20 C 121/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupeného Mgr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem Vyšehradská 16, 128 00 Praha 2 o zaplacení 1 808,83 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 1 808,83 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 814,83 Kč od 21. 6. 2021 do zaplacení se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 31 441,37 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 21. 6. 2021 do 4. 11. 2021 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 936,80 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 7. 8. 2021 domáhal po žalované v záhlaví uvedené částky jakožto náhrady škody způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce uvedl, že byl ode dne 31. 12. 2018 na základě usnesení [stát. instituce], [číslo jednací] trestně stíhán, ovšem dané trestní řízení bylo skončeno usnesením [název soudu] ze dne 2. 11. 2020, sp. zn. [spisová značka], kterým byla věc s právní mocí ke dni 4. 11. 2020 postoupena [anonymizována tři slova] [obec a číslo], neboť se nejednalo o trestný čin, ale mohlo by se jednat o přestupek. Žalobce uvedl, že nezákonným rozhodnutím, tj. usnesením o zahájení trestního stíhání, mu byla způsobena škoda ve výši 33 256,20 Kč v podobě nákladů obhajoby za úkony právní služby, které žalobce v žalobě podrobně rozepsal. Žalobce dále uvedl, že svůj nárok dne 20. 12. 2020 uplatnil u žalované, nicméně ta až do podání žaloby na jeho žádost nereagovala, a to ani přes urgenci ze dne 26. 6. 2021.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě prohlásila za nesporné, že žalobce u ní svůj nárok uplatnil dne 20. 12. 2020. Dále uvedla, že stanoviskem ze dne 2. 11. 2021 žalobci přiznala částku 31 441,37 Kč. Sporným úkonem právní služby pak zůstalo právní posouzení odměny za poradu mezi žalobcem a obhájkyní ze dne 14. 5. 2019 a režijní paušál s ní spojený. Žalovaná k této položce uvedla, že se jednalo o první poradu ve věci a ta je hrazena již v rámci převzetí a přípravy věci, neboť podle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu lze uznat jen další poradu s klientem přesahující jednu hodinu.

3. Podáním ze dne 11. 11. 2021 žalobce sdělil, že žalovaná plnila dne 4. 11. 2021, a v vzal žalobu zpět c od částky 31 447,37 Kč.

4. Mezi stranami byly v řízení nesporné následující skutečnosti: -) žalobce uplatnil u žalované dne 20. 12. 2020 nárok na náhradu škody, který je předmětem této žaloby; -) ve vztahu k žalobci bylo dne 31. 12. 2018 vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání a trestní stíhání neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem; -) žalovaná poskytla žalobci z titulu nezákonného rozhodnutí mimosoudně částku ve výši 31 441,37 Kč jakožto náhradu škody -) realizace úkonů ze strany obhájkyně žalobce 5. Soud uvěřil tvrzení žalobce, že ze strany žalované došlo k úhradě dne 4. 11. 2021, když toto koresponduje s doloženým výpisem z bankovního účtu vedeného u [anonymizována dvě slova], stanoviskem žalované a s tvrzením žalované, uvedeném ve vyjádření ze dne 16. 11. 2021, že tato částka byla žalobci poukázána na účet.

6. Z usnesení [anonymizována dvě slova] ředitelství [obec a číslo], [anonymizováno] kriminální policie a vyšetřování, ze dne 31. 12. 2018, [číslo jednací] soud zjistil, že tímto usnesením bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu výtržnictví § 358 odst. 1 t.z. spáchaného ve formě spolupachatelství. Soud dále zjistil, že trestní věc žalobce neskončila pravomocným odsouzením, ale byla usnesením [název soudu] ze dne 2. 11. 2020, č.j. [číslo jednací] postoupena do přestupkového řízení [anonymizována tři slova] [obec a číslo], neboť nešlo o trestný čin, ale zažalovaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek.

7. Usnesením ze dne 2. 12. 2021, č.j. [číslo jednací], soud řízení co do částky 31 447,37 Kč s právní mocí ke dni 29. 12. 2021 zastavil (v částce 31 441,37 Kč pro plnění žalované, v částce 6 Kč pro změnu stanoviska žalobce). Řízení se tak v tuto chvíli vede pouze ohledně zaplacení částky 1 808,83 Kč s příslušenstvím a úroku z prodlení z částky 31 447,37 Kč. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze stručné odůvodnění.

8. Podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

9. Vzhledem k tomu, že účastníci souhlasili s projednáním a rozhodnutím bez nařízení jednání, postupoval soud podle citovaného § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

10. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními, zejm. pokud jde o průběh trestního řízení. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

11. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

13. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

14. Soud předně, pokud jde o splnění podmínky existence odpovědnostního titulu, uvádí, že usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001), což v daném případě nastalo. Usnesením [název soudu] ze dne 2. 11. 2020, č.j. [číslo jednací] byla trestní věc žalobce postoupena do přestupkového řízení Úřadu městské části [obec a číslo], neboť nešlo o trestný čin, ale zažalovaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek. Tímto rozhodnutím zároveň došlo ke zrušení zahájeného trestního stíhání žalobce. V daném případě trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením v trestním řízení, čímž mu vznikl nárok na náhradu škody z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1 a § 31 odst. 1 OdpŠk.

15. Žalobce se domáhal náhrady majetkové škody a tuto strany shodně - v části, ohledně níž soud přiznal nárok na úhradu úroků z prodlení - tvrdily, resp. žalovaná tento nárok ve svém stanovisku v rozsahu uhrazené částky uznala a tento žalobci plnila. V částce, kterou žalovaná žalobci dobrovolně uhradila, tak má soud nárok za důvodný právě z důvodu dobrovolného plnění žalovanou, jímž tento nárok uznala.

16. Příčinná souvislost nároku žalobce s odpovědnostním titulem je zřejmá a nebyla zpochybňována, když žalovaná rovněž výslovně ve svém vyjádření uvedla, že plní právě v souvislosti s předmětným trestním řízením a náklady v něm vynaloženými na odstranění nezákonného rozhodnutí citovaného výše.

17. Předmětem řízení tak zůstala po částečném zastavení řízení toliko náhrada škody za poradu ze dne 14. 5. 2019 spolu s úrokem z prodlení a úrok z prodlení z dobrovolně plněných nároků a z částky 6 Kč.

18. Jelikož k poradě došlo v den, kdy obhájkyně žalobce převzala věc k zastupování, tj. dne 14. 5. 2019, jednalo se o první poradu advokáta s klientem. Taková porada je ovšem z povahy věci součástí úkonu převzetí a přípravy obhajoby podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu (dále jako„ AT“). Nejedná se tak o úkon dle § 11 odst. 1 písm. c) AT z důvodu, že předmětná porada se konala bezprostředně po převzetí obhajoby a byla již žalovanou odškodněna v rámci poskytnuté náhrady za úkon převzetí a příprava obhajoby ze dne 14. 5. 2019. I v případě, kdy by úvodní (první) porada započala dne 14. 5. 2019 a trvala více dnů, by se stále jednalo o 1 úkon právní služby. Uvedená konstrukce je zřejmá i z ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) AT, podle kterého se poskytuje odměna za další poradu s klientem (tj. nikoliv první).

19. Soud proto přisvědčil žalované, že žalobci nenáleží požadovaná náhrada za tento úkon, v daném rozsahu tak žalobci škoda nevznikla, proto je jeho nárok v rozsahu částky 1 808,83 Kč s příslušenstvím a v rozsahu zákonného úroku z prodlení z částky 6 Kč, pro kterou byla žaloba vzata zpět z důvodu změny stanoviska žalobce, nedůvodný a soud jej výrokem I. zamítl.

20. Co se týká úroků z prodlení z dobrovolně uhrazené náhrady škody v částce 31 441,37 Kč, soud o jejich zaplacení žalobci rozhodl ve výroku II., když tyto jsou odůvodněny § 1968 a § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu škody uplatnil postupem podle § 14 OdpŠk. Žalobce svůj nárok na náhradu škody uplatnil u žalované dne 20. 12. 2020, šestiměsíční lhůta uplynula dne 20. 6. 2021 (§ 605 odst. 2 o.z.), a proto byla ode dne následujícího (21. 6. 2021) žalovaná až do 4. 11. 2021, kdy úhradu provedla, v prodlení.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o.s.ř., žalobce byl ve věci úspěšný jen částečně. Žalobci lze přiznat procesní úspěch co do částky, kterou žalovaná plnila po podání žaloby a zároveň po uplynutí 6 měsíční lhůty k vyřízení žádosti, naopak žalované lze přiznat procesní úspěch co do částky 1 808,83 Kč, ve které byl žalobce neúspěšný, a žaloba byla zamítnuta a co do částky 6 Kč, pro kterou vzal žalobce žalobu zpět z důvodu změny stanoviska. Žalobce byl tedy úspěšný v rozsahu 94,6 %, a má proto právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 89,2 % (odečtení neúspěchu žalobce od neúspěchu žalované). Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb za 3 úkony právních služeb po 2 460 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, zpětvzetí žaloby) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) AT, náhradou hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč (3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč) podle § 13 odst. 1, 4 AT a náhradou 21 % DPH ve výši 1 738,80 Kč Celkem činí náklady řízení částku 10 018,80 Kč, z toho 89,2 % činí 8 936,80 Kč, jejich zaplacení soud uložil neúspěšné žalované k rukám zástupkyně žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Podle 31 odst. 4 OdpŠk poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu, soud proto za tento úkon zástupkyni žalobce odměnu nepřiznal.

22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.