20 C 122/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované jednající anonymizováno 8 slov adresa o 217 600 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 217 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal náhrady škody na zdraví v celkové částce 308 000 Kč s příslušenstvím způsobené mu v důsledku nezákonného rozhodnutí vydaného v řízení trestním. Uvedl k tomu, že bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry dle § 248 odst. 1, odst. 3, písm. c) tr. zákona, přičemž po celou dobu trestního řízení brojil proti zákonnosti obvinění, až žalobce byl nakonec rozsudkem [název soudu] ze dne 28. 11. 2006 sp.zn. [spisová značka] uznán vinným trestným činem zpronevěry dle § 248 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákona. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne [datum] prostřednictvím svého obhájce odvolání a [název soudu] usnesením ze dne 28. 2. 2007 sp.zn. [spisová značka] napadený rozsudek dle § 258 odst.1 písm. b, c) tr.řádu zrušil v celém rozsahu a dle § 259 odst.1 tr. řádu věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. V opakovaném hlavním líčení posléze soud I. stupně rozsudkem ze dne 1. 6. 2011 sp.zn. [spisová značka] žalobce obžaloby zprostil s odkazem na § 226 písm. b) tr. řádu. Žalobci byla popsaným nezákonným trestním řízením způsobena škoda na zdraví ve smyslu zákona č. 89/1998 Sb. Žalobce byl stíhán devět let a tři měsíce za závažný trestný čin majetkového charakteru, za který mu hrozil trest odnětí svobody v délce trvání až osmi let, navíc s reálnou hrozbou uložení povinnosti k náhradě mnohamilionové škody údajné poškozené společnosti, což se ostatně stalo v prvém odsuzujícím rozsudku, jímž byl žalobce zavázán k povinnosti náhrady velmi vysoké částky. Samo trestní řízení představuje výrazný zásah do základních práv a svobod žalobce, spojený s velkým stresem, psychickými zdravotními problémy a strachem o osud poškozeného a jeho rodiny. Trestní stíhání na žalobce negativně dopadlo rovněž ve sféře mezilidských vztahů, výrazně mu uškodilo v profesním i soukromém životě, kdy s nálepkou lumpa, který měl zpronevěřit 4,2 mil Kč, se bude potýkat do konce života. Podstatné je rovněž to, že žalobce byl v průběhu trestního řízení v listopadu 2006 již jednou pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu, navíc nad ním byl vysloven dohled, uložen mu peněžitý trest 100 000 Kč, zákaz činnosti v délce trvání 5 let a povinnost nahradit údajným poškozeným částky 195 000 Kč a 272 000 Kč korun. Následně trvalo dalších pět let, než byl žalobce obžaloby zproštěn, a tedy pět let žil v permanentním strachu, že bude potrestán, zakázána mu jakákoliv činnost ve statutárních orgánech obchodních společností, což de facto znamená jakékoliv znemožnění podnikatelské činnosti, a navíc bude muset zaplatit náhradu škody, peněžitý trest a soudní výlohy téměř 1 mil Kč. Výrazné zdravotní potíže, které od doby svého trestního stíhání žalobce má, jsou podle posudků lékařů a pravomocných soudních rozhodnutí důsledkem nezákonného trestního stíhání. V přímém důsledku vleklého trestního řízení se prokazatelně zhoršil zdravotní stav žalobce, vždy v době jednání trestního soudu trpěl takovými psychickými potížemi, které si vyžádali jeho dlouhodobou pracovní neschopnost v současné době již řádu několika let, užívá dlouhodobě mnoho léků a potýká se s následky trestního řízení i po zprošťujícím rozhodnutí. Dále žalobce uvedl, že v minulosti již uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy, kterou [stát. instituce] zcela odmítlo, načež bylo vedeno soudní řízení, v němž dokonce po zásahu dovolacího Nejvyššího soudu nakonec rozhodl [název soudu] rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne 2. 4. 2013 a [název soudu] rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne 10. 3. 2015 o náhradě nemajetkové újmy. Přitom v té části tamního nároku, který byl odvozován od prokazatelně zhoršeného zdravotního stavu, kdy ovšem tehdy ještě nebyla léčba žalobce či spíše pokusy o ni ukončeny, soudy konstatovaly, že po ustálení zdravotního stavu se může jednat o škodu na zdraví, nikoliv nemajetkovou újmu. Ani poté se však žalovaná nepostavila k nárokům žalobce konstruktivně a dobrovolně jej neodškodnila. V rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] byl vypracován znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] dne [datum], ve znění doplňku ze dne [datum], s jednoznačnými závěry o vzniku duševní poruchy (přetrvávající změny osobnosti po katastrofické události a bipolární afektivní poruchy) v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobce. Žalobce v tamním řízení nenárokoval odškodnění ve výši, které bylo stanoveno znaleckým posudkem, proto nyní požaduje plné uspokojení nároků, u diagnózy [anonymizováno] (bipolární afektivní porucha) bolestného v částce 14 400 Kč a ztížení společenského uplatnění v částce 149 600 Kč a u diagnózy [anonymizováno] (úzkostná porucha) bolestného v částce 24 000 Kč a ztížení společenského uplatnění v částce 120 000 Kč. Žalobce své nároky u žalované uplatnil dne [datum], žalovaná o žádosti vůbec nerozhodla.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] se žalobou nesouhlasila, učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil žalovaný nárok na poskytnutí náhrady škody na zdraví Žalovaná požadavku žalobce nevyhověla ani z části, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaná odkázala na průběh trestního řízení a uzavřela, že ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] pro trestný čin zpronevěry dle § 248 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákona. Žalovaná požadavku žalobce na náhradu škody na zdraví, která měla žalobci vzniknout v souvislosti s nezákonným trestním stíháním, které bylo vedeno u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], nevyhověla ani částečně, neboť žalobce neprokázal, že škoda na zdraví vznikla v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním. Žalovaná se neztotožňuje se závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], neboť znalkyně neměla oprávnění stanovit odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění. Její znalecká činnost jí opravňuje pouze ke stanovení psychiatrické diagnózy žalobce, zároveň znalkyně měla k dispozici pouze část zdravotní dokumentace žalobce. Ve znaleckém posudku ze dne [datum] a jeho doplňku ze dne [datum], který byl vypracován na podkladě stejných písemných podkladů jako posudek samotný, dospěla znalkyně k závěru, že žalobce trpí přetrvávající změnou osobnosti po katastrofické události ([anonymizováno]), bipolární afektivní poruchou ([anonymizováno]) a úzkostnou poruchou ([anonymizováno]) a stanovila odškodnění podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. Žalovaná znalkyni vytýkala, že posudek byl vypracován na základě pouze 1 vyšetření žalobce a že úzkostná porucha byla diagnostikována až v doplňku v roce 2020, ačkoliv trestní stíhání žalobce skončilo již v roce 2011. [příjmení] ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění žalovaná považuje rovněž za chybné. Na základě uvedeného žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

3. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil, že svůj nárok odvozuje od 2 předchozích řízení, a to pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Žalobce dále poukázal na to, že totožnou obranu a výtky vůči znaleckému zkoumání žalovaná uplatnila již v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a ze strany soudů byly veškeré výtky odmítnuty.

4. Při jednání konaném dne [datum] žalovaná výslovně uvedla, aby soud k jejím dřívějším námitkám nepřihlížel z důvodu, že skutečně byly vypořádány v rámci řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že u diagnózy [anonymizováno] je dána překážka věci rozhodnuté právě v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a vůči nárokům z diagnózy [anonymizováno] i [anonymizováno] vznesla námitku promlčení s ohledem na to, že k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo již dne [datum]. Žalobce k vznesené námitce promlčení uvedl, že ji považuje za nedůvodnou, neboť škoda na zdraví se nepromlčuje, a k překážce věci rozhodnuté uvedl, že se jedná o další část jeho nároku, proto ani tato překážka ve věci dána není. Dále žalobce uvedl, že okamžik ustálení zdravotního stavu žalobce nelze odvíjet od podaného posudku o invaliditě dne [datum], proto byl rovněž i vyhotovován posudek [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] a teprve z něho se žalobce dozvěděl, jakou diagnózou trpí. Zároveň žalobce vznesl důkazní návrh, aby byl vyhotoven další znalecký posudek k posouzení jeho stavu.

5. Usnesením ze dne 24. 4. 2023, č.j. 20 C 122/2022-74 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2023, č.j. 58 Co 163/2023-87 soud řízení částečně, v rozsahu nároků z diagnózy [anonymizováno] na bolestné v částce 14 400 Kč a na ztížení společenského uplatnění v částce 76 000 Kč, zastavil pro překážku věci rozhodnuté. Předmětem řízení zůstal u diagnózy [anonymizováno] nárok na ztížení společenského uplatnění ve výši 73 600 Kč a u diagnózy [anonymizováno] nárok na ztížení společenského uplatnění ve výši 120 000 Kč a na bolestné ve výši 24 000 Kč.

6. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná doplnila, že znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] byla pravomocně uznána vinnou tím, že dne [datum] vypracovala ve věci žalobce doplněk ke znaleckému posudku, ve kterém provedla ohodnocení vzniklé nemajetkové újmy, aniž měla oprávnění vykonávat znaleckou činnost v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, proto má žalovaná pochybnosti o důkazní hodnotě podaných posudků a výslechu znalkyně.

7. Nesporným mezi stranami bylo, že trestní stíhání, které bylo proti žalobci vedeno, bylo nezákonné a že žalobce u žalované uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody dne [datum].

8. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žalobou uplatněné nároky žalobce projednala, odškodnění však neposkytla.

9. Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce se v řízení domáhal zaplacení náhrady škody na zdraví, jež měla žalobci vzniknout totožným nezákonným trestním stíháním, a to z diagnózy [anonymizováno] částky 24 000 Kč na bolestném a částky 76 000 Kč na ztížení společenského uplatnění. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 3. 7. 2019, č.j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 23. 1. 2020, č.j. [číslo jednací] a rozsudkem zdejšího soudu ze dne 16. 9. 2021, č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 17. 2. 2022, č.j. [číslo jednací] byla žaloba co do částky 600 000 Kč s příslušenstvím a částky 82 000 Kč s příslušenstvím zamítnuta, žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 318 000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Přiznaná částka 318 000 Kč představuje odškodnění diagnózy [anonymizováno] v podobě bolestného v částce 48 000 Kč a v podobě ztížení společenského uplatnění v částce 270 000 Kč, u diagnózy [anonymizováno] nebyla shledána příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vzniklou škodou na zdraví, proto nebylo odškodnění přiznáno. Věc je pravomocně skončena. Dále soud ze spisu zjistil, že v posudku o invaliditě ze dne [datum] byla zjištěna v souvislosti s onemocněním vážné [anonymizována tři slova] a suspektně se rozvíjející [anonymizováno] míra poklesu pracovní schopnosti 60 %. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, podala dne [datum] znalecký posudek k okolnostem vyvolání onemocnění žalobce ve vztahu k probíhajícímu trestnímu řízení žalobce, přičemž zjistila, že toto trestní stíhání iniciovalo u žalobce [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Znalkyně zjistila, že posuzovaný trpí jednak tzv. přetrvávající změnou [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ([anonymizováno]), [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. Současně posuzovaný trpí [anonymizována tři slova] ([anonymizováno]), která se nerozvinula v přímé souvislosti s trestním stíháním a následnými soudními procesy, nicméně stíhání a soudní procesy mohly vést k deliberaci uvedené poruchy, jež by se pravděpodobně projevila i bez nich, jen s časovým zpožděním. Ke vzniku první fáze poruchy (posttraumatická stresová porucha) došlo bezprostředně po zahájení trestního stíhání a obvinění. Její vývoj až ke vzniku přetrvávající změny osobnosti po katastrofické události trvá do současnosti, ačkoli nutno konstatovat, že v současné době již má konstantní projevy. Prognóza není dobrá. Porucha osobnosti je v podstatě neléčitelná, lze pouze tlumit její konkrétní symptomy pomocí psychofarmak a pomocí podpůrné psychoterapie. Žalobce trpí mnoha [anonymizována dvě slova], u kterých je prokázán psychický vliv na jejich rozvoj a které byly diagnostikovány až po začátku trestního stíhání. Dále znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] podala dne [datum] doplněk znaleckého posudku, ve kterém uvedla, že od předchozího znaleckého zkoumání nedošlo ke změně, pokud jde o základní diagnózy u žalobce. U přetrvávající [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] však došlo k petrifikaci (neschopnost změny) symptomů, které jsou již chronické. Došlo též ke zvýraznění úzkostné složky, takže již byla [anonymizována tři slova] ([anonymizováno]), přičemž tato porucha by se velmi pravděpodobně nerozvinula, kdyby nebylo traumatických událostí. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno] [číslo]), [anonymizována tři slova] ([anonymizována dvě slova]) [anonymizována tři slova] ([anonymizována dvě slova]). Dále znalkyně stanovila bodové ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění.

10. Z výslechu znalkyně [celé jméno znalkyně] soud zjistil, že znalkyně setrvala na svých závěrech, že žalobce trpí tzv. přetrvávající změnou osobnosti po katastrofické události, která se rozvinula přes [anonymizována tři slova] a poruchu přizpůsobení, a že tyto poruchy vznikly jako příčina v souvislosti s jeho trestním stíháním. Dále setrvala na závěru, že žalobce rovněž [anonymizována tři slova] [anonymizováno], která se nerozvinula v příčinné souvislosti s trestním stíháním, a to z důvodu, že tato porucha nemůže vzniknout pouze na základě nějaké traumatické události, maximálně se třeba projeví dříve, než by se vyskytla, ale velmi pravděpodobně by se žalobce vyskytla v nějaké pozdější fázi života. Hlavní příčinou vzniku tak nebylo trestní stíhání žalobce a k ustálení zdravotního stavu žalobce v souvislosti s touto poruchou nikdy nedojde. Závěr o úzkostné poruše znalkyně při výpovědi nepotvrdila, uvedla, že tato není samostatnou poruchou, ale je projevem [anonymizována tři slova], u níž je úzkost prvořadým symptomem. Je pravdou, že v doplňku posudku znalkyně uvedla, že žalobce [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], ale znalkyně si není jistá, že se jedná o samostatnou poruchu u žalobce, ani že dnes by své závěry hodnotila tak, jako v doplňku posudku. Nejspíš by [anonymizováno] zařadila k projevu [anonymizována tři slova] O projev [anonymizována tři slova] se však jednat nemůže. Dále znalkyně obecně uvedla, že [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], těžko by se projevila po 10 letech. Znalkyně žalobce shlédla při podání znaleckého posudku, při podání doplňku s žalobcem hovořila pouze telefonicky, k podání posudku a doplňku měla znalkyně dostatek zdravotní dokumentace žalobce. Soud znalkyni s ohledem na její znalecká oprávnění a odbornost vyslechl k části posudku, v němž posuzovala duševní stav žalobce, a nikoliv ke stanovení nemateriální újmy na zdraví z důvodu, že v tomto rozsahu neměla znalecké oprávnění. Její závěry v tomto rozsahu hodnotí za přesvědčivé, znalkyně měla k podání posudku potřebnou odbornost. Žalovaná vznesla námitky vůči znalkyni jen stran stanovení bodového ohodnocení vzniklé újmy na zdraví.

11. Z příkazu [stát. instituce] ze dne 30. 5. 2023, č.j. [spisová značka] soud zjistil, že znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] byla pravomocně uznána vinnou tím, že dne [datum] vypracovala ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] k osobě žalobce doplněk ke znaleckému posudku, ve kterém provedla ohodnocení vzniklé nemajetkové újmy, aniž měla příslušnou kvalifikaci a oprávnění vykonávat znaleckou činnost v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, čímž spáchala přestupek podle § 25a odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících. Rozhodnutí je pravomocné.

12. Z odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že tento k žádosti žalované posoudil podaný znalecký posudek vč. doplňku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], popsal jednotlivé diagnózy a jejich projevy a uvedl, že termín [anonymizována tři slova] je používán pro úzkostnou poruchu a že pouze po samotném znaleckém vyšetření by mohl konstatoval, zda žalobce touto poruchou trpí či nikoliv a z jakých příčin. Dále se znalec vyjádřil ke stanovenému bodovému ohodnocení.

13. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními a nespornými tvrzeními účastníků. Žalobce byl nezákonně trestně stíhán pro podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry dle § 248 odst. 1, odst. 3, písm. c) tr. zákona, obžaloby byl zproštěn. Žalobce v důsledku trestního stíhání trpí tzv. přetrvávající změnou osobnosti po katastrofické události, která se rozvinula přes [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno].

14. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud neprovedl důkazy týkající se nesporných skutečností, spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] a trestním spisem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] z důvodu nadbytečnosti, neboť odpovědnostní titul v podobě nezákonného trestního stíhání žalobce byl mezi účastníky nesporný a pro rozhodnutí v této věci není podstatné, k jakým závěrům dospěl soud v rámci řízení o odškodnění žalobce za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nezákonného trestního stíhání. Nárok na náhradu škody na zdraví vzniklý v důsledku nezákonného trestního stíhání je samostatným nárokem odlišným od nemajetkové újmy a nebyl předmětem řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], obecný závěr, že trestní stíhání se projevilo na zdraví žalobce k poskytnutí konkrétního odškodnění v této věci nepostačuje. Je nutné přistoupit ke zkoumání, k jakému poškození zdraví žalobce došlo a v jakém rozsahu, z jakých příčin a vzniklou újmu ocenit.

15. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ zákon“ nebo„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle ust. § 2 cit. zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

17. Podle ust. § 7 odst. 1 cit. zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

18. Podle ust. § 8 odst. 1 cit. zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

19. Podle ust. § 26 citovaného zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

20. Podle § 3079 odst. l zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 444 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2023, se při škodě na zdraví jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

23. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

24. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě se jednalo o usnesení policejního orgánu ze dne [datum], žalobce byl obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci. Existenci odpovědnostního titulu žalovaná ani nesporovala.

25. Žalobce se po žalované domáhal náhrady škody na zdraví v podobě následujících nároků. U [anonymizováno 13 slov] [částka] [anonymizováno 6 slov]) nárok na ztížení společenského uplatnění ve výši 120 000 Kč a nátok na bolestné ve výši 24 000 Kč.

26. Soud vycházel ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] vč. doplňku, který byl podán v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], a z ústně podané znalecké výpovědi [anonymizováno] [celé jméno znalkyně].

27. Co se týká nároku z [anonymizována tři slova], tento není důvodný pro absenci příčinné souvislosti mezi vzniklou poruchou a nezákonným trestním stíháním žalobce. Znalkyně v podaném znaleckém posudku vč. jeho doplňku i při ústně podané znalecké výpovědi uvedla, že tato porucha se u žalobce nerozvinula v souvislosti s jeho trestním stíháním a velmi pravděpodobně by se u něho vyskytla i bez něho, a to z důvodu, že tato porucha nemůže vzniknout pouze na základě nějaké [anonymizováno] události. Jelikož hlavní příčinou vzniku poruchy nebylo trestní stíhání žalobce, nelze jeho nároku vyhovět. Ke stejnému závěru dospěl soud i v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalobce rovněž uplatňoval nároky vztahující se k této diagnóze.

28. Co se týká nároků z diagnózy [anonymizována dvě slova], tyto nejsou důvodné, neboť nebylo v řízení zjištěno, že žalobce touto poruchou skutečně trpí. Znalkyně při ústně podané výpovědi uvedla, že se nejedná o samostatnou poruchu, ale o projev [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a nepotvrdila svůj závěr z doplňku znaleckého posudku, v němž tuto poruchu poprvé stanovila. Znalkyně uvedla, že dnes by stav žalobce takto nehodnotila a není si jistá, zda u žalobce došlo ke vzniku této samostatné poruchy i s ohledem na to, že úzkostná porucha se projevuje v řádu týdnů a měsíců po traumatické události a těžko by se projevila po 10 letech. V této souvislosti je nutné dále uvést, že doplněk znaleckého posudku byl vyhotoven pouze po telefonickém rozhovoru s žalobcem a znalkyně k závěru o vzniku úzkostné poruchy v posudku samotném nedospěla a ani jej nepotvrdila při ústně podané znalecké výpovědi.

29. Jelikož závěry v tomto směru nebyly přesvědčivé, nebylo jednoznačně stanoveno, zda žalobce trpí úzkostnou poruchou či nikoliv a příp. jaká je příčina jejího vzniku, bylo nezbytné ve věci k prokázání tvrzení žalobce o vzniku úzkostné poruchy v důsledku trestního stíhání a příp. ocenění vzniklé újmy přistoupit k vyhotovení dalšího znaleckého posudku, který by jednoznačně stanovil, zda u žalobce došlo ke vzniku samostatné úzkostné poruchy či nikoliv. Žalobce ostatně sám při prvním jednání navrhl vyhotovení dalšího znaleckého posudku a dne [datum] sdělil soudu, že se znaleckému zkoumání podrobí. Soud proto usnesením ze dne 22. 8. 2023, č.j. 20 C 122/2022-112 vyzval žalobce v souladu s § 141 odst. 1 o.s.ř. k zaplacení zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem v částce 20 000 Kč a zároveň jej poučil, že nedojde-li ke složení zálohy, nelze důkaz provést. Žalobce uvedenou zálohu nezaplatil, soud proto na den [datum] nařídil jednání. Při jednání žalobce uvedl, že byl nemile překvapen výší zálohy, neboť v původním řízení, které se zde vedlo v senátu 14 C, byl vyzván k záloze ve výši 5 000 Kč, a požadovaná záloha se mu jeví jako vysoká a není schopen ani ochoten ji soudu uhradit. Soud konstatoval, že s ohledem na to, že měl být vyhotoven znalecký posudek k posouzení psychického zdraví žalobce a následně k ocenění vzniklé nemajetkové újmy, je stanovená záloha v porovnání s aktuální výší odměny znalců adekvátní. Soud dále poučil žalobce o možnosti požádat o přiznání osvobození od placení soudních poplatků, které by se vztahovalo na uloženou zálohu. Na uvedené žalobce reagoval tak, že již v dřívějším řízení mu nebylo vyhověno a nebylo mu přiznáno osvobození odplacení soudních poplatků, a to i v případě, kdy záloha činila 5 000 Kč, proto předpokládá, že i v tomto řízení by mu vyhověno nebylo, i přestože je invalidním důchodcem, a o osvobození od soudních poplatků proto žádat nebude. Dále žalobce uvedl, že k prokázání svých tvrzení jiné důkazní návrhy nemá.

30. Navrhovaný důkaz znaleckým posudkem, ačkoliv by byl vyhotoven v zájmu žalobce k prokázání jeho tvrzení, tak nebylo možné provést z důvodu, že žalobce neuhradil zálohu na náklady tohoto důkazu. Jelikož nebylo zjištěno, že žalobce úzkostnou poruchou trpí a že příp. hlavní příčinou vzniku poruchy bylo trestní stíhání žalobce, nelze jeho nároku vyhovět.

31. Pouze pro úplnost soud ohledně vznesené námitky promlčení ze strany žalované uvádí, že u nároku z [anonymizována dvě slova] nemohlo dojít k promlčení nároku, neboť dle znalkyně u této poruchy nikdy nedojde k ustálení zdravotního stavu, což by bylo rozhodným okamžikem pro posouzení běhu promlčecí doby. Stanovení okamžiku ustálení zdravotního stavu by bylo rovněž obsahem zadání znaleckého posudku v případě, kdy by žalobce uhradil zálohu na náklady tohoto důkazu. Jelikož vznik [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] prokázán, soud se námitkou promlčení vůči těmto nárokům nezabýval.

32. S ohledem na shora uvedené soud žalobu v celém rozsahu výrokem I. zamítl.

33. Výrok II. o nákladech řízení žalované je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b, c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou 1 800 Kč za šest úkonů, každý po 300 Kč (vyjádření ze dne [datum] a [datum], příprava na první jednání, účast na jednání soudu [datum], [datum] a [datum]). Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů.