20 C 137/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0: Anonymizováno, Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 59 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhá částky ve výši částka jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v souvislosti s nesprávným úředním postupem spisová značka ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u adresa. spisová značka (dále jen „posuzované řízení“). Žalobce uvádí, že v uvedené věci vystupoval na straně žalované, přičemž žaloba se týkala určení vlastnictví k pozemku zaspaného v katastru obce adresa, Anonymizováno tituly před jménem datum. Řízení vůči němu trvalo 5 let a 11 měsíců, tj. od doručení žaloby jeho osobě dne datum do právní moci rozsudku soudu prvního stupně dne datum. Soud prvního stupně se nedržel konstantní judikatury a rozsudkem ze dne datum rozhodl ve prospěch původního žalobce z posuzovaného řízení, toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobce v tomto řízení zrušeno rozhodnutím odvolacího soudu ze dne datum a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu projednání. V posuzovaném řízení došlo rovněž k průtahům, což seznal i Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne datum, č. j. spisová značka, tedy průtah od datum do datum způsobený tím, že poté, co byl dne datum předložen znalecký posudek a vyúčtování znalečného, datum zaslán ZP účastníkům s výzvou, zda účastníci požadují výslech znalce; tj. datum sdělují, že na výslechu znalce trvají, ale až datum bylo vydáno usnesení o přiznání znalečného; od datum do datum, když datum byla věc vrácena z KS po rozhodnutí o odvolání proti usnesení o znalečném, ale až datum byl vypracován platební poukaz a dne datum usnesení o odstranění vad žaloby ze dne datum a od datum do datum, neboť poté, co datum bylo doručeno podání žalobce, datum byla změna žaloby zaslána zástupci žalovaného, ale až datum bylo nařízeno jednání na datum. Žalobce byl v nejistotě ohledně svého právního postavení, proto považuje za adekvátní odškodnění částku částka, která zohledňuje již vyplacenou částku částka (původně žalobce po žalované požadoval částka). Základní částku žalobce vypočítal na částka. Žalobce uvedl, že se nejednalo o věc skutkově nebo právně složitou, základní částku tak navýšil o 10 %. Žalobce se na délce řízení nepodílel, a proto žádá o zvýšení základní částky o 20 %. Průtahy byly způsobeny především soudem a jeho osmi zásadními pochybeními. Význam řízení byl pro žalobce zvýšený, žalobce z důvodu svého nepříznivého podezřelý výraz stavu vnímal délku řízení úkorně, stres z délky řízení měl obecně dopad na jeho rodinné a profesní vztahy a osobní život. V průběhu řízení se podezřelý výraz stav žalobce zhoršoval. V důsledku dlouhodobého stresu trpěl žalobce nespavostí a vysokým krevním tlakem, dne datum prodělal žalobce infarkt myokardu a byl podezřelý výraz. Řízení nepříznivě ovlivnilo i výkon profese žalobce (soudní znalec z oboru stavebnictví) i soukromý život žalobce, když manželka žalobce s ním musela prožívat nepříznivé důsledky nepřiměřeně dlouhého soudního jednání. Žalobce má k označeným nemovitostem silný citový vztah, neboť se jedná o dědictví po jeho matce. Z tohoto důvodu by žalobce zadostiučinění navýšil o 30 %. Dne datum žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že k projednání žádosti žalobce, doručené žalované dne datum, došlo dne datum. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“), a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši částka. Při výpočtu výše zadostiučinění vyšla ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010. Vycházela ze základní částky částka za rok trvání řízení, resp. částka za měsíc trvání řízení s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. Žalovaná snížila základní částku o 20 % z důvodu složitosti řízení, neboť předmětem posuzovaného řízení byla žaloba na určení vlastnictví a žaloba o určení hranice pozemku. V řízení bylo spisová značka potřeba širšího dokazování prostřednictvím listin, výslechů svědků, znaleckého posudku a výslechu znalce. Byla řešena otázka držby a dobré víry. Délka řízení byla z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků posuzovaného řízení. Zvýšený význam z důvodu podezřelý výraz stavu žalovaná neseznala, neboť tento musí být zjevný soudu, u kterého bylo posuzované řízení vedeno. Žalovaná má za to, že odškodnění, které žalobci v rámci předběžného projednání nároku poskytla dne datum, je odpovídající a dostatečné.

3. Ze spisu vedeného adresa. spisová značka soud zjistil následující. Dne datum byla podána žaloba na určení vlastnictví k nemovitosti a určení hranice pozemku. Dne datum byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku. Výzva byla doručena dne datum. Dne datum žalobce zaplatil soudní poplatek. Dne datum byl žalovaný, který nyní vystupuje na straně žalobce v tomto řízení, vyzván k vyjádření k žalobě. Výzva byla doručena žalovanému dne datum. Dne datum podal žalovaný vyjádření k žalobě. Dne datum bylo vyjádření žalovaného zasláno žalobci. Dne datum byl dán pokyn k nařízení jednání na datum. Dne datum podal žalobce repliku k vyjádření žalovaného. Dne datum se konalo jednání, na které se dostavil žalobce i žalovaný. Na jednání byly provedeny listinné důkazy a jednání bylo odročeno na datum za účelem pokračování v dokazování. Dne datum byla podána duplika žalovaného. Dne datum byli předvolání svědci k jednání. Dne datum žalovaný podal žádost o provedení výslechu zpracovatele geometrického plánu. Dne datum žalovaný podal návrh na provedení důkazu spisem spisová značka. Dne datum se konalo druhé jednání ve věci, k němuž se dostavil žalobce i žalovaný. Na jednání byli vyslechnuti svědci. Jednání bylo následně odročeno na datum. Dne datum byl jeden ze svědků soudem vyzván k dodání geometrického plánu. Dne datum se konalo třetí jednání ve věci, na které se dostavil žalobce i žalovaný. Žalobce při jednání uvedl, že má k dispozici další geometrické plány a jednání bylo odročeno na datum za účelem jejich doložení. Dne datum byly soudu doloženy geometrické plány. Dne datum bylo rozhodnuto o odměně znalce. Dne datum žalovaný předložil soudu závěrečný návrh. Dne datum se konalo čtvrté jednání, na které se dostavil žalobce i žalovaný. Žalovanému bylo dáno poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. Dále byly prováděny listinné důkazy a na závěr byla účastníkům poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení a důkazů. Jednání proto bylo odročeno na datum. Dne datum se žalobce vyjádřil k závěrečnému návrhu žalovaného a žalovaný doplnil svá tvrzení a důkazy. Dne datum byla vyjádření rozeslána účastníkům. Dne datum se žalobce vyjádřil k tvrzením žalovaného ze dne datum Dne datum se konalo páté jednání, na které se dostavil žalobce i žalovaný. Na jednání byly prováděny listinné důkazy a došlo k vyhlášení rozsudku, kdy výrokem I. rozsudku bylo žalobě vyhověno a dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení a o nákladech státu. Dne datum byla soudu zaslána plná moc k zastupování žalovaného. Dne datum byla na žádost předsedkyně senátu prodloužena lhůta k vypracování rozsudku do datum. Dne datum byla na žádost předsedkyně senátu prodloužena lhůta k vypracování rozsudku do datum. Dne datum byl rozsudek doručen právnímu zástupci žalovaného a dne datum by rozsudek doručen žalobci. Dne datum podal žalobce blanketní odvolání do nákladového výroku. Stejného dne podal blanketní odvolání i spisová značka žalovaný. Dne datum soud vyzval žalobce i žalovaného k odstranění vad odvolání. Dne datum žalovaný doplnil a odůvodnil své odvolání. Dne datum bylo odvolání žalovaného zasláno žalobci. Dne datum byl žalovaný vyzván k uhrazení soudního poplatku za odvolání. Dne datum žalovaný uhradil soudní poplatek. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne datum byl rozsudek soudu prvního stupně odvolacím soudem zrušen, neboť rozhodnutí trpí vadou, která mohla mít za následek vadné rozhodnutí. Dne datum byl spis vrácen soudu prvního stupně. Dne datum bylo rozhodnutí odvolacího soudu rozesláno účastníkům. Dne datum byl ustanoven znalec z oboru geodezie a kartografie; k vypracování znaleckého posudku byla poskytnuta lhůta 90 dnů od doručení spisu. Dne datum byl znalci zaslán spis, tento spis převzal datum. Dne datum bylo soudu doručeno podání žalobce, který uvádí, že znalec ho dosud nijak nekontaktoval. Dne datum byl znalec vyzván k podání vyjádření, v jaké fázi se nachází vypracování znaleckého posudku. Dne datum byl soudu doručen znalecký posudek. Dne datum byl posudek rozeslán účastníkům. Dne datum navrhl žalovaný výslech znalce. Dne datum žalovaný soudu sdělil, že odvolal plnou moc pro svého zástupce a dále se vyjádřil ke znaleckému posudku. Dne datum byla soudu předložena nová plná moc pro právního zástupce k zastupování žalovaného. Dne datum bylo rozhodnuto o odměně znalce. Dne datum podal žalovaný blanketní odvolání proti usnesení o odměně znalce. Dne datum podal žalovaný námitky k podanému znaleckému posudku. Dne datum bylo odvolání žalovaného zasláno žalobci a znalci. Dne datum žalovaný své odvolání doplnil. Dne datum se znalec vyjádřil k námitkám žalovaného. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne datum byl spis předložen místopředsedovi odvolacího soudu k rozhodnutí, zda byla věc přidělena do správného senátu. Dne datum bylo rozhodnuto, že věc byla zapsána v souladu s rozvrhem práce. Dne datum odvolací soud usnesením změnil rozhodnutí o odměně znalce. Dne datum byl spis vrácen soudu prvního stupně. Dne datum žalovaný urgoval rozeslání rozhodnutí odvolacího soudu. Dne datum bylo rozhodnutí odvolacího soudu rozesláno účastníkům a znalci. Dne datum byla žalobci zaslána výzva k odstranění vad žaloby. Toto bylo doručeno žalobci datum. Dne datum byla soudu doručena žádost žalobce o prodloužení lhůty k odstranění vad žaloby. Dne datum byl žalobce nahlížet do spisu. Dne datum soudu došlo podání žalobce opravující petit žaloby. Dne datum byla změna žaloby zaslána žalovanému. Dne datum byl dán pokyn k nařízení jednání na datum. Dne datum nahlížel do spisu právní zástupce žalovaného. Stejného dne si tento stěžoval, že mu soud nedoručil několik písemností. Dne datum byl učiněn úřední záznam o tom, že se žalobce omlouvá za pozdní příchod na jednání z důvodu dopravné nehody. Dne datum se konalo šesté jednání, na které se dostavil žalobce i žalovaný. Na jednání byly navrženy další důkazy, žalobci bylo dáno poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. s lhůtou 20 dnů. Následně bylo jednání odročeno na datum. Dne datum soudu došla žádost žalobce o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení a dále vyjádření žalovaného. Dne datum byl žalobce nahlížet do spisu, pořídil si kopii celého spisu. Dne datum bylo soudu doručeno podání žalobce, kterým opravil petit žaloby. Dne datum byl dán pokyn k odročení jednání pro podezřelý výraz soudce. Dne datum byl dán pokyn k nařízení jednání na datum. Dne datum a dne datum požádal právní zástupce žalovaného o zaslání protokolu. Dne datum byl protokol právnímu zástupci žalovaného zaslán. Dne datum byl právní zástupce žalovaného nahlížet do spisu. Dne datum se konalo sedmé jednání ve věci, na které se dostavil žalobce i žalovaný. spisová značka Na jednání byl vyslechnut znalec a jednání bylo odročeno na datum za účelem dalšího dokazování. Dne datum byl dán pokyn k předvolání svědků a rozeslání protokolu z jednání. Dne datum bylo rozhodnuto o odměně znalce. Dne datum se jeden ze svědků omluvil z nařízeného jednání z důvodu podezřelý výraz potíží. Dne datum se konalo osmé jednání ve věci, na které se dostavil žalobce i žalovaný. Byli vyslechnuti svědci a následně bylo jednání odročeno na datum. Dne datum byl žalobce nahlížet do spisu. Dne datum se žalovaný vyjádřil ke skutkovému a právnímu stavu. Dne datum bylo zasláno podání žalovaného protistraně. Dne datum se konalo deváté jednání ve věci, na které se dostavil žalobce a žalovaný i s jeho právním zástupcem. Na jednání byl vyslechnut svědek, následně bylo dokazování ukončeno a jednání bylo odročeno na datum za účelem vyhlášení rozsudku. Dne datum byl žalobce nahlížet do spisu. Dne datum bylo jednání zrušeno pro podezřelý výraz soudce. Dne datum byl dán pokyn k nařízení jednání na datum. Dne datum byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba částečně zamítnuta a částečně odmítnuta a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení a o náhradě nákladů státu. Dne datum byl žalovaný nahlížet do spisu. Dne datum byla podána žádost o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku do datum, která byla schválena. Dne datum a dne datum byl žalobce nahlížet do spisu. Dne datum byla podána žádost o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku do datum, kdy tato byla schválena. Dne datum byl účastníkům rozeslán rozsudek. Dne datum byl žalovaný nahlížet do spisu. Dne datum byla soudu doručena plná moc právního zástupce žalobce. Dne datum byl právní zástupce žalobce nahlížet do spisu. Právní moc rozsudku nastala dne datum.

4. Z žádosti o náhradu nemajetkové újmy ze dne datum soud zjistil, že se žalobce u žalované domáhal finančního zadostiučinění ve výši částka za nemajetkovou újmu vzniklou mu v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu adresa-západ pod sp. zn. spisová značka.

5. Ze stanoviska žalované ze dne datum se podává, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne datum. Žalobce měl žádat zadostiučinění ve výši částka jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u adresa. spisová značka. Žalovaná seznala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu a přiznala žalobci finanční zadostiučinění ve výši částka. 6. podezřelý výraz, spisová značka Anonymizováno.

9. Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako kárného soudu ze dne datum, č. j. spisová značka se podává, že Nejvyšší správní soud zjistil, že soudkyně tituly před jménem jméno FO způsobila mj. průtahy v posuzovaném řízení, za což jí byl uložen kárný postih.

10. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že posuzované řízení ho zasáhlo. Spory s původním žalobcem se táhly již od roku 2007 nebo 2008, současně s posuzovaným řízení probíhal další soudní spor o plot. Vztahy se sousedem měly na žalobce negativní vliv. Žalobce měl s nemovitostmi velké plány do budoucna pro celou rodinu. K nemovitostem má velké citové pouto, neboť je získal po rodičích. Anonymizováno. Žalobce na chatu jezdil od malička. Stavební úpravy dělal s otcem i s dědou. Žalobce jako soudní znalec viděl nesmyslnost původní žaloby a nechápal postup soudu v posuzovaném řízení. Žalobce dále uvedl, že nebyl schopen vykonávat svou profesi, neboť řízení bylo dlouhé a on měl podezřelý výraz problémy. Žalobce se z důvodu stresu spojeného s posuzovaným řízením vyhýbal společnosti i rodině. Žalobce přístupem soudu ztratil důvěru k rozhodnutí původního soudu I. stupně. Žalobce následky a příkoří posuzovaného řízení cítí do dneška. podezřelý výraz stav žalobce byl před začátkem posuzovaného řízení normální a bez problémů, zhoršil se kvůli vnitřnímu napětí. Předmětem řízení bylo 35 m pozemku, přičemž celková výměra pozemku je 1150 m2. Pokud by ke zmenšení pozemku došlo, tak by žalobce nemohl za chatou projít a musel by investovat do úprav terénu kvůli tomu, že je pozemek v kopci.

11. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobci od datum do datum, bylo právně i procesně složité, bylo zatíženo průtahy a mělo pro žalobce zvýšený význam. Soud bližší zjištění uvádí v rámci právního hodnocení nároku. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

12. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení podezřelý výraz, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení spisová značka výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle ust. § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

14. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

15. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. právnická osoba řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen „ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

17. Předmětné řízení tak trvalo ve vztahu k žalobci od datum (doručení žaloby) do datum (právní moc konečného rozhodnutí), tj. 5 let a 11 měsíců, což je doba s ohledem na veškeré dále uvedené okolnosti případu nepřiměřená. K uvedenému závěru vede soud právě vyhodnocení kritérií § 31 odst. 3 odškodňovacího zákona, přičemž spisová značka v posuzovaném případě tyto soud vyhodnotil souhrnně. Soud tak dospěl k závěru, že došlo v posuzovaném soudním řízení k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a odpovědnostní titul je dán.

18. V případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že v důsledku tohoto postupu vzniká účastníku řízení nemajetková újma (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella vs. Itálie ze dne datum, § 93). Presumovaný vznik újmy žalovaná v řízení ani kvalifikovaně nevyvracela a soud se dále zabýval otázkou odškodnění nemajetkové újmy, jejíž příčiny tkví v nesprávném úředním postupu. V citovaném ust. § 31a odst. 2 OdpŠk je vymezena jak forma, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V posuzovaném případě nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když zároveň je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení.

19. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 OdpŠk nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl Evropský soud pro lidská práva ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 OdpŠk, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 OdpŠk), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne datum, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. adresa/01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až částka za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne datum, odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi částka až částka za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. částka až částka za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí částka až částka, ve kterém představuje částka částka částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakým je zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení. Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o částka za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Soud proto spisová značka uzavírá, že základní částka ročního odškodnění u řízení trvajícího 5 let a 11 měsíců činí částka, celková nemodifikovaná částka finančního zadostiučinění činí částka.

20. Takto stanovenou základní částku odškodnění je nutné přizpůsobit okolnostem konkrétního případu s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk, tj. složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Podle těchto kritérií, představujících neuzavřený výčet okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnout, je možno základní částku přiměřeně zvýšit či snížit.

21. V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk). Řízení bylo složitějším po stránce právní i procesní, a soud proto pro složitost základní částku odškodnění ponížil celkem o 20 %. Složitost věci byla dána zejména tím, že se jednalo o spor ve věci určení vlastnictví k nemovitosti a o určení hranice mezi nemovitostmi, tyto spory jsou svou povahou právně složitější a vyžádají si rozsáhlejší dokazování, když je nutné vypracovat znalecký posudek. Před soudem I. stupně proběhlo 9 jednání, bylo provedeno rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků, byl vypracován znalecký posudek a byl vyslechnut znalec. Ve věci opakovaně rozhodoval odvolací soud. Soud I. stupně ve věci rozhodoval dvakrát, přičemž první rozhodnutí bylo pro vady odvolacím soudcem zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení. právnická osoba počet soudních instancí soud základní částku nemodifikoval.

22. Ohledně kritéria jednání poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk) soud dospěl k závěru, že žalobce se svým chováním na délce řízení nijak významně nepodílel. Soud proto základní částku nijak nemodifikoval. 23. právnická osoba kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) soud zvýšil základní částku o 5 %. V daném případě není dostačující, aby byly průtahy v posuzovaném řízení zohledněny pouze v závěru o nesprávném úředním postupu. Soud I. stupně posuzovaného řízení se dopustil vad v řízení, pro které mu byla věc vrácena rozhodnutím odvolacího soudu ze dne datum. Zdejší soud shledal významnější průtahy od datum do datum (od rozeslání znaleckého posudku do rozhodnutí o znalečném); od datum do datum (od vrácení spisu z odvolacího soudu do zaslání výzvy žalobci k odstranění vad žaloby) a od datum do datum (od zaslání změny žaloby žalovanému do jednání na datum). Závěr o tom, že řízení bylo zatíženo průtahy, vedl i kárný soud k uložení kárného postihu soudkyni.

24. K významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) soud uvádí, že Evropský soud pro lidská práva neřadí řízení ve věci určení vlastnického práv a hranic pozemku mezi řízení s typově zvýšeným významem řízení. Žalobce tvrdil zvýšený význam řízení, který spatřoval v tom, že nepřiměřeně dlouho trpěl nejistotou ohledně výsledku řízení. K naříkaným nemovitostem má silné citové pouto. V případě neúspěchu by musel provést významné úpravy a zhroutily by se jeho plány, které chtěl na pozemku s rodinou provést. Z užívání pozemku však po celou domu posuzovaného řízení žalobce vyloučen nebyl. Soud přihlédl i k tomu, že žalobce jako Anonymizováno byl průběhem soudního řízení frustrován, když viděl počínání v řízení původního žalobce i soudce. Dále pak soud žalobci uvěřil, že ztratil důvěru ve spravedlnost a je pro něj obtížnější vykonávat svou profesi Anonymizováno. Za jednání protistrany – souseda, se kterým měl žalobce dlouhodobé spory, kdy jeden z nich byl veden současně s posuzovaným řízením, stát neodpovídá. Nepříznivý podezřelý výraz stav, kterým žalobce trpěl, soudu v posuzovaném řízení nebyl znám, nebylo možné spisová značka jej zohlednit a přistupovat tak ke sporu z tohoto důvodu přednostněji, zároveň žalobce žádný samostatný nárok na náhradu škody na zdraví způsobené nepřiměřenou délkou řízení v řízení neuplatnil. Odškodnění nejistoty účastníka ohledně výsledku řízení v sobě již zahrnuje odškodnění stresu z délky posuzovaného řízení, který (jak je obecně známo) má negativní vliv na pracovní i rodinný život. Soud v uvedeném spatřuje zvýšený význam řízení. a základní částku zvýšil o 5 %.

25. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací namístě snížit o 10 % na výsledných částka. Žalovaná již žalobci poskytla finanční zadostiučinění ve výši částka. Soud tak žalobci přiznal nárok ve výši částka s příslušenstvím, tak jak je to specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od uplatnění nároku. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne datum, lhůta 6 měsíců tak skončila dne datum. Žalovaná se tak dostala do prodlení od datum. Ve zbývající části (částka s příslušenstvím) soud žalobu zamítl (výrok II.).

26. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Úroky z prodlení pak soud přiznal z částky finančního zadostiučinění, kterou shledal za přiměřenou, a to od prvého dne po uplynutí stanovené lhůty, ve zbytku soud požadavek na přiznání tohoto nedůvodného příslušenství za dobu, kdy žalovaná v prodlení nebyla, zamítl.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

29. V souzeném případě byl žalobce zcela úspěšný, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/2014). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v celkové výši částka, která je tvořena soudním poplatkem ve výši částka, 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby po částka (převzetí zastoupení; žaloba; účast na jednání dne datum), 3x náhradou hotových výdajů po částka a 21 % náhradou DPH v částce částka (dle § 6, 7, 9 odst. 4 písm. a) AT; tarifní hodnota částka dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 1, 4 AT). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu. Platební místo bylo spisová značka stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.