20 C 146/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení neplatnosti výpovědi z nájmu

I. Žaloba, aby soud určil, že výpověď z nájmu [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [adresa] [anonymizována dvě slova] [adresa], ze dne 10. 5. 2021 je neplatná, se zamítá.

II. Žaloba, aby soud určil, že výpověď z nájmu [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [adresa] [anonymizována dvě slova] [adresa], ze dne 10. 5. 2021 je neplatná, se zamítá.

III. Žaloba, aby soud určil, že výpověď z nájmu [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [adresa] [anonymizována dvě slova] [adresa], ze dne 19. 5. 2021 je neplatná, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, která byla doručena zdejšímu soudu dne 17. 9. 2021, ve znění doplnění ze dne 30. 10. 2021, domáhal, aby soud určil, že výpovědi z nájmu prostor uvedených ve výrocích I. až III. rozsudku sloužících k podnikání jsou neplatné. Žalobce uzavřel dne 10. 7. 2020 se [anonymizováno] [právnická osoba] smlouvu o koupi části závodu, jejímž předmětem byly mimo jiné také nájemní smlouvy uzavřené s žalovaným, na základě kterým měl žalobce v nájmu [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [adresa] [anonymizována dvě slova] [adresa] (dále jen jako„ nebytový prostor č. 1“), [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [adresa] [anonymizována dvě slova] [adresa] (dále jen jako„ nebytový prostor č. 2“) a [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [adresa] [anonymizována dvě slova] [adresa] (dále jen jako„ nebytový prostor č. 3“). V době, kdy jediný společník a zároveň jednatel žalobce byl v [země], kam odcestoval za příbuznými na podzim roku 2020 a odkud se nemohl z důvodu konfliktu vrátit, žalovaný dal žalobci výpovědi z uvedených nebytových prostor. Jelikož se jednatel žalobce z důvodu konfliktu v zemi zdržoval v odlehlých částech země, neměl přístup k internetu a nemohl kontrolovat obsah své datové schránky a hradit platby. Námitky proti výpovědím žalobce podal dne 18. 6. 2021 a neplatnost výpovědí namítá z důvodu, že výpovědi byly nečekané a žalobce je nemohl vůbec předpokládat a pro konflikt v [země] nemohl žalobce hradit nájemné, a dále z důvodu, že podle § 2312 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“) v případě, kdy je nájem sjednán na dobu neurčitou, činí výpovědní doba 6 měsíců. Výpověď z nájmu nebytového prostoru č. 1 a 2 byla žalobci dána bez uvedení důvodu s tříměsíční výpovědní dobou a byla doručena fikcí dne 28. 5. 2021, výpověď z nájmu nebytového prostoru č. 3 byla žalobci dána z důvodu neplacení nájemného s jednoměsíční výpovědní dobou a byla doručena fikcí dne 30. 5. 2021. Dále žalobce uvedl, že mu není znám přesný obsah nájemních smluv.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobce měl zřízenou datovou schránku, proto mu byly výpovědi z nebytových prostor č. 1, 2 a 3 doručeny prostřednictvím datové schránky. Pokud se jednatel žalobce zdržoval v cizině, kde neměl přístup k internetu, nemůže to jít k tíži žalovaného. Žalobce své tvrzení nijak nedoložil, a pokud se jeho jednatel chystal odjet do země, kde neměl mít dostatečný přístup k internetu, měl před odjezdem do zahraničí stanovit pověřenou osobu, které by umožnil přístup do své datové schránky a která by zajistila placení nájemného. Dále žalovaný uvedl, že ustanovení § 2312 o. z. je dispozitivní, proto si smluvní strany mohou ujednat jinou délku výpovědní doby. Žalovaný si s původním nájemcem sjednal tříměsíční výpovědní dobu a neznalost nájemních smluv žalobce, který vstoupil do práv nájemce, nemá na sjednanou délku žádný vliv. Výpověď z nájmu nebytových prostor č. 1 a 2 je tak platná. Rovněž výpověď z nebytového prostoru č. 3 považuje žalovaný za platnou z důvodu, že smluvní strany si v nájemní smlouvě sjednaly, že v případě, porušení povinnosti nájemce, je výpovědní doba v délce 1 měsíce. Žalobce tvrdí, že jeho jednatel odcestoval na podzim roku 2020 do zahraničí a nemohl pro nedostatečný přístup k internetu provádět platby nájemného, žalovanému však dne 20. 11. 2020 a 29. 12. 2020 uhradil měsíční platby za všechny tři nebytové prostory. Dále žalovaný poukázal na to, že podané námitky nebyly právním zástupcem žalobce podepsány a nebyla k nim doložena ani plná moc, na základě které je oprávněn advokát žalobce zastupovat, přes to se jimi [jméno] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] zabývala a usnesením č. 685 ze dne 27. 9. 2021 nesouhlasila s uzavřením nových nájemních smluv s žalobcem. Závěrem žalovaný podotkl, že žalobce od ledna 2021 nehradí ničeho na žádný nebytový prostor, a navrhl žalobu zamítnout.

3. Dne 20. 4. 2022 proběhlo ve věci jednání, na němž účastníci učinili nesporným, že žalobce byl nájemcem nebytového prostoru č. 1, 2 a 3 sloužícího k podnikání v budovách, k nimž vykonává vlastnické právo žalovaný, a to na základě nájemní smlouvy ze dne 28. 1. 2008 ve znění dodatku č. 1 (nebytový prostor č. 1), ze dne 12. 11. 2013 (nebytový prostor č. 2) a ze dne 20. 7. 2018 (nebytový prostor č. 3). Ze strany žalovaného byly žalobci dány výpovědi z nájmu nebytových prostor, konkrétně dne 10. 5. 2021 z nebytového prostoru č. 1 a 2 s výpovědní dobou 3 měsíce bez uvedení důvodu a dne 19. 5. 2021 z nebytového prostoru č. 3 s výpovědní dobou 1 měsíc z důvodu nehrazení nájemného a služeb spojených s užíváním prostoru. Mezi stranami rovněž nebylo sporu, že žalobce neuhradil nájemné za leden až květen 2021.

4. Dále žalobce na jednání doplnil, že podané námitky byly podány datovou schránkou jeho právního zástupce, proto zde není další povinnost elektronického podpisu, jak požadoval žalovaný. Jednatel žalobce nemohl očekávat, že nebude možné se z [země] vrátit. Z počátku bylo internetové spojení dostupné, jednatel mohl provádět platby nájemného, ale po zhoršení konfliktu již připojení nebylo dostatečné. Jednatel žalobce se vrátil dne 18. 6. 2021, kdy udělil právnímu zástupci plnou moc. Žalobce dále uvádí, že v nájemních smlouvách měla být vyloučena možnost účinku dispozitivní úpravy § 2312 o. z., která zavedla 6 měsíční výpovědní dobu.

5. Žalovaný na jednání doplnil, že výpovědi nelze považovat za nečekané z důvodu, že žalobce řádně a včas nehradil nájemné. Žalobce dluží již více než půl milionu korun, uplynula již i 6 měsíční výpovědní doba, nájemné není stále hrazeno, a to přes příslib, že žalobce jej uhradí ve splátkách, a žalovaný nemá zájem na setrvání v takovém nájemním vztahu.

6. Ze smlouvy o koupi části závodu ze dne 10. 7. 2020 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi [anonymizováno] [právnická osoba] a žalobcem, a to k prodeji části závodu, jejíž součástí byl mimo jiné přechod nájmu nebytových prostor č. 1, 2 a 3. V čl. II. odst. 3 smlouvy bylo sjednáno, že originály smluv budou žalobci předány do 10 dnů od podpisu smlouvy na základě zápisu o předání části závodu.

7. Z nájemní smlouvy ze dne 28. 1. 2008 a dodatku č. 1 ze dne 31. 5. 2016 soud zjistil, že žalovaný pronajal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nebytový prostor č. 1, nájem byl sjednán na dobu neurčitou a v čl. IX. odst. 2 bylo sjednáno, že strany mohou nájem vypovědět bez uvedení důvodů s 3měsíční výpovědní lhůtou. Na základě dodatku č. 1 se stala nájemcem [anonymizováno] [právnická osoba], která přebrala veškerá práva a povinnosti ze stávající nájemní smlouvy.

8. Z nájemní smlouvy ze dne 12. 11. 2013 soud zjistil, že žalovaný pronajal [anonymizováno] [právnická osoba] nebytový prostor č. 2, nájem byl sjednán na dobu neurčitou a v čl. IX. odst. 2 bylo sjednáno, že strany mohou nájem vypovědět bez uvedení důvodů s 3měsíční výpovědní lhůtou.

9. Z nájemní smlouvy ze dne 20. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaný pronajal [anonymizováno] [právnická osoba] nebytový prostor č. 3, nájem byl sjednán na dobu neurčitou a v čl. IX. odst. 3 bylo sjednáno, že v případě, kdy nájemce poruší své povinnosti, zejména tím, že nezaplatí řádně a včas sjednané nájemné nebo zálohy na služby, může pronajímatel smlouvu vypovědět s 1 měsíční výpovědní lhůtou.

10. Z výpovědi nebytových prostor č. 1 ze dne 10. 5. 2021 vč. doručenky soud zjistil, že žalovaný vypověděl nájem tohoto prostoru bez uvedení důvodu s 3měsíční výpovědní dobou. Výpověď byla žalobci doručena datovou schránkou uplynutím desátého dne od dodání zprávy, tj. v pátek dne 28. 5. 2021. Oprávněná osoba se do datové schránky přihlásila až dne 29. 10. 2021.

11. Z výpovědi nebytových prostor č. 2 ze dne 10. 5. 2021 vč. doručenky soud zjistil, že žalovaný vypověděl nájem tohoto prostoru bez uvedení důvodu s 3měsíční výpovědní dobou. Výpověď byla žalobci doručena datovou schránkou uplynutím desátého dne od dodání zprávy, tj. v pátek dne 28. 5. 2021. Oprávněná osoba se do datové schránky přihlásila až dne 29. 10. 2021.

12. Z výpovědi nebytových prostor č. 3 ze dne 19. 5. 2021 vč. doručenky soud zjistil, že žalovaný vypověděl nájem tohoto prostoru z důvodu neuhrazení nájemného za období od ledna do května 2021 s 1měsíční výpovědní dobou. Výpověď byla žalobci doručena datovou schránkou uplynutím desátého dne od dodání zprávy, tj. v neděli dne 30. 5. 2021. Oprávněná osoba se do datové schránky přihlásila až dne 29. 10. 2021.

13. Z námitek proti výpovědi ze dne 18. 6. 2021 vč. doručenky soud zjistil, že žalobce téhož dne podal námitky proti podané výpovědi z nájmu nebytových prostor č. 1, 2 a 3, které odůvodnil odkazem na § 2312 o. z. a 6 měsíční výpovědní dobu s tím, že výpovědi pro něj byly nečekané. Datová zpráva byla žalovanému doručena dne 21. 6. 2021.

14. Z výzev k doplnění plné moci podpisu adresované právnímu zástupci žalobce dne 22. 6. 2021 a 19. 7. 2021 a podepsaných námitek soud zjistil, že žalovaný opakovaně vyzval právního zástupce žalobce k doložení plné moci, na základě které je oprávněn zastupovat žalobce a k podepsání námitek. Právní zástupce žalobce v reakci na výzvu zaslal žalovanému naskenované a podepsané námitky.

15. Z dopisu žalovaného ze dne 29. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaný nesouhlasil s uzavřením nových nájemních smluv k nebytovému prostoru č. 1, 2 a 3.

16. Z evidence předpisů a plateb k nebytovému prostoru č. 1 za období od ledna do listopadu 2021 soud zjistil, že žalobce za uvedené měsíce nezaplatil ničeho a žalovaný eviduje nedoplatek ve výši 105 745 Kč.

17. Z evidence předpisů a plateb k nebytovému prostoru č. 2 za období od ledna do listopadu 2021 soud zjistil, že žalobce za uvedené měsíce nezaplatil ničeho a žalovaný eviduje nedoplatek ve výši 121 180 Kč.

18. Z evidence předpisů a plateb k nebytovému prostoru č. 3 za období od ledna do listopadu 2021 soud zjistil, že žalobce za uvedené měsíce nezaplatil ničeho a žalovaný eviduje nedoplatek ve výši 28 072 Kč.

19. Z výpisů z účtu [číslo] ze dne 23. 11. 2020, [číslo] ze dne 30. 12. 2020, [číslo] ze dne 30. 12. 2020 a [číslo] ze dne 23. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce uhradil dne 20. 11. 2020 nájem za nebytový prostor č. 1 a 2 v částce 11 665 Kč a 12 685 Kč a za nebytový prostor č. 3 v částce 3 088 Kč a dne 29. 12. 2020 žalobce hradil nájem za nebytový prostor č. 1 a 2 v částce 11 665 Kč a 12 685 Kč a za nebytový prostor č. 3 v částce 3 088 Kč.

20. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud zamítl návrh na provedení důkazu účastnického výslechu jednatele žalobce, letenkami a čestnými prohlášeními blíže nespecifikovaných osob, neboť je vyhodnotil již jako nadbytečné a pro rozhodnutí ve věci nepodstatné, jelikož měl skutkový stav na základě provedených důkazů za dostatečně věrohodně prokázaný.

21. Dle § 3074 odst. 1 o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když vzniku nájmu došlo před tímto dnem. Vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

22. Dle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně k podnikání bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen.

23. Dle ustanovení § 2307 odst. 1 o. z. nájemce může s předchozím souhlasem pronajímatele převést nájem v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti, k níž prostor slouží, souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu vyžadují písemnou formu.

24. Dle § 2312 o. z. jedná – li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v 6 měsíční výpovědní době. Má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba 3 měsíční.

25. Dle § 2314 odst. 1 o. z. vypovídaná strana má právo do uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky. Námitky vyžadují písemnou formu. Podle odstavce 2 nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi, zanikne. Podle odst. 3 vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do 1 měsíce, ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádost soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

26. Soud se nejprve zabýval skutečností, zda byly naplněny podmínky ustanovení § 2314 odst. 1 a 3 o. z. s tím, že mezi stranami nebylo sporu o tom, že by žalobce nepostupoval v souladu s požadovaným zákonným procesem podle shora uvedené právní úpravy. Žalovaný dal žalobci výpovědi z nájmu prostor č. 1, 2 a 3 sloužících k podnikání. V předpokládané zákonné lhůtě 1 měsíce žalobce podal námitky proti výpovědím. Na tyto žalovaný reagoval tak, že na podaných výpovědích trval, a následně byla ve lhůtě 2 měsíců podána žalobcem žaloba k přezkumu oprávněnosti výpovědí. V tomto směru soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas a lze přistoupit k přezkumu výpovědí.

27. K uvedenému soud pouze dodává, že sdílí názor žalobce týkající se podání námitek prostřednictvím datové schránky advokáta. K takové datové zprávě není nutné dále připojovat elektronický podpis advokáta, ani je podepisovat ručně a následně posílat jako oskenovaný dokument. Právní zástupce žalobce však měl spolu s podáním námitek předložit žalovanému také plnou moc, na základě které byl oprávněn zastupovat žalobce. Oprávnění k zastupování má soud za prokázané z plné moci datované ke dni podání námitek, tj. 18. 6. 2021, doložené soudu spolu s podáním žaloby.

28. Dále se soud jako otázkou předběžnou zabýval formálními náležitostmi výpovědi ze dne 10. 5. 2021 a 19. 5. 2021, tedy zda je výpověď vůbec způsobilá přezkumu z hlediska její oprávněnosti. Aby byla výpověď daná ze strany pronajímatele platným právním jednáním, je třeba, aby v případě písemné formy byla podepsána oprávněnou osobou, byla doručena adresátu – nájemci a měla všechny obsahové náležitosti, zejména byla určitá. V uvedené věci dal žalovaný jakožto pronajímatel žalobci jakožto nájemci nebytových prostor písemné výpovědi ze dne 10. 5. 2021 a 19. 5. 2021. Výpovědi byly podepsány žalovaným (resp. zástupcem oprávněným jednat za žalovaného), byly žalobci řádně doručeny, obsahovaly sdělení o výpovědním důvodu, příp. že se jedná o výpověď bez uvedení důvodu a byly dostatečně určité. Soud proto uzavřel, že v případě uvedených výpovědí se jednalo o platné právní jednání, které je způsobilé přezkumu soudem.

29. K otázce doručení výpovědí žalobci soud dodává, že výpovědi byly žalobci doručeny řádně prostřednictvím datové schránky ([příjmení]: [anonymizováno]) v pátek dne 28. 5. 2021 v 13:46 hodin a v neděli dne 30. 5. 2021 (resp. v pondělí 31. 5. 2021) v 6:17 hodin, kdy uplynula lhůta 10 dnů od dodání zprávy do datové schránky, aniž se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba. Doručení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky proběhlo v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů. Uvedená úprava tzv. fikce doručení má zamezit obstrukčním jednáním adresátů, kteří by se vyhýbali doručování písemností tím, že by se nepřihlašovali do svých datových schránek. Oprávněná osoba (žalobce) se do datové schránky přihlásila až dne 29. 10. 2021, dřívější datum doručení fikcí tím však není dotčeno. Soud tak uzavírá, že žalovaný měl povinnost k doručení písemností žalobci využít jeho datovou schránku, proto při doručování výpovědí postupoval správně. Adresát, který má zřízenou datovou schránku, si musí být vědom toho, že veškeré písemnosti mu budou orgány veřejné moci zasílány výhradně jejím prostřednictvím, bylo proto na žalobci, aby zajistil pravidelnou kontrolu datové schránky (např. prostřednictvím jiné pověřené osoby). O to víc v situaci, kdy dle tvrzení jednatel žalobce odjel na plánovaný pobyt za rodinou do [země], ze kterého se měl dle tvrzení žalobce vrátit dne 18. 6. 2021, kdy udělil právnímu zástupci plnou moc a kdy byly podány včasné námitky proti výpovědím. Do datové schránky se však žalobce přihlásil až za další 4 měsíce po tvrzeném návratu, což nesvědčí tvrzení o řádném plnění jeho povinností.

30. Jelikož byly splněny všechny shora uvedené předpoklady, zabýval se soud konečně oprávněností výpovědí ze dne 10. 5. 2021 a 19. 5. 2021.

31. Soud poukazuje na ustanovení § 3074 o. z. s tím, že podle těchto přechodných ustanovení se ve věci bude postupovat podle právní úpravy o. z., byť 2 nájemní smlouvy k prostorám sloužícím k podnikání byly uzavřeny ještě za účinnosti starého občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.). Soud má za prokázané, že všechny tři nájemní smlouvy byly uzavřeny na dobu neurčitou a že v článku IX. odst. 2 a 3 byla mezi účastníky dohodnuta délka výpovědní doby tak, že nájemní poměr mohou smluvní strany vypovědět bez uvedení důvodu s tříměsíční výpovědní lhůtou a že v případě porušení povinnosti nájemce hradit nájemné a zálohy na služby může pronajímatel vypovědět nájemní vztah s jednoměsíční výpovědní lhůtou.

32. Co se týká samotné právní úpravy týkající se ustanovení o nájmu prostor sloužícího k podnikání, jedná se o dispozitivní úpravu, v tomto směru je na účastnících smluvního vztahu, aby si buď ponechali práva a povinnosti plynoucí z právní úpravy o. z. anebo naopak si zvolili úpravu vlastní. Účastníci si mohou sjednat odchylná pravidla délky výpovědní doby (její absenci, různou délku či počátek běhu nebo skončení běhu) i nezbytnosti odůvodnění výpovědi či výpověď bez výpovědního důvodu. Účastníci nájemních vztahů si sjednali vlastní právní úpravu.

33. Soud dospěl k závěru, že smluvená právní úprava v nájemních smlouvách ze dne 28. 1. 2008 a ze dne 12. 11. 2013 při aplikaci ustanovení o dispozitivnosti nové právní úpravy ustanovení § 2302 o. z. je úpravou platnou. Na základě shora uvedeného byl žalovaný jako pronajímatel oprávněn dát žalobci výpověď z nájmu nebytových prostor č. 1 a 2 bez uvedení důvodu s tím, že i na základě využití dispozitivnosti této právní úpravy byla výpovědní doba pouze tříměsíční. V tomto směru soud dospěl k závěru, že výpověď z nájmu nebytových prostor č. 1 a 2 je výpovědí platnou.

34. Rovněž smluvená právní úprava v nájemní smlouvě ze dne 20. 7. 2018 při aplikaci ustanovení o dispozitivnosti právní úpravy ustanovení § 2302 o. z. je úpravou platnou. Na základě shora uvedeného byl žalovaný jako pronajímatel oprávněn dát žalobci výpověď z nájmu nebytového prostoru č. 3 z důvodu porušení povinnosti nájemce hradit řádně a včas nájemné a zálohy na služby s tím, že i na základě využití dispozitivnosti této právní úpravy byla výpovědní doba pouze jednoměsíční. V řízení bylo prokázáno, že žalobce v období od ledna do května 2021 nehradil nájemné, ačkoliv si byl žalobce své povinnosti vědom. Sám žalobce tuto skutečnost učinil nespornou, ostatně nájemné nehradí ani v současné době. Žalobce tak ke dni doručení výpovědi měl na nájemném nedoplatek za uvedené období, takový nedoplatek lze hodnotit jako hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu. Jestliže žalobce hrubě porušoval své povinnosti, měl reálně předpokládat, že žalovaný nájem vypoví. Poslední platby nájemného žalobce provedl dne 20. 11. 2020 a dne 29. 12. 2020, tedy již v době, kdy se měl jeho jednatel zdržovat v zahraničí. Pokud jednatel žalobce pobýval v zahraničí, bylo na žalobci, aby vhodným způsobem zajistil pravidelnou úhradu nájemného a záloh na služby, a to např. nastavením trvalého příkazu, úhradou nájemného dopředu či pověřením jiné osoby. O to víc v situaci, kdy dle tvrzení žalobce jeho jednatel odjel na plánovaný pobyt za rodinou do [země], kdy z počátku žalobce nájemné řádně hradil bankovním příkazem a kdy ani po tvrzeném návratu zpět žalobce nájemné nezačal znovu hradit. Důvod, pro který žalobce přestal hradit nájemné, není v tomto ohledu rozhodující. V tomto směru soud dospěl k závěru, že žalobce hrubě porušil svou povinnost vyplývající z nájmu, čímž je dán výpovědní důvod, a výpověď z nájmu nebytových prostor č. 3 je výpovědí platnou.

35. Soud se dále zabýval námitkou žalobce, že se nemohl seznámit s nájemními smlouvami, a uvádí k ní, že naopak ve smlouvě o koupi části závodu ze dne 10. 7. 2020 bylo v čl. II. odst. 3 sjednáno, že originály smluv budou žalobci předány do 10 dnů od podpisu smlouvy na základě zápisu o předání části závodu. Byl to přímo žalobce, který si měl jako účastník uvedeného smluvního vztahu od prodávajícího převzít veškeré nájemní smlouvy, na jejichž základě převzal nájem uvedených prostor sloužících k podnikání. V tomto směru nelze v žádném případě přičítat k tíži žalovanému, jakožto pronajímateli, že žalobce neměl dostatečné informace o nájemním vztahu.

36. K poslední námitce žalobce, že v nájemních smlouvách měla být vyloučena možnost účinku dispozitivní úpravy § 2312 o. z., která zavedla 6 měsíční výpovědní dobu u smluv na dobu neurčitou, soud uvádí, že tato konstrukce o vyloučení účinků nové právní úpravy v nájemních smlouvách k nebytovému prostoru č. 1 a 2, jež byly uzavřeny v době, kdy nový občanský zákoník nebyl účinný, je nemožná. I v době účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, bylo možné u nájmu na dobu neurčitou vypovědět smlouvu bez udání důvodu, nebylo-li ujednáno jinak, a s tříměsíční výpovědní dobou, nebylo-li ujednáno jinak. Jak již bylo uvedeno shora, účastníci smluv si sjednali úpravu vlastní.

37. Soud proto na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto jí ve výroku I., II. a III. zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byl zcela úspěšný žalovaný, proti kterému byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a vzniklo mu tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou 1 200 Kč za 4 úkony, každý po 300 Kč (vyjádření k žalobě, vyjádření k výzvě soudu ze dne 25. 1. 2022, příprava na jednání, účast na jednání). Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů. Za žádost o prodloužení lhůty k podání vyjádření k výzvě osudu ze dne 6. 1. 2022 soud žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť se nejednalo o podání ve věci.