20 C 40/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o uložení povinnosti

I. Řízení se částečně, v rozsahu požadavku žalobce na uložení povinnosti žalovanému odstranit ze střechy domu č. p. 141 v katastrálním území , adresa, , obci Praze, satelitní anténu umístěnou na šikmé části střechy směřující do dvora domu č. p. 141, která je připevněna na tyči uchycené ke komínové lávce na střeše domu č. p. 141, zastavuje.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému odstranit ze střechy domu č. p. 141 v katastrálním území , adresa, , obci Praze, venkovní klimatizační jednotku zn. Toshiba (inverter multi system), č. RAS-M18UAV-E, výrobní č. 104P0701, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 22 143 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost odstranit ze střechy domu č. p. 141 v katastrálním území , adresa, , obci Praze (dále jen „předmětný dům“), satelitní anténu umístěnou na šikmé části střechy směřující do dvora domu č. p. 141, která je připevněna na tyči uchycené ke komínové lávce na střeše domu č. p. 141, a venkovní klimatizační jednotku zn. Toshiba (inverter multi system), č. RAS-M18UAV-E, výrobní č. 104P0701 s odůvodněním, že žalobce zajišťuje správu uvedeného domu a žalovaný jako vlastník jednotky č. 141/106 uvedené věci umístil na střechu domu nad svou bytovou jednotku bez souhlasu členů Společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“). Souhlas může dle stanov udělit žalovanému pouze shromáždění vlastníků a je k umístění klimatizační jednotky a antény na společnou střechu domu potřebný. Žalovaný byl vyzván k jejich odstranění, což odmítl s tím, že disponuje souhlasem vlastníka většiny jednotek , tituly před jménem, , jméno FO, a že k instalaci klimatizační jednotky došlo před více než 10 lety. , tituly před jménem, , jméno FO, však žalovanému nikdy souhlas neudělil a věci jsou na střeše umístěny neoprávněně a ze strany žalovaného tak dochází k neoprávněnému užívání společné části domu. Tvrdí-li žalovaný, že k instalaci klimatizační jednotky došlo již v roce 2011, pak podle tehdejší právní úpravy by o zásahu musela rozhodnout většina spoluvlastníků. Jelikož v té době byli členy společenství pouze 3 vlastníci, a to , jméno FO, , , jméno FO, a žalovaný, nepostačoval by souhlas nadpoloviční většiny, ale byl by dle stanov a právních předpisů k umístění nutný souhlas všech, což žalovaný ani netvrdí, že by měl. Umístění klimatizační jednotky na střechu není běžným užíváním společné části domu, ale dochází při něm k zásahu do střechy způsobem, který ji poškozuje. Rovněž představuje pro střechu zátěž. O umístění věcí na střechu se žalobce dozvěděl až na jaře roku 2023, kdy byla správcem , jméno FO, realizována prohlídka střechy za účelem její opravy, do té doby o umístění nevěděl ničeho a nemohl tak s ním souhlasit ani konkludentně. Žalobce poukázal na to, že mezi účastníky řízení byly vedeny další soudní spory.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok žalobce neuznává a podanou žalobu považuje za akt osobní averze ze strany člena statutárního orgánu SVJ, neboť klimatizační jednotku umístil na společnou střechu domu právě na základě ústního souhlasu a za poskytnutí součinnosti , tituly před jménem, , jméno FO, jako majoritního spoluvlastníka společných částí domu a stávajícího jediného člena statutárního orgánu žalobce, který v dané době plnil funkci orgánů společenství a byl způsobilý za žalobce jednat, již říjnu roku 2011. Klimatizační jednotku konkrétně na střechu instaloval dodavatel , jméno FO, ze společnosti , právnická osoba, ., kterému sám , tituly před jménem, , jméno FO, umožnil přístup na střechu. Bez jeho aktivní součinnosti nebylo v té době možné na střechu vstoupit, nikdo jiný klíčem nedisponoval. Ústní souhlas byl udělen na osobním setkání před zahájením rekonstrukce bytové jednotky žalovaného v roce 2011, žalovaný jej považuje za dostatečný, neboť , jméno FO, byl statutárním zástupcem žalobce a o rekonstrukci bytové jednotky žalovaného se průběžně zajímal. Žalovaný nesouhlasí s tím, že by žalobce po celá léta nevěděl o umístění klimatizační jednotky na střechu a jednání žalobce považuje za účelové a za zneužití práva, neboť tento po celou dobu proti umístění klimatizace ničeho nenamítal, umožnil její nerušené užívání a s uvedeným tak souhlasil i konkludentně. Žalovaný je přesvědčen, že užívací právo k části střechy pro klimatizační jednotku vydržel tím, že jej po dobu nejméně deseti let vykonával. Klimatizační jednotka je odmontovatelná a nepředstavuje změnu stavby ani stavební úpravy, proto k jejímu umístění žalovaný nepotřebuje souhlas shromáždění vlastníků, ale postačuje prostý souhlas osoby společné části spravující. Ohledně antény žalovaný uvedl, že žádnou na společnou střechu neinstaloval, tato byla na střeše instalována již v době, kdy bytovou jednotku od , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, nabyl a nelze uvěřit tvrzení žalobce, který vykonává správu už od roku 2001 a je v příbuzenském vztahu k původním vlastníkům jednotky, že o instalaci antény a satelitní paraboly nevěděl. Dále žalovaný poukázal na to, že mezi účastníky řízení byly vedeny další soudní spory, stav střechy je vadný a že SVJ po dlouhá léta řádně vinou , jméno FO, nefungovalo a veškerá správa se soustředila v osobě , jméno FO, , který o všem rozhodoval. Správa byla vedena neformálně a bylo zavedenou praxí, že spoluvlastníci si o věcech jen povídali, nikdo využití společných částí v té době nesporoval a vše mezi spoluvlastníky fungovalo. SVJ bylo zapsáno do rejstříku až po naléhání žalovaného v roce 2020, kdy se začaly konat schůze shromáždění vlastníků. I kdyby žalovaný potřeboval souhlas shromáždění vlastníků jednotek tak tím, že veškeré pravomoci vykonával , jméno FO, , byl jeho souhlas dostačující a nelze se nyní dovolávat absence rozhodnutí orgánu, jestliže ten nebyl v dané době činný z důvodu na straně , jméno FO, , který nyní na schůzi shromáždění vlastníků deklaroval, že rekonstrukce střechy se konat nebude do doby, než žalovaný odstraní klimatizační jednotku, a skončí toto soudní řízení. Žalobce se dle názoru žalovaného snaží těžit ze svého nepoctivého jednání a domáhá se odstranění věcí v rozporu se zásadou legitimního očekávání a dobré víry na straně žalovaného, který by nyní byl i ochoten za umístění klimatizační jednotky ostatním spoluvlastníkům hradit příspěvek, což však byl odmítnuto na společné schůzi.

3. Při jednání konaném dne 27. 11. 2024 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, a to v rozsahu požadavku žalobce na uložení povinnosti žalovanému odstranit ze střechy domu č. p. 141 v katastrálním území , adresa, , obci Praze, satelitní anténu umístěnou na šikmé části střechy směřující do dvora domu č. p. 141, která je připevněna na tyči uchycené ke komínové lávce na střeše domu č. p.

141. Žalovaný s tímto postupem vyslovil souhlas, soud proto výrokem I. řízení o tomto nároku zastavil podle § 96 odst. 2 o.s.ř.

4. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. 141/106 nacházející se ve 4., 5. a 6. nadzemním podlaží budovy č. p. 141 v k.ú. , adresa, a souvisejícího spoluvlastnického podílu na společných částek budovy č. p. 141, pozemku parc. č. 246 zapsaného na LV 1903 s tím, že správu dané nemovitosti zajišťuje žalobce. Budova má 6 nadzemních podlaží. Dále účastníci učinili nesporným, že na střeše předmětného domu, č. p. 141 v k. ú. , adresa, se nachází pouze jedna venkovní klimatizační jednotka, a to značky Toshiba inverter multi system umístěná na šikmé části střechy směřující do dvora domu přímo nad bytovou jednotkou žalovaného č. 141/106.

5. Sporné pak mezi účastníky zejména zůstalo to, kdy došlo k umístění venkovní klimatizační jednotky na střechu daného domu, zda žalovaný v té době disponoval souhlasem k umístění na společnou část domu od ostatních spoluvlastníků, zda takový souhlas potřeboval a zda výkon práva žalovaného je v souladu se zásadou přiměřenosti.

6. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný se stal vlastníkem bytové jednotky na jaře roku 2011, začal s její rekonstrukcí a klimatizační jednotka byla na střechu domu umístěna na podzim roku 2011 panem , jméno FO, . Žalovaný se po koupi bytové jednotky účastnil neformálních schůzek v bulharské restauraci nebo na dvoře či chodbě v domě s , jméno FO, a , jméno FO, , na nichž byly řešeny obecně otázky ohledně domu jako jsou možná výstavba výtahu či umístění klimatizační jednotky. Předchozí vlastník klimatizační jednotku nainstalovanou neměl, horko v horním patře jednotky jej neobtěžovalo. Konkrétní umístění klimatizační jednotky na střechu domu bylo řešeno i na schůzce na chodbě domu, které se vedle žalovaného a , jméno FO, účastnil také pan , jméno FO, , věc byla projednána, všichni kromě žalovaného poté, co , jméno FO, odemkl dveře, vylezli na střechu domu a bylo určeno, že jednotka bude z důvodu obavy , jméno FO, o poškození střechy uchycena pod lávku, a nikoliv opřena o komín, jak navrhoval pan , jméno FO, . Žalovaný vše sledoval skrz střešní okno ze své bytové jednotky a od této schůzky odvozuje souhlas s umístěním jednotky na střechu domu. Vstup na střechu je možný pouze přes vysoký kovový žebřík umístěný na schodišti mezi 4. a 5. patrem po odklopení plechových vík, přístup byl v roce 2011 uzamčen a klíč měl u sebe , jméno FO, jako většinový spoluvlastník. Následně proběhla instalace, panu , jméno FO, bylo , jméno FO, umožněno parkování na dvoře domu a opět vstup na střechu. Žalovaný po celé léta klimatizaci užíval, nikdo vůči tomu ničeho nenamítal. Spoluvlastníky předmětné nemovitosti v roce 2011 byli vedle žalovaného , jméno FO, a , jméno FO, . Po rekonstrukci se žalovaný do své jednotky nastěhoval v roce 2015 a snažil se řešit stanovy a úpravu SVJ, které vzniklo ze zákona. V letech 2015-2018 se spoluvlastníci začali častěji scházet, obvykle v jednotce žalovaného a řešili otázky ohledně správy domu, zápisy ze schůzek se nedělaly a k zápisu SVJ do rejstříku došlo až v roce 2020, do té doby fungovalo v provizorním režimu podle vzorových stanov. V roce 2018 došlo k nepovoleným stavebním úpravám v domě ze strany , jméno FO, a jeho nájemníka, což žalovaný začal řešit a došlo ke zhoršení vztahů, bylo řešeno i zatékání do domu.

7. Z účastnického výslechu žalobce (resp. představitele jeho statutárního orgánu , jméno FO, ) soud zjistil, že v roce 2011 proběhly neformální schůzky mezi žalovaným, , jméno FO, a , jméno FO, v bulharské restauraci nebo na dvoře domu, kde byly řešeny otázky výtahu, nikoliv klimatizace. , jméno FO, nebyl schopen odpovědět na to, zda se schůzky konaly před tím, než , jméno FO, prodal svou bytovou jednotku žalovanému nebo později, ani co dalšího bylo předmětem schůzek. Na střechu domu , jméno FO, chodil, dokud mu to umožňoval zdravotní stav, v roce 2011 byl na operaci menisku. , jméno FO, dělal rekonstrukci bytu žalovaného, , jméno FO, se s ním potkal na schůzce a umožnil mu parkovat na dvoře a přístup na střechu, kde byl původně zámek, který byl následně odstraněn. , jméno FO, neví, za jakým účelem se pan , jméno FO, potřeboval podívat na střechu, ale zpřístupnil mu ji. Nedokáže se vyjádřit ani k tomu, zda se účastnil schůzky s panem , jméno FO, a žalovaným. Vstup na střechu je možný pouze přes kovový žebřík umístěný na schodišti mezi 4. a 5. patrem po odklopení 2 poklopů. Žalobce se o umístění klimatizace na střechu dozvěděl v roce 2022 od správce , jméno FO, , následně vyzval žalovaného k jejímu odstranění, neboť umístění neměl povolené. , právnická osoba, od roku 2011 měl na starosti , jméno FO, , který vše zařizoval a rozhodoval o tom, SVJ nebylo oficiálně ustanovené, po jeho zápisu se pravidelně svolává shromáždění vlastníků. Správa byla spoluvlastníky řešena neformálně při setkáních na chodbě nebo na schůzkách v bytové jednotce žalovaného. , jméno FO, a žalovaným došlo postupně ke konfliktům, žalovaný měl vůči správě výhrady, upozorňoval na zatékání a vztahy se zhoršily. , jméno FO, měl při své výpovědi problémy v časové orientaci, kdy např. nebyl z počátku schopen určit okamžik, odkdy je spoluvlastníkem jednotky a odkdy zajišťuje správu domu, v jakém období se konaly schůzky spoluvlastníků a co bylo jejich předmětem. Uváděl, že s ohledem na časový odstup si informace nepamatuje.

8. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek osobně vykonává správu domu č.p. 141 pro žalobce od ledna 2022 a pohybuje se v domě cca 1x měsíčně. Před převzetím správy za žalobce prováděl správu laicky , jméno FO, z důvodu, že původně dům vlastnila jeho rodina, a docházelo na straně žalobce k pochybením při správě, neboť neměl tušení, jakým způsobem má SVJ řádně fungovat. Svědek nedostatky při správě po převzetí napravoval, nebyla mu předána ani dokumentace domu k věcem umístěným na střeše či fasádě ani k provádění předchozí správy, protože žádná neexistovala. V průběhu roku 2022 svědek při obhlídce střechy zjistil, že je zde umístěna klimatizační jednotka Toshiba vedoucí do bytové jednotky žalovaného, a tuto informaci sdělil žalobci na počátku roku 2023, když byla připravovaná rekonstrukce střechy, neboť do ní zatéká a bylo nutné jednotku odinstalovat. , jméno FO, , s nímž svědek za žalobce po celou dobu jedná, byl z informace o umístění klimatizace překvapen a žalobce začal situaci s žalovaným řešit. Žalovaný klimatizaci odmítl odstranit. Klimatizační jednotka je staršího data, cca 10 let dle odhadu svědka, je oprýskaná. Přístup na střechu již není uzamčen a je možný přes kovový žebřík a poklopy. Na střeše se dále nacházely i antény, svědek neví, kdo je tam umístil, ani kdo následně jednu z nich ze střechy odstranil.

9. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek spolu s manželkou v roce 2011 prodali bytovou jednotku v domě č.p. 141 žalovanému a druhou bytovou jednotku, kterou svědek v daném domě vlastnil, na konci téhož roku daroval svému synovi. Svědek sám bez souhlasu ostatních spoluvlastníků jednotek umístil na střechu anténu sloužící jeho bytové jednotce. Svědek se v domě pravidelně nepohyboval, nebydlel v něm, veškerou správu obstarával jeho bratr , jméno FO, , jednalo se o velký rodinný dům, nebylo nutné se kvůli správě scházet. Po prodeji bytové jednotky žalovanému už se svědek o dům nezajímal. Před prodejem bytové jednotky na střeše žádná klimatizace umístěna nebyla, tuto otázku svědek s žalovaným neřešil, řešili ale zatékání skrz střechu do bytové jednotky.

10. Z žádosti o součinnost ze dne 26. 3. 2023, reakce právního zástupce žalovaného ze dne 27. 3. 2023 a předžalobní výzvy ze dne 9. 4. 2023 soud zjistil, že žalobce opakovaně před podáním žaloby vyzýval žalovaného k odstranění klimatizační jednotky ze společné střechy domu, což žalovaný odmítl s tím, že jednotku instaloval již v roce 2011 za souhlasu osoby oprávněné jednat za SVJ.

11. Z úplného výpisu z rejstříku SVJ s údaji platnými ke dni 28. 12. 2023 k osobě žalobce soud zjistil, že k zápisu žalobce do rejstříku došlo dne 10. 7. 2020, ke vzniku žalobce došlo 14. 5. 2001, nejvyšším orgánem je společenství a statutárním orgánem od 14. 5. 2001 je , jméno FO, , který do 10. 11. 2021 plnil funkcí orgánů společenství dle § 9 odst. 9 zákona č. 72/1994 Sb.

12. Ze vzorových stanov žalobce soud zjistil, že žalobce zajišťuje správu předmětného domu a další činnosti, se souhlasem všech členů zajišťuje změny účelu užívání stavby. Stavební úpravy spočívající v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání a velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu, zajišťuje se souhlasem nejméně ¾ většiny všech členů. Orgány žalobce jsou shromáždění, výbor nebo člen pověřený funkcí výboru jako výkonný a statutární orgán žalobce a kontrolní komise. Do výlučné působnosti shromáždění patří rozhodování o změně účelu užívání stavby, změně stavby a o modernizaci, rekonstrukci, stavebních úpravách a opravách společných částí domu (čl. VII odst. 3 písm. d) a rozhodování o pravidlech pro užívání společných částí domu (čl. VII odst. 3 písm. n). Při hlasování na shromáždění je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů členů. Tvoří-li společenství pouze 3 členové, je zapotřebí k přijetí usnesení shromáždění vždy souhlasu všech členů (čl. VII odst. 16). Členy žalobce jsou osoby, které nabyly vlastnictví k jednotce v předmětném domě.

13. Ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne 10. 3. 2011 uzavřené mezi žalovaným jako kupujícím a prodávajícími , jméno FO, a , jméno FO, soud zjistil, že žalovaný nabyl vlastnické právo k bytové jednotce č. 141/106 v domě spravovaném žalobcem nacházející se ve 4., 5. a 6. nadzemním podlaží spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy a pozemku v rozsahu 3033/12123. Žalovaný prohlásil, že je mu znám současný stav nemovitosti a že se seznámil se způsobem zajišťování správy, provozu a oprav společných částí domu vlastníkem většinového počtu bytových a nebytových jednotek v domě , jméno FO, . Právní účinky vkladu práva do katastru nemovitostí nastaly ke dni 11. 3. 2011.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav ke dni 1. 1. 2011 a ke dni 31. 12. 2011 a z prohlášení vlastníka ze de 9. 5. 2001 soud zjistil, že ke dni 1. 1. 2011 byli vlastníky bytových jednotek v předmětném domě , jméno FO, (podíl 2764/4041), , jméno FO, (podíl 1543/8082) a , jméno FO, (podíl 337/2694). Celkem je v domě 16 bytových a nebytových jednotek, vyjma jednotky č. 141/105, kterou vlastnil J. , jméno FO, , a č. 141/106, kterou vlastnil J. , jméno FO, a D. , jméno FO, , všechny vlastnil A. , jméno FO, . Ke dni 31. 12. 2011 se změnil okruh vlastníků jednotek pouze tak, že jednotku č. 141/106 nabyl do vlastnictví žalovaný (podíl 337/1347) namísto J. , jméno FO, a D. , jméno FO, , dále vlastníky zůstal A. , jméno FO, (podíl 2764/4041) a J. , jméno FO, (podíl 266/4041). Jednotky v předmětném domě byly vymezeny prohlášením původního vlastníka , jméno FO, podle zákona č. 71/1994 Sb., společnou částí domu je mmj. střecha. Všechny společné části mají právo užívat a povinnost podílet se na jejich opravách a údržbě všichni spoluvlastníci z titulu svého spoluvlastnického práva. Vlastník jednotky má právo spoluužívat prostory určené ke společnému užívání a všechny společné části domu a pozemku, pokud neslouží pouze některému z vlastníků.

15. Z e-mailové komunikace mezi , jméno FO, a žalovaným ze dne 27. 9. 2011, 3. 10. 2011 a 13. 6. 2012 soud zjistil, že , jméno FO, informoval žalovaného ve věci rekonstrukce jeho bytu mmj. o tom, že je řešena otázka odtoku kondenzátu klimatizace a že se domluvil s panem , jméno FO, na parkování na dvoře a uzavření stoupačky. V pondělí 3. 10. 2011 bylo započato s montáží klimatizace s předpokládaným dokončením ve středu, kdy by mělo dojít k předání faktury a záručních listů žalovanému. Na 14. 6. 2012 byla domluvena schůzka mezi , jméno FO, a panem , jméno FO, k určení barvy domu, aby mohlo dojít k jejímu domalování.

16. Z faktury č. 20111245 od , právnická osoba, . vystavené žalovanému jako odběrateli dne 10. 10. 2011 soud zjistil, že žalovanému byla fakturována dne 10. 10. 2011 cena za dodávku klimatizace Toshiba.

17. Z fotografií klimatizační jednotky Toshiba (na č.l. 65–68 spisu) soud zjistil, že na střeše předmětného domu je umístěna klimatizační jednotka Toshiba inverter multi system, která se nachází pod hřebenem střechy za komínem a nebrání přístupu na střechu po lávce. Klimatizační jednotka je připevněna bez narušení střechy a zásahu do konstrukce střechy a střešní krytiny na kovové montované konzoli, hadice a kabely od jednotky jsou vedeny po střeše.

18. Z e-mailová komunikace mezi , jméno FO, a žalovaným ze dne 1. 7. 2013 soud zjistil, že A. , jméno FO, konstatoval že v bytě žalovaného stále probíhají další a další úpravy a dotázal se na stěhování žalovaného do jeho jednotky.

19. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními a nespornými skutečnostmi. Ve stručnosti soud dospěl k tomu, že žalovaný je od března roku 2011 vlastníkem bytové jednotky č. 141/106 v předmětném domě nacházející se ve 4., 5. a 6. nadzemním podlaží a souvisejícího podílu na společných částech domu a pozemku (337/1347). Dále byli vlastníky jednotek v rozhodné době vedle žalovaného většinový spoluvlastník , jméno FO, (2764/4041) a , jméno FO, (266/4041). , právnická osoba, zajišťuje žalobce, budova má 6 nadzemních podlaží. , jméno FO, vlastníky se konaly neformální setkání ohledně správy domu na chodbě domu, na dvoře, v bulharské restauraci a po roce 2015 v bytové jednotce žalovaného. Zápisy ze schůzek nebyly vyhotovovány, žalobce fungoval podle vzorových stanov a k zápisu žalobce do rejstříku došlo až v červenci roku 2020, ačkoliv žalobce vznikl v květnu 2001. Do doby zápisu žalobce do rejstříku veškerou správu domu zajišťoval , jméno FO, jako statutární orgán, dokumentace o správě domu nebyla pořizována, po zápisu žalobce do rejstříku začalo být svoláváno shromáždění. Do výlučné působnosti shromáždění patří rozhodování o změně účelu užívání stavby, změně stavby a o modernizaci, rekonstrukci, stavebních úpravách a opravách společných částí domu (čl. VII odst. 3 písm. d) a rozhodování o pravidlech pro užívání společných částí domu (čl. VII odst. 3 písm. n) a tvoří-li společenství pouze 3 členové, je zapotřebí k přijetí usnesení shromáždění vždy souhlasu všech. Společnou částí domu je dle prohlášení vlastníka i střecha s tím, že všechny společné části domu mají právo spoluužívat všichni spoluvlastníci jednotek. Na střeše předmětného domu se nachází pouze jedna venkovní klimatizační jednotka, a to značky Toshiba inverter multi system umístěná na šikmé části střechy směřující do dvora domu přímo nad bytovou jednotkou žalovaného. Klimatizační jednotka je umístěna pod hřebenem střechy za komínem a nebrání přístupu na střechu po lávce, je připevněna bez narušení střechy a zásahu do konstrukce střechy a střešní krytiny na kovové montované konzoli, hadice a kabely od jednotky jsou vedeny po střeše. Klimatizační jednotka byla na střechu umístěna v rámci rekonstrukce bytové jednotky žalovaného v říjnu roku 2011 panem , jméno FO, ze společností , právnická osoba, . z důvodu vyšších teplot v horním patře bytu a slouží pouze bytové jednotce žalovaného. Vstup na střechu byl v rozhodné době možný pouze přes kovový žebřík umístěný na schodišti mezi 4. a 5. patrem po odklopení 2 vík a klíč měl v té době pouze , jméno FO, , který vedle parkování na dvoře umožnil po domluvě s panem , jméno FO, společnosti instalující klimatizaci rovněž vstup na střechu. , jméno FO, o průběhu rekonstrukce bytové jednotky žalovaného měl povědomí a na stav rekonstrukce a nastěhování se žalovaného dotazoval. Na střechu byly bez souhlasu ostatních spoluvlastníků umísťovány jednotlivými vlastníky jednotek rovněž antény. Žalovaný klimatizační jednotku po celou dobu užíval, první námitky obdržel od žalobce až v roce 2023 poté, co z důvodu připravované rekonstrukce střechy správce žalobce upozornil na nutnost odmontování klimatizační jednotky. , jméno FO, žalovaným a , jméno FO, došlo postupem času ke zhoršení vztahů a konfliktům, které vyústily v několik soudních sporů. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k odstranění klimatizační jednotky ze střechy předmětného domu. Žalovaný nárok žalobce odmítl.

20. Soud neprovedl zbylé navržené důkazy, neboť je shledává za nadbytečné, duplicitní nebo nerelevantní pro rozhodnutí ve věci. Zejména se jedná o rozhodnutí z jiných sporů, které mezi sebou účastníci vedou, a listiny prokazující konfliktní vztahy (čl. 26, 30, 88, 92, 154, 169, 173, 183, 185, 186, 236 – již prokázáno provedeným dokazováním a shodnými tvrzeními účastníků), o důkazy prokazující umístění a nákup klimatizace žalovaným, zpřístupnění střechy, odstranění zámku u vstupu na střechu, zatékání do domu (místní šetření na střeše, výslech svědkyně , jméno FO, , čl. 74, 74 p.v., 84, 78, 155, 158, 159-168, 79, 156, 174-179, 198-203, 230-235, 237 – umístění klimatizace i okolnosti ohledně přístupu na střechu a existence zámku a jeho následné odstranění již prokázány provedeným dokazováním; otázka zatékání do domu je nerelevantní pro rozhodnutí ve věci), důkazy vztahující se ke způsobu rozhodování SVJ v roce 2021 a 2022 o umístění štítu na fasádu, opravě střechy, průběhu schůzí a umístění a odstranění další antény ze střechy (čl. 97-101, 239, 240-245 - nerelevantní pro rozhodnutí ve věci), důkazy prokazující vlastnické vztahy v domě v roce 2023 (č.l. 124, 128 - nerelevantní pro rozhodnutí ve věci), výslech svědkyně , jméno FO, k prokázání toho, dokdy A. , jméno FO, chodil na střechu a že tak věděl o umístění klimatizační jednotky na střechu (nerelevantní pro rozhodnutí ve věci), výslech , jméno FO, a , jméno FO, k prokázání umístění antény a souhlasu , jméno FO, k umístění klimatizace (umístění antény - nerelevantní pro rozhodnutí ve věci, umístění klimatizace – nadbytečné, žalovaný ani netvrdí, že by souhlas tohoto svědka měl). Soud nehodnotil ani důkazy týkající se nároku žalobce na odstranění antény ze střechy, neboť řízení o tomto nároku bylo pro zpětvzetí žaloby zastaveno a tento nárok již není předmětem řízení. Soud dospěl k závěru, že z provedených důkazů získal dostatečná skutková zjištění k objasnění skutkového závěru. Výpovědi svědků soud hodnotí za věrohodné a v souladu s ostatními provedenými důkazy, a to i s ohledem na plynutí času, kdy od okamžiku umístění klimatizace na střechu uplynulo více než 13 let. Toto se týká i výpovědi svědka , jméno FO, , kdy námitky žalovaného stran účelového a nevěrohodného svědectví směřovaly do části týkající se nároku na odstranění antény, což již není předmětem řízení a naopak výpověď svědka v této části vedla žalobce k částečnému zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu, a dále se vztahovaly k papíru svědka s poznámkami, který však svědek předložil soudu k nahlédnutí a soud ověřil, že se v něm nacházela pouze časová řada událostí ohledně prodeje jednotek a darování a skutečností rozhodných pro určení vlastnického práva svědka do doby, kdy v daném domě nějakou z jednotek vlastnil, tj. do roku 2012. Nebyly zde žádné skutečnosti, které by měly vliv na výpověď svědka v části nároku na odstranění klimatizace, soud proto o věrohodnosti svědka nepochybuje.

21. Soud právně posoudil věc následovně.

22. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

23. Dle závěrů formulovaných Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 287/2018 k právním poměrům týkajícím se věcných práv náleží také spoluvlastnictví, včetně spoluvlastnictví bytového a ve smyslu § 3028 odst. 2 o. z. se tak od nabytí účinnosti o.z. posuzují podle této úpravy zásadně i práva a povinnosti vlastníků jednotek vymezených podle zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž dosavadními právními předpisy se nadále řídí pouze vznik vlastnického práva k takovým jednotkám a odvozená (sekundární) práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3862/2015).

24. V posuzovaném případě ke vzniku žalobce došlo ke dni 14. 5. 2001 a klimatizační jednotka, jejíž odstranění je předmětem této žaloby, byla na střechu jako společnou část domu instalována žalovaným již v říjnu 2011, proto se povaha takto realizovaného zásahu do práv vlastníků jednotek řídí právní úpravou platnou v době realizace změn.

25. Podle § 11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále „zákon o vlastnictví bytů“), k přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

26. Podle § 13 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, vlastník jednotky je povinen na svůj náklad odstranit závady a poškození, které na jiných jednotkách nebo společných částech domu způsobil sám nebo ti, kteří s ním jednotku užívají. K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek oprávněných vlastníků vzniklých z neplnění povinnosti uvedené ve větě prvé vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu ostatním vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce povinného vlastníka a na věcech movitých obdobně jako zástavní právo na zajištění nájemného.

27. Podle § 13 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů, vlastník jednotky nesmí provádět takové úpravy jednotky, jimiž by ohrožoval výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek. Úpravy, jimiž se mění vzhled domu, může vlastník jednotky provádět jen se souhlasem všech vlastníků jednotek. Ustanovení § 11 odst. 5 věty druhé platí obdobně. Úpravy, jimiž se mění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, může vlastník jednotky provádět jen na základě smlouvy o výstavbě (§ 17) uzavřené se všemi vlastníky jednotek v domě. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

28. Posouzení toho, co vše lze zahrnout pod změnu účelu užívání stavby, změnu stavby a podstatnou změnu týkající se společných částí domu, záleží na úvaze soudu. Podstatnou změnou týkající se společných částí domu však může být jen taková změna, při které dochází ke změně kvality domu a která se zpravidla též dotkne způsobu užívání stavby. Opravy, které směřují jen k zachování stávajícího stavu, resp. k tomu, aby se stav nezhoršil, případně aby byl odstraněn závadný stav při zachování vnitřního uspořádání domu a velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu, takovými změnami zpravidla nejsou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1199/2009-I). Tedy v širším slova smyslu je změnou jakákoli změna společných částí, a to i změna běžnějšího rázu (jako výmalba společných částí, výměna zámku u vchodových dveří apod.). Zde však již ze samotného posouzení rozsahu a povahy umístění klimatizační jednotky na střechu domu lze usuzovat, že nejde o změnu účelu užívání, ani o podstatnou změnu stavby, ani o stavební úpravy společných částí domu, tedy o změny vyžadující předchozí schválení ostatních vlastníků jednotek na shromáždění (§ 11 odst. 5, § 13 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů a shodně znění vzorových stanov žalobce), neboť se tato změna nedotkla způsobu užívání stavby. Nejedná se o svévolný a trvalý zásah žalovaného do společné části domu, který by mohl omezit ostatní vlastníky ve výkonu jejich práv. Ze strany žalovaného se jedná o určitý způsob užívání střechy jako společné části domu, nikoliv o zásadní změnu či stavební úpravy společných částí, což by co do intenzity představovalo diametrálně odlišný zásah do práv ostatních vlastníků jednotek. Věc je proto nutno posuzovat jako konflikt mezi vlastníky jednotek ohledně užívání společných prostor.

29. Žalobou je po skutkové stránce uplatňována ochrana práv vlastníků jednotek proti neoprávněnému zásahu do společné části domu. Stav byl zásahem navozen v roce 2011 a trvá do současnosti. Ochranu vlastnického práva, o níž soud rozhoduje po 1. 1. 2014, je nutno v poměrech negatorní žaloby poměřovat úpravou obsaženou v o. z. Tedy zákonem č. 89/2012 Sb. se řídí posouzení předpokladů pro vyhovění negatorní žalobě či její zamítnutí (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 287/2018).

30. Podle § 1175 odst. 1 o. z. má vlastník jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. V případě bytového spoluvlastnictví (§ 1158 a násl. o. z.) jde o modifikaci obecné úpravy spoluvlastnictví v tom smyslu, že spoluvlastníku náleží v rámci jednotky vlastnictví ideálního podílu k domu a pozemku, rozšířené o výlučné právo k určitým prostorově vymezeným částem domu a zároveň omezené stejným právem jiných spoluvlastníků k jiným jednotkám zahrnujícím prostorově vymezené části domu, takže ideální podíly zůstávají na společných částech nemovité věci a na společných zařízeních.

31. Existence vlastnictví jednotky přináší vlastníkům nejen povinnosti, ale i určitá práva. Kromě práva svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svou jednotku má vlastník bytové jednotky dále i právo užívat společné části společné nemovitosti. Ustálená judikatura vyložila, že řešení rozporů vlastníků jednotek při užívání společných prostor musí být podrobeno především kritériu přiměřenosti (proporcionality); tedy je třeba dbát na to, aby některý ze spoluvlastníků neužíval společné prostory takovým nežádoucím způsobem, který by nad míru přiměřenou poměrům ztěžoval či bránil užívání týchž prostor ostatním a zamezoval jim nebo komplikoval využití těch souvisejících prostor, které užívají výlučně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2062/2010). Judikatura taktéž dovodila, že každý případ je nutné posoudit individuálně s přihlédnutím k jeho okolnostem.

32. Podrobné ustanovení v dřívější právní úpravě (zákon o vlastnictví bytů) chybělo. Vzhledem k subsidiárnímu použití zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2023 (dále „obč. zák.“) pak soudní praxe dovodila, že je namístě aplikace výkladových pravidel převzatých z § 127 obč. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 12. 2004, sp. zn. 28 Cdo 2062/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2062/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2359/2018). S ohledem na to, že ustanovení § 1175 o. z. vymezuje práva a povinnosti vlastníka jednotky pouze obecně v návaznosti na jeho vlastnické právo, jsou tato výkladová pravidla pro právní režim užívání společných prostor v rámci bytového spoluvlastnictví použitelná i nadále a i nadále je nutné aplikovat zásadu přiměřenosti (proporcionality) stanovenou obecně pro obsah vlastnického práva (§ 1012 o. z.) a dovodit, že vlastník jednotky nesmí užívat společné prostory takovým způsobem, kterým by nad míru přiměřenou poměrům ztížil užívání těchto prostor ostatním vlastníkům jednotek.

33. Obtěžováním ostatních vlastníků se obecně rozumí takový výkon (spolu)vlastnického práva k věci, jehož důsledky negativně působí na jiné osoby nebo na věci ve vlastnictví někoho jiného. Obtěžování je třeba chápat z hlediska obvyklých společenských názorů a ochrany proti rušení práv je možné se dovolat jen tehdy, jde-li o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, neboť každý je povinen snášet důsledky obvyklého užívání věci. Při stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru obecně přiměřenou poměrům v bytových domech, hraje roli uvážení soudu zejména o tom, jaká je v dané věci míra přiměřená poměrům. Výkon práva je tak nutné posuzovat optikou zásady přiměřenosti a zabývat se samotnou podstatou, důvodem výkonu práva a jeho důsledky, nelze bez toho , právnická osoba, uzavřít, že hmotněprávní úprava vlastníkovi umístění věci do společné části neumožňuje. Teprve po zohlednění uvedených okolností lze dovodit, zda žalovaný jako jeden ze spoluvlastníků výkonem svého práva meze vytyčené zásadou přiměřenosti překračuje či nikoliv (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. 26 Cdo 1583/2021).

34. Ohledně možnosti žalovaného umístit na společnou střechu domu klimatizační jednotku soud dospěl k názoru, že jejímu umístění nebrání žádný právní ani vnitřní předpis. Bytová jednotka žalovaného se nachází ve 4., 5. a 6. nadzemním podlaží budovy přímo pod společnou střechou a umístění klimatizační jednotky na jiné místo, než střechu by zmařilo účel tohoto zařízení (resp. obecně by takové řešení bylo méně účinnější a složitější), kdy primárně slouží k zajištění klimatizace pro patro nacházející se bezprostředně pod střechou. Obecně by bylo možné uvažovat např. o umístění klimatizační jednotky na společnou fasádu domu, což by však z pohledu argumentace žalobce byla situace totožná. Umístění klimatizační jednotky na střechu domu se s ohledem na reálné možnosti místa jeví jako vhodnějším i z pohledu estetického vzezření budovy, neboť s ohledem na způsob provedení instalace a umístění do dvora pod hřebenem střechy a za komínem nezakládá pozorovatelný rozdíl ve stavu před a po jejím provedení (z ulice, ani z bytové či nebytové jednotky jiného vlastníka). Klimatizační jednotka nebrání přístupu na střechu po lávce, je připevněna bez narušení střechy a většího zásahu do konstrukce střechy a střešní krytiny na kovové montované konzoli, hadice a kabely od jednotky jsou vedeny po střeše. Ačkoliv je nepochybné, že při montáži do střechy došlo ke změně stavu střechy, jedná se o změnu vratnou a střechu ničím nepoškozující v případě následného odstranění. Umístění jednotky nebrání ani údržbě střechy a antén umístěných na střeše. Umístěním jednotky na střechu nebylo ostatním vlastníkům jednotek zamezeno ani podstatně ztíženo užívání této společné části domu, fyzicky umístění jednotky v pohybu po střeše nijak nebrání. Klimatizační jednotka se nachází přímo nad bytovou jednotkou žalovaného, příp. hluk z jednotky (pokud by vůbec existoval) by byl způsobilý rušit pouze žalovaného. Využívání klimatizační jednotky u bytové jednotky nacházející se pod střechou v současné době v Praze nelze ani považovat za neobvyklé a nepřiměřené. Žalobce ostatně ani sám netvrdí ničeho o tom, že by žalovaný užíváním společné části střechy konkrétním způsobem nepřiměřeně omezoval práva ostatních vlastníků jednotek, pouze mu vadí, že k umístění klimatizační jednotky na střechu žalovaný nedisponoval souhlasem ostatních vlastníků a prosazoval tak svou vůli bez ohledu na ostatní. V této souvislosti je nutné poukázat i na ostatní okolnosti případu, kterými jsou plynutí času, nefunkční SVJ a praxe spoluvlastníků při užívání společných částí domu. Ostatní spoluvlastníci po celá léta proti umístění klimatizace ničeho nenamítali, výkon práva žalovaného je žádným způsobem neomezoval a z průběhu dokazování vyplynulo, že obdobným způsobem (bez nutnosti souhlasu ostatních vlastníků) byly jednotlivými vlastníky na společnou střechu umisťovány např. i antény sloužící pouze určitým jednotkám. Jednu z nich na střechu bez vědomí ostatních spoluvlastníků a žalobce umístil i svědek , jméno FO, . Statutární orgán žalobce , jméno FO, měl povědomí o průběhu rekonstrukce bytové jednotky žalovaného a umožnil společnosti instalující klimatizaci vstup na střechu. Soud neuvěřil tomu, že důvod zpřístupnění střechy žalobci nebyl znám, neboť k zpřístupnění společné části domu v rámci rekonstrukce konkrétní bytové jednotky (a nikoliv společné části domu) nebyl dán žádný jiný rozumný důvod. Uvedené však soud přičítá plynutí času, kdy od umístění klimatizační jednotky uplynulo již více než 13 let, což , jméno FO, činilo obtíže v rámci jeho výpovědi, kdy opakovaně nebyl schopen si vybavit konkrétní průběh událostí. V rozhodné době roku 2011 nebyla ani svolávána shromáždění SVJ a SVJ řádně nefungovalo, spoluvlastníci se pouze příležitostně potkávali v prostorách nemovitosti. Až po nastěhování žalovaného do domu v roce 2015 se začaly konat schůzky spoluvlastníků v jednotce žalovaného, kdy byly řešeny otázky správy domu, avšak stále bez řádného svolání shromáždění, stanovení jeho programu a vyhotovování zápisů. K tomuto došlo až po zápisu SVJ do rejstříku v roce 2020. Uvedené bylo prokázáno výslechem svědka , jméno FO, , , jméno FO, i výpovědí žalobce a žalovaného. Jelikož v rozhodné době se nekonala žádná shromáždění vlastníků, nemohlo shromáždění využít svou výlučnou pravomoc uvedenou ve stanovách a stanovit pravidla pro užívání společných částí domu (např. domovním řádem). Žádná pravidla, jimiž by se spoluvlastníci při užívání společných částí domu byli povinni řídit, tak nemohla být přijata (jejich přijetí ostatně nebylo žalobcem ani tvrzeno). Ve stanovách SVJ přitom zároveň není určena pravomoc shromáždění (kterou by v rozhodné době mohl vykonávat A. , jméno FO, jako statutární orgán a pověřený vlastník ve smyslu § 9 odst. 9 zákona o vlastnictví bytů) udělovat souhlas spoluvlastníkům s užíváním společných prostor určitým způsobem, je stanoveno pouze právo přijmout pravidla pro užívání společných částí, jimiž by bylo možné např. stanovit spoluvlastníkům povinnost získat souhlas s určitým způsobem užívání.

35. V této věci tak nejde ze strany žalovaného o obtěžování ostatních vlastníků jednotek nad míru přiměřenou poměrům v bytových domech v daném místě, kterému by bylo třeba poskytnout ochranu. S ohledem na uvedený závěr se soud dále blíže nezabýval tím, zda , jméno FO, jako vlastník plnící funkci orgánů společenství udělil žalovanému s umístěním klimatizace souhlas či nikoliv a jakou formou, zda došlo ze strany žalobce podáním žaloby ke zneužití práv či nikoliv, zda by výkon práva žalovaného vydržen či nikoliv, neboť to není pro posouzení věci rozhodující.

36. Pro srovnání míry zásahu soud dodává, že ve vztahu k § 1175 odst. 1 o.z. porovnal soudní spory, které se týkaly kritéria přiměřenosti ve vztahu k užívání společných prostor. V posuzovaných případech se jednalo například o neoprávněné stavební úpravy spočívající v rozšíření bytové jednotky o výměru 1,6 m² vůči společným prostorám, nepovolenou úpravu venkovního zábradlí balkonu či instalaci kovové bezpečnostní mříže, kterou došlo k zabrání části společných prostor a která taktéž zasahovala do chráněné únikové cesty. Je tedy zřejmé, že výše uvedené případy zásahů do společných částí budovy mohly zcela objektivně zasáhnout do práv ostatních vlastníků jednotek, a to z pohledu nerušeného spoluužívání, bezpečnosti či estetičnosti a dosahovaly zcela jiné intenzity než výkon práva žalovaného. Oproti tomu např. u instalace drobného kovového vrutu do společné zdi nad garážovým stáním a umístění nákupního vozíku nebylo soudy shledáno, že tento výkon práva je způsobilý zasáhnout do práv ostatních vlastníků.

37. Ze všech výše uvedených důvodů lze uzavřít, že žalovaný je vlastníkem nemovitých věcí, a to konkrétně bytové jednotky vymezené v bytovém domě s odpovídajícím podílem na společných částech domu. Pokud tedy žalovaný umístěním předmětné klimatizační jednotky ostatním spoluvlastníkům nijak neztěžuje a nebrání nežádoucím způsobem nad míru přiměřenou poměrům užívat společné prostory střechy, není uvedené dle závěru soudu v rozporu s principem proporcionality a nevybočuje to z mezí výkonu vlastnického práva. Proto lze uzavřít, že umístění klimatizační jednotky je zásahem takovým, kterým nelze ohrozit či jakkoliv omezit výkon stejných práv jiných osob a který je v souladu se zákonem a je oprávněný, a proto soud rozhodl tak, že žalobu v celém rozsahu výrokem II. zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je žalobce povinen nahradit úspěšnému žalovanému náklady řízení. Náklady žalovaného představuje odměna advokáta určená podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) ve spojení s § 9 odst. 1 a § 7 odst. 4 AT ve výši 15 000 Kč za 10 úkonů, každý po 1 500 Kč. Advokát provedl tyto úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. c) a f) AT, a to příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 28. 12. 2023, 15. 7. 2024, 28. 8. 2024 k výzvě soudu a 16. 11. 2024, replika k vyjádření žalobce ze dne 19. 9. 2024, vyjádření k procesnímu odvolání ze dne 8. 2. 2024, účast na jednání dne 29. 7. 2024, 23. 9. 2024 a 27. 11. 2024, účast na vyhlášení rozsudku dne 4. 12. 2024. Advokátovi náleží i paušální náhrada hotových výdajů 11 x 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT. Odměna advokáta se zvyšuje o 21 % DPH ve výši 3 843 Kč. Žalovanému na náhradě nákladů řízení náleží 22 143 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.