20 C 7/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizována tři slova . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 111 599 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci a) částku ve výši 37 199,80 Kč, žalobci b) částku ve výši 37 199,80 Kč a žalobci c) částku ve výši 37 199,80 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 199,80 Kč od 18. 1. 2022 do 18. 5. 2022, žalobci b) úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 199,80 Kč od 18. 1. 2022 do 18. 5. 2022 a žalobci c) úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 199,80 Kč od 18. 1. 2022 do 18. 5. 2022, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci a) úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 199,80 Kč od 17. 7. 2021 do 17. 1. 2022, žalobci b) úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 199,80 Kč od 17. 7. 2021 do 17. 1. 2022 a žalobci c) úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 199,80 Kč od 17. 7. 2021 do 17. 1. 2022, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 55 702 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se žalobou ze dne [datum] podanou u zdejšího soudu domáhali na žalované zaplacení žalobci a) částku ve výši 37 199,80 Kč s příslušenstvím, žalobci b) částku ve výši 37 199,80 Kč s příslušenstvím a žalobci c) částku ve výši 37 199,80 Kč s příslušenstvím, přičemž žalované částky představují náhradu nákladů právního zastoupení, které žalobci vynaložili v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v [anonymizována tři slova] [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. V souvislosti s trestním stíháním vynaložili žalobci na svoji obhajobu každý částku ve výši 37 199,80 Kč (odměna za poskytnutou právní pomoc 20 010 Kč, náhrada hotových výdajů 4 500 Kč, cestovné 4 233,60 Kč a promeškaný čas na cestách 2 000 Kč), které požadují po žalované. Žalobci předběžně uplatnili svůj nárok u žalované dne [datum].

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobci vůči žalované uplatnili dne [datum] svůj nárok na poskytnutí náhrady škody každý v celkové výši 37 199,80 Kč, která měla žalobcům vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, které skončilo zproštěním obžaloby. Žádost byla shledána důvodnou v tom směru, že v předmětném řízení došlo ohledně žalobců k vydání nezákonného rozhodnutí a žalovaná vyhověla požadavku každého z žalobců v plné výši, jak sdělila žalobcům ve svém stanovisku ze dne [datum].

3. V průběhu řízení vzali žalobci žalobu co do částky 111 599 Kč (3 x 37 199,80 Kč) zpět z důvodu úhrady žalované částky žalovanou dne [datum].

4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobci soud v souladu s citovanými ustanoveními řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Souhlas žalované v tomto případě nebyl nutný, když ke zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání (výrok I.). Předmětem řízení tak zůstalo pouze příslušenství z žalovaných částek.

6. V dané věci soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná výslovně, žalobci konkludentně, když na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nereagovali). Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora cit. ust. § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání.

7. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o.s.ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

8. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci požádali žalovanou o poskytnutí náhrady škody způsobené trestním stíháním představující náhradu nákladů právního zastoupení a cestovného, a to podáním doručeným žalované dne [datum]. Žalobci tedy nepochybně splnili podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. Žalovaná mimosoudně projednala uplatněný nárok žalobců na náhradu škody a přiznala každému ze žalobců částku v celkové výši 37 199,80 Kč, když uzavřela, že v daném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí. Přiznaná částka byla žalobcům uhrazena dne [datum], jak plyne z tvrzení žalobců, což rovněž koresponduje s vyjádřením žalované.

9. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

10. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba je nahradit do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 se náhrady škody u soudu může domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. S ohledem na znění shora citovaného ust. § 15 odst. 2 zákona stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem teprve uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej proto stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Plní-li tedy žalovaná, byť dobrovolně, po lhůtě šesti měsíců, která je určena k projednání nároku, je s plněním dluhu v prodlení. Žalobci uplatnili svůj nárok u žalované dne [datum]. Uznala-li žalovaná částku 37 199,80 Kč za důvodnou, byla povinna ji uhradit každému ze žalobců do šesti měsíců od uplatnění nároku dle § 15 zákona, tedy do dne 17. 1. 2022 (16. 1. 2022 připadlo na neděli). Žalovaná plnila až dne 18. 5. 2022, pročež se dostala za období od 18. 1. 2022 do 18. 5. 2022 do prodlení. Žalobci mají tedy právo na úrok z prodlení z uvedené částky podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úrok z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. S ohledem na shora uvedené proto ve výroku II. soud přiznal žalobcům příslušenství z uhrazených částek za uvedené období v požadované výši 8,5 % ročně (přiznáním úroku ve výši 11,75 % ročně by došlo k překročení žalobního požadavku).

12. S ohledem na shora uvedené pak soud zamítl žalobu co do nedůvodného úroku z prodlení z částky 37 199,80 Kč za období od 17. 7. 2021 do 17. 1. 2022, když žalovaná byla v prodlení až ode dne [datum] (výrok III.).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 702 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 111 599 Kč sestávající z částky 4 464 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení každého z žalobců) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 580 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 4 464 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé za každého z žalobců) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 580 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., a z částky 4 464 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za částečné zpětvzetí žaloby za každého z žalobců) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 580 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 8 626 Kč. Náhradu nákladů řízení soud uložil zaplatit žalované k rukám právního zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

14. Podle 31 odst. 4 zákona poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu, soud proto za tento úkon zástupci žalobců odměnu nepřiznal.

15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobcům jakoukoliv újmu.