20 C 160/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným: 1) Jméno zainteresované společnosti 1/0 , Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 1/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 1/0 2) Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 1/1 o žaloba o určení

I. Žaloba o určení, že žalovaná 1) nemá právo požadovat po žalované 2) vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor v nemovitosti na adrese , adresa, za období od 1. 7. 2016 do 30. 4. 2019 se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, domáhala určení, že žalovaná 1) nemá právo požadovat po žalované 2) vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor v nemovitosti na adrese , adresa, za období od 1. 7. 2016 do 30. 4. 2019, neboť toto právo náleží pouze žalobkyni. Žalobkyně žalobu označila jako žalobu o hlavní intervenci do řízení sp. zn. , spisová značka, a zrekapitulovala důvody, které jí k tomu vedly. Žalobu odůvodnila tím, že si činí nárok na právo užívat nemovitost na adrese , adresa, s ohledem na Smlouvu o prodeji podniků ze dne , datum, uzavřenou s , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a Smlouvu o zřízení věcného břemene ze dne , datum, . Dne , datum, byla uzavřena Dohoda o narovnání, která byla uzavřena se souhlasem žalobce k užívání nemovitosti 2) žalovaným. Žalobkyně odvozuje své právo užívat předmětné nemovitosti bez ohledu na to, že byly sepsány do majetkové podstaty úpadců manželů , jméno FO, . Žalobkyně je tak přesvědčena, že na její straně, nikoli na straně žalované 1) je právo požadovat „úsus fruktrus“ z užívání nebytových prostor v označené nemovitosti, které užívá žalovaná 2). Žalobkyně dále odkazuje na různá soudní řízení, která jsou v souvislosti s předmětnými prostorami vedena, a na insolvenční řízení ve věci manželů , jméno FO, .

2. Žalovaná 1) se ve vyjádření ze dne , datum, , ve znění doplnění ze dne , datum, , nejprve vyjádřila k okolnostem a průběhu řízení sp. zn. , spisová značka, a okolnostem majetkových poměrů ohledně předmětné nemovitosti, ohledně níž se žalobkyně domáhá určení tvrzeného práva. Žalovaná 1) namítla, že žalobkyně neprokázala naléhavý právní zájem na určení neexistence práva žalované 1) požadovat po žalované 2) bezdůvodné obohacení za užívání předmětných prostor zejména pro neexistenci jakýchkoli práv žalobkyně k předmětným prostorám. Pravomocným rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byla smlouva o zřízení věcného břemene ze dne , datum, shledána za absolutně neplatnou. Pravomocným rozsudkem , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byla žalované 2) uložena povinnost vyklidit předmětné nemovitosti. Žalovaná 1) rovněž namítla, že podaná žaloba je ryze obstrukční, sledující to, aby sporné řízení sp.zn. , spisová značka, , v němž bylo dne , datum, rozhodnuto, trvalo bez pravomocného ukončení co nejdéle. Žalovaná 1) navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Žalovaná 2) se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání. Žalobkyně a 1) žalovaná se z jednání omluvily a souhlasily s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti. Žalovaná 2) se k jednání nedostavila, ač k němu byla řádně v zákonem požadovaném předstihu předvolána, přičemž se neomluvila, ani nežádala o odročení. Pro nepřítomnost žalobkyně při jednání jí nemohlo být ze strany soudu poskytnuto procesní poučení ani dána příp. výzva podle § 118a o.s.ř.

5. Při posouzení otázky své věcné příslušnosti soud vyšel z usnesení , Anonymizováno, , datum, , č.j. Ncp , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - , Anonymizováno, , v obdobné věci.

6. Soud o podané žalobě uvážil takto.

7. Žaloba byla žalobkyní označena a podána jako žaloba o hlavní intervenci do řízení vedeného pod sp.zn. , spisová značka, .

8. Podle § 91a o.s.ř. platí, kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami, může až do pravomocného skončení tohoto řízení podat žalobu proti těmto účastníkům (pozn. důraz přidal soud).

9. V § 91a o.s.ř. je upravena tzv. žaloba o hlavní intervenci, která je namířena proti oběma stranám probíhajícího řízení, neboť u obou popírá jejich nároky k věci nebo právu, o něž vedou mezi sebou spor, a vychází z předpokladu, že je to žalobce (hlavní intervent), komu ve skutečnosti svědčí hmotné právo k této věci nebo právu. Petit žaloby, kterou se uplatňuje hlavní intervence, nemusí být zcela shodný s petitem žaloby, která je projednávána v probíhajícím řízení, avšak musí buď zcela, nebo zčásti představovat konečné řešení právního vztahu nebo práva, o něž v probíhajícím řízení jde. Hlavní intervence vyžaduje, aby stejný žalobní petit směřoval proti všem žalovaným (všem účastníkům probíhajícího řízení), jinak nemůže být úspěšná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, )

10. V řízení sp.zn. , spisová značka, se žalovaná 1) coby procesní žalobkyně domáhá po žalované 2) coby procesní žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, za období od července 2016 do června 2019.

11. Předmětem řízení, do něhož se žalobkyně pokoušela podat žalobu o hlavní intervenci, je spor o vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor, tedy to, zda žalovaná 1) coby procesní žalobkyně je oprávněna domáhat se po žalované 2) coby procesní žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání nebytových prostor či nikoli. Předmětem řízení však není, komu svědčí vlastnické právo či držba k , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , právnická osoba, . Tuto otázku bude soud sice řešit jako otázku předběžnou, nicméně ani kladné zodpovězení této otázky ve vztahu k žalované 1) coby procesní žalobkyni ještě automaticky neznamená, že jeho žalobě musí být nutně vyhověno, neboť pro posouzení důvodnosti žaloby je podstatný rovněž právní titul, na jehož základě užívá předmětné nebytové prostory žalovaná 2) coby procesní žalovaná. Podstatné však je, že spor se v řízení , spisová značka, nevede o určení vlastnického práva, práva držby, či jak uvádí žalobkyně o „dispoziční právo k nemovitosti na adrese , adresa, “.

12. Soud dospěl k závěru, že žaloba podle jejího obsahu není žalobou o hlavní intervenci, kdy v tomto směru není podstatné, jak žalobkyně žalobu označila, ale to, čeho se podanou žalobu fakticky domáhá. Podstatou žaloby o hlavní intervenci je, aby soud rozhodl spor, který se vede o právo mezi dosavadními účastníky a osobou, která si činí nárok na „věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami“. To však není případ podané žaloby, která se s předmětem řízení sp.zn. , spisová značka, míjí.

13. V usnesení ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , dospěl , Anonymizováno, k závěru, že „žaloba se nestává žalobou dle § 91a o. s. ř. již jen tím, že ji žalobce takto označí, ale tehdy, když splňuje kritéria ustanovení § 91a o. s. ř., tedy když jde o žalobu, kterou si třetí osoba činí zcela nebo částečně nárok na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami. Pro posouzení žaloby jako žaloby dle § 91a o. s. ř. tedy není rozhodné jen to, že žalobce žalobu takto označil, ale předmět původního řízení a předmět intervenční žaloby. Petit intervenční žaloby nemusí být zcela shodný s petitem žaloby, která je projednávána v probíhajícím řízení, avšak musí zcela nebo zčásti představovat konečné řešení právního poměru nebo práva, o něž v probíhajícím řízení jde. Žalobou dle § 91a o. s. ř. musí být sledován smysl ustanovení § 91a o. s. ř., tzn. Vyřešit spor o určité právo či věc mezi více subjekty najednou tak, aby nemuselo být po skončení původního řízení vedeno další. Hlavní intervence je namířena proti oběma stranám probíhajícího řízení, neboť u obou popírá jejich nároky k věci nebo právu, o něž vedou mezi sebou spor, a vychází z předpokladu, že je to žalobce (hlavní intervent), komu ve skutečnosti svědčí hmotné právo k této věci nebo právu. Rozhodnutím o hlavní intervenci má být dosaženo v případě úspěchu interventa konečného řešení sporu mezi všemi účastníky. Typickým případem řízení, kde dochází k hlavní intervenci, jsou řízení zahájená tzv. reivindikační žalobou (žalobou na vydání věci), kdy se dva účastníci přou o své právo věc držet a třetí osoba se domnívá, že toto právo náleží jí.“ K obdobnému závěru dospěl Městský soud v Praze v usnesení ze dne 24.2.2023, sp.zn. 54Co 38/2023 (zejména bod 9 odůvodnění).

14. Vztaženo na poměry nyní souzené věci, soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není ve své podstatě žalobou dle § 91a o.s.ř do řízení sp.zn. , spisová značka, . Žalobkyně se domáhá určení dispozičního oprávnění k majetku a zároveň toho, že dispoziční oprávnění nemá žalovaný 1) (insolvenční správce), tedy že nedošlo k účinkům prohlášení konkurzu dle § 246 odst. 1 insolvenčního zákona; domáhá se tedy současně určení toho, o čem je zjevně spor pouze mezi žalobkyní a žalovanou 1), nikoli žalovanou 2). Soudu je z jeho úřední činnosti (z řízení sp.zn. , spisová značka, ) známo, a je to zjevně známo i všem účastníkům tohoto řízení, že i žalovaná 2) ve sporu s žalobkyní není, neboť i ona v řízení sp.zn. , spisová značka, namítá, že žalovaná 1) (insolvenční správce) nemá právo požadovat vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných prostor. Žaloba proto nemůže být žalobou o hlavní intervenci, a je podle svého obsahu určovací žalobou.

15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

16. Podle § 80 o.s.ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem, tedy je třeba, aby žalobkyně tvrdila a zejména i prokázala naléhavý právní zájem na určení, že jí náleží dispoziční oprávnění k nemovitosti označené v petitu žaloby a že toto dispoziční právo naopak nenáleží první žalované.

17. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je určovací žaloba dle § 80 o.s.ř. preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby přitom korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, a judikaturu v něm citovanou). Určovací žaloba nemůže naplnit preventivní funkci spočívající v zabránění vzniku budoucích sporů účastníků, pokud spory mezi účastníky neodstraňuje; ty již probíhaly, resp. další z nich aktuálně probíhá (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 26 Cdo 3502/2020), jako je tomu i v případě žalobkyně.

18. Žalobkyně se žalobou domáhá určení, že dispoziční oprávnění k jí označené nemovitosti náleží jí a nikoliv 1) žalované, přičemž brojí proti účinkům usnesení o prohlášení konkursu na majetek manželů , jméno FO, , jakož i proti samotnému vedení insolvenčních řízení a usnesením o ustanovení insolvenčního správce, proti soupisu majetku do majetkové podstaty dlužníků – manželů , jméno FO, , kdy namítá i absenci elektronických podpisů na řadě usnesení insolvenčního soudu, z čehož dovozuje jejich neúčinnost. V této souvislosti je však třeba poznamenat, že ohledně žalobkyně žádné insolvenční řízení vedeno není, a pokud se některé úkony insolvenčního soudu dotýkají, je třeba, aby se proti nim bránila cestou řádných či mimořádných opravných prostředků proti těmto rozhodnutím, případně v průběhu insolvenčního řízení v rámci nástrojů k tomu žalobkyni (nebo dalším oprávněným subjektům) poskytnutých insolvenčním zákonem. Oprávněnost soupisu do majetkové podstaty má být podle insolvenčního zákona přezkoumávána výlučně v rámci žalob na vyloučení z majetkové podstaty ve smyslu § 225 insolvenčního zákona, případně na neplatnost usnesení o schválení dohody o vypořádání SJM a nemůže být obcházena žalobami na určení, že dispoziční právo k sepsanému majetku náleží žalobkyni. Ani neúspěch žalobkyně s opravnými prostředky, popř. incidenčními žalobami, právní zájem na požadovaném určení nemůže založit.

19. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila v potřebném rozsahu povinnost tvrzení naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, který je primárním předpokladem pro to, aby žalobě mohlo být vyhověno. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, resp. se z něj omluvila a souhlasila s projednáním v její nepřítomnosti, nemohl jí soud poskytnout procesní poučení o tom, že v potřebném rozsahu uvedenou povinnost tvrzení neplní a neunáší tak břemeno tvrzení. Nemohla jí tak být ze strany soudu poskytnuta ani výzva podle § 118a odst. 1 o.s.ř., aby svá tvrzení v tomto směru doplnila. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutích sp.zn. 32 Cdo 2528/2010 či sp.zn. 28 Cdo 3665/2009). Jelikož ze strany žalobkyně nebyla v potřebné míře splněna povinnost tvrzení, neprováděl soud ani žádné dokazování, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit (srov. NS ČR sp.zn. 31 Cdo 619/2011, publik. ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod. č. 115/2012).

20. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

21. Nad rámec povinného odůvodnění soud dodává, že materiálním účelem této žaloby zjevně není ochrana práv žalobkyně, nýbrž původně snaha zamezit tomu, aby mohlo být rozhodnuto ve věci sp.zn. , spisová značka, . Z úřední činnosti, je soudu známo, že žalobkyně a různé osoby s ní provázané či personálně propojené se opakovaně z různých důvodů domáhají vstupů do řízení týkajících se právě majetku zapsaného do majetkové podstaty manželů , jméno FO, , která jsou vedena u zdejšího soudu. Jen k dnešnímu dni prochází žalobkyně u zdejšího soudu 44 různými řízeními převážně uvedené povahy v různém procesním postavení (např. sp.zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ). Ze strany žalobkyně a s ní personálně či jinak propojených osob se jedná o zjevné zneužití práva, když jediným cílem neustálého podávání nejrůznějších procesních návrhů, či domnělých žalob z hlavní intervence, je zjevné zabránění předání nemovitostí, oddálení, případně znemožnění jejich zpeněžení a ztížení a prodloužení celého průběhu insolvenčních řízení manželů , jméno FO, .

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 a 3 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byly zcela úspěšné žalované, proti kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Ve vztahu mezi žalobkyní a 1) žalovanou soud přiznal první žalované náhradu nákladů řízení ve výši dvou paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za vyjádření ze dne , datum, a ze dne , datum, (podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.), celkem , částka, (výrok II). Ve vztahu mezi žalobkyní a 2) žalovanou soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné 2) žalované žádné náklady nevznikly (výrok III).

23. Povinnost k plnění v nákladovém výroku soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.