20 C 174/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobkyň: a) právnická osoba , IČO anonymizováno adresa žalobkyně b) anonymizováno právnická osoba , IČO anonymizováno adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o žalobě na ochranu rušené držby I. [anonymizována čtyři slova] [datum] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [adresa], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [část obce], [anonymizováno] [územní celek], [územní celek], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [část obce], [anonymizována dvě slova].

II. Každá žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 soudní poplatek za žalobu ve výši 5 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalobkyně jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se svými žalobami ze dne [datum], doručenými soudu téhož dne, domáhaly ochrany rušené držby nemovitosti na adrese [adresa žalobkyně], a to ze strany žalované [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalované]. Žalobkyně uváděly, že dne [datum] podala žalovaná u [název soudu] (sp. zn. [spisová značka]) žalobu, kterou se domáhá po žalobkyních vyklizení nebytových prostor, které žalobkyně užívají v budově [adresa] (jiná stavba), která je součástí pozemku parc. [číslo] vše k.ú. [část obce], část [územní celek], [územní celek], budova zapsána na [anonymizována dvě slova] [číslo] pro k.ú. [část obce]. Nebytové prostory v předmětné nemovitosti užívají žalobkyně na základě dohody o narovnání ze dne [datum]. Žalobkyně se tak domnívají, že jsou řádnými uživatelkami předmětných prostor a žalovaný nemá právo domáhat se vyklizení této nemovitosti. Svémocnost postupu žalované dovozují žalobkyně z toho, že žalovaná protiprávně sepsala ½ předmětné nemovitosti do majetkové podstaty a že předpokladem toho, aby se žalovaná mohla domáhat po žalobkyních vyklizení předmětných prostor 2, je odklizení užívacího titulu k této nemovitosti. To však žalovaná nerealizovala žádným způsobem, neboť se v insolvenčním řízení sp.zn. [insolvenční spisová značka] nedomáhá určení neplatnosti výše uvedených užívacích titulů, které jí byly v rámci insolvenčního řízení dlužníkem předloženy. Na základě výše uvedeného žalobkyně požadují, aby se žalovaná zdržela rušení žalobce v držbě budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] [část obce], [anonymizováno] [územní celek], [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [část obce].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum]. V něm uvedla, že zcela zásadně rozporuje všechny argumenty žalobkyně. To, že [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] neměla a nemá vlastnická práva k předmětným nemovitostem na adrese [adresa žalobkyně], nevydržela je (nemohla je vydržet), není oprávněná z věcného břemene užívání, ani toto právo nevydržela (nemohla je vydržet) je konstatováno např. v bodu 14. odůvodnění usnesení [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] Smlouvy o prodeji podniku ze dne [datum] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou neplatné. Na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] nikdy nevzniklo věcné břemeno užívání k nemovitostem na adrese [adresa žalobkyně] ve prospěch [právnická osoba] Dohoda o narovnání ze dne [datum] nikdy nebyla uzavřena a neexistuje. To, že [právnická osoba] a také [právnická osoba] neměly a nemají žádná užívací práva k nemovitostem na adrese [adresa žalobkyně] j. [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem [název soudu] [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí]. Žalovaná postupovala řádně, když se domáhá po žalobkyních vyklizení předmětných prostor, aniž by nejprve žalovala na určení neplatnosti tzv. užívacích titulů. Žalovaná je insolvenčním správcem dlužníka [jméno] [příjmení], na jehož majetek byl prohlášen konkurs, a má dispoziční oprávnění ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální ½ na předmětných nemovitostech na základě soupisu majetkové podstaty. Druhý spoluvlastnický podíl byl sepsán do majetkové podstaty dlužnice [jméno] [příjmení]. Každý se spoluvlastníků je oprávněn se sám domíhat vyklizení předmětných prostor. Žalovaná k tomu navíc disponuje souhlasem insolvenčního správce [jméno] [příjmení]. Svémocné rušení držby tak ze strany žalované není dáno, nebylo a ani nemohlo být žádným způsobem prokázáno.

3. Podle § 177 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

4. Podle § 1003 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

5. Podle § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

6. Předně soud konstatuje, že žaloba na ochranu rušené držby není žalobou na ochranu vlastnického práva, neboť žaloba z rušené držby poskytuje prozatímní ochranu poslednímu faktickému stavu, nikoli stavu právnímu (tvrzenému subjektivnímu právu), srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 14.4.2022, sp.zn. IV.ÚS 3474/21. Smyslem žaloby na ochranu rušené držby je poskytnout provizorní ochranu jakékoliv držbě, ať již řádné, poctivé a pravé, ale i nepoctivé, neřádné a nepravé, před svémocným uplatňováním práva, a zajistit tak pokojný stav ve společnosti. Rozhodnutí o takové žalobě pak nevytváří překážku věci rozhodnuté, kdy definitivní ochrany držby je možné se domáhat v řádném soudním řízení. Soud vyhoví žalobě z rušené držby jen při kumulativním splnění následujících podmínek: posledního faktického stavu držby, jejího svémocného rušení a včasného podání žaloby z rušené držby. Při nesplnění z kterékoli z těchto podmínek soud žalobu zamítne.

7. Soud zdůrazňuje, že podání žaloby na vyklizení v žádném případě nemůže být svémocným uplatňováním práva. Soudu je z jeho úřední činnosti známo (když žalobkyně a další společnosti propojené osobami [anonymizováno] v řadě řízení uplatňují obdobnou argumentaci – viz např. řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), že usneseními [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], a ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], kterými byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurz na majetek dlužníků manželů [příjmení], nebyla nikdy zrušena a jsou pravomocná. Za této situace pak platí, že dlužník není osobou s dispozičním oprávněním, kterou je nadále insolvenční správce. Odkázat lze v této souvislosti i na usnesení [název soudu] [anonymizováno] dne 23. 8. 2022, č. j. [spisová značka], [číslo jednací]. Dále je soudu z jeho činnosti známo, že dohodou o vypořádání SJM uzavřenou dne [datum] mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], i.s. dlužnice [anonymizována dvě slova]. [příjmení], a [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], i.s. dlužníka [anonymizováno]. [příjmení], bylo vypořádáno SJM manželů [příjmení] zaniklé ke dni [datum] (konkurz [anonymizována dvě slova]. [příjmení]). Dle této dohody nabývají budovu [adresa] (jiná stavba), která je součástí pozemku parc. [číslo] vše k.ú. [část obce], část [územní celek], [územní celek], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] do podílového spoluvlastnictví, přičemž každý z nich má spoluvlastnický podíl ve výši ideální jedné poloviny. Z veřejně dostupných informací ohledně průběhu obou insolvenčních řízení pak soud ověřil, že usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], a [insolvenční spisová značka] [číslo], byla schválena tato dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů dlužnice [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dlužníka [jméno] [příjmení] ve znění předloženém insolvenčními správci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba] Tedy tato dohoda je účinná. Konečně v neposlední řadě je soudu z jeho činnosti ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] známo, že dne [datum] insolvenční správce dlužnice [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] vyslovil souhlas s tím, aby veškeré nároky vůči třetím osobám, které mají podklad v jeho dispozičním oprávněním na předmětných nemovitostech (nároky na vydání plnění z neoprávněného užívání prostor dotčených nemovitostech vůči třetím osobám, nároky na vyklizení neoprávněně užívaných prostor v dotčených nemovitostech vůči třetím osobám a nároky na určení, že dotčené nemovitosti nejsou zatíženy věcnými právy ve prospěch třetích osob), byly uplatňovány, a to i soudně žalovanou - insolvenčním správcem dlužníka [jméno] [příjmení]. Je tedy zjevné, že žalovaná je osobou s dispozičním oprávněním k nemovitosti, která byla zapsána v soupisu majetkové podstaty dlužníků. Za této situace má žalovaná povinnost ujmout se nemovitosti a zpeněžit ji. Jednání žalované tedy v žádném ohledu nelze označit za svévolné, protiprávní či neoprávněné rušení držby. Tomu pak odpovídá i skutečnost, že ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] soud dne 23. 8. 2021 (dosud nepravomocně) rozhodl o povinnosti žalobkyň vyklidit dotčenou nemovitost. Na tom nic nemůže změnit ani účelové tvrzení o dohodě o narovnání ze dne [datum], kdy soudu je z jeho úřední činnosti známo, že existence této dohody byla opakovaně v řadě soudních řízení zpochybněna (viz např. rozhodnutí [název soudu] ze dne 14. 6. 2022, č. j. [číslo jednací]).

8. Dále pak není splněna ani podmínka včasnosti žaloby na ochranu držbu, neboť o tom, že jsou to insolvenční správci, na které přešlo dispoziční oprávnění k majetku, ohledně něhož se žalobkyně ochrany držby domáhají, se žalobkyně dozvěděly již před mnoha lety, a to nejpozději v roce 2019, kdy dle svých tvrzení samy podaly ve věci žaloby na vyklizení vyjádření.

9. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako zjevně nedůvodnou výrokem I. zamítl.

10. Povinnost zaplatit soudní poplatek vychází ze zákona č. 549/1991 Sb., zákon o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ SOP“). Podle § 2 odst. 1 písm. a) SOP jsou poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak. Podle § 4 odst. 1 písm. a) SOP jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Soud nepřistoupil k vybrání soudního poplatku před rozhodnutím s ohledem na specifickou povahu žaloby na ochranu z rušené držby a nutnost rychlého vydání rozhodnutí. Soud návrhy žalobkyň projednal, proto podle § 9 odst. 6 věty první SOP uložil každé žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh podle položky 4 odst. 1 písm. a) Sazebníku, spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí, jak je uvedeno ve výroku II. usnesení.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za úkon spočívající ve vyjádření k žalobě.