [datum] žalobce specifikoval jednotlivé položky nákladů právního zastoupení, a dále uvedl, že v žalobě vyčíslil nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí v částce 68 700 Kč a nově rozšiřuje žalobu o částku 14 099 Kč z důvodu nepřiměřené délky trestního stíhání.

6. Usnesením ze dne 14. 3. 2022, č.j. [číslo jednací] nebyla změna žaloby spočívající v jejím rozšíření o částku 14 099 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež měla žalobci vzniknout nepřiměřenou délkou trestního stíhání obsažená v podání žalobce ze dne [datum] podle § 95 odst. 2 o.s.ř. připuštěna, neboť žalobce svůj nárok předběžně neuplatnil u žalované ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb. a připuštění rozšíření žaloby by v současné době nebylo v souladu se zásadou hospodárnosti řízení.

7. V reakci na rozhodnutí soudu žalobce při jednání konaném dne [datum] rozdělil částku 68 700 Kč, kterou požaduje na přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu, na částku 54 601 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí a na částku 14 099 Kč z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku v částce 14 099 Kč z titulu nesprávného úředního postupu z důvodu absence předběžného uplatnění tohoto nároku. Tato změna žaloby byla připuštěna při jednání konaném dne [datum], žalobce k vznesené námitce promlčení uvedl, že je nedůvodná, neboť se jedná o jednu nemajetkovou újmu, jenom došlo ke změně důvodu, ze kterého ji žalobce nyní požaduje.

8. V podání ze dne [datum] žalobce k dopadům trestního stíhání na jeho osobu doplnil, že měl depresivní stavy, hrozil mu trest odnětí svobody v délce až 6 let a zaměstnavatel mu hodlal snížit mzdu z důvodu nejistoty ohledně výsledku trestního stíhání. Žalobce byl v rodině jediný, kdo měl příjem, a musel ztrátě zaměstnání předejít, což řešit ukončením zaměstnání dohodou. Žalobce si nepřeje, aby byl proveden výslech členů rodiny ani jeho rodičů, neboť by to vedlo pouze k negativnímu vybavování toho, co se stalo, proto je nenavrhuje.

9. Při jednání konaném dne [datum] žalovaná doplnila, že k ukončení pracovního poměru došlo dohodu a nelze z ní vyvozovat souvislost s trestním stíháním a že žalobce pomoc psychologa a psychiatra vyhledal v souvislosti s nehodou a nikoliv v souvislosti se zahájením trestního stíhání. Žalobce v reakci na vyjádření uvedl, že pomoc vyhledal po podání vysvětlení u policejního orgánu, při kterém již bylo zřejmé, že dojde k zahájení stíhání.

10. Mezi stranami bylo dále nesporné uplatnění nároku z titulu nezákonného rozhodnutí u žalované dne [datum], a k poskytnutí plnění v částce 88 301 Kč dne [datum], průběh posuzovaného řízení a existence odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce.

11. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání a za vydání nezákonného rozhodnutí a zda mu náleží náhrada škody za vynaložené neuznané náklady na obhajobu. 12. [anonymizována čtyři slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [stát. instituce]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [údaj o čase] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum]. [anonymizována čtyři slova] [okres] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [datum], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [okres] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [celé jméno žalobce] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [údaj o čase] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [role v řízení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [rok]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [datum] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

13. Z žádosti o náhradu škody a zadostiučinění způsobené nesprávným úředním postupem ze dne [datum], potvrzení žalované o doručení podání ze dne [datum] a vyrozumění o částečném postoupení žádosti o náhradu škody ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce dne [datum] u žalované předběžně uplatnil nárok na náhradu škody v částce 116 455 Kč a na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu v částce 68 700 Kč. Náhrada škody je složena z částky 74 376 Kč na vynaložených nákladech právního zastoupení v trestním řízení, z částky 7 110 Kč na vynaložených nákladech právního zastoupení v řízení o zadržení řidičského průkazu a z částky 34 969 Kč na vynaložených nákladech za znalecký posudek. Žalobce uvedl, že nebýt nesprávného postupu policejního orgánu, který skutek kvalifikoval jako trestný čin, nedošlo by k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání a pokud by nedošlo k nezákonnému rozhodnutí, žalobci by nevznikla škoda. Dále žalobce obecně uvedl, že namítá nepřiměřenou délku trestního stíhání. Žádost byla v části související s řízením o zadržení řidičského průkazu postoupena k vyřízení [stát. instituce].

14. Z rozpisu úkonů dle advokátního tarifu, specifikace nákladů řízení ze dne [datum] a faktur [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [rok] soud zjistil, že celková výše náhrady nákladů řízení vypočtená obhájcem žalobce činí 74 376,47 Kč a na úhradu právních služeb byly vystaveny faktury v celkové výši 81 957 Kč.

15. Z kopie [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] ze dne [datum] a ze dne [datum], e-mailová komunikace mezi žalobcem a jeho právním zástupce ze dne [datum] a ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] od [celé jméno žalobce] ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], z laboratorních výsledků [celé jméno žalobce] ze dne [datum] soud zjistil, že [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], manželka žalobce musela podstoupit operační výkon. [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

16. Z podání ze dne [datum] - návrh na doplnění vyšetřování vč. doručenky soud zjistil, že obhájce žalobce podal návrh na doplnění vyšetřování, v němž uvedl, že ve stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce namítal nedostatky znaleckého posudku znalce [příjmení], a proto v plném rozsahu odkazuje na doplnění této stížnosti ze dne [datum] a navrhuje dopracování znaleckého posudku.

17. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] [právnická osoba] a žalobce se dohodli na rozvázání pracovního poměru ke dni [datum].

18. Ze zprávy od psycholožky [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a ze zprávy od [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyhledal psychologickou pomoc dne [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Žalobce trpěl nespavostí a silnými vkrádavými myšlenkami na nehodu, které ho paralyzovaly v běžném životě, byl v důsledku nehody v siné psychické nepohodě, těžce se soustředil, proto byl odeslán na odborné pracoviště, které má možnost předepsat žalobci medikaci. Psychiatrickou pomoc žalobce vyhledal dne [datum], žalobci bylo po nehodě hodně špatně, zhubl 15 kg, nešla mu žádná činnost, měl myšlenky na autonehodu, poruchy spánku, smutek, neklid, obavy, nesoustředěnost, strach z následků i pocit viny, i když věděl, že za smrt chodce nemohl. Po nasazení antidepresiv došlo jen k mírné úlevě, žalobce se obával řídit vozidlo, [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [rok].

19. Z účastnického výslechu žalobce k zásahům do osobnostní sféry bylo zjištěno, že trestní stíhání mělo vliv na jeho psychiku, která již byla ovlivněna tím, že těhotné manželce [anonymizována tři slova]. Žalobce se delší dobu s manželkou pokoušeli o miminko. Žalobce se do dnešního dne snaží na nehodu zapomenout, ale pořád se mu to přehrává v hlavě, zda jí mohl zabránit, a vracet se k tomu zpátky je pro žalobce nepříjemné, protože se snaží na vše zapomenout. Třetí den po nehodě žalobce vyhledal pomoc psychologa, ten zhodnotil, že žalobce potřebuje psychiatrickou pomoc a spíše léky, tak další den žalobce navštívil psychiatra, který mu dal medikaci. Následně k němu žalobce pravidelně 3/4 roku docházel. Žalobce dále trpěl nejistotou z toho, že mu hrozilo vězení, neustále se snažil vymyslet různé varianty do budoucna, jak by to mohlo dopadnout. Žalobce se cítil velmi omezen a psychicky odrovnán. Okolí žalobce také nevědělo, jak vše dopadne, zda vůbec a případně kdy žalobce dostane zpět řidičský průkaz, zda půjde do vězení. Do toho všeho všichni čekali, jak dopadne zákrok manželky, zda bude miminko zdravé. Rodina stála za žalobcem. K dopadům do profesní sféry bylo zjištěno, že žalobce a jeho zaměstnavatel ukončili po vzájemné dohodě pracovní poměr, protože žalobce působil jako [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [země], musel jezdit automobilem, objíždět zákazníky a prodejny a byl pod psychickým tlakem a pod tlakem nejistoty ohledně výsledku stíhání, zaměstnavatel žalobce přitom potřeboval jistotu ohledně plnění projektů. Pokud by došlo odsouzení žalobce, žalobce by nemohl své zaměstnání nadále vykonávat. Dohodě o ukončení poměru předcházel návrh zaměstnavatele na snížení mzdy. Žalobce cítil finanční ohrožení své rodiny, protože byl jediný, kdo měl příjem, a rodina hradila hypotéku na dům, proto se dohodl na ukončení pracovního poměru.

20. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká průběhu trestního řízení. Pokud jde o sporné úkony právních služeb, soud tyto blíže rozvádí v rámci právního posouzení těchto nároků níže. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud blíže nehodnotil důkazy týkající se nesporných skutečností, důkazy duplicitní k provedenému dokazování trestním spisem a důkazy vztahující se k části nároku na náhradu škody, ve které již bylo řízení z důvodu plnění žalované zastaveno (zejména doklady o poradách, technický průkaz, faktura od znalce)

21. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 32 OdpŠk odst. 1 se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Podle odst. 3 se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 odst. 1 Odpšk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

22. V řízení bylo prokázáno, že žalobce své nároky u žalované z titulu nezákonného rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

23. Soud však nemá za prokázané, že podáním žádosti o předběžné projednání nároku ze dne [datum] byl uplatněn také nárok z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání. V uplatnění nebyl žádný takový nárok samostatně uveden, chybí v něm konkrétní výše i skutkové okolnosti. Uvedl-li žalobce v uplatnění, že vedle nároku v částce 116 455 Kč a v částce 68 700 Kč dále namítá nepřiměřenou délku trestního stíhání, nesplnil tím náležitosti řádného uplatnění nároku. Uplatnění nároku u žalované musí splňovat náležitosti skutkového vylíčení rozhodných skutečností a musí být jasné, určité a srozumitelné (např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2014 pod sp. zn. 14 Co 152/2014), žalobcem soudu předložené uplatnění nároku tyto náležitosti ve vztahu k nároku z titulu nepřiměřené délky nesplňuje. S ohledem na uvedené došlo k uplatnění až před soudem při jednání konaném dne [datum].

24. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

25. Žalovaná vznesla ve vztahu k nároku z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání v částce 14 099 Kč námitku promlčení na jednání konaném dne [datum]. Soud se proto nejprve zabýval důvodností námitky promlčení.

26. Výslovně formulované ustanovení § 26 OdpŠk určuje vztah OdpŠk k občanskému zákoníku - jde o vztah speciality založený na tom, že zvláštní úprava se uplatní tam, kde speciální předpis stanoví něco jiného oproti úpravě obecné, přičemž obecnou úpravu je možno použít tam, kde speciální předpis její aplikaci nevylučuje výslovným zákazem anebo tím, že nestanoví něco jiného. To je odůvodněno tím, že právní vztah, který za podmínek stanovených zákonem č. 82/1998 Sb. mezi poškozeným a státem či územním samosprávným celkem vzniká, je občanskoprávním vztahem odpovědnosti za škodu. Není tak vyloučeno, že podle této legislativní konstrukce se ve sporech o náhradu škody způsobené veřejné moci podpůrně užijí některá občanskoprávní ustanovení k řešení zákonem č. 82/1998 Sb. neupravených dílčích otázek.

27. Rozhodnou skutečností pro určení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty je v tomto případě den, kdy nabylo právní moci poslední rozhodnutí v naříkaném řízení. V případě újmy způsobené nepřiměřenou délku řízení přitom vzniká újma již v průběhu tohoto řízení, neboť právě to zasahuje do práva účastníka řízení na rozhodnutí v přiměřené době. Jelikož předpokladem pro uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení je pravomocné ukončení věci, počíná běžet subjektivní promlčecí lhůta ode dne, kdy nabylo právní moci poslední rozhodnutí ve věci (obecně k počátku běhu promlčení lhůty viz NS 30 Cdo 2371/2009 a NS 30 Cdo 962/2012). Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. V obou případech se jedná o lhůtu počítanou dle občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), tedy lhůtu hmotněprávní /viz IŠTVÁNEK, František, Pavel SIMON a František KORBEL. Zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci: Komentář - ustanovení § 35 - (Systém ASPI) /. Podle § 26 OdpŠk a § 605 odst. 2 občanského zákoníku konec lhůty nebo doby určené podle měsíců připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá.

28. V posuzovaném případě tak žalobci vznikala nemajetková újmy způsobená délkou trvání řízení již v průběhu tohoto řízení, tedy právě tím, že řízení bylo stále vedeno a nebylo v tomto rozhodnuto. Toto se jednoznačně podává i ze žalobních tvrzení. Žalobce tak o vzniku nemajetkové újmy dle žalobních tvrzení a o tom, že za tuto odpovídá stát, věděl již v průběhu řízení. Nejpozději se pak o vzniklé újmě a o tom, kdo za tuto odpovídá, dozvěděl okamžikem posledního rozhodnutí ve věci (jeho právní mocí). Posuzované řízení bylo zahájeno doručením usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] žalobci dne [datum] a skončilo usnesením ze dne [datum], kterým byla zamítnuta stížnost státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku ze dne [datum] (obhájce i žalobce byli přítomni veřejnému zasedání), trvalo tak 1 rok a 10 měsíců.

29. Subjektivní promlčecí lhůta na náhradu nemajetkové újmy tak počala běžet fakticky dnem [datum]. Běh této lhůty nebyl ovlivněn předběžným uplatněním nároku, 6 měsíční promlčecí lhůta marně uplynula a teprve dne [datum] žalobce svůj nárok uplatnil u soudu, nárok žalobce je tak skutečně ve smyslu § 32 odst. 3 OdpŠk promlčen, proto soud žalobu v tomto rozsahu výrokem I. zamítl.

30. I v případě, kdy by nárok promlčen nebyl, by nebylo možné žalobě v tomto rozsahu vyhovět, neboť celkovou délku není dle provedeného dokazování možné považovat za nepřiměřenou a nebyl by tak dán odpovědnostní titul. Jednalo se o trestní řízení, 4 měsíce po zahájení trestního stíhání byla podána obžaloba, ve věci se konala tři hlavní líčení, bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a výslechy svědků a znaleckým ústavem byl za účelem odborného posouzení nehodového děje vypracován revizní znalecký posudek. Zprošťující rozsudek byl vydán 1 rok a 3 měsíce po podání obžaloby. O odvolání státního zástupce do zprošťujícího rozsudku bylo rozhodnuto do 2 měsíců od jeho podání. Žádné průtahy ani nekoncentrovaný postup soud ve věci neshledal.

31. Soud se dále zabýval nárokem žalobce na přiznání finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím ve výši 54 601 Kč.

32. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

33. Nezákonným rozhodnutím tak je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne [datum], neboť toto rozhodnutí byl ve vztahu k žalobci odklizeno rozsudkem ze dne [datum], ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne [datum], kterým byl žalobce obžaloby zproštěn a kterým bylo odvolání státního zástupce zamítnuto, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Je tak splněna podmínka existence odpovědnostního titulu ve formě nezákonného rozhodnutí, žalovaná odpovědnostní titul ani nesporovala.

34. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena i nemateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

35. Soud se tak zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

36. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku).

37. Žalobce byl stíhán pro přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku, které se měl dopustit jako účastník dopravní nehody v souvislosti s řízením vozidla. Tato trestná činnost nevyvolává zvýšenou míru společenského odsouzení jako je tomu například u trestných činů násilných nebo sexuálních, avšak jednalo se o trestný čin, který je spojen s úmrtím člověka. Žalobci hrozila sazba trestu odnětí svobody v rozmezí 1 až 6 let. Soud kritérium povahy trestního řízení zhodnotil tím, že vyšel při porovnání z trestních stíhání, které byly vedeny pro stejné trestné činy, nebo pro trestné činy obdobné se stejnou sazbou.

38. Délka trestního řízení zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného trestního řízení trval. Je však na místě porovnávat vliv tohoto kritéria s ostatními a nečinit z něj mechanicky určující hledisko, neboť trvání trestního stíhání může způsobovat jak kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka tak i uvadající zájem společenského prostředí o daný případ, tedy pokles zásahů do sféry poškozeného.

39. Trestní stíhání se ve vztahu k žalobci vedlo dobu 1 roku a 10 měsíců (od [datum], kdy došlo k doručení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobci, do [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek), což je doba přiměřená, účinky trestního stíhání nepůsobily na žalobce po nepřiměřeně dlouhou dobu. Soud toto kritérium rovněž zohlednil tím, že jej posoudil v rámci posuzovaných případů, konkrétně vycházel z judikatury, v níž došlo k trestním stíháním obdobně dlouhým.

40. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby zohledňují individuálních následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných výše. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) - mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit.

41. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08). Toto samo je však (bohužel) průvodním jevem každého takového trestního stíhání, tedy nelze pouze z těchto skutečností dovozovat nárok na zadostiučinění každého poškozeného za tvrzenou nemajetkovou újmu, ale právě naopak je třeba konkrétně u každého poškozeného individuálně zkoumat zásahy do jeho osobnostní sféry a jejich konkrétní projevy.

42. Žalobce tvrdil, že bylo zasaženo do jeho práva na profesní a na rodinný život, rovněž došlo k zásahu do jeho zdraví. Žalobce konkrétně uváděl, že v důsledku trestního stíhání došlo k ukončení pracovního poměru, ke zhoršení psychického stavu a zdraví a k negativnímu vlivu na rodinu v době, kdy manželka žalobce byla těhotná, podstupovala vážný zákrok a žalobce byl nucen obstarat veškeré záležitosti sám a zajistit finance na chod rodiny.

43. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalobce byl v důsledku trestního stíhání zasažen zejména na svém soukromém životě a zdraví, kdy od dopravní nehody, která se stala dne [datum], byl v péči psychologa a následně psychiatra. Žalobce trpěl depresivními stavy, smutkem a neklidem, nespavostí, silnými vkrádavými myšlenkami na nehodu, které ho paralyzovaly v běžném životě, těžce se soustředil a užíval medikaci. Žalobce dále trpěl nejistotou z toho, že mu hrozilo vězení, neustále se snažil vymyslet různé varianty do budoucna, jak by to mohlo dopadnout, a obával se řízení vozidel. Po nasazení antidepresiv došlo jen k mírné úlevě. Soud uvěřil žalobci, že trestní stíhání jeho již tak těžkou životní situaci nezlepšilo. Lze přisvědčit tvrzení žalované, že žalobce vyhledal odbornou pomoc v souvislosti s dopravní nehodou, tento stav však trval i nadále a odborná péče byla žalobci poskytována i v době trestního stíhání a skončila v [anonymizováno] [rok], kdy byla podána obžaloba. Dle názoru soudu nelze striktně oddělit zdravotní následky způsobené samotnou nehodou a samotným trestním stíháním, neboť bez nehodového děje by ani nedošlo k zahájení trestního stíhání.

44. Co se týká rodinných dopadů, soud chápe složitou životní situaci, do které se dostala rodina žalobce, ale tato složitá životní situace není v příčinné souvislosti s trestním stíháním žalobce. Manželka žalobce byla přítomna nehodě, byla v té době těhotná i vážně nemocná, podstoupila operační zákrok, což mělo na rodinu i žalobce značný vliv. Vyšetřování nehody a následné trestní stíhání žalobce rodině jistě situaci neulehčilo. Rodina žila ve strachu o manželku i nenarozené dítě, finanční situaci rodiny i výsledek trestního stíhání žalobce. Žalobce se pod tímto tlakem musel sám po určité období starat o nemocnou manželku i nezletilého syna a trpěl strachem z toho, zda jim bude moci poskytnout potřebnou pomoc i finanční stabilitu v případě, kdy nebude mít řidičský průkaz. Rodina stála za žalobcem, věřila v jeho nevinu. Žalobce netvrdil, že by v rodině docházelo k nějakým konfliktům v důsledku trestního stíhání. V důsledku složité životní situace byly dopady trestního stíhání na žalobce umocněny, žalobce byl zranitelnější, proto soud dospěl k závěru, že rodinný život žalobce byl trestním stíháním zasažen lehce.

45. K dopadům do profesní sféry byl prokázán opak tvrzení žalobce, tzn., že k ukončení pracovního poměru nedošlo v důsledku trestního stíhání žalobce, ale z vůle žalobce a jeho zaměstnavatele, kteří se dohodli na ukončení pracovního poměru. Hrozba snížení mzdy žalobce mohla být zapříčiněna trestním stíháním žalobce a obavou zaměstnavatele o to, zda žalobce bude schopen práci vykonávat, ale žalovaná neodpovídá za jeho chování a rozhodnutí, soud v tomto směru neshledal příčinnou souvislost s odpovědnostním titulem.

46. Žalobce odsouzen nebyl a další tvrzené dopady vztahující se k zadržení řidičského průkazu představují nároky z jiného odpovědnostního titulu, které byly žalobcem uplatněny v jiném řízení a předmětem tohoto řízení nejsou, proto k nim soud ve větší míře nepřihlížel.

47. Soud ve věci neshledal další zvláštní okolnosti, k nimž by bylo třeba přihlédnout v souvislosti se zahájením či vedením trestního řízení.

48. Pro zásahy do osobnostní sféry žalobce v oblasti soukromého života a zdraví, kdy bylo nejvíce zasaženo do psychického prožívání žalobce, soud uzavírá, že adekvátní formou odškodnění je rovněž s ohledem na úctu státu k životu a soukromí žalobce (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4293/18) odškodnění finanční.

49. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 uzavřel, že„ Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“ 50. Pro účely porovnání přiznané výše finančního zadostiučinění soud vyšel zejména z rozhodnutí [název soudu], sp. zn. [spisová značka]. V uvedeném případě se jednalo o trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti, který byl spáchán v souvislosti s dopravní nehodou a za který hrozil trest odnětí svobody v délce až 1 roku a zákaz řízení, a trestní stíhání trvalo 1 rok a 4 měsíce. U tamního poškozeného byly shledány zásahy do osobního života a lehce do dobrého jména, cti důstojnosti a pověsti. O trestním stíhání vědělo nejbližší okolí poškozeného a nejvíce bylo zasaženo psychické prožívání žalobce, žalobce měl obavy z budoucnosti a byl pravomocně odsouzen. Poškozený nesl trestní stíhání tíživěji z důvodu smrti matky. Jiné zásahy prokázány nebyly. Tamní poškozený byl odškodněn finanční částkou 35 000 Kč. Ve vztahu k žalobci tak lze konstatovat, že je plně porovnatelnou povaha trestné činnosti i zranitelnost poškozeného v době trestního stíhání. Zásahy do osobnostní sféry tamního poškozeného jsou obdobné, v případě žalobce však nedošlo k vyslovení viny. Hrozící trestní sazba trestu odnětí svobody i délka trestního stíhání tamního poškozeného je nižší. V porovnání s tímto rozhodnutím tak soud dospívá k závěru, že adekvátní výší finančního odškodnění ve vztahu k žalobci je částka 40 000 Kč.

51. Dále soud vyšel z rozhodnutí [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v němž byl poškozený odškodněn částkou 50 000 Kč. Poškozený byl stíhán pro přečin usmrcení z nedbalosti s ohrožením trestní sazby v délce 1 až 6 let. Trestní stíhání trvalo 3 roky a 9 měsíců a bylo silně zasaženo do rodinného života poškozeného, kdy došlo k narušení soužití s partnerem i vztahů se syny, dále byl shledán zásah do zdravotního stavu a podnikatelské sféry. Dle názoru soudu nebylo možné oddělit, jakou měrou psychickou sféru poškozeného zasáhla skutečnost úmrtí člověka a jakou měrou samotné trestní stíhání, jednalo se o rovnocenné faktory. Případ žalobce je srovnatelný povahou obvinění, hrozící trestní sazbou, zdravotními dopady i vlivem další skutečnosti na psychický stav poškozeného, ne však délkou trestního stíhání (2x) a silnými zásahy do rodinného života. Porovnáním s tímto případem dospěl soud k závěru, že adekvátním odškodněním ve vztahu k žalobci je částka lehce nižší, tedy částka 40 000 Kč.

52. Dále soud vyšel z rozhodnutí [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v němž byl poškozený odškodněn částkou 120 000 Kč. Poškozený byl stíhán pro přečin těžkého ublížení z nedbalosti s ohrožením trestní sazby v délce 2 let, ke kterému mělo dojít v souvislosti s dopravní nehodou. Trestní stíhání trvalo téměř 3 roky, bylo silně zasaženo do rodinného života poškozeného, kdy došlo k hádkám s manželkou, děti poškozeného musely snášet negativní reakce ze strany okolí, poškozený žije na malé vesnici a okolí na něho hledí tak, že někoho zabil. Poškozený byl pravomocně odsouzen, a byla na něj proto podána poškozeným žaloba o náhradu škody na zdraví ve velmi vysoké finanční částce a bylo rozhodnuto OSSZ o povinnosti uhradit regresní náhradu. Uvedené se u poškozeného projevilo zvýšenými existenčními obavami a bylo odstraněno až po zproštění poškozeného. Případ žalobce je tak srovnatelný povahou obvinění, hrozící trestní sazba u tamního poškozeného byla nižší, byly však shledány citelnější zásahy v podobě pravomocného odsouzení, zásahů do rodinného života, ostrakizace ze strany okolí a zvýšené existenční obavy v důsledku podané žaloby na náhradu škody na zdraví a v důsledku regresního rozhodnutí OSSZ. Porovnáním s tímto případem dospěl soud k závěru, že adekvátním odškodněním ve vztahu k žalobci je částka cca třetinová, tedy částka 40 000 Kč.

53. Soud tak uzavírá, že žádné další závažnější a hlubší zásahy do osobnostní sféry žalobce a vznik s tím spojené konkrétní nemajetkové újmy v souvislosti s trestním stíháním ve věci neshledal, když žalobce ani po poučení a výzvě soudu učiněné podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. při jednání k tomuto nedoplnil žádná další konkrétní skutková tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, jimž by prokázal existenci závažnějších skutečností a vznik konkrétní nemajetkové újmy (tj. jak bylo konkrétně zasaženo do sféry žalobce, jakým konkrétním způsobem a intenzitou). Soud si je vědom důvodů postoje žalobce, který je rád, že trestní stíhání je již za ním, a proto se rozhodl nenavrhovat na podporu svých tvrzení k výslechu svou manželku a rodiče a neotvírat znovu trestní věc, čímž by došlo k tomu, že by se o věci znovu mluvilo, ale opakovaně zdůrazňuje, že existenci konkrétních skutečností, které lze kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, vznik konkrétní nemajetkové újmy i příčinnou souvislost s trestním stíháním, je třeba tvrdit a dokazovat.

54. S ohledem na výše citovanou judikaturu tak soud dospěl k závěru, že žalobci náleží nárok na finanční zadostiučinění, a to ve výši 40 000 Kč. Žalovaná žalobci poskytla pouze nefinanční odškodnění, proto jí soud výrokem II. uložil povinnost tuto částku žalobci zaplatit a ve zbývajícím rozsahu soud nárok na zadostiučinění za nezákonnost trestního stíhání výrokem III. jako nedůvodný zamítl.

55. Žalobce se dále domáhal zbylé náhrady škody tvořené vynaloženými náklady na obhajobu v částce 21 044 Kč s příslušenstvím. Žalovaná již na tomto nároku uhradila žalobci částku 88 301 Kč (celé žalované cestovné a náhrada za promeškaný čas, celé náklady za vypracovaný znalecký posudek, odměna právní služby a související paušální náhrada hotových výdajů za 15 úkonů a 2 úkony ve výši ½, DPH), v tomto rozsahu bylo řízení částečně zastaveno. Pokud jde o specifikaci úkonů, žalobce ji provedl přehledy úkonů a vyjádřeními, specifikace je v souladu s vyjádřením žalované o neodškodněných úkonech.

56. Jak již soud podrobně rozvedl shora, odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí je dán, žalovaná ostatně ani existenci odpovědnostního titulu nesporovala, když sama na tento nárok částečně plnila.

57. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují však pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen„ AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).

58. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se domáhá odškodnění za úkony právní služby, které byly všechny realizovány za účinnosti o.z. (po [datum]), soud s odkazem na § 26 OdpŠk a § 2952 o.z. uvádí, že není nutným se zabývat jakožto podmínkou vzniku tohoto nároku tím, zda skutečně došlo k úhradě odměny, resp. nákladů právních služeb žalobcem jeho právnímu zástupci, když postačuje samotný vznik dluhu. Samotný vznik dluhu pak má soud za prokázaný z rozpisu úkonů a specifikace nákladů a vystavených faktur.

59. Mezi účastníky byla sporná realizace následujících úkonů právních služeb, které soud po provedeném dokazování zhodnotil a právně posoudil následujícím způsobem: a) [datum] a [datum] – podání vysvětlení – soud z trestního spisu ověřil, že tyto úkony byly realizovány (č.l. 76, 79), ovšem byly poskytnuty před zahájením trestního stíhání žalobce a nebyly vynaloženy na zrušení tohoto rozhodnutí, tudíž nelze žalobci přiznat jejich náhradu z titulu nezákonného rozhodnutí (na uvedeném závěru nic nemění skutečnost, že žalobce se již v té době domníval, že trestní stíhání jeho osoby následně na základě prověřování zahájeno bude a že skutečně zahájeno bylo) b) [datum] – blanketní stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání – soud z trestního spisu ověřil, že tento úkon byl realizován (č.l. 37), jedná se s ohledem na obsah tohoto podání nikoli o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché (což není tento případ); tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 AT, proto žalobci náleží náhrada ve výši ½ odměny za úkon právní služby (žalovaná žalobci přiznala odměnu ve výši ½) c) [datum] – odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání včetně právního rozboru – soud z trestního spisu ověřil, že tento úkon byl realizován (č.l. 40), jedná se s ohledem na obsah tohoto podání o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT ve spojení s § 11 odst. 3 AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché (což dle obsahu toto podání splňuje, když jeho obsahem je podrobný právní rozbor vykazující určitou složitost); proto soud přiznal žalobci náhradu ve výši odměny za 1 úkon právní služby d) [datum] – návrh na doplnění vyšetřování – tento úkon nebyl soudem v trestním spise dohledán, jeho realizace však byla prokázána doloženým obsahem tohoto podání včetně doručenky policejnímu orgánu, dle obsahu se však nejedná o úkon právní služby ve smyslu AT, neboť v něm není obsažen žádný právní rozbor či nový návrh, ale pouze odkaz žalobce na již podanou stížnost (za níž byla žalobci náhrada přiznána) a v ní uvedenou argumentaci, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána e) [datum] – zaslání znaleckého posudku – soud z trestního spisu ověřil, že tento úkon byl realizován (č.l. 223), ovšem nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána f) [datum] – příprava otázek pro znalce - soud z trestního spisu ověřil, že tento úkon byl realizován (č.l. 284), ovšem nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána g) [datum] – souhlas se čtením obsahu protokolu - soud z trestního spisu ověřil, že tento úkon byl realizován (č.l. 328), jedná se s ohledem na obsah tohoto podání nikoli o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché (což není tento případ); tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 AT, proto soud přiznal žalobci náhradu ve výši ½ odměny za úkon právní služby (žalovaná žalobci přiznala odměnu ve výši ½)

60. Soud při posuzování účelnosti vynaložených nákladů vycházel z dosavadní judikatury (zejm. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn 30 Cdo 2533/2013), která vychází z výkladu, že v případě nákladů na obhajobu jedním obhájcem jde vždy o náklady účelně vynaložené, není-li prokázán opak. Tím je jednak respektováno výše zmíněné právo obviněného na obhajobu a zároveň tento výklad umožňuje vyhnout se zjevným obtížím při posuzování účelnosti nákladů vynaložených na obhajobu jako takových, tj. hledání odpovědi na otázku, zda skutečně zastoupení obviněného konkrétním obhájcem přispělo k zastavení trestního stíhání nebo zproštění obžaloby. Ostatně takový přístup by byl absurdní, neboť by vyžadoval po poškozeném tvrzení a prokázání skutečností objektivně nezjistitelných, nebo zjistitelných jen s nemalými obtížemi (například výslechem státních zástupců či soudců, kteří se podíleli na rozhodování v trestním řízení a zjišťování, do jaké míry k jejich rozhodnutí činnost obhájce přispěla). Je však nutné zároveň uvést, že ne vše, co právní zástupce v rámci svého zastoupení provede, lze považovat za úkon právní služby ve smyslu AT, zejména v situacích, kdy se jedná o seznamování s rozhodnutími či jiné činnosti, jejichž obsahem není nějaký konkrétní výstup.

61. Soud vyšel při výpočtu škody ze znění advokátního tarifu, když proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kdy byl žalobce ohrožen trestní sazbou odnětí svobody v rozmezí 1 až 6 let.

62. Podle § 10 odst. 3 písm. b) AT nejde-li o věci podle odstavce 2, se při obhajobě v trestním řízení jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let a nepřevyšuje deset let, považuje za tarifní hodnotu částka 30 000 Kč. Podle § 7 AT pak sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z této tarifní hodnoty částku 2 300 Kč. Dále podle § 13 odst. 1, 4 AT advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. K těmto částkám je třeba připočítat DPH v zákonné výši, neboť byl právní zástupce žalobce plátcem této daně.

63. Žalobce tak má dále nárok na zaplacení náhrady škody za 1 úkon právních služeb po 2 300 Kč, za 1 paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč a za náhradu 21 % DPH v částce 850 Kč, neboť žalovaná jej za tento úkon neodškodnila (sporné dva úkony ze dne [datum] a [datum], u nichž soud dospěl k závěru, že odškodnění žalobci náleží, žalovaná správně odškodnila ve výši ½ odměny vč. souvisejících náhrad hotových výdajů a DPH). Celkem tak žalobci náleží částka 3 450 Kč, tuto soud žalobci přiznal vč. zákonných úroků z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a vč. zákonných úroků z prodlení z částky 88 301 Kč od [datum] do [datum], když žalovaná tuto částku žalobci plnila po podání žaloby a po uplynutí 6 měsíční lhůty k projednání nároku dne [datum] s tím, že do prodlení se žalovaná dostala až dne [datum] (nikoliv dne [datum]), a ve zbytku žalobního požadavku na zaplacení částky 17 594 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od [datum] a zbylými zákonnými úroky z prodlení z přiznaných a uhrazených částek za dobu, kdy žalovaná nebyla v prodlení, zamítl (výrok IV., V.).

64. Soud si je vědom, že se při vyhlášení rozsudku dopustil zřejmé chyby v počtech, když správně činí náhrada škody žalobce částku 3 146 Kč (DPH správně činí 546 Kč), tuto nesprávnost však nebylo možné napravit v písemném vyhotovení rozsudku, ani vydáním opravného usnesení.

65. Zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně je odůvodněn podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná se dostala do prodlení až po uplynutí 6 měsíční lhůty od předběžného uplatnění nároku, k uplatnění došlo dne [datum].

66. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2, 3 a § 146 odst. 2 o.s.ř. (výrok V.) V posuzovaném případě žalobce požadoval po žalované zaplacení 3 nároků. Ohledně nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky nebyl žalobce úspěšný, když žaloba byla v tomto rozsahu zamítnuta, čímž procesně zavinil vedení řízení v tomto rozsahu. Ohledně nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí byl žalobce plně úspěšný, když žalovaná po podání žaloby a po uplynutí 6 měsíční lhůty k předběžnému projednání nároku jako kompenzaci za vzniklou újmu žalobci finanční odškodnění neposkytla a toto bylo žalobci přiznáno rozhodnutím soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3223/2013), čímž procesně zavinila vedení řízení v tomto rozsahu. Ohledně nároku na náhradu nákladů vynaložených za obhajobu byl žalobce úspěšný pouze částečně, a to v částce 88 301 Kč + 3 450 Kč, neúspěch měl žalobce co do zbylé částky 17 594 Kč, ve které byla žaloba zamítnuta. Při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok na peněžité plnění (objektivní kumulace), je pak třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „advokátní tarif“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1435/2015). S ohledem na uvedené lze uzavřít, že žalobce procesně zavinil vedení řízení co do tarifní hodnoty 67 594 Kč (tarifní hodnota odpovídající nepřiznanému odškodnění majetkové škody a nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky ve výši 50 000 Kč určené podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu), a tedy ze 32,3 %, a žalovaná co do tarifní hodnoty 141 751 Kč (tarifní hodnota určená podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu odpovídající odškodnění nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí 50 000 Kč + tarifní hodnota odpovídající přiznanému odškodnění majetkové škody), a tedy z 67,7 %. Proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 35,4 % (odečtení zavinění žalobce od zavinění žalované).

67. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 6 000 Kč, odměna advokáta podle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT za 4 úkony právní služby, každý po 7 500 Kč (z tarifní hodnoty 109 345 + 50 000; převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum]), za 2 úkony právní služby, každý po 3 980 Kč (z tarifní hodnoty 21 044 + 50 000; účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum]), za 1 úkon právní služby po 5 980 Kč (z tarifní hodnoty 21 044 + 50 000 + 50 000; účast na jednání soudu dne [datum]), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 100 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu za 7 úkonů právní služby, každý po 300 Kč, a 21 % DPH ve výši 9 668,40 Kč Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení 21 844,80 Kč (35,4 % z celkové částky 61 708,40 Kč), její zaplacení uložil soud neúspěšné žalované k rukám právního zástupce žalobce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.

68. Soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu nákladů řízení za dvě přípravy na jednání soudu, neboť se nejedná se o úkony právní služby ve smyslu AT.

69. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.