20 C 17/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Douděrou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částku 34 035 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 34 035 Kč spolu s 9,75 % p. a. úrokem z prodlení z této částky od 16. 6. 2019 do zaplacení, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 29 104 Kč, k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení ve výroku I. uvedené částky se zmíněným příslušenstvím s tím, že se jedná o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon Odpšk“), která žalobci měla být způsobena Policií České republiky při domovní prohlídce provedené dne 22. 5. 2018 v rodinném domě na adrese [okres], [ulice] bez č. p., který je součástí pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], jehož vlastníkem je žalobce, zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo]. Domovní prohlídka byla provedena na základě příkazu Okresního soudu v Prostějově ze dne 22. 5. 2018 sp. zn. 0 NT 1355/2018 a důvodem bylo zjištění policie, že v rodinném domě se nachází pachatel závažné trestné činnosti, [příjmení] [příjmení], který užíval byt v prvním patře rodinného domu na základě podnájemní smlouvy ze dne 23. 1. 2017. Při domovní prohlídce žalobci vznikla škoda v podobě poškození vchodových dveří a žalobce pak byl nucen vchodové dveře vyměnit, za což zaplatil zhotoviteli na základě uzavřené smlouvy o dílo číslo PV 18364 zmíněnou částku 34 035 Kč. Žalobce v rámci předžalobní výzvy ze dne 31. 5. 2019 vyzval žalovanou, původně Českou republiku – ministerstvo spravedlnosti, prostřednictvím zvoleného právního zástupce výzvou ze dne 31. 5. 2019 k zaplacení zmíněné částky se lhůtou k plnění do 15. 6.2019 žalobce spatřuje výlučnou a samostatnou příčinu, jejímž následkem byl vznik škody v jeho majetkové sféře jako pronajímatele ve služebním zákroku Policie, za který nájemce nenese vůči žalobci odpovědnost v intencích smluvního ujednání v nájemní smlouvě o náhradě škody.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě žalobou uplatněný nárok neuznala, uvedla, že dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 1. 3: 2019 je zmíněný rodinný dům, ve kterém byla proveden domovní prohlídka a kde vznikla škoda ve výlučném vlastnictví žalobce. V okamžiku provedení domovní prohlídky měl uvedený rodinný dům, včetně pozemku, v nájmu [jméno] [příjmení], nar. [rok] na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 2. 2015 uzavřené na dobu neurčitou mezi žalobcem jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jako nájemcem. [příjmení] [jméno] [příjmení] pak dne 23. 1. 2017 uzavřel smlouvu o pronájmu bytu v 1. patře zmíněného rodinného domu s [jméno] [příjmení], který se dopustil závažné trestné činnosti, a za účelem jeho zadržení byla realizována domovní prohlídka, při které vznikla žalobci škoda. Žalovaná poukázala na nájemní smlouvu, podle které nájemce odpovídá pronajímateli za škody vzniklé v souvislosti s užíváním domu jím samotným nebo jeho rodinnými příslušníky nebo třetími osobami, které se v pronajatých prostorách zdržovaly s jeho vědomím a souhlasem. Dále odkázala na úřední záznam Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Zásahové jednotky ze dne 22. 5. 2018, č.j.: KRPB -115262-3/ČJ-2018-, ze kterého vyplývá, že v průběhu služebního zákroku nedošlo k újmě na zdraví a škoda na majetku vzniklá na vchodových dveřích, které byly zcela zničeny, štítku zámku, klice a dále poškození i zárubně po použití beranidla a páčidel vyplývá z přiložené fotodokumentace. Žalovaná pak uvedla, že při realizaci domovní prohlídky nebylo zjištěné žádné pochybení policejního orgánu, resp. nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákon Odpšk. Nájemce ani podnájemce, resp. osoby uvnitř domu nereagovaly při realizaci domovní prohlídky na opakované výzvy Policie ČR k otevření dveří. Násilné otevření vchodových dveří rodinného domu Policejním orgánem bylo zapříčiněno trestním jednáním podnájemce [jméno] [příjmení], který v domě bydlel na základě platné smlouvy o podnájmu bytu a zároveň s ohledem na nájemní smlouvu, podle které je primárně odpovědný nájemce a nikoli [žalovaný]. Orgány provádějící domovní prohlídku postupovaly v souladu s ustanoveními trestního řádu, nedopustily se nesprávného úředního postupu, když ani tento postup nebyl shledán nezákonným, v případě, kdy nebyl ani příkaz k provedení prohlídky jiných prostor zrušen. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Rozsudkem ze dne 1. 7. 2020, č.j. 20 C 17/2020-78 soud žalobu zamítl (výrok I.) a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení v částce 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). K odvolání žalobce odvolací Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 12. 2020, č.j. 53 Co 353/2020-94 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolací soud mimo jiné uvedl, že pokud by jediným důvodem vstupu policie do domu žalobce a s ním spojeným poškozením vstupních dveří mělo být provedení předmětné domovní prohlídky, nemohl by závěr o absenci nesprávného úředního postupu orgánu státu v žádném případě obstát, neboť policie s pravděpodobností hraničící s jistotou dne 22. 5. 2018 v 6:15 hod. žádným příkazem k jejímu provedení nedisponovala, ten v té době ještě ani nebyl vydán, zřejmě nebylo ani jeho vydání navrženo. I pokud by však bylo možné připustit jeho vydání, nebylo by podle výroku příkazu k provedení prohlídky možné provést ji dříve, než dne 22. 5. 2018 v 11:00 hod., což se nestalo. Podle odůvodnění příkazu soudu účelem domovní prohlídky zadržení [jméno] [příjmení] ani nebylo, jejím účelem bylo opatření věcí důležitých pro trestní řízení. Z provedeného dokazování plyne, že policie již činila konkrétní kroky ve vztahu k podezřelému [jméno] [příjmení] (viz rekognice předcházejícího dne), je však nutné zdůraznit, že předmětem tohoto řízení není postup policie vůči podezřelému, ale vůči vlastníku věci, která byla poškozena. Stranou pozornosti však zůstala skutečnost, která nemusela být známa žalobci, avšak nutně musela být známa žalované a spolehlivě vyplývá z obsahu listinného důkazu, který byl v řízení řádně proveden, a to z úředního záznamu č.j. KRPB-115262-3/ č.j.-218-0600JZ ze dne 22. 5. 2018. Podle tam uvedeného sdělení byl služební zákrok 22. 5. 2018 v 6:15 hod. proveden v situaci, kdy na pachatele závažné trestné činnosti označeného jako„ nebezpečný pachatel“ byl podle § 76 odst. 1 tr. řádu vydán předchozí souhlas se zadržením, který má formu opatření, je vydáván na základě žádosti policejního orgánu a lze jej vydat i telefonem, faxem nebo elektronickou poštou se záznamem státního zástupce do dozorového spisu s uvedením důvodů naléhavosti. Tyto skutečnosti nebyly nijak zohledněny ani hodnoceny, nejsou součástí žalobních tvrzení, z toho důvodu se k nim nijak nevyjadřovala žalovaná a nebyly hodnoceny soudem prvního stupně. Tvrzená a hodnocená domovní prohlídka nebyla důvodem, pro který došlo k překonání překážky v podobě zamčených domovních dveří policií a k jejich poškození, takovým důvodem mohl být podle dosavadního obsahu spisu předchozí souhlas státního zástupce se zadržením [jméno] [příjmení]. Tímto předpokladem postupu policie při zásahu dne 22. 5. 2018 se z hlediska jeho zákonnosti ani účastníci, ani soud prvního stupně dosud nezabývali a za takového stavu je napadený rozsudek nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Odvolací soud proto napadený rozsudek soudu I. stupně podle § 219a odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Základní tvrzení žalobce zůstává základní beze změn, tvrdí, že došlo k poškození jeho majetku postupem policie dne 22. 5. 2018 v 6:15 hodin, aniž by současně tvrdil nesprávný úřední postup policie. Takové tvrzení však bude zapotřebí hodnotit z hlediska postupu policejního orgánu vůči poškozenému žalobci na základě skutečnosti, která vyšla v řízení najevo a která dosud nebyla hodnocena, ostatně existence předchozího souhlasu státního zástupce se zadržením nebyla dosud ani prokazována. Bude především na žalované, aby tento právní základ postupu policie prokázala. Na soudu I. stupně pak bude, aby v případě, že dojde k jeho prokázání, z hlediska úpravy obsažené v trestním řádu (§ 12 odst. 2) zhodnotil, zda byl žalobce za tvrzeného skutkového stavu v postavení osoby, které po určitou část trestního řízení svědčí zákonem stanovená práva a stíhají ji zákonem dané povinnosti, když v takové situaci pokud by došlo ke škodě na jeho majetku, by se mohlo jednat o nesprávný výkon veřejné moci orgánem činným v trestním řízení, nebo zda mu byla způsobena újma jako osobě, která na trestním řízení zúčastněna není, nebyla zamýšleným adresátem výkonu veřejné moci, když v tom případě by byla dána odpovědnost za škodu podle § 95 odst. 1 zákona o Policii České republiky (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4066/2018, body 22. až 27. odůvodnění).

4. Soud vázán právním názorem odvolacího soudu vzal v řízení za prokázané, že žalobce dopisem ze dne 31. 5. 2019, doručeným České republice – ministerstvu vnitra dne 3. 6. 2019, požádal o zaplacení částky 34 035 Kč, představující náhradu škody, a to do 15. 6. 2019 [žalovaný] v dopise ze dne 9. 5. 2019, adresovaném žalobci, a to konkrétně za žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], uvedlo, že žádosti o náhradu škody v částce 34 035 Kč nelze vyhovět a tato finanční částka nebude ze strany [stát. instituce] poskytnuta. V dopise ze dne 13. 6. 2019 Ministerstvo vnitra sdělilo JUDr. [jméno] [příjmení], právnímu zástupci žalobce, že v reakci na předžalobní výzvu ze dne 31. 5. 2019 setrvává na stanovisku uvedeném v dopise ze dne 9. 5. 2019.

5. Z informací o objektu, získaných prostřednictvím internetu ke dni 12. 6. 2019, bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemků p. [číslo] stavby na pozemku p. [číslo] [okres] [adresa] v [katastrální uzemí], [list vlastnictví].

6. Dále bylo v řízení prokázáno, že dne 1. 2. 2015 byla mezi žalobcem jako pronajímatelem na straně jedné a [jméno] [příjmení] jako nájemcem na straně druhé uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem se stal rodinný dům na adrese [ulice] bez č. p. v [obec] umístěný na parcele [číslo], [list vlastnictví], [katastrální uzemí] a pozemek [číslo], [list vlastnictví], [katastrální uzemí], když pronajímatel je vlastníkem uvedeného domu a pozemku, které byly touto nájemní smlouvou pronajaty, nájem byl sjednán na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou s cenou nájmu 3 000 Kč měsíčně, když tato cena nezahrnuje spotřebu elektrické energie, plynu, teplé vody, tepla, vodného, stočného a odečtové služby, které si nájemce hradí sám. Zároveň bylo sjednáno, že nájemce odpovídá pronajímateli za škody, které by vznikly v souvislosti s užíváním domu jím samotným, nebo jeho rodinnými příslušníky nebo třetími osobami, které se v pronajatých prostorách zdržovaly s jeho vědomím a souhlasem.

7. Dne 23. 1. 2017 byla mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [ulice a číslo], [obec], jako nájemcem na straně jedné a [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [obec a číslo], jako podnájemcem na straně druhé uzavřena smlouva o podnájmu, jejímž předmětem se stal byt v prvém patře rodinného domu 2+kk na adrese [okres], [ulice], [adresa], č. organizační [anonymizováno], číslo parcelní [číslo] o velikosti 2+kk, sestávající z pokoje s kuchyňskou linkou, jednoho pokoje, koupelny, úložného prostoru, chodby o celkové podlahové ploše bytu 105 m2, a tento byt nájemce přenechal podnájemci do užívání za účelem bydlení a podnájemce se zavázal hradit nájemci nájemné způsobem ve smlouvě uvedeným. Společně s nájemcem mohou uvedený byt užívat [jméno] [příjmení], [datum narození]. Uvedený byt nájemce přenechal podnájemci k užívání na dobu určitou se zkušební dobou 3 měsíců (od 23. 1. 2017 do 23. 4. 2017), od 21. 1. 2017 do 20. 1. 2018 s možností prodloužení smlouvy na základě dohody mezi nájemcem a podnájemcem. Podnájem byl sjednán v částce 8 000 Kč měsíčně, dále zálohy na energie v částce 2 500 Kč.

8. Dále bylo v řízení prokázáno, že dne 22. 5. 2018 vydal Okresní soud v Prostějově, a to soudce [titul] [jméno] [příjmení], příkaz k provedení domovní prohlídky a jiných prostor, na základě kterého nařídil provedení domovní prohlídky, a to rodinného domu v [obec] na ulici [ulice] bez č. p., zastavěná plocha a nádvoří – rodinný dům na parcele [číslo] s přilehlou ornou půdou, evidovanou pod p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], vlastníka [právnická osoba], [IČO] se sídlem [ulice] [číslo] [okres] a prostor k domu náležející, který užívá podezřelý [příjmení] [příjmení], [datum narození], bytem evidován na adrese [adresa], okres [okres], společně s [jméno] [příjmení], [datum narození]. Domovní prohlídku provedou policisté Policie ČR, policejní prezidium ČR, úřad služby kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, [ulice a číslo], [obec] a Policie ČR, [stát. instituce] pod vedením podplukovníka Mgr. [jméno] [příjmení] v období od 22. 5. 2018 od 11:00 hodin do 24. 5. 2018 24:00 hodin. V odůvodnění soud mimo jiné uvedl, že jmenovaný [příjmení] [příjmení] se zdržuje na uvedené adrese, je důvodné podezření, že spáchal trestný čin vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. c), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku jednáním v příkazu popsaném vůči poškozené [jméno] [příjmení], která jej jednoznačně určila jako osobu, která se jednání dopustila. Tyto skutečnosti byly zjištěny provedenými úkony prověřování, dokumentovanými v připojeném spisovém materiálu. Důvodné podezření, že skutek mohl spáchat podezřelý, je podloženo výsledkem provedené rekognice dne 21. 5. 2018, při které poškozená [jméno] [příjmení] jednoznačně určila [jméno] [příjmení] jako osobu, která se dopustila v příkazu popsaného jednání. Je tak dáno důvodné podezření ze spáchání přinejmenším zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. c), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku.

9. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Prostějově vypracoval dne 15. 3. 2018 obžalobu na obviněného [jméno] [příjmení] pro skutek v obžalobě popsaný, kterým spáchal přečin krádeže dle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 trestního zákoníku, spáchaný ve formě pomoci, dle § 24 odst. 1, písm. c) trestního zákoníku a přečin porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku, spáchaný ve formě pomoci dle § 24 odst. 1, písm. c) trestního zákoníku. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze spisu Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. 0 Nt 1355/2018.

10. Policie České republiky, Policejní prezidium ČR, Úřad služby kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality žádostí ze dne 21. 5. 2018 požádal Krajské státní zastupitelství v Brně o vydání předchozího souhlasu k zadržení v trestní věci [příjmení] [příjmení], [datum narození] v [obec], trv. Bytem [obec] [obec a číslo], podezřelého ze spáchání zločinu dle § 175 odst. 1, 2 písm. c), 3 ísm. a) trestního zákoníku v žádosti popsaným jednáním. Státní zástupce [jméno] [příjmení] udělil souhlas dne 21. 5. 2018 v 18.00 hod.

11. Z úředního záznamu Policie České republiky, Policejního prezidia ČR, Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality ze dne 21. 5. 2018, č. j. PPR-6300-39/TČ-2018-990320 bylo zjištěno, že dne 21. 5. 2018, po provedení úkonu rekognice dle foto s poškozenou [jméno] [příjmení], byl státní zástupce KSZ [obec] [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] požádán o udělení souhlasu k zadržení jí označené osoby tedy podezřelého: [příjmení] [příjmení], [datum narození] v [obec], trv. Bytem [obec] [obec a číslo], a to především s ohledem na existenci důvodu vazby dle § 67 písm. a) trestního řádu. Souhlas k zadržení jmenovaného podezřelého byl udělen dne 21. 5. 2018 v 18.00 hod.

12. Z úředního záznamu ze dne 22. 5. 2018 č. j. KRPB-115262-3/ č.j.-2018-0600JZ Krajského ředitelství Policie Jihomoravského kraje zásahové jednotky bylo zjištěno, že dne 22. 5. 2018 v 04 hodin byla na základě požadavku OOK ÚSKPV PP ČR Praha pracovní skupina [anonymizováno], vyslána zásahová jednotka k provedení služebního zákroku proti pachateli závažné trestné činnosti, který byl označen jako„ nebezpečný pachatel“ na osobu byl vydán předchozí souhlas se zadržením dle § 76 odst. 1 trestního řádu. Služební zákrok byl proveden dne 22. 5. 2018 v 06:15 hodin v rodinném domě v obci [okres], ulice [ulice] [číslo]. Zakročující policisté před vstupem do rodinného domu bouchali na plastové vstupní dveře, použili výzvy s výstrahou v souladu s § 10 odst. 5 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, v platném znění„ Policie, jménem zákona otevřete dveře, nebo bude ke vstupu použito násilí“ Vzhledem k tomu, že ani na opětovnou výzvu s výstrahou nikdo nereagoval, bylo ve smyslu § 85a trestního řádu přikročeno k násilnému vstupu do obydlí, policisté zásahové jednotky za pomoci beranidla a páčidel začali překonávat uzamčené vchodové jednokřídlé plastové dveře do rodinného domu a během násilného otvírání se za zamčenými vchodovými dveřmi ozval neznámý muž, policisté zásahové jednotky jej vyzvali, aby odemkl a otevřel vstupní dveře, toto se mu nepodařilo, a proto ho policisté zásahové jednotky vyzvali, aby otevřel vchod do zahrady přes francouzské okno z důvodu zabránění vzniku dalších škod. Toto muž učinil a otevřel prosklené dveře na pravé straně domu. Následně policisté zásahové jednotky vstoupili do domu a proti tomuto muži použili výzvu s výstrahou v souladu s § 10 dost. 5 a § 53 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky v platném znění„ Policie, jménem zákona lehněte si na zem, nebo bude proti Vám použito donucovacích prostředků“ Protože jmenovaný na opakovanou výzvu s výstrahou nereagoval, bylo proti němu v souladu s § 53 odst. 1 a 3 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii ČR v platném znění použito donucovacího prostředku, hrozba namířenou střelnou zbraní a donucovací prostředek hmaty a chvaty sebeobrany. Po použití tohoto donucovacího prostředku začal muž spolupracovat, jednalo se o [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [okres], [ulice a číslo]. Zároveň pak policisté dle zmíněného úředního záznamu zajistili [jméno] [příjmení], narozeného [datum] a dále zjistili přítomnost další osoby, proti které zákrok nesměřoval, a to [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], okres [okres]. Tato osoba s policisty spolupracovala a nebyla nadále nijak krácena na svých právech. Škoda na majetku vznikla na vchodových plastových dveřích, které byly zcela zničeny, štítku zámku, klíče a dále byla poškozena i zárubeň po použití beranidla a páčidel. O provedení služebního zákroku byl telefonicky informován IOS Brno a velitel zásahové jednotky.

13. Ze smlouvy o dílo ze dne 22. 10. 2018, dopisu ze dne 22. 10. 2018, Všeobecných obchodních podmínek 11/2018 od [právnická osoba], faktury č. V1 -112001/2018, záznamu o podaném vysvětlení ze dne 22. 5. 2018, z žádosti o proplacení škody, adresované Policejnímu prezidiu ČR, spisu Krajského soudu v Brně, sp. zn. 50 T 12/2018 soud žádné skutečnosti podstatné pro toto řízení nezjistil, a proto se těmito důkazy v odůvodnění rozsudku již dále nezabýval.

14. Podle § 1 odst. 1 zákon Odpšk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákon Odpšk, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 zákon Odpšk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákon Odpšk, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákon Odpšk, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákon Odpšk, byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle § 83c odst. 2 trestního řádu, policejní orgán dále může na místa uvedená v odstavci 1 vstoupit v případě, že se v nich nachází osoba, a) na kterou byl vydán příkaz k zadržení, příkaz k zatčení nebo příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, b) kterou je třeba předvést pro účely trestního řízení, nebo c) kterou je třeba zadržet. Podle § 10 odst. 5 zákona o Policii České republiky, pokud to okolnosti dovolují, je policista před provedením úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití (dále jen„ zákrok“), povinen použít slov„ Jménem zákona!" a odpovídající výzvy. Podle § 95 odst. 1 zákona o Policii České republiky, stát je povinen nahradit škodu způsobenou policií v souvislosti s plněním úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.

15. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobce požadoval náhradu škody v částce 34 035 Kč, jejíž výše nebyla mezi účastníky sporná, která mu vznikla v souvislosti s domovní prohlídkou provedenou dne 22. 5. 2018 v jeho výše popsaném domě. Domovní prohlídka byla nařízena příkazem Okresního soudu v Prostějově ze dne 22. 5. 2018 sp. zn. 0 Nt 1355/2018 z důvodu zjištění policie, že v uvedené nemovitosti se nachází pachatel závažné trestné činnosti, [příjmení] [příjmení], který užíval byt v prvním patře rodinného domu na základě podnájemní smlouvy ze dne 23. 1. 2017.

16. Předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona Odpšk jsou jednak existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody na straně poškozeného subjektu a příčinná souvislost mezi uvedenými.

17. Nesprávným úředním postupem se (obecně) rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 966/2008). Za nesprávný úřední postup nutno považovat i„ jiné vady ve způsobu vedení řízení“ (srov. definiční vymezení nesprávného úředního postupu provedené např. v odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 38/2000).

18. Jak bylo v řízení prokázáno, důvodem vniknutí policejního orgánu, konkrétně zásahové jednotky do domu na adrese [ulice a číslo], [okres] dne 22. 5. 2018 byl předchozí souhlas státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 21. 5. 2018 se zadržením [jméno] [příjmení], podezřelého ze spáchání zločinu podle § 175 odst. 1, 2 písm. c), 3 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit jednáním uvedeným v žádosti Policie ČR o souhlas se zadržením jmenovaného. Při tomto policejním zákroku v rámci překonávání překážky došlo k poškození majetku žalobce – vchodových dveří, jak vyplynulo z úředního záznamu Policie ČR ze dne 22. 5. 2018, což ostatně mezi účastníky nebylo ani sporné.

19. Soud se dále zabýval tím, zda je dána odpovědnost státu, a pokud ano, zda podle zákona Odpšk nebo jiného právního předpisu. Postavení Policie ČR a její činnost je obecně vymezeno v § 2 zákona o Policii ČR tak, že Policie ČR plní (mimo jiné) úkoly podle trestního řádu; tyto úkoly ovšem plní jako policejní orgán coby jeden z orgánů činných v trestním řízení (§ 12 odst. 1 odst. 2 písm. a) trestního řádu), což znamená, že při plnění těchto úkolů nepostupuje podle zákona o Policii ČR, ale stejně jako ostatní orgány činné v trestním řízení (soudy a státní zastupitelství) podle trestního řádu.

20. Zásahová jednotka Policie Jihomoravského kraje, představuje orgán výkonné moci, který má v trestním řízení postavení policejního orgánu (§ 12 trestního řádu) a na základě zmíněného souhlasu státního zástupce byla oprávněna do předmětného domu vstoupit v souvislosti s trestním řízením vedeným v té době pro podezření ze spáchání zmíněného zločinu jmenovaným [jméno] [příjmení], který byl později pravomocně odsouzen pro výše uvedený zločin v řízení vedeném u Krajského soudu v [obec], sp. zn. 50 T 12/2018, jehož výsledek nebyl mezi účastníky sporný.

21. Z pohledu zákona Odpšk však v samotném postupu zásahové jednotky policie soud žádná pochybení neshledal, což bylo zjištěno z úředního záznamu ze dne 22. 5. 2018. Žalobci vzniklá škoda nebyla způsobena nezákonným rozhodnutím, když odpovědnost za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím zakládá jen takové rozhodnutí, které má odpovídající právní účinky, a to buď proto, že je pravomocné, nebo proto, že je vykonatelné (bez ohledu na právní moc). Odpovědnost státu je dána jen v případě, kdy újmu způsobí samo nezákonné rozhodnutí. V daném případě služební zákrok byl proveden na souhlasu se zadržením podezřelé osoby a nejedná se tak nezákonné rozhodnutí. Zároveň žalobci vzniklá škoda nebyla způsobena ani nesprávným úředním postupem policejního orgánu ve smyslu zákona Odpšk, ale vznikla následkem dovoleného zákroku. Není proto dána odpovědnost státu za škodu podle zákona Odpšk.

22. Policejní orgán při provádění úkolů postupoval podle trestního řádu, když měl souhlas státního zástupce se zadržením podezřelé osoby a dovoleným zákrokem způsobil újmu třetí osobě (žalobci), která však na zmíněném trestním řízení nebyla zúčastněna. Žalobce nebyl zamýšleným adresátem výkonu veřejné moci, ani se nezúčastnil daného trestního řízení v postavení subjektu trestního řízení, nebyl schopen policejnímu zákroku zabránit a ani se na něm nepodílel, a přesto došlo ke škodě na jeho majetku. Zmíněný rodinný dům byl žalobcem pronajat [jméno] [příjmení], který jej v té době užíval jako nájemce, jak bylo zjištěno z nájemní smlouvy ze dne 1. 2. 2015 a zároveň v té době byl užíván i [jméno] [příjmení], vůči kterému zákrok směřoval, jako podnájemcem byt v prvém patře rodinného domu, jak bylo zjištěno z podnájemní smlouvy ze dne 23. 1. 2017.

23. V tomto případě není vztah mezi takovou (náhodně) poškozenou osobou a policejním orgánem upraven předpisy vztahujícími se k trestnímu řízení, protože tato poškozená osoba není zamýšleným adresátem výkonu veřejné moci. Jinak řečeno, odpovědnost za škodu podle § 95 odst. 1 zákona o Policii ČR by byla dána pouze v případě, způsobil-li by policejní orgán při výkonu svých pravomocí v postavení orgánu činného v trestním řízení újmu třetí osobě, která stojí mimo rámec trestního řízení a která předpokládaným adresátem výkonu veřejné moci není, což v daném případě bylo splněno, když v projednávané věci policejní orgán jako orgán činný v trestním řízení jednal vůči v té době podezřelému [jméno] [příjmení], ale nikoli proti žalobci, který stál zcela mimo rámec trestního řízení a nebyl adresátem výkonu veřejné moci.

24. Za této situace je proto dána odpovědnost státu za škodu způsobenou činností policejního orgánu podle citovaného § 95 odst. 1 zákona o Policii České republiky (srov. již odvolacím soudem zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4066/2018). Za škodu způsobenou policejním orgánem žalobci proto odpovídá stát podle zákona o Policii České republiky a nikoli podle zákona Odpšk. Stát podle zákona Odpšk odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci (§ 1 zákona Odpšk). O výkon státní moci však nepůjde v případě, kdy stát nevystupuje v tzv. vrchnostenské pozici, nýbrž vstupuje do právních vztahů jako jejich účastník rovný s ostatními účastníky, tedy jako subjekt občanskoprávních vztahů ve smyslu § 21 občanského zákoníku, podle nějž má stát v těchto vztazích charakter právnické osoby. Za škodu způsobenou porušením právní povinnosti vyplývající z těchto vztahů odpovídá podle obecných předpisů stejně jako za škodu způsobenou mimo rámec výkonu veřejné moci jednáním, s nímž zákon spojuje odpovědnost objektivní. Ve vztahu k žalobci policejní orgán nejednal v rámci trestního řízení z vrchnostenské pozice, není tak splněna ani zákonem Odpšk stanovená podmínka výkonu veřejné moci. Na takto vzniklou odpovědnost za žalobci policejním orgánem způsobenou škodu nelze proto aplikovat zákon Odpšk.

25. Odpovědnost státu podle § 95 odst. 1 zákona o Policii České republiky je odpovědností objektivní bez ohledu na zavinění za škodu způsobenou jakýmkoliv postupem (legálním i nelegálním) při plnění úkolů v působnosti policie (§ 2 zákona o Policii České republiky), tedy i postupem policejního orgánu v trestním řízení. Tato úprava je zároveň úpravou speciální ve vztahu k obecné úpravě odpovědnosti za škody podle občanského zákoníku. V daném případě byly splněny podmínky pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle § 95 odst. 1 zákona o Policii České republiky – jednalo se o postup policejního orgánu v souvislosti s plněním jeho úkolů v rámci dovoleného zákroku v podobě souhlasu státního zástupce se zadržením podezřelé osoby a zároveň žalobce tento zákrok policejního orgánu svým protiprávním jednáním nevyvolal. Podle § 95 odst. 6 zákona o Policii České republiky pak náhradu škody poskytuje příslušná organizační složka státu, kterou je Ministerstvo vnitra. Soud proto nadále jednal s takto příslušnou organizační složkou, jednající za stát.

26. Argumentace žalované zmíněným rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4066/2018, ve kterém soud dovodil odpovědnost státu podle zákona Odpšk a zároveň i příslušnou organizační složku jednající za stát – Ministerstvo spravedlnosti není přiléhavá, když v daném případě jednal orgán činný v trestním řízení vůči žalobci jako trestním řádem upravenému adresátu výkonu veřejné moci (jednalo se o osobu, u které byla vykonána prohlídka), zatímco v posuzovaném případě, jak již bylo uvedeno, ve vztahu k žalobci policejní orgán nejednal jako vůči adresátu výkonu veřejné moci.

27. Také neobstojí námitka žalované, že odpovědnost za žalobci vzniklou škodu má podle zmíněné nájemní smlouvy nést nájemce, protože v daném případě ke vzniku škody nedošlo v souvislosti s užíváním domu nájemcem ani jeho rodinnými příslušníky či třetími osobami, které se v pronajatých prostorách zdržovaly s vědomím a se souhlasem nájemce. Popsaný zákrok policejního orgánu rozhodně nepředstavuje užívání domu, tj. čerpání užitných vlastností domu. Odpovědnost za domovní prohlídku a následně vzniklou škodu proto nenese nájemce.

28. Jelikož byly splněny podmínky pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona o Policii české republiky, soud žalované ve výroku I. uložil povinnost zaplatit žalobci zmíněnou částku 34 035 Kč představující v souvislosti s popsaným postupem policejního orgánu náhradu vzniklé škody, jejíž výše nebyla mezi účastníky sporná.

29. Soud dále žalobci přiznal i zákonné úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, podle kterého může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením (č. 351/2013) a pokud si strany neujednají výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobce jakožto věřitel vyzval žalovanou zmíněným dopisem ze dne 31. 5. 2019 (doručeným dne 3. 6. 2019) k zaplacení dlužné částky 34 035 Kč do 15. 6. 2019. Žalovaná v uvedené lhůtě svůj dluh žalobci neuhradila, a proto se od 16. 6. 2019 dostala do prodlení s jeho úhradou. Soud proto žalované uložil ve výroku I. též povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení v souladu s vládním nařízením stanovené výši 9,75 % ode dne 16. 6. 2019 do zaplacení.

30. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. žalobce byl v řízení zcela úspěšný a vzniklo mu tak vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 000 Kč podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění pozdějších právních předpisů a dále náklady právního zastoupení v částce 20 000 Kč za 8 úkonů právní služby, každý v částce 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná podání týkající se věci samé ze dne 31. 5. 2019, 1. 7. 2019, 7. 5. 2020, 21. 8. 2020, účast na jednáních soudu dne 17. 3. 2021, 5. 5. 2021, 23. 6. 2021), podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7, § 11 odst. 1, písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších právních předpisů a dále v částce 2 100 Kč za 7 hotových výdajů a uvedených úkonů právní služby, každý v částce 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu. Soud však žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení za požadovanou poradu před podáním odvolání, když tento úkon měl přesahovat 1 hodinu, neboť žalobce realizaci tohoto úkonu soudu nedoložil. Zároveň soud ve smyslu § 137 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalobci 21 % daň z přidané hodnoty v částce 4 704 Kč z nákladů právního zastoupení, tj. z částky 22 400 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem této daně, jak bylo zjištěno z osvědčení o registraci k dani z přidané hodnoty Finančního úřadu v Prostějově ze dne 24. 2. 2000 Náklady řízení jsou tak v celkové částce 29 104 Kč.

31. Lhůty k plnění byly stanoveny v délce 15 dnů, neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších právních předpisů.