20 C 137/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 : Anonymizováno , Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 59 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhá částky ve výši , částka, jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v souvislosti s nesprávným úředním postupem, spisová značkave formě nepřiměřené délky řízení vedeného u , adresa, . , spisová značka, (dále jen „posuzované řízení“). Žalobce uvádí, že v uvedené věci vystupoval na straně žalované, přičemž žaloba se týkala určení vlastnictví k pozemku zaspaného v katastru obce , adresa, , , Anonymizováno, , tituly před jménem, , datum, . Řízení vůči němu trvalo 5 let a 11 měsíců, tj. od doručení žaloby jeho osobě dne , datum, do právní moci rozsudku soudu prvního stupně dne , datum, . Soud prvního stupně se nedržel konstantní judikatury a rozsudkem ze dne , datum, rozhodl ve prospěch původního žalobce z posuzovaného řízení, toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobce v tomto řízení zrušeno rozhodnutím odvolacího soudu ze dne , datum, a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu projednání. V posuzovaném řízení došlo rovněž k průtahům, což seznal i Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tedy průtah od , datum, do , datum, způsobený tím, že poté, co byl dne , datum, předložen znalecký posudek a vyúčtování znalečného, , datum, zaslán ZP účastníkům s výzvou, zda účastníci požadují výslech znalce; tj. , datum, sdělují, že na výslechu znalce trvají, ale až , datum, bylo vydáno usnesení o přiznání znalečného; od , datum, do , datum, , když , datum, byla věc vrácena z KS po rozhodnutí o odvolání proti usnesení o znalečném, ale až , datum, byl vypracován platební poukaz a dne , datum, usnesení o odstranění vad žaloby ze dne , datum, a od , datum, do , datum, , neboť poté, co , datum, bylo doručeno podání žalobce, , datum, byla změna žaloby zaslána zástupci žalovaného, ale až , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Žalobce byl v nejistotě ohledně svého právního postavení, proto považuje za adekvátní odškodnění částku , částka, , která zohledňuje již vyplacenou částku , částka, (původně žalobce po žalované požadoval , částka, ). Základní částku žalobce vypočítal na , částka, . Žalobce uvedl, že se nejednalo o věc skutkově nebo právně složitou, základní částku tak navýšil o 10 %. Žalobce se na délce řízení nepodílel, a proto žádá o zvýšení základní částky o 20 %. Průtahy byly způsobeny především soudem a jeho osmi zásadními pochybeními. Význam řízení byl pro žalobce zvýšený, žalobce z důvodu svého nepříznivého , podezřelý výraz, stavu vnímal délku řízení úkorně, stres z délky řízení měl obecně dopad na jeho rodinné a profesní vztahy a osobní život. V průběhu řízení se , podezřelý výraz, stav žalobce zhoršoval. V důsledku dlouhodobého stresu trpěl žalobce nespavostí a vysokým krevním tlakem, dne , datum, prodělal žalobce infarkt myokardu a byl , podezřelý výraz, . Řízení nepříznivě ovlivnilo i výkon profese žalobce (soudní znalec z oboru stavebnictví) i soukromý život žalobce, když manželka žalobce s ním musela prožívat nepříznivé důsledky nepřiměřeně dlouhého soudního jednání. Žalobce má k označeným nemovitostem silný citový vztah, neboť se jedná o dědictví po jeho matce. Z tohoto důvodu by žalobce zadostiučinění navýšil o 30 %. Dne , datum, žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že k projednání žádosti žalobce, doručené žalované dne , datum, , došlo dne , datum, . Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“), a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši , částka, . Při výpočtu výše zadostiučinění vyšla ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010. Vycházela ze základní částky , částka, za rok trvání řízení, resp. , částka, za měsíc trvání řízení s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. Žalovaná snížila základní částku o 20 % z důvodu složitosti řízení, neboť předmětem posuzovaného řízení byla žaloba na určení vlastnictví a žaloba o určení hranice pozemku. V řízení bylo, spisová značkapotřeba širšího dokazování prostřednictvím listin, výslechů svědků, znaleckého posudku a výslechu znalce. Byla řešena otázka držby a dobré víry. Délka řízení byla z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků posuzovaného řízení. Zvýšený význam z důvodu , podezřelý výraz, stavu žalovaná neseznala, neboť tento musí být zjevný soudu, u kterého bylo posuzované řízení vedeno. Žalovaná má za to, že odškodnění, které žalobci v rámci předběžného projednání nároku poskytla dne , datum, , je odpovídající a dostatečné.

3. Ze spisu vedeného , adresa, . , spisová značka, soud zjistil následující. Dne , datum, byla podána žaloba na určení vlastnictví k nemovitosti a určení hranice pozemku. Dne , datum, byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku. Výzva byla doručena dne , datum, . Dne , datum, žalobce zaplatil soudní poplatek. Dne , datum, byl žalovaný, který nyní vystupuje na straně žalobce v tomto řízení, vyzván k vyjádření k žalobě. Výzva byla doručena žalovanému dne , datum, . Dne , datum, podal žalovaný vyjádření k žalobě. Dne , datum, bylo vyjádření žalovaného zasláno žalobci. Dne , datum, byl dán pokyn k nařízení jednání na , datum, . Dne , datum, podal žalobce repliku k vyjádření žalovaného. Dne , datum, se konalo jednání, na které se dostavil žalobce i žalovaný. Na jednání byly provedeny listinné důkazy a jednání bylo odročeno na , datum, za účelem pokračování v dokazování. Dne , datum, byla podána duplika žalovaného. Dne , datum, byli předvolání svědci k jednání. Dne , datum, žalovaný podal žádost o provedení výslechu zpracovatele geometrického plánu. Dne , datum, žalovaný podal návrh na provedení důkazu spisem , spisová značka, . Dne , datum, se konalo druhé jednání ve věci, k němuž se dostavil žalobce i žalovaný. Na jednání byli vyslechnuti svědci. Jednání bylo následně odročeno na , datum, . Dne , datum, byl jeden ze svědků soudem vyzván k dodání geometrického plánu.Dne , datum, se konalo třetí jednání ve věci, na které se dostavil žalobce i žalovaný. Žalobce při jednání uvedl, že má k dispozici další geometrické plány a jednání bylo odročeno na , datum, za účelem jejich doložení. Dne , datum, byly soudu doloženy geometrické plány. Dne , datum, bylo rozhodnuto o odměně znalce. Dne , datum, žalovaný předložil soudu závěrečný návrh. Dne , datum, se konalo čtvrté jednání, na které se dostavil žalobce i žalovaný. Žalovanému bylo dáno poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. Dále byly prováděny listinné důkazy a na závěr byla účastníkům poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení a důkazů. Jednání proto bylo odročeno na , datum, . Dne , datum, se žalobce vyjádřil k závěrečnému návrhu žalovaného a žalovaný doplnil svá tvrzení a důkazy. Dne , datum, byla vyjádření rozeslána účastníkům. Dne , datum, se žalobce vyjádřil k tvrzením žalovaného ze dne , datumDne , datum, se konalo páté jednání, na které se dostavil žalobce i žalovaný. Na jednání byly prováděny listinné důkazy a došlo k vyhlášení rozsudku, kdy výrokem I. rozsudku bylo žalobě vyhověno a dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení a o nákladech státu. Dne , datum, byla soudu zaslána plná moc k zastupování žalovaného. Dne , datum, byla na žádost předsedkyně senátu prodloužena lhůta k vypracování rozsudku do , datum, . Dne , datum, byla na žádost předsedkyně senátu prodloužena lhůta k vypracování rozsudku do , datum, . Dne , datum, byl rozsudek doručen právnímu zástupci žalovaného a dne , datum, by rozsudek doručen žalobci. Dne , datum, podal žalobce blanketní odvolání do nákladového výroku. Stejného dne podal blanketní odvolání i, spisová značkažalovaný. Dne , datum, soud vyzval žalobce i žalovaného k odstranění vad odvolání. Dne , datum, žalovaný doplnil a odůvodnil své odvolání. Dne , datum, bylo odvolání žalovaného zasláno žalobci. Dne , datum, byl žalovaný vyzván k uhrazení soudního poplatku za odvolání. Dne , datum, žalovaný uhradil soudní poplatek. Dne , datum, byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne , datum, byl rozsudek soudu prvního stupně odvolacím soudem zrušen, neboť rozhodnutí trpí vadou, která mohla mít za následek vadné rozhodnutí. Dne , datum, byl spis vrácen soudu prvního stupně. Dne , datum, bylo rozhodnutí odvolacího soudu rozesláno účastníkům. Dne , datum, byl ustanoven znalec z oboru geodezie a kartografie; k vypracování znaleckého posudku byla poskytnuta lhůta 90 dnů od doručení spisu. Dne , datum, byl znalci zaslán spis, tento spis převzal , datum, . Dne , datum, bylo soudu doručeno podání žalobce, který uvádí, že znalec ho dosud nijak nekontaktoval. Dne , datum, byl znalec vyzván k podání vyjádření, v jaké fázi se nachází vypracování znaleckého posudku. Dne , datum, byl soudu doručen znalecký posudek. Dne , datum, byl posudek rozeslán účastníkům. Dne , datum, navrhl žalovaný výslech znalce. Dne , datum, žalovaný soudu sdělil, že odvolal plnou moc pro svého zástupce a dále se vyjádřil ke znaleckému posudku. Dne , datum, byla soudu předložena nová plná moc pro právního zástupce k zastupování žalovaného. Dne , datum, bylo rozhodnuto o odměně znalce. Dne , datum, podal žalovaný blanketní odvolání proti usnesení o odměně znalce. Dne , datum, podal žalovaný námitky k podanému znaleckému posudku. Dne , datum, bylo odvolání žalovaného zasláno žalobci a znalci. Dne , datum, žalovaný své odvolání doplnil. Dne , datum, se znalec vyjádřil k námitkám žalovaného. Dne , datum, byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne , datum, byl spis předložen místopředsedovi odvolacího soudu k rozhodnutí, zda byla věc přidělena do správného senátu. Dne , datum, bylo rozhodnuto, že věc byla zapsána v souladu s rozvrhem práce. Dne , datum, odvolací soud usnesením změnil rozhodnutí o odměně znalce. Dne , datum, byl spis vrácen soudu prvního stupně. Dne , datum, žalovaný urgoval rozeslání rozhodnutí odvolacího soudu. Dne , datum, bylo rozhodnutí odvolacího soudu rozesláno účastníkům a znalci. Dne , datum, byla žalobci zaslána výzva k odstranění vad žaloby. Toto bylo doručeno žalobci , datum, . Dne , datum, byla soudu doručena žádost žalobce o prodloužení lhůty k odstranění vad žaloby. Dne , datum, byl žalobce nahlížet do spisu. Dne , datum, soudu došlo podání žalobce opravující petit žaloby. Dne , datum, byla změna žaloby zaslána žalovanému. Dne , datum, byl dán pokyn k nařízení jednání na , datum, . Dne , datum, nahlížel do spisu právní zástupce žalovaného. Stejného dne si tento stěžoval, že mu soud nedoručil několik písemností. Dne , datum, byl učiněn úřední záznam o tom, že se žalobce omlouvá za pozdní příchod na jednání z důvodu dopravné nehody. Dne , datum, se konalo šesté jednání, na které se dostavil žalobce i žalovaný. Na jednání byly navrženy další důkazy, žalobci bylo dáno poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. s lhůtou 20 dnů. Následně bylo jednání odročeno na , datum, . Dne , datum, soudu došla žádost žalobce o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení a dále vyjádření žalovaného. Dne , datum, byl žalobce nahlížet do spisu, pořídil si kopii celého spisu. Dne , datum, bylo soudu doručeno podání žalobce, kterým opravil petit žaloby. Dne , datum, byl dán pokyn k odročení jednání pro , podezřelý výraz, soudce. Dne , datum, byl dán pokyn k nařízení jednání na , datum, . Dne , datum, a dne , datum, požádal právní zástupce žalovaného o zaslání protokolu. Dne , datum, byl protokol právnímu zástupci žalovaného zaslán. Dne , datum, byl právní zástupce žalovaného nahlížet do spisu. Dne , datum, se konalo sedmé jednání ve věci, na které se dostavil žalobce i žalovaný., spisová značkaNa jednání byl vyslechnut znalec a jednání bylo odročeno na , datum, za účelem dalšího dokazování. Dne , datum, byl dán pokyn k předvolání svědků a rozeslání protokolu z jednání. Dne , datum, bylo rozhodnuto o odměně znalce. Dne , datum, se jeden ze svědků omluvil z nařízeného jednání z důvodu , podezřelý výraz, potíží. Dne , datum, se konalo osmé jednání ve věci, na které se dostavil žalobce i žalovaný. Byli vyslechnuti svědci a následně bylo jednání odročeno na , datum, . Dne , datum, byl žalobce nahlížet do spisu. Dne , datum, se žalovaný vyjádřil ke skutkovému a právnímu stavu. Dne , datum, bylo zasláno podání žalovaného protistraně. Dne , datum, se konalo deváté jednání ve věci, na které se dostavil žalobce a žalovaný i s jeho právním zástupcem. Na jednání byl vyslechnut svědek, následně bylo dokazování ukončeno a jednání bylo odročeno na , datum, za účelem vyhlášení rozsudku. Dne , datum, byl žalobce nahlížet do spisu. Dne , datum, bylo jednání zrušeno pro , podezřelý výraz, soudce. Dne , datum, byl dán pokyn k nařízení jednání na , datum, . Dne , datum, byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba částečně zamítnuta a částečně odmítnuta a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení a o náhradě nákladů státu. Dne , datum, byl žalovaný nahlížet do spisu. Dne , datum, byla podána žádost o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku do , datum, , která byla schválena. Dne , datum, a dne , datum, byl žalobce nahlížet do spisu. Dne , datum, byla podána žádost o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku do , datum, , kdy tato byla schválena. Dne , datum, byl účastníkům rozeslán rozsudek. Dne , datum, byl žalovaný nahlížet do spisu. Dne , datum, byla soudu doručena plná moc právního zástupce žalobce. Dne , datum, byl právní zástupce žalobce nahlížet do spisu. Právní moc rozsudku nastala dne , datum, .

4. Z žádosti o náhradu nemajetkové újmy ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobce u žalované domáhal finančního zadostiučinění ve výši , částka, za nemajetkovou újmu vzniklou mu v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu , adresa, -západ pod sp. zn. , spisová značka, .

5. Ze stanoviska žalované ze dne , datum, se podává, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne , datum, . Žalobce měl žádat zadostiučinění ve výši , částka, jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u , adresa, . , spisová značka, . Žalovaná seznala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu a přiznala žalobci finanční zadostiučinění ve výši , částka, .6. , podezřelý výraz, ,, spisová značka, Anonymizováno, .

9. Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako kárného soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, se podává, že Nejvyšší správní soud zjistil, že soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, způsobila mj. průtahy v posuzovaném řízení, za což jí byl uložen kárný postih.

10. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že posuzované řízení ho zasáhlo. Spory s původním žalobcem se táhly již od roku 2007 nebo 2008, současně s posuzovaným řízení probíhal další soudní spor o plot. Vztahy se sousedem měly na žalobce negativní vliv. Žalobce měl s nemovitostmi velké plány do budoucna pro celou rodinu. K nemovitostem má velké citové pouto, neboť je získal po rodičích. , Anonymizováno, . Žalobce na chatu jezdil od malička. Stavební úpravy dělal s otcem i s dědou. Žalobce jako soudní znalec viděl nesmyslnost původní žaloby a nechápal postup soudu v posuzovaném řízení. Žalobce dále uvedl, že nebyl schopen vykonávat svou profesi, neboť řízení bylo dlouhé a on měl , podezřelý výraz, problémy. Žalobce se z důvodu stresu spojeného s posuzovaným řízením vyhýbal společnosti i rodině. Žalobce přístupem soudu ztratil důvěru k rozhodnutí původního soudu I. stupně. Žalobce následky a příkoří posuzovaného řízení cítí do dneška. , podezřelý výraz, stav žalobce byl před začátkem posuzovaného řízení normální a bez problémů, zhoršil se kvůli vnitřnímu napětí. Předmětem řízení bylo 35 m pozemku, přičemž celková výměra pozemku je 1150 m2. Pokud by ke zmenšení pozemku došlo, tak by žalobce nemohl za chatou projít a musel by investovat do úprav terénu kvůli tomu, že je pozemek v kopci.

11. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobci od , datum, do , datum, , bylo právně i procesně složité, bylo zatíženo průtahy a mělo pro žalobce zvýšený význam. Soud bližší zjištění uvádí v rámci právního hodnocení nároku. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

12. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle ust. § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení , podezřelý výraz, , a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení, spisová značkavýše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.Podle ust. § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

14. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

15. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. , právnická osoba, řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen „ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

17. Předmětné řízení tak trvalo ve vztahu k žalobci od , datum, (doručení žaloby) do , datum, (právní moc konečného rozhodnutí), tj. 5 let a 11 měsíců, což je doba s ohledem na veškeré dále uvedené okolnosti případu nepřiměřená. K uvedenému závěru vede soud právě vyhodnocení kritérií § 31 odst. 3 odškodňovacího zákona, přičemž, spisová značkav posuzovaném případě tyto soud vyhodnotil souhrnně. Soud tak dospěl k závěru, že došlo v posuzovaném soudním řízení k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a odpovědnostní titul je dán.

18. V případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že v důsledku tohoto postupu vzniká účastníku řízení nemajetková újma (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella vs. Itálie ze dne , datum, , § 93). Presumovaný vznik újmy žalovaná v řízení ani kvalifikovaně nevyvracela a soud se dále zabýval otázkou odškodnění nemajetkové újmy, jejíž příčiny tkví v nesprávném úředním postupu. V citovaném ust. § 31a odst. 2 OdpŠk je vymezena jak forma, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V posuzovaném případě nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když zároveň je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení.

19. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 OdpŠk nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl Evropský soud pro lidská práva ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 OdpŠk, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 OdpŠk), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne , datum, , ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. , adresa, /01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až , částka, za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne , datum, , odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi , částka, až , částka, za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. , částka, až , částka, za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí , částka, až , částka, , ve kterém představuje částka , částka, částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakým je zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení. Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o , částka, za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Soud proto, spisová značkauzavírá, že základní částka ročního odškodnění u řízení trvajícího 5 let a 11 měsíců činí , částka, , celková nemodifikovaná částka finančního zadostiučinění činí , částka, .

20. Takto stanovenou základní částku odškodnění je nutné přizpůsobit okolnostem konkrétního případu s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk, tj. složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Podle těchto kritérií, představujících neuzavřený výčet okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnout, je možno základní částku přiměřeně zvýšit či snížit.

21. V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk). Řízení bylo složitějším po stránce právní i procesní, a soud proto pro složitost základní částku odškodnění ponížil celkem o 20 %. Složitost věci byla dána zejména tím, že se jednalo o spor ve věci určení vlastnictví k nemovitosti a o určení hranice mezi nemovitostmi, tyto spory jsou svou povahou právně složitější a vyžádají si rozsáhlejší dokazování, když je nutné vypracovat znalecký posudek. Před soudem I. stupně proběhlo 9 jednání, bylo provedeno rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků, byl vypracován znalecký posudek a byl vyslechnut znalec. Ve věci opakovaně rozhodoval odvolací soud. Soud I. stupně ve věci rozhodoval dvakrát, přičemž první rozhodnutí bylo pro vady odvolacím soudcem zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení. , právnická osoba, počet soudních instancí soud základní částku nemodifikoval.

22. Ohledně kritéria jednání poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk) soud dospěl k závěru, že žalobce se svým chováním na délce řízení nijak významně nepodílel. Soud proto základní částku nijak nemodifikoval. 23. , právnická osoba, kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) soud zvýšil základní částku o 5 %. V daném případě není dostačující, aby byly průtahy v posuzovaném řízení zohledněny pouze v závěru o nesprávném úředním postupu. Soud I. stupně posuzovaného řízení se dopustil vad v řízení, pro které mu byla věc vrácena rozhodnutím odvolacího soudu ze dne , datum, . Zdejší soud shledal významnější průtahy od , datum, do , datum, (od rozeslání znaleckého posudku do rozhodnutí o znalečném); od , datum, do , datum, (od vrácení spisu z odvolacího soudu do zaslání výzvy žalobci k odstranění vad žaloby) a od , datum, do , datum, (od zaslání změny žaloby žalovanému do jednání na , datum, ). Závěr o tom, že řízení bylo zatíženo průtahy, vedl i kárný soud k uložení kárného postihu soudkyni.

24. K významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) soud uvádí, že Evropský soud pro lidská práva neřadí řízení ve věci určení vlastnického práv a hranic pozemku mezi řízení s typově zvýšeným významem řízení. Žalobce tvrdil zvýšený význam řízení, který spatřoval v tom, že nepřiměřeně dlouho trpěl nejistotou ohledně výsledku řízení. K naříkaným nemovitostem má silné citové pouto. V případě neúspěchu by musel provést významné úpravy a zhroutily by se jeho plány, které chtěl na pozemku s rodinou provést. Z užívání pozemku však po celou domu posuzovaného řízení žalobce vyloučen nebyl. Soud přihlédl i k tomu, že žalobce jako , Anonymizováno, byl průběhem soudního řízení frustrován, když viděl počínání v řízení původního žalobce i soudce. Dále pak soud žalobci uvěřil, že ztratil důvěru ve spravedlnost a je pro něj obtížnější vykonávat svou profesi , Anonymizováno, . Za jednání protistrany – souseda, se kterým měl žalobce dlouhodobé spory, kdy jeden z nich byl veden současně s posuzovaným řízením, stát neodpovídá. Nepříznivý , podezřelý výraz, stav, kterým žalobce trpěl, soudu v posuzovaném řízení nebyl znám, nebylo možné, spisová značkajej zohlednit a přistupovat tak ke sporu z tohoto důvodu přednostněji, zároveň žalobce žádný samostatný nárok na náhradu škody na zdraví způsobené nepřiměřenou délkou řízení v řízení neuplatnil. Odškodnění nejistoty účastníka ohledně výsledku řízení v sobě již zahrnuje odškodnění stresu z délky posuzovaného řízení, který (jak je obecně známo) má negativní vliv na pracovní i rodinný život. Soud v uvedeném spatřuje zvýšený význam řízení. a základní částku zvýšil o 5 %.

25. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací namístě snížit o 10 % na výsledných , částka, . Žalovaná již žalobci poskytla finanční zadostiučinění ve výši , částka, . Soud tak žalobci přiznal nárok ve výši , částka, s příslušenstvím, tak jak je to specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od uplatnění nároku. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne , datum, , lhůta 6 měsíců tak skončila dne , datum, . Žalovaná se tak dostala do prodlení od , datum, . Ve zbývající části (, částka, s příslušenstvím) soud žalobu zamítl (výrok II.).

26. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Úroky z prodlení pak soud přiznal z částky finančního zadostiučinění, kterou shledal za přiměřenou, a to od prvého dne po uplynutí stanovené lhůty, ve zbytku soud požadavek na přiznání tohoto nedůvodného příslušenství za dobu, kdy žalovaná v prodlení nebyla, zamítl.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

29. V souzeném případě byl žalobce zcela úspěšný, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/2014). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v celkové výši , částka, , která je tvořena soudním poplatkem ve výši , částka, , 3x odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí zastoupení; žaloba; účast na jednání dne , datum, ), 3x náhradou hotových výdajů po , částka, a 21 % náhradou DPH v částce , částka, (dle § 6, 7, 9 odst. 4 písm. a) AT; tarifní hodnota , částka, dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 1, 4 AT). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu. Platební místo bylo, spisová značkastanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.