20 C 25/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 379 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 379 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 710,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 379 Kč. Svou žalobu zdůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen jako„ banka“), uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, kterou se banka zavázala pro žalovaného zřídit a vést bankovní účet [číslo] žalovaný se zavázal za poskytnuté bankovní služby platit poplatky dle Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Žalovanému na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, k jehož uhrazení nedošlo v přiměřené době, tj. došlo k podstatnému porušení smluvních podmínek. Žalovaný porušil svou povinnost, když nezajistil na svém účtu dostatek finančních prostředků k uhrazení smluvních poplatků, a tím došlo ke vzniku dluhu ve výši 4 379 Kč (poplatky po splatnosti). Banka postoupila pohledávku za žalovaným na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 4. 2020 na [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Právní předchůdkyně žalobkyně následně převedla pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], avšak ani přes tuto výzvu žalovaný ničeho neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.

5. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Banka a žalovaný uzavřeli dne 20. 8. 2014 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě byl žalovanému zřízen od 20. 8. 2014 běžný účet číslo [bankovní účet] a žalovaný se v článku II odst. 4 a odst. 5 zavázal mít na účtu kladný zůstatek. Měl tedy povinnost zabránit situaci, kdy by na účtu měl vzniknout nepovolený záporný zůstatek. Přičemž pokud vznikne nepovolený záporný zůstatek, tak se žalovaný zavázal jej okamžitě vyrovnat až do výše minimálního zůstatku dle ceníku (prokázáno smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 20. 8. 2014, výpisem základního nastavení osobního účtu, potvrzením o převzetí a užívání kódu I-PIN a T-PIN, produktovými podmínkami k vedení účtu, všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby). Žalovaný nesplnil svou povinnost, když byl zaevidován poplatek po splatnosti dne 30. 4. 2019 (- 129 Kč dle 1.1.1 ceníku), dne 31. 5. 2019 (- 250 Kč dle 1.1.2 ceníku), dne 30. 6. 2019 (- 250 Kč dle 1.1.2 ceníku), dne 31. 7. 2019 (- 250 Kč dle 1.1.2 ceníku), dne 31. 8. 2019 (- 250 Kč dle 1.1.2 ceníku), dne 30. 9. 2019 (- 250 Kč dle 1.1.2 ceníku), dne 31. 10. 2019 (- 250 Kč dle 1.1.2 ceníku), dne 30. 11. 2019 (- 250 Kč dle 1.1.2 ceníku), dne 31. 1. 2020 (- 250 Kč dle 1.1.2 ceníku) a dne 29. 2. 2020 (- 250 Kč dle 1.1.2 ceníku). Tedy celkový nedoplatek na straně žalovaného za smluvní poplatky činí částku 2 379 Kč (prokázáno výpisem z osobního účtu žalovaného a ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby). Následně si banka účtovala i poplatek ve výši 500 Kč dle 6.2.7 ceníku za výzvy k zaplacení dlužné částky, a to dne 26. 4. 2019, dne 2. 5. 2019, dne 17. 6. 2019 a dne 1. 7. 2019. Dopisem ze dne 25. 3. 2020 banka odstoupila od smlouvy s účinností od 9. 4. 2020, pro porušení dohodnutých smluvních podmínek, tj. pro vznik nepovoleného záporného zůstatku, který nebyl uhrazen v přiměřené době po svém vzniku (prokázáno dopisem ze dne 25. 3. 2020, podacím archem, průvodkami k předávanému souboru od podavatele a soupisem podaných zásilek). Dne 29. 8. 2018 byla mezi bankou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena rámcová smlouva o postupování pohledávek. Následně pak dne 24. 4. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným od banky na právní předchůdkyni žalobkyně (prokázáno rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne 29. 8. 2018, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 4. 2020, přílohou č. 1 ke smlouvě ze dne 24. 4. 2020 a potvrzením platby ze dne 11. 5. 2020). Dopisem ze dne 28. 5. 2020 vyrozuměla banka žalovaného o tom, že postoupila jeho pohledávku na právní předchůdkyni žalobkyně (prokázáno vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2020). Dne 7. 5. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným od právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 7. 5. 2020 a přílohou č. 1 ke smlouvě ze dne 7. 5. 2020). Dopisem ze dne 19. 8. 2020 vyrozuměla právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného o tom, že postoupila jeho pohledávku na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2020 a seznamy odeslaných oznámení o postoupení pohledávky). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu, a to neprodleně, avšak žalovaný ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 21. 8. 2020).

6. Soud se nezabýval soupisem podaných zásilek ze dne 23. 1. 2020, ze dne 6. 2. 2020, ze dne 10. 2. 2020, ze dne 20. 2. 2020, ze dne 24. 2. 2020, ze dne 29. 2. 2020, ze dne 10. 3. 2020 v 15:36, ze dne 13. 3. 2020 a ze dne 24. 3. 2020, neboť se netýkaly projednávaného případu. Dále se soud nezabýval soupisem podaných zásilek ze dne 10. 3. 2020 v 15:56, neboť ze spisu nevyplývalo, k jakému písemnému dokumentu se tento podací arch vztahuje.

7. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v rozsahu částky 2 379 Kč důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o účtu dle ustanovení § 2662 a násl. o. z., na jejímž základě byla sjednána smluvní pokuta dle § 2048 odst. 1 o. z. Žalovaný jakožto majitel účtu se zavázal, že na běžném účtu nevznikne neoprávněný záporný zůstatek. Pro případ, že by vznikl, si strany ujednali, že tento bude bezodkladně vyrovnán do výše minimální částky, která má na účtu zůstávat. Poplatek při aktivním používání účtu činil částku 129 Kč a při neaktivním využívání účtu činil částku 250 Kč, přičemž aktivní využívání účtu nastává, pokud je kreditní obrat na účtu alespoň 15 000 Kč a zároveň jsou učiněny alespoň tři odchozí platby měsíčně dle bodu 1.1 ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Žalovaný však svou shora uvedenou povinnost ve smyslu podmínek sjednaných ve smlouvě řádně a včas nesplnil a porušil tak své povinnosti ze smlouvy vyplývající, proto mu byly bankou účtovány smluvní poplatky, tak jak je uvedeno v bodě 5 tohoto rozsudku.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by dlužnou částku ve výši 2 379 Kč žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě částečně vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 379 Kč představující shora uvedené smluvní pokuty.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není v rozsahu částky 2 000 Kč důvodná. Mezi bankou a žalovaným bylo ujednáno, že v případě, že žalovaný nebude plnit své povinnosti řádně a včas, tak mu vznikne povinnost uhradit i poplatek ve výši 500 Kč za každou výzvu k zaplacení dlužné částky. Dle výpisu z osobního účtu žalovaného se mělo jednat o celkem 4 výzvy. Žalobkyně však soudu nedoložila, ani netvrdila, že by byly výzvy k zaplacení dlužné částky, jak je uvedeno v bodě 5 tohoto rozsudku, skutečně zaslány žalovanému, přestože jejich výši započítala do požadované jistiny. Celkově se jedná o částku ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní a z toho důvodu soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud výrokem I. přiznal žalobkyni nárok na částku 2 379 Kč a výrokem II. žalobu v částce 2 000 Kč zamítl. Tedy v částce 2 379 Kč byla žalobkyně úspěšná, tj. 54,3% a co do částky 2 000 Kč byla žalobkyně neúspěšná, tj. 45,7 %. Žalobkyně tedy byla úspěšná v rozsahu 8,6 % (odečtení úspěchu žalobkyně od neúspěchu). Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, a proto jí soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 710,36 Kč. Tato částka sestává z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a odměny za zastoupení sestávající ze čtyř úkonů právní služby á 1 000 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“) (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 1. 4. 2022 a vyjádření ze dne 20. 9. 2022) a za jednoho půl úkon á 500 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá předžalobní výzva), tj. ve výši 4 500 Kč, v souladu s § 7 bod. 3 a. t. a § 8 odst. 1 a. t. Dále pak soud přiznal pět náhrad hotových výdajů á 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1,3 advokátního tarifu, tj. ve výši 1 500 Kč a i 21% DPH z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč, neboť bylo soudu doloženo, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení tedy celkem činí částku 8 260 Kč a 8,6 % z této částky činí 710,36 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§149 odst. 1 o.s.ř.), tak jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.