20 C 207/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr Zdeňkem Douděrou ve věci žalobců: 1. celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně 2. celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně 3. celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně 4. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně všechny zastoupeny advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa o zaplacení 4 x 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit každému z žalobců částku 100 000 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v částce 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou soudu dne 18. 12. 2019 domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit každému z žalobců částku 100 000 Kč, když tato částka představuje přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jenž měla vzniknou žalobcům v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“). Žalobci shrnuli průběh posuzovaného řízení, v němž navrhovali jmenování žalobce 3. jednatele [právnická osoba] (žalobce 4.). Posuzované řízení bylo zahájeno dne 15. 6. 2016 podáním žaloby ke Krajskému soudu v [obec] spolu s návrhem na vydání předběžného opatření a skončilo dne 12. 12. 2018, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, lhůta k uplatnění nároku u žalované pak začala běžet dle žalobců ode dne 18. 12. 2018, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným. Žalobci vytýkají soudu, že v posuzovaném řízení došlo k porušení jejich práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a tento zásah považují za nesprávný úřední postup. Řízení mělo pro žalobce negativním dopad do jejich života v podobě nejistoty a nedůvěry v orgány veřejné moci. Kompenzační řízení bylo zahájeno uplatněním nároku u žalované dnem 18. 6. 2019.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobci dne 18. 6. 2019, jakožto nároku na poskytnutí zadostiučinění v penězích z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná shrnula průběh posuzovaného řízení spolu s řízením vedeným u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], do jehož ukončení žalovaní navrhovali přerušení posuzovaného řízení, neboť předmětem tohoto sporu bylo určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady žalované (žalobce 4.) o odvolání [příjmení] [příjmení] z funkce jednatele. Žalovaná dále uvedla, že posuzované řízení trvalo 2 roky a 6 měsíců, probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, ve věci samé rozhodoval jedenkrát soud první stupně a jedenkrát odvolací soud, když v řízení bylo dále třeba rozhodovat o četných procesních návrzích účastníků a o opravných prostředcích proti rozhodnutím o nich, kdy ze strany žalobců bylo podáno i odvolání proti usnesení o předběžném opatření vydaném v jejich prospěch. Celková délka řízení tak byla přiměřená a nelze ani konstatovat porušení práva žalobců na spravedlivý proces. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení nároku žalobců, neboť řízení bylo pravomocně ukončeno dne 12. 12. 2018 a nárok byl uplatněn u žalované až dne 18. 6. 2019, zároveň žalovaná vznesla námitku promlčení i ve vztahu k podané žalobě.

3. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobci dopisem ze dne 18. 6. 2019, podaným žalované téhož dne, uplatnili nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení a požadovali zaplacení částky 100 000 Kč pro každého z žalobců, jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona. Žalovaná dopisem ze dne 4. 12. 2019, nevyhověla nároku uplatněnému žalobci a zároveň sdělila, že jejich nárok je promlčen ve vztahu k posuzovanému řízení i k řízení vedenému u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka].

4. Dále bylo v řízení prokázáno, že dne 15. 6. 2018 byl ke Krajskému soudu v [obec] podán návrh žalobců 1. a 2. na jmenování jednatele žalobci 4. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 1 Cm 155/2016. Dne 15. 6. 2016 byl Krajskému soudu v [obec] doručen návrh navrhovatelky [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně] na jmenování jednatele společnosti [právnická osoba] spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření. Dne 16. 6. 2016 byl usnesením návrh na vydání předběžného opatření odmítnut (výrok I.) a dále bylo stanoveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Dne 29. 6. 2016 byl soudu doručen návrh na spojení věcí podle § 112 o. s. ř., a to s odůvodněním, že dne 10. 5. 2016 byl [příjmení] [příjmení] podán návrh na jmenování jeho osoby jednatele [právnická osoba] Dne 28. 7. 2016 soud usnesením rozhodl, že návrh na spojení řízení se zamítá (výrok I.) a řízení se přerušuje do doby pravomocného rozhodnutí v řízení vedeného u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. 50 Cm 60/2016 (výrok II.). Dne 2. 9. 2016 bylo soudu doručeno odvolání proti usnesení Krajského soudu v Brně navrhovatelky [celé jméno žalobkyně]. Dne 5. 9. 2016 byl navrhovatelce [celé jméno žalobkyně] vrácen soudní poplatek zaplacený za odvolání. Dne 13. 9. 2016 bylo soudu doručeno sdělení údajů k vrácení soudního poplatku. Věc byla k rozhodnutí o odvolání předložena dne 20. 10. 2016 Vrchnímu soudu v Olomouci. Dne 15. 12. 2016 Vrchního soudu v Olomouci usnesení rozhodl, že usnesení Krajského soudu v Brně se mění tak, že řízení se do doby pravomocného rozhodnutí v řízení vedeného u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. 50 Cm 60/2016 nepřerušuje (výrok I.). Rozhodnutí nabylo právní moci 24. 1. 2017. Dne 2. 3. 2017 vyzval Krajský soud v Brně účastníky řízení, aby se vyjádřili k návrhu na jmenování jednatele. Dne 4. 4. 2017 bylo soudem nařízeno jednání na 15. 6. 2017. Dne 19. 4. 2017 byla soudu doručena žádost navrhovatelky [celé jméno žalobkyně] o jednání ve věci. Dne 15. 6. 2017 se konalo jednání, na kterém soud zrekapituloval průběh dosavadního řízení s tím, že účastník řízení se věcně dosud nevyjádřil, zmocněnec navrhovatelek uvedl, že na podaném návrhu trvá a soud poté jednání odročil na neurčito. Dne 15. 6. 2017 soud rozhodl usnesením, kterým jmenoval jednatele [právnická osoba] [jméno] [celé jméno žalobkyně] s délkou funkčního období na 12 měsíců (výrok I.). Navrhovatelům uložil povinnost zaplatit soudní poplatek, a to každému 2 000 Kč (výrok II.). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Usnesení nabylo právní moci dne 12. 12. 2018. Dne 28. 6. 2017 bylo soudu doručeno podání navrhovatelek, ve kterém se vyjadřovaly k délce období, na které byl jednatel společnosti ustanoven. Dne 12. 7. 2017 bylo soudu doručeno odvolání proti usnesení ze dne 15. 6. 2017 podané [právnická osoba] s odůvodněním, že na základě předběžného opatření, které bylo vydáno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 9. 6. 2016 pod č. j. 50 Cm 60/2016-77, které nabylo právní moci dne 7. 1. 2017, bylo rozhodnuto, že jednatele společnosti je do doby pravomocného rozhodnutí ve věci [příjmení] [příjmení]. Dne 19. 7. 2017 bylo soudu doručeno odvolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 6. 2017 navrhovatelky [celé jméno žalobkyně]. Dne 9. 10. 2017 soud vyzval usnesením navrhovatelku [celé jméno žalobkyně] k zaplacení soudního poplatku. Dne 9. 10. 2017 soud vyzval účastníka řízení, [právnická osoba] k úhradě soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl uhrazen navrhovatelkou [celé jméno žalobkyně] 18. 10. 2017 a [právnická osoba] dne 30. 10. 2017. Dne 30. 11. 2017 byl soudu doručen návrh na vydání předběžného opatření navrhovatelkou [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně]. Dne 4. 12. 2017 soud vydal usnesení, kterým návrh na předběžné opatření, kterým by [příjmení] [příjmení] bylo uloženo zdržet se všech právních jednání za společnost, kterými by docházelo k ukončení nájemních smluv, ukončení pracovních poměrů vůči zaměstnancům [právnická osoba]. [příjmení] a ukončení smluv s dodavateli či odběrateli služeb P.Ú. [příjmení], zamítl (výrok I.). Dále soud zamítl, aby předběžným opatřením bylo [příjmení] [příjmení] uloženo zdržet se veškerých právních jednání, na základě kterých by vstupoval do práv a povinností [právnická osoba]. [příjmení] (výrok II.). Dále zamítl, aby předběžným opatřením bylo [příjmení] [příjmení] uloženo zdržet se všech právních jednání za [právnická osoba], která by byla konkurenční povahy vůči [právnická osoba] (výrok III.). Rozhodl, že [příjmení] [příjmení] je zakázán výkon funkce jednatele ve [právnická osoba] do doby pravomocného rozhodnutí soudu o jmenování jednatele soudem vedeném u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. 1 Cm 155/2016 (výrok IV.). Navrhovatelkám soud uložil uhradit soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 4 000 Kč (výrok V.) a dále soud přibral do řízení jako účastníka řízení [příjmení] [příjmení] (výrok VI.). Výrok I. a II. nabyl právní moci dne 10. 7. 2018. Dne 15. 12. 2017 bylo soudu doručeno odvolání proti usnesení ze dne 4. 12. 2017 [příjmení] [příjmení]. Dne 21. 12. 2017 bylo soudu doručeno odvolání proti usnesení ze dne 4. 12. 2017, a to navrhovatelkou [celé jméno žalobkyně]. Dne 21. 12. 2017 bylo osudu doručeno odvolání proti usnesení ze dne 4. 12. 2017 navrhovatelkou [celé jméno žalobkyně]. Dne 30. 1. 2018 soud usnesením vyzval [příjmení] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně] k uhrazení soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl uhrazen navrhovatelkami dne 26. 2. 2018. Dne 29. 3. 2018 byl soudu doručen návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, kterým se navrhovatelky domáhaly předložení odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci. Dne 3. 4. 2018 bylo usnesením odvolací řízení zastaveno s [příjmení] [příjmení] z důvodu neuhrazení soudního poplatku. Dne 26. 4. 2018 byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Olomouci. Dne 22. 5. 2018 Vrchní soud v Olomouci usnesením rozhodl, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2017 se ve výroku II., III. a V. mění, a to tak, že návrh na vydání předběžného opatření, kterým by [příjmení] [příjmení] bylo uloženo zdržet se všech právních jednání, na základě kterých by vstupoval do práv a povinností [právnická osoba] se odmítá a tak, že návrh na vydání předběžného opatření, kterým by [příjmení] [příjmení] bylo uloženo zdržet se všech právních jednání za [právnická osoba] se odmítá (výrok I.). Ve zbývajících částech bylo usnesení Krajského soudu v [obec] potvrzeno (výrok II.). Usnesení bylo doručeno Krajskému soudu v Brně dne 13. 6. 2018 a nabylo právní moci dne 10. 7. 2018. Dne 8. 8. 2018 bylo usnesením Krajského soudu v Brně rozhodnuto, že odvolací řízení proti usnesení soudu ze dne 15. 6. 2017 podané [právnická osoba], se pro nezaplacení soudního poplatku zastavuje. Dne 11. 10. 2018 bylo soudu doručeno zpětvzetí odvolání navrhovatelky [celé jméno žalobkyně], které bylo podáno dne 14. 7. 2017 proti usnesení ze dne 15. 6. 2017. Dne 24. 10. 2018 byla věc předložena k rozhodnutí soudu o odvolání. Dne 20. 11. 2018 Vrchní soud v Olomouci usnesením rozhodl, že odvolací řízení proti usnesení ze dne 15. 6. 2017 se zastavuje (výrok I.) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Usnesení nabylo právní moci 12. 12. 2018. Dne 8. 1. 2019 byly navrhovatelky vyzvány k úhradě soudního poplatku, a to na základě usnesení 1 Cm 155/2016-96 a usnesení 1 Cm 155/2016-229 Soudní poplatek byl uhrazen dne 25. 3. 2019 a 26. 3. 2019. Dne 28. 6. 2019 byla soudu doručena žádost o vrácení jistoty ve výši 50 000 Kč navrhovatelkou [celé jméno žalobkyně]. Dne 2. 7. 2019 soud rozhodl o vrácení složené jistoty ve výši 50 000 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 1. 8. 2019 a jistota byla vrácena dne 5. 9. 2019. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze spisu Krajského soudu v Brně, sp. zn. 1 Cm 155/2016.

5. Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 13 odst. 2 zákona, právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31a odst. 1 zákona, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 zákona, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 zákona, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

6. Soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Každý z žalobců požadoval zaplacení částky 100 000 Kč, která má představovat finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zmíněným nesprávným úředním postupem v posuzovaném řízení. Předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona jsou jednak existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody na straně poškozeného subjektu a příčinná souvislost mezi uvedenými.

7. Žalovaná vznesla v průběhu řízení námitku promlčení žalobou uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy za tvrzený nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení, proto se soud nejprve zabýval touto námitkou.

8. Účastníci řízení učinili nesporným, že posuzované řízení bylo skončeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 11. 2018, které nabylo právní moci dne 12. 12. 2018. Žalobci ovšem počátek běhu lhůty k uplatnění nároku u žalované odvozují ode dne 18. 12. 2018, kdy se uvedené rozhodnutí stalo vykonatelným. Zákonem stanovená subjektivní šestiměsíční promlčecí lhůta počíná u nároku na náhradu nemajetkové újmy svůj běh ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tj. kdy se poškozený dozví o zásahu do svých práv, pokud tento zásah vnímá úkorně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1249/2014 nebo 30 Cdo 2040/2012). Posuzované řízení bylo ukončeno dne 12. 12. 2018 a nejpozději tímto dnem se žalobci dozvěděli o vzniku nemajetkové újmy i o tom, kdo za ni odpovídá a od následujícího dne proto počala podle citovaného § 32 odst. 3 zákona běžet šestiměsíční promlčecí lhůta, která marně uplynula dne 12. 6. 2019, zatímco žalobci nárok u žalované uplatnili až dne 18. 6. 2019 a žaloba byla podána u soudu až dne 18. 12. 2019. Námitka promlčení vznesená žalovanou je důvodná.

9. Soud s ohledem na uvedené závěry, aniž by se dále zabýval otázkou opodstatněnosti výše žalobci požadovaného finančního zadostučinění, žalobu ve výroku I. zamítl.

10. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou 600 Kč za dva úkony, každý po 300 Kč (vyjádření ze dne 19. 2. 2020, účast na jednání soudu dne 26. 10. 2020). Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů.