20 C 207/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr Zdeňkem Douděrou ve věci žalobců: 1. celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně 2. celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně 3. celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně 4. právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně všechny zastoupeny advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa o zaplacení 4 x 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit každému z žalobců částku 100 000 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v částce 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou soudu dne 18. 12. 2019 domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit každému z žalobců částku 100 000 Kč, když tato částka představuje přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jenž měla vzniknou žalobcům v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka (dále jen„ posuzované řízení“) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“). Žalobci shrnuli průběh posuzovaného řízení, v němž navrhovali jmenování žalobce 3. jednatele právnická osoba (žalobce 4.). Posuzované řízení bylo zahájeno dne 15. 6. 2016 podáním žaloby ke Krajskému soudu v obec spolu s návrhem na vydání předběžného opatření a skončilo dne 12. 12. 2018, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, lhůta k uplatnění nároku u žalované pak začala běžet dle žalobců ode dne 18. 12. 2018, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným. Žalobci vytýkají soudu, že v posuzovaném řízení došlo k porušení jejich práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a tento zásah považují za nesprávný úřední postup. Řízení mělo pro žalobce negativním dopad do jejich života v podobě nejistoty a nedůvěry v orgány veřejné moci. Kompenzační řízení bylo zahájeno uplatněním nároku u žalované dnem 18. 6. 2019.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobci dne 18. 6. 2019, jakožto nároku na poskytnutí zadostiučinění v penězích z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná shrnula průběh posuzovaného řízení spolu s řízením vedeným u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka, do jehož ukončení žalovaní navrhovali přerušení posuzovaného řízení, neboť předmětem tohoto sporu bylo určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady žalované (žalobce 4.) o odvolání příjmení příjmení z funkce jednatele. Žalovaná dále uvedla, že posuzované řízení trvalo 2 roky a 6 měsíců, probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, ve věci samé rozhodoval jedenkrát soud první stupně a jedenkrát odvolací soud, když v řízení bylo dále třeba rozhodovat o četných procesních návrzích účastníků a o opravných prostředcích proti rozhodnutím o nich, kdy ze strany žalobců bylo podáno i odvolání proti usnesení o předběžném opatření vydaném v jejich prospěch. Celková délka řízení tak byla přiměřená a nelze ani konstatovat porušení práva žalobců na spravedlivý proces. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení nároku žalobců, neboť řízení bylo pravomocně ukončeno dne 12. 12. 2018 a nárok byl uplatněn u žalované až dne 18. 6. 2019, zároveň žalovaná vznesla námitku promlčení i ve vztahu k podané žalobě.

3. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobci dopisem ze dne 18. 6. 2019, podaným žalované téhož dne, uplatnili nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení a požadovali zaplacení částky 100 000 Kč pro každého z žalobců, jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona. Žalovaná dopisem ze dne 4. 12. 2019, nevyhověla nároku uplatněnému žalobci a zároveň sdělila, že jejich nárok je promlčen ve vztahu k posuzovanému řízení i k řízení vedenému u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka.

4. Dále bylo v řízení prokázáno, že dne 15. 6. 2018 byl ke Krajskému soudu v obec podán návrh žalobců 1. a 2. na jmenování jednatele žalobci 4. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 1 Cm 155/2016. Dne 15. 6. 2016 byl Krajskému soudu v obec doručen návrh navrhovatelky celé jméno žalobkyně a celé jméno žalobkyně na jmenování jednatele společnosti právnická osoba spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření. Dne 16. 6. 2016 byl usnesením návrh na vydání předběžného opatření odmítnut (výrok I.) a dále bylo stanoveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Dne 29. 6. 2016 byl soudu doručen návrh na spojení věcí podle § 112 o. s. ř., a to s odůvodněním, že dne 10. 5. 2016 byl příjmení příjmení podán návrh na jmenování jeho osoby jednatele právnická osoba Dne 28. 7. 2016 soud usnesením rozhodl, že návrh na spojení řízení se zamítá (výrok I.) a řízení se přerušuje do doby pravomocného rozhodnutí v řízení vedeného u Krajského soudu v obec pod sp. zn. 50 Cm 60/2016 (výrok II.). Dne 2. 9. 2016 bylo soudu doručeno odvolání proti usnesení Krajského soudu v Brně navrhovatelky celé jméno žalobkyně. Dne 5. 9. 2016 byl navrhovatelce celé jméno žalobkyně vrácen soudní poplatek zaplacený za odvolání. Dne 13. 9. 2016 bylo soudu doručeno sdělení údajů k vrácení soudního poplatku. Věc byla k rozhodnutí o odvolání předložena dne 20. 10. 2016 Vrchnímu soudu v Olomouci. Dne 15. 12. 2016 Vrchního soudu v Olomouci usnesení rozhodl, že usnesení Krajského soudu v Brně se mění tak, že řízení se do doby pravomocného rozhodnutí v řízení vedeného u Krajského soudu v obec pod sp. zn. 50 Cm 60/2016 nepřerušuje (výrok I.). Rozhodnutí nabylo právní moci 24. 1. 2017. Dne 2. 3. 2017 vyzval Krajský soud v Brně účastníky řízení, aby se vyjádřili k návrhu na jmenování jednatele. Dne 4. 4. 2017 bylo soudem nařízeno jednání na 15. 6. 2017. Dne 19. 4. 2017 byla soudu doručena žádost navrhovatelky celé jméno žalobkyně o jednání ve věci. Dne 15. 6. 2017 se konalo jednání, na kterém soud zrekapituloval průběh dosavadního řízení s tím, že účastník řízení se věcně dosud nevyjádřil, zmocněnec navrhovatelek uvedl, že na podaném návrhu trvá a soud poté jednání odročil na neurčito. Dne 15. 6. 2017 soud rozhodl usnesením, kterým jmenoval jednatele právnická osoba jméno celé jméno žalobkyně s délkou funkčního období na 12 měsíců (výrok I.). Navrhovatelům uložil povinnost zaplatit soudní poplatek, a to každému 2 000 Kč (výrok II.). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Usnesení nabylo právní moci dne 12. 12. 2018. Dne 28. 6. 2017 bylo soudu doručeno podání navrhovatelek, ve kterém se vyjadřovaly k délce období, na které byl jednatel společnosti ustanoven. Dne 12. 7. 2017 bylo soudu doručeno odvolání proti usnesení ze dne 15. 6. 2017 podané právnická osoba s odůvodněním, že na základě předběžného opatření, které bylo vydáno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 9. 6. 2016 pod č. j. 50 Cm 60/2016-77, které nabylo právní moci dne 7. 1. 2017, bylo rozhodnuto, že jednatele společnosti je do doby pravomocného rozhodnutí ve věci příjmení příjmení. Dne 19. 7. 2017 bylo soudu doručeno odvolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 6. 2017 navrhovatelky celé jméno žalobkyně. Dne 9. 10. 2017 soud vyzval usnesením navrhovatelku celé jméno žalobkyně k zaplacení soudního poplatku. Dne 9. 10. 2017 soud vyzval účastníka řízení, právnická osoba k úhradě soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl uhrazen navrhovatelkou celé jméno žalobkyně 18. 10. 2017 a právnická osoba dne 30. 10. 2017. Dne 30. 11. 2017 byl soudu doručen návrh na vydání předběžného opatření navrhovatelkou celé jméno žalobkyně a celé jméno žalobkyně. Dne 4. 12. 2017 soud vydal usnesení, kterým návrh na předběžné opatření, kterým by příjmení příjmení bylo uloženo zdržet se všech právních jednání za společnost, kterými by docházelo k ukončení nájemních smluv, ukončení pracovních poměrů vůči zaměstnancům právnická osoba. příjmení a ukončení smluv s dodavateli či odběrateli služeb P.Ú. příjmení, zamítl (výrok I.). Dále soud zamítl, aby předběžným opatřením bylo příjmení příjmení uloženo zdržet se veškerých právních jednání, na základě kterých by vstupoval do práv a povinností právnická osoba. příjmení (výrok II.). Dále zamítl, aby předběžným opatřením bylo příjmení příjmení uloženo zdržet se všech právních jednání za právnická osoba, která by byla konkurenční povahy vůči právnická osoba (výrok III.). Rozhodl, že příjmení příjmení je zakázán výkon funkce jednatele ve právnická osoba do doby pravomocného rozhodnutí soudu o jmenování jednatele soudem vedeném u Krajského soudu v obec pod sp. zn. 1 Cm 155/2016 (výrok IV.). Navrhovatelkám soud uložil uhradit soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 4 000 Kč (výrok V.) a dále soud přibral do řízení jako účastníka řízení příjmení příjmení (výrok VI.). Výrok I. a II. nabyl právní moci dne 10. 7. 2018. Dne 15. 12. 2017 bylo soudu doručeno odvolání proti usnesení ze dne 4. 12. 2017 příjmení příjmení. Dne 21. 12. 2017 bylo soudu doručeno odvolání proti usnesení ze dne 4. 12. 2017, a to navrhovatelkou celé jméno žalobkyně. Dne 21. 12. 2017 bylo osudu doručeno odvolání proti usnesení ze dne 4. 12. 2017 navrhovatelkou celé jméno žalobkyně. Dne 30. 1. 2018 soud usnesením vyzval příjmení příjmení a celé jméno žalobkyně a celé jméno žalobkyně k uhrazení soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl uhrazen navrhovatelkami dne 26. 2. 2018. Dne 29. 3. 2018 byl soudu doručen návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, kterým se navrhovatelky domáhaly předložení odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci. Dne 3. 4. 2018 bylo usnesením odvolací řízení zastaveno s příjmení příjmení z důvodu neuhrazení soudního poplatku. Dne 26. 4. 2018 byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Olomouci. Dne 22. 5. 2018 Vrchní soud v Olomouci usnesením rozhodl, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2017 se ve výroku II., III. a V. mění, a to tak, že návrh na vydání předběžného opatření, kterým by příjmení příjmení bylo uloženo zdržet se všech právních jednání, na základě kterých by vstupoval do práv a povinností právnická osoba se odmítá a tak, že návrh na vydání předběžného opatření, kterým by příjmení příjmení bylo uloženo zdržet se všech právních jednání za právnická osoba se odmítá (výrok I.). Ve zbývajících částech bylo usnesení Krajského soudu v obec potvrzeno (výrok II.). Usnesení bylo doručeno Krajskému soudu v Brně dne 13. 6. 2018 a nabylo právní moci dne 10. 7. 2018. Dne 8. 8. 2018 bylo usnesením Krajského soudu v Brně rozhodnuto, že odvolací řízení proti usnesení soudu ze dne 15. 6. 2017 podané právnická osoba, se pro nezaplacení soudního poplatku zastavuje. Dne 11. 10. 2018 bylo soudu doručeno zpětvzetí odvolání navrhovatelky celé jméno žalobkyně, které bylo podáno dne 14. 7. 2017 proti usnesení ze dne 15. 6. 2017. Dne 24. 10. 2018 byla věc předložena k rozhodnutí soudu o odvolání. Dne 20. 11. 2018 Vrchní soud v Olomouci usnesením rozhodl, že odvolací řízení proti usnesení ze dne 15. 6. 2017 se zastavuje (výrok I.) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Usnesení nabylo právní moci 12. 12. 2018. Dne 8. 1. 2019 byly navrhovatelky vyzvány k úhradě soudního poplatku, a to na základě usnesení 1 Cm 155/2016-96 a usnesení 1 Cm 155/2016-229 Soudní poplatek byl uhrazen dne 25. 3. 2019 a 26. 3. 2019. Dne 28. 6. 2019 byla soudu doručena žádost o vrácení jistoty ve výši 50 000 Kč navrhovatelkou celé jméno žalobkyně. Dne 2. 7. 2019 soud rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 50 000 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 1. 8. 2019 a jistota byla vrácena dne 5. 9. 2019. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze spisu Krajského soudu v Brně, sp. zn. 1 Cm 155/2016.

5. Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 13 odst. 2 zákona, právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31a odst. 1 zákona, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 zákona, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 zákona, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

6. Soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Každý z žalobců požadoval zaplacení částky 100 000 Kč, která má představovat finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zmíněným nesprávným úředním postupem v posuzovaném řízení. Předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona jsou jednak existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody na straně poškozeného subjektu a příčinná souvislost mezi uvedenými.

7. Žalovaná vznesla v průběhu řízení námitku promlčení žalobou uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy za tvrzený nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení, proto se soud nejprve zabýval touto námitkou.

8. Účastníci řízení učinili nesporným, že posuzované řízení bylo skončeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 11. 2018, které nabylo právní moci dne 12. 12. 2018. Žalobci ovšem počátek běhu lhůty k uplatnění nároku u žalované odvozují ode dne 18. 12. 2018, kdy se uvedené rozhodnutí stalo vykonatelným. Zákonem stanovená subjektivní šestiměsíční promlčecí lhůta počíná u nároku na náhradu nemajetkové újmy svůj běh ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tj. kdy se poškozený dozví o zásahu do svých práv, pokud tento zásah vnímá úkorně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1249/2014 nebo 30 Cdo 2040/2012). Posuzované řízení bylo ukončeno dne 12. 12. 2018 a nejpozději tímto dnem se žalobci dozvěděli o vzniku nemajetkové újmy i o tom, kdo za ni odpovídá a od následujícího dne proto počala podle citovaného § 32 odst. 3 zákona běžet šestiměsíční promlčecí lhůta, která marně uplynula dne 12. 6. 2019, zatímco žalobci nárok u žalované uplatnili až dne 18. 6. 2019 a žaloba byla podána u soudu až dne 18. 12. 2019. Námitka promlčení vznesená žalovanou je důvodná.

9. Soud s ohledem na uvedené závěry, aniž by se dále zabýval otázkou opodstatněnosti výše žalobci požadovaného finančního zadostučinění, žalobu ve výroku I. zamítl.

10. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou 600 Kč za dva úkony, každý po 300 Kč (vyjádření ze dne 19. 2. 2020, účast na jednání soudu dne 26. 10. 2020). Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinná dobrovolně co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.