20 C 66/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem adresa o částku 161 659 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 150 829,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 20. 5. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 108 779 Kč od 20. 5. 2020 do 28. 7. 2020, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 10 829,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 20. 5. 2020 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 113 363,80 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou po žalované původně domáhala náhrady majetkové škody ve výši 270 438 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 20. 5. 2020 do zaplacení. Konkrétně se v částce 130 438 Kč jednalo o vynaložené náklady právního zastoupení, jejichž výčet žalobkyně v žalobě jasně specifikovala, a v částce 140 000 Kč o náklady vynaložené na znalecký posudek [číslo] vypracovaný [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] s odůvodněním, že proti žalobkyni bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] trestní stíhání, a to na základě usnesení [stát. instituce] krajského ředitelství policie [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne 30. 1. 2012 pro podezření ze spáchání pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku k zvlášť závažnému zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle ustanovení § 255 odst. 1, 2, 4 trestního zákoníku. Dne 12. 4. 2019 byla žalobkyně obžaloby zproštěna podle § 226 písm. b) trestního řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne 29. 5. 2019. Nárok byl u žalované předběžně uplatněn dne 19. 11. 2019.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě učinila nesporným uplatnění nároku ze dne 19. 11. 2019 a dále uvedla, že ve věci je dána existence nezákonného rozhodnutí a na základě stanoviska ze dne 23. 7. 2020 žalobkyni vyplatila na nákladech obhajoby částku 108 779 Kč, přičemž přesně specifikovala, za jaké úkony nebyla žalobkyni náhrada škody přiznána či jaké úkony uznala pouze částečně. K nákladům vynaloženým za vyhotovení znaleckého posudku žalovaná uvedla, že tento výdaj nebyl účelně vynaložený a nebyla prokázána výše škody. Ve zbylém rozsahu proto žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované doplnila, že znalecký posudek zodpovídal rozhodné otázky k vyvrácení tvrzení obžaloby a byl k důkazu proveden při hlavním líčení dne 6. 3. 2019. Zaměstnanci znaleckého ústavu strávili studiem podkladů a zpracováním posudku 574 hodin, které účtovali v částce 350 Kč/hodinu. Celková cena byla rozdělena mezi spoluobžalované a žalobkyni byla vyfakturována fakturou [číslo]. Dále žalobkyně uvedla, že v seznamu porad bylo zřejmou chybou v psaní nesprávně uvedeno datum konání porady 21. 8., porada se však konala dne 21. 5. 2019.

4. Usnesením ze dne 5. 11. 2020, č.j. 20 C 66/2020-55 bylo řízení v rozsahu částečného plnění žalované zastaveno. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky 161 659 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20. 5. 2020 do zaplacení a úhrada zákonného úroku z prodlení z částky 108 779 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení.

5. Na jednání konaném dne 2. 8. 2021 žalovaná doplnila, že účtované znalečné za znalecký posudek neodpovídá rozsahu provedených prací a časový rozsah je nadhodnocen. Žalobkyně k tomu uvedla, že se jednalo o obsáhlý znalecký posudek, který byl vypracován na základě značného množství podkladů více osobami.

6. Účastníci učinili nesporným předběžné uplatnění nároku u žalované ze dne 19. 11. 2019 a plnění částky 108 779 Kč na náklady obhajoby, k čemuž došlo dne 28. 7. 2020. Dále je mezi účastníky nesporný průběh posuzovaného trestního řízení.

7. Sporná mezi účastníky zůstala výše náhrady škody za vyhotovený znalecký posudek a za zbylé neodškodněné úkony právních služeb a účelnost takto vynaložených nákladů.

8. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že usnesením Policie České republiky krajského ředitelství policie [anonymizována tři slova] [obec] pod [číslo jednací] – [rok] – [číslo] ze dne 30. 1. 2012 bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně. Toto trestní řízení bylo ukončeno vydáním rozsudku ze dne 12. 4. 2019, č.j. 53 T 6/2017 – [číslo], kterým byla žalobkyně obžaloby zproštěna dle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29. 5. 2019. Ze strany orgánů státu byl v řízení při hlavním líčení dne 6. 3. 2019 proveden znalecký posudek [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [číslo] nazvaný Analýza využití prostředků [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] získaných z prodeje obchodního podílu [právnická osoba] s.r.o.

9. Z potvrzení od [právnická osoba] ze dne 16. 7. 2019 a ze dne 19. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně uhradila ve prospěch účtu č. [bankovní účet] částku 90 000 Kč a částku 50 000 Kč.

10. Z faktury [číslo] [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [anonymizováno] dne 19. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyni byla k úhradě za vyhotovený znalecký posudek [číslo] vyfakturována odměna ve výši 140 000 Kč, která měla být uhrazena na účet č. [bankovní účet].

11. Z vyúčtování prací na znaleckém posudku [číslo] ze dne 14. 10. 2020 [anonymizována tři slova] [právnická osoba] (vč. s rozpisu odpracovaných hodin) soud zjistil, že odměna za zpracování znaleckého posudku byla rozdělena mezi žalobkyni a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a byla zcela uhrazena. Práce na znaleckém posudku v celkové výši počtu 574 hod. byly účtovány hodinovou sazbou 350 Kč bez DPH. Konkrétně bylo účtováno 8 hodin za úvodní schůzku a studium advokátního spisu, 8 hodin za prozkoumání zadání a soupis podkladů, 105 hodin za studium podkladů, 138 hodin za zpracování databáze finančních transakcí [příjmení] [jméno], 40 hodin za analýzu a vyhodnocení peněžních transakcí, 82 hodin za analýzu účetních dat, 139 hodin za zpracování znaleckého posudku a 54 hodin za kontrolu a verifikaci údajů posudku. Celkem se na vypracování znaleckého posudku podílely 4 osoby.

12. Z faktury [číslo] ze dne 8. 11. 2019 (vč. rozpisu úkonů právních služeb) vystavené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyni vyfakturoval k úhradě náklady právní pomoci poskytnuté v posuzovaném řízení ve výši 130 438 Kč.

13. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 13. 11. 2019 vystaveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně uhradila na fakturu [číslo] částku 130 438 Kč.

14. Ze záznamů o poradách za roky 2014, 2015 a 2019, kopie kalendáře právního zástupce žalobkyně a rozpisu úkonů právních služeb faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně se účastnila porad dne 11. 3. 2014, 14. 3. 2014, 18. 3. 2014, 26. 3. 2014, 27. 8. 2014, 2. 3. 2015, 20. 10. 2015, 26. 10. 2015, 10. 1. 2019, 22. 1. 2019, 1. 3. 2019, 8. 4. 2019 a 21. 5. 2019.

15. Z výslechu svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud pro rozhodnutí věci zjistil pouze, že žalobkyně navštěvovala advokátní kancelář za účelem poskytnutí právních služeb v posuzovaném trestním řízení [anonymizováno] [příjmení].

16. Z výslechu znalce [celé jméno svědka] soud zjistil, že znalec spolu s kolegy vypracoval znalecký posudek [číslo]. Úkolem bylo analyzovat platby společnosti z pohledu využití finančních prostředků, které společnost získala různými transakcemi. Znalec obdržel většinu podkladů z účetnictví a bankovních výpisů v papírové podobě, proto bylo nezbytné je nejprve převést do elektronické podoby, aby bylo možné dále údaje zpracovat a vyhotovit znalecký posudek. Byla vytvořena databáze příjmů a výdajů. Dále bylo třeba nastudovat další 4 znalecké posudky, které již v trestním řízení byly podány. Jednalo se o velký objem práce, znalec takový rozsah dopředu neočekával. Dále došlo k tomu, že práce na posudku byly s ohledem na vývoj trestní kauzy cca na rok přerušeny, vyhotovena byla cca ½ posudku a vyčkávalo se, aby nebyly zbytečně vynakládány finanční prostředky na znalecký posudek. Následně bylo nutné posudek dopracovat, z důvodu přerušení musela být věc znovu nastudována a překontrolována. Uvedené okolnosti způsobily, že se jednalo co do počtu odpracovaných hodin o rozsáhlejší znalecký posudek. Účtována byla sazba 350 Kč za hodinu práce z důvodu, že znalci bylo sděleno, že pro případ náhrady škody za posudek ze strany státu jiná sazba vyplacena nebude, proto znalec nemohl účtovat vyšší výši a vyúčtování bylo předmětem jednání s žalobkyní, což bylo důvodem jeho zaslání až téměř po 2 letech.

17. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že v rámci poskytování právních služeb se konalo hodně porad, které žalobkyně stvrzovala podpisy na výkazech o poradách. Přesné dny konání porad si žalobkyně již nepamatuje. V posuzovaném řízení bylo vypracováno několik znaleckých posudků, žalobkyně spolu se svou obhajobou zadali vypracování posudku u [právnická osoba] ohledně komplikované ekonomické analýzy. Žalobkyně se s vyhotovitelem posudku několikrát osobně sešla a předala mu podklady, které spolu také procházeli. Vypracování posudku trvalo déle, než bylo očekáváno, bylo předáno 10 šanonů podkladů a dále elektronické výpisy z bank v různých formátech. Cena posudku byla stanovena dle odpracovaných hodin, objem celkové práce dopředu znám nebyl a na znaleckém posudku se podílelo více osob. Soud znalecký posudek přijal a dle žalobkyně jeho vyhotovení bylo klíčové pro zvrat kauzy v její prospěch.

18. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká průběhu trestního řízení. Pokud jde o sporné úkony právních služeb, soud tyto blíže rozvádí v rámci právního posouzení těchto nároků níže. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud zamítl návrh žalované na vypracování odborného vyjádření znalce k posouzení předloženého vyúčtování znaleckého posudku z důvodu, že rozsah prací, výše odměny i její úhrada již byly prokázány jinak, a účelnost vynaložených nákladů za znalecký posudek posoudí soud sám. Soud blíže nehodnotil důkazy týkající se nesporných skutečností, důkazy duplicitní k provedenému dokazování trestním spisem a týkající se přiznaného nároku na náhradu škody za náklady na obhajobu, neboť v této části bylo řízení zastaveno pro plnění žalované.

19. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

21. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

22. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byla žalobkyně obžaloby zproštěna, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu vzniklou žalobkyni z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

23. Nezákonným rozhodnutím tak je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně ze dne 30. 1. 2012, neboť toto rozhodnutí byl odklizeno rozsudkem ze dne 12. 4. 2019, č.j. [spisová značka] – [číslo], kterým byla žalobkyně obžaloby zproštěna dle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29. 5. 2019. Je tak splněna podmínka existence odpovědnostního titulu ve formě nezákonného rozhodnutí.

24. Žalobkyně se žalobou domáhá náhrady škody ve formě nákladů vynaložených na obhajobu, a to ve výši 21 659 Kč s příslušenstvím a zákonného úroku z prodlení z částky 108 779 Kč, kterou žalovaná plnila, za dobu od 20. 5. 2020 do 28. 7. 2020. Pokud jde o specifikaci, žalobkyně ji po částečném zpětvzetí žaloby provedla vyjádřením ze dne 6. 11. 2020, toto vyjádření je v souladu s vyjádřením žalované o neodškodněných úkonech. Dále se žalobkyně domáhala náhrady ve výši 140 000 Kč za náklady vynaložené na vyhotovení znaleckého posudku.

25. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují však pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen„ AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).

26. Vzhledem ke skutečnosti, že posuzované trestní stíhání bylo vůči žalobci zahájeno ještě za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., pak se soud zabýval jakožto podmínkou vzniku tohoto nároku i tím, zda skutečně došlo k úhradě odměny, resp. nákladů právního zastoupení žalobkyní jejímu právnímu zástupci – toto má soud za prokázané z příjmového pokladního dokladu ze dne 13. 11. 2019.

27. Předmětem žaloby tak zůstaly tyto úkony právní služby a související náklady (+ odpovídající náhrady hotových výdajů a náhrada 21 % DPH) s tím, že soud zároveň ke každému úkonu připojuje jeho posouzení: Datum + úkon právní služby; Závěr soudu; Poznámka porada 18. 3. 2014; nejedná se o úkon dle § 11 odst. 1 písm. c) AT; jedná se o opakovanou poradu po převzetí obhajoby novým obhájcem; předchozí porada související s převzetím věci byla odškodněna; v případě, kdy se porada konala bezprostředně po převzetí obhajoby, není rozhodné, že úvodní porada trvala více dnů, stále se jedná o 1 úkon právní služby; soud dospěl k závěru, že se nejedná o účelně vynaložený náklad ; úkon žalovanou správně neodškodněn prostudování spisu po skončení vyšetřování 19. 3. 2014; jedná se o úkon dle § 11 odst. 1 písm. f) AT; prostudování proběhlo v době od 8:00 do 9:04 hodin (č.l. 10 248 spisu); jednalo se o rozsáhlejší trestní věc, spis čítal přes 10 000 listů, žalobkyně proto byla policejním orgánem vyrozuměna o další možnosti prostudovat spis dne 28. 3. 2014, což také učinila v době od 8:10 do 9:50 hodin (č.l. 10 254 spisu, tento úkon žalovanou již odškodněn); soud dospěl k závěru, že se jedná o účelně vynaložený náklad za oba účtované úkony;; úkon žalovanou neodškodněn, žalobkyně má na odškodnění nárok návrh na zastavení trestního stíhání 28. 3. 2014; Č.l. 10 255 spisu, jedná se s ohledem na obsah tohoto podání (žalobkyně vyjadřuje stručně nesouhlas s postupem orgánů a závěrem navrhuje zastavení řízení) nikoli o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché (což není zdejší případ); tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 AT; odškodněno žalovanou správně ve výši ½ odměny žádost o odstranění závad v postupu státního zástupce 29. 8. 2014; Č.l. 11 761 spisu, jedná se s ohledem na obsah tohoto podání (žalobkyně reaguje na vyjádření státního zástupce k doplnění a vedení vyšetřování) nikoli o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché (což není zdejší případ); tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 AT; odškodněno žalovanou správně ve výši ½ odměny porada 20. 10. 2015; jedná se o úkon dle § 11 odst. 1 písm. c) AT; porada souvisela s plánovaným výslechem spoluobviněného po změně právní kvalifikace, který proběhl dne 21. 10. 2015; soud dospěl k závěru, že se jedná o účelně vynaložený náklad; úkon žalovanou neodškodněn, žalobkyně má na odškodnění nárok návrh na zastavení trestního stíhání a vyjádření ke znaleckým posudkům 27. 10. 2015; Č.l. 11 921 spisu, jedná se s ohledem na obsah tohoto podání (žalobkyně reaguje vrácení věci k došetření a na podané znalecké posudky, vyjadřuje se k nim a navrhuje zastavení trestního stíhání) o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) směřující přímo k meritu věci a zároveň se nejedná o jednoduchý úkon; úkon žalovanou odškodněn ve výši ½, žalobkyně má nárok na odškodnění za 1 úkon žádost o zrušení zajištění nemovitých věcí a žádost o zrušení zajištění bankovních účtů 19. 2. 2016; Jedná se s ohledem na obsah tohoto podání o 1 podání (žalobkyně žádá o zrušení zajištění nemovitých věcí a bankovních účtů), nikoli o podání dvě a o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché (což není zdejší případ); tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 AT; na uvedeném závěru nemění nic skutečnost, že o žádosti žalobkyně bylo rozhodnuto 2 usneseními ze dne 21. 4. 2016 a ze dne 12. 5. 2016; odškodněno žalovanou správně ve výši ½ odměny porada 21. 5. 2019; jedná se o úkon dle § 11 odst. 1 písm. c) AT; porada souvisela s doručením rozsudku ve věci, proti kterému mohlo být ze strany státního zástupce podáno odvolání; soud uvěřil žalobkyni, že porada se konala dne 21. 5. a nikoliv dne 21. 8., když toto tvrzení je v souladu s provedeným rozpisem vyfakturovaných právních služeb a kopií kalendáře právního zástupce a rovněž skutečností, že trestní stíhání žalobkyně skončilo pravomocně dne 29. 5. 2019; soud dospěl k závěru, že se jedná o účelně vynaložený náklad;; úkon žalovanou neodškodněn, žalobkyně má na odškodnění nárok 28. Soud při posuzování účelnosti vynaložených nákladů vycházel z dosavadní judikatury (zejm. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn 30 Cdo 2533/2013), která vychází z výkladu, že v případě nákladů na obhajobu jedním obhájcem jde vždy o náklady účelně vynaložené, není-li prokázán opak. Tím je jednak respektováno výše zmíněné právo obviněného na obhajobu a zároveň tento výklad umožňuje vyhnout se zjevným obtížím při posuzování účelnosti nákladů vynaložených na obhajobu jako takových, tj. hledání odpovědi na otázku, zda skutečně zastoupení obviněného konkrétním obhájcem přispělo k zastavení trestního stíhání nebo zproštění obžaloby. Ostatně takový přístup by byl absurdní, neboť by vyžadoval po poškozeném tvrzení a prokázání skutečností objektivně nezjistitelných, nebo zjistitelných jen s nemalými obtížemi (například výslechem státních zástupců či soudců, kteří se podíleli na rozhodování v trestním řízení a zjišťování, do jaké míry k jejich rozhodnutí činnost obhájce přispěla).

29. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná neodškodnila žalobkyni za 3,5 úkonů právních služeb.

30. Soud vyšel při výpočtu škody ze znění advokátního tarifu, když proti žalobkyni bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 odst. 1, 2, 4 trestního zákoníku spáchaného ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, kdy byla žalobkyně ohrožena trestní sazbou odnětí svobody v délce 5 až 10 let.

31. Podle § 10 odst. 3 písm. c) AT nejde-li o věci podle odstavce 2, se při obhajobě v trestním řízení jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let a nepřevyšuje deset let, považuje za tarifní hodnotu částka 30 000 Kč. Podle § 7 AT pak sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z této tarifní hodnoty částku 2 300 Kč. Dále podle § 13 odst. 1, 4 AT advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. K těmto částkám je třeba připočítat DPH v zákonné výši, neboť byl právní zástupce žalobkyně plátcem této daně.

32. Žalobkyně tak má nárok na náhradu škody za 3,5 úkonů právních služeb, každý po 2 300 Kč, za 3 paušální náhrady hotových výdajů, každá po 300 Kč a za náhradu 21 % DPH v částce 1 879,50 Kč Celkem tak žalobkyni náleží částka 10 829,50 Kč.

33. Co se týká požadavku na náhradu částky 140 000 Kč, která byla ze strany žalobkyně zaplacena za znalecký posudek, jež byl proveden v trestním řízení a vedl ke zproštění žalobkyně obžaloby, soud uvádí, že má za prokázané, že tento znalecký posudek fakticky ze strany žalobkyně předložen v trestním řízení byl a byl také proveden k důkazu v rámci hlavního líčení dne 6. 3. 2019. Soud tak má za to, že šlo účelně vynaložené náklady, jež přímo vedly ke zproštění žalobkyně obžaloby. Úhrada částky 140 000 Kč byla prokázána výpisy z bankovního účtu žalobkyně u [anonymizována dvě slova], hodinová sazba práce v částce 350 Kč odpovídá vyhláškové ceně (nejedná se tak o odměnu smluvní) a byla prokázána fakturou znalce, vyúčtováním i výslechem znalce a rozsah provedených prací byl prokázán rozpisem odpracovaných hodin a výslechem znalce. Soud tak má za prokázané, že o tuto částku se snížil majetek žalobkyně a škoda jí tak v této výši vznikla. Jednalo se o rozsáhlý znalecký posudek, spis měl v době jeho vyhotovení 25 svazků, nacházelo se v něm velké množství listinných podkladů, výslechem znalce i žalobkyně byla dále vysvětlena potřeba převést listinné podklady do elektronické formy a vyhotovit databázi i přerušení prací na znaleckém posudku z důvodu vývoje trestního stíhání žalobkyně a spoluobviněného, které odpovídá spisu (po podání obžaloby byla věc vrácena policejnímu orgánu k došetření, znalecký posudek pak byl dokončen dne 22. 1. 2019). V dané situaci má soud za to, že celkový počet odpracovaných hodin 574 je přiměřený. Náklady za vyhotovený znalecký posudek nesli dle svých podílů oba zadavatelé posudku. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalované v obdobném řízení, které bylo vedeno u zdejšího soudu ve věci spoluobviněného žalobkyně pod sp. zn. [spisová značka] a které pravomocně skončilo v prvním stupni, již byla uložena povinnost uhradit druhou část nákladů vynaložených za vyhotovení tohoto znaleckého posudku spoluobviněnému žalobkyně. Znalecký posudek byl použit k nápravě následků nezákonného trestního stíhání žalobkyně a vynaložené výdaje tak byly účelné, proto soud v tomto směru požadavku žalobkyně vyhověl.

34. Nad rámec žalovanou poskytnutého plnění je tak žaloba důvodnou do částky 150 829,50 Kč, tuto soud žalobkyni přiznal vč. zákonných úroků z prodlení z této částky od 20. 5. 2020 do zaplacení a vč. zákonných úroků z prodlení z částky 108 779 Kč od 20. 5. 2020 do 28. 7. 2020 (plnění poskytnuté žalovanou po podání žaloby dne 22. 5. 2020, což mezi účastníky nebylo sporné) a ve zbytku žalobního požadavku na zaplacení částky 10 829,50 se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 20. 5. 2020 do zaplacení soud žalobu zamítl (výrok I., II.).

35. Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok uplatnil postupem podle § 14 OdpŠk. Žalobkyně svůj nárok na náhradu škody uplatnila u žalované dne 19. 11. 2019, dne 20. 5. 2020 se žalovaná dostala do prodlení (§ 605 odst. 2 o. z.). Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částek, které shledal důvodnými.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 270 438 Kč představující náhradu majetkové škody a měla ve věci jen nepatrný neúspěch v částce 10 829,50 Kč, když žalovaná nárok žalobkyně v částce 108 779 Kč uspokojila až po podání žaloby a poté, co uplynula 6 měsíční lhůta k předběžnému projednání nároku a dále bylo žalobě soudem vyhověno v částce 150 829,50 Kč Celkem měla žalobkyně úspěch co do částky 259 608,50 Kč (96 %), z důvodu nepatrného neúspěchu tak soud žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, odměny za 4 úkony právní služby po 9 420 Kč (tarifní hodnota 270 438; převzetí a příprava zastoupení; žaloba; částečné zpětvzetí žaloby, vyjádření k výzvě soudu ze dne 6. 11. 2020), za 5 úkonů právní služby po 7 580 Kč (tarifní hodnota 161 659; účast na jednání dne 31. 5. 2021, 2. 8. 2021, 22. 9. 2021 a 25. 4. 2022, vyjádření k výzvě soudu 10. 6. 2021) a z 9 paušálních náhrad hotových výdajů, každá po 300 Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží 4x 8x 100 Kč za promeškaný čas za cestu z [obec] do [obec] a zpět na jednání soudu dne 31. 5. 2021, 2. 8. 2021, 22. 9. 2021 a 25. 4. 2022 (dle serveru [webová adresa] trasa činí 205 km, čas na cestě 2h) podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT a náhrada cestovních výdajů v celkové výši 10 556,20 Kč (3x 2 547,50 + 2 913,70) za jízdy k jednání soudu [značka automobilu], typ [anonymizováno], [registrační značka], při průměrné spotřebě pohonných hmot (NM) 6,4 l /100 km, na trase [obec] – [obec] a zpět v délce každé jízdy 2x 205 km, při vyhláškové ceně motorové nafty ve výši 27,20 Kč (v roce 2021) a 36,10 (v roce 2022) /1 litr (§ 13 odst. 1, 5 AT, § 158 zák. č. 262/2006 Sb. a vyhl. č. 589/2020 Sb., vyhl. č. 375/2021 Sb. a vyhl. č. 511/2021 Sb.) a při sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,40 Kč (v roce 2021) a 4,70 (v roce 2022) /1 km (§ 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb.). Dále zástupci žalobkyně náleží náhrada 21% DPH v částce 19 327,61 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně. Celkem činí náhrada nákladů žalobkyně částku 113 363,80 Kč. Jejich zaplacení soud uložil neúspěšné žalované k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok III.).

37. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobkyni jakoukoliv újmu.