20 C 74/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce, země zastoupeného anonymizováno jméno příjmení, advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa za níž jedná anonymizováno 7 slov, IČO se sídlem adresa o zaplacení 113 982 Kč s příslušenstvím a 55 729 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 45 000 Kč od datum do datum do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 46 729 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 39 567 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 74 415 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení se zamítá.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9 688,80 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou původně domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 214 711 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, která v částce 113 982 Kč představovala vynaložené náklady na obhajobu v průběhu trestního stíhání žalobce, jejichž výčet žalobce jasně specifikoval, a v částce 102 729 Kč představovala přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s nepřiměřenou délkou trestního stíhání žalobce podle zákona č. 82/1998 Sb. Trestní řízení bylo vedeno u název soudu pod sp. zn. spisová značka pro podezření ze spáchání přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. b) a c), odst. 4 trestního zákoníku ve stadiu pokusu a ve spolupachatelství. Žalobce uvedl, že trestní stíhání trvalo téměř 5 let, nejednalo se o složitou věc a žalobce se na délce řízení nepodílel. Naopak se na délce řízení podílely soudy tím, že jejich rozhodnutí byla rušena. Žalobce musel žít se stigmatem obviněného, byl také uznán nepravomocně vinným, což mělo vliv na důvěryhodnost jeho podnikání, ve kterém se žalobce věnuje prodeji ojetých automobilů. Obžaloby byl žalobce zproštěn z důvodu, že nebylo prokázáno, že skutek spáchal. Žalobce dále uvedl, že jej zastupoval anonymizováno jméno příjmení, jemuž uhradil na nákladech za obhajobu částku 68 970 Kč, a anonymizováno jméno příjmení, jemuž uhradil na nákladech za obhajobu částku 45 012 Kč. Žalobce nároky u žalované předběžně uplatnil dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne datum, v němž uvedla, že trestní stíhání bylo nepřiměřeně dlouhé, proto poskytla žalobci po podání žaloby odškodnění ve výši 45 000 Kč. Řízení trvalo cca 4 roky, opakovaně v něm rozhodoval soud prvního i druhého stupně, ve věci byla shledána určitá nekoordinovanost úkonů soudu, věc byla složitější, jednalo se o společné řízení 3 obviněných, byly vyhotovovány znalecké posudky. Nároku na náhradu nákladů obhajoby žalovaná nevyhověla z důvodu nedoložení přehledu úkonů poskytnutých právních služeb a dokladů o zaplacení, a to ani k dodatečné výzvě. Žalovaná též upozornila, že do případného prodlení se mohla dostat až dne datum.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalované dne datum doplnil, že ze spisové dokumentace vyplývají úkony právních služeb, které obhájci žalobce vykonali, a bylo na žalované, aby je podle spisu prověřila. Dále žalobce poukázal na to, že jeden přehled úkonů žalovaná k dispozici měla a dále měla k dispozici i čestné prohlášení obhájce. S krácením přiznaného odškodnění za nepřiměřenou délku trestního stíhání žalobce nesouhlasil.

4. V reakci na plnění žalované ze dne datum vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, a to co do částky 45 000 Kč na nároku na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání. V uvedeném rozsahu bylo řízení zastaveno usnesením ze dne 7. 10. 2019, č.j. 20 C 74/2019-176. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce na úhradu nákladů právních služeb v částce 113 982 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, nárok na přiměřené zadostiučinění v částce 55 729 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky 45 000 Kč za dobu od datum do zaplacení.

5. V podání ze dne datum, datum a při jednání dne datum žalovaná po zaslání přehledu jednotlivých úkonů právní služby doplnila vyjádření k jednotlivých úkonům právní služby, z nichž uznala co do realizace i výše následující: anonymizováno příjmení datum – převzetí a příprava obhajoby – 1 200 Kč, datum – účast u HL – 1 200 Kč, datum – účast u HL – 1 200 Kč, datum – účast u HL – 2x 1 200 Kč, datum – odvolání ve věci – 1 200 Kč, datum – účast u HL – 1 200 Kč, datum účast u veřejného zasedání – 1200 Kč, datum – porada – 1 200 Kč, datum – porada – 1 200 Kč, datum – porada – 1 200 Kč, datum – porada – 1200 Kč; anonymizováno příjmení datum – převzetí a příprava obhajoby – 1 200 Kč, datum – účast na výslechu anonymizováno – 1200 Kč, datum – účast na výslechu příjmení – 1 200 Kč, datum – účast na výslechu žalobce – 2x 1 200 Kč. K plnění však žalovaná přistoupí až na základě rozhodnutí soudu. Zbylé účtované úkony právních služeb a náhrady za promeškaný čas žalovaná neuznala.

6. Mezi stranami bylo dále nesporné uplatnění nároku u žalované dne datum, částečné plnění žalované ze dne datum a průběh posuzovaného řízení.

7. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží další peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání a zda mu náleží náhrada škody za vynaložené neuznané náklady na obhajobu.

8. Při jednání konaném dne datum žalobce upřesnil, že podáním ze dne datum vzal zpět rovněž zákonný úrok z prodlení z žalovaných částek za dobu od datum do datum, usnesením ze dne 17. 3. 2022, č.j. 20 C 74/2019-331 ve spojení s usnesením ze dne 4. 4. 2022, č.j. 20 C 74/2019-331 bylo řízení částečně co do úroku z prodlení za období od datum do datum z částek 113 982 Kč a 100 729 Kč zastaveno.

9. Ze spisu vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne datum policejní orgán zahájil úkony trestního řízení ve věci dopravní nehody s lehkým zraněním, neboť ve věci mohl být neznámým pachatelem spáchán přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Usnesením ze dne datum policejní orgán zahájil trestní stíhání celé jméno žalobce (nyní v postavení žalobce), jméno příjmení a jméno příjmení, jako obviněných ze spáchání přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. b) a c) odst. 4 tr. zákoníku pokusu podle § 21 tr. zákoníku a ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Jednání se měli dopustit tím, že zinscenovali dopravní nehodu a úmyslně uvedli nepravdivé údaje při vyšetřování této nehody. Usnesení bylo celé jméno žalobce doručeno datum. Dne datum obviněný jméno příjmení podal proti usnesení stížnost. Dne datum podal proti usnesení stížnost obviněný celé jméno žalobce. Dne datum do spisu nahlížela obhájkyně obviněného celé jméno žalobce a anonymizováno. Usnesením státního zástupce ze dne datum byly stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítnuty. Dne datum obviněný celé jméno žalobce a obec požádali o předvolání znalce a založili do spisu vlastní znalecký posudek vyhotovený ke dni datum. Dne datum byl vyslechnut obviněný příjmení. Dne datum byl vyslechnut obviněný příjmení. Dne datum byli obvinění vyrozuměni o možnosti prostudovat trestní spis. Dne datum policejní orgán požádal o součinnost poškozenou příjmení pojišťovnu, ta žádosti vyhověla dne datum. Poškozená zaslala policejnímu orgánu rozsáhlé listinné důkazy. Dne datum byl vyslechnut znalec, který vypracoval znalecký posudek z oboru dopravy za účelem posouzení rozsahu a poškození vozidel a k tvrzenému nehodovému ději. Dne datum byl vyslechnut obviněný celé jméno žalobce. Dne datum obviněný celé jméno žalobce podal návrh na zastavení trestního stíhání. Dne datum obviněný příjmení podal návrh na zastavení trestního stíhání. Dne datum obhájkyně obviněného celé jméno žalobce a anonymizováno prostudovala trestní spis v době od 8:00 do 9:51 hodin. Dne datum policejní orgán podal anonymizována dvě slova okres návrh na podání obžaloby. Dne datum státní zástupce podal název soudu obžalobu. Usnesením ze dne datum soud rozhodl o předložení věci název soudu spis k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Usnesení se nepodařilo doručit obžalovanému celé jméno žalobce a ten telefonicky sdělil soudu, že se na adrese trvalého bydliště nezdržuje a žádá zaslat rozhodnutí na doručovací adresu. Soud proto přistoupil k opakovanému doručení rozhodnutí. Dne datum byl spis předložen název soudu k rozhodnutí. Dne datum soud na den datum nařídil neveřejné zasedání. Dne datum se konalo neveřejné zasedání, na němž bylo vyhlášeno usnesení, podle kterého je k projednání a rozhodnutí věci příslušný název soudu. Spis byl vrácen tomuto soudu datum. Dne datum bylo na den datum nařízeno hlavní líčení. Dne datum se konalo hlavní líčení, na němž bylo konstatováno, že lhůta přípravě nebyla zachována u obžalovaného příjmení, proto bylo jednání odročeno na neurčito. Dne datum soud vydal příkaz k zatčení obžalovaného jméno příjmení, neboť není známo, kde se zdržuje a vyhýbá se trestnímu stíhání. Dne datum policejní orgán informuje soud o tom, že bylo vyhlášeno celostátní pátrání po obžalovaném příjmení. Dne datum byl zatčen obžalovaný jméno příjmení. Dne datum se ve věci obžalovaného jméno příjmení konalo vazební zasedání, bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl obžalovaný jméno příjmení vzat do vazby. Dne datum byl příkaz k zatčení jméno příjmení odvolán. Dne datum soud na den datum nařídil hlavní líčení. Dne datum obžalovaný příjmení podal stížnost proti usnesení o vzetí do vazby. Dne datum podala družka obžalovaného příjmení stížnost proti usnesení o vzetí do vazby. Dne datum byla věc předložena název soudu k rozhodnutí o stížnostech. Dne datum název soudu v neveřejném zasedání vyhlásil usnesení, jímž napadené usnesení o vzetí do vazby zrušil a obžalovaného příjmení propustil z vazby na svobodu, dále zamítl stížnost jeho družky. Dne datum byl vydán příkaz k propuštění obviněného příjmení z vazby. Spis byl vrácen název soudu datum. Dne datum obžalovaný příjmení požádal o bezplatnou obhajobu. Dne datum obžalovaný příjmení požádal o odročení hlavního líčení na neurčito z důvodu zhoršení psychického stavu v důsledku nedůvodné vazby, obžalovaný trvá na své přítomnosti u hlavního líčení. Dne datum obžalovaný příjmení podal návrh na přerušení trestního stíhání z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Opatřením soudu ze dne datum soud přibral znalce z oboru zdravotnictví k posouzení, zda obžalovaný příjmení je schopen účasti u hlavního líčení. Dne datum bylo nařízené hlavní líčení odročeno. Dne datum obžalovaný celé jméno žalobce požádal o bezplatnou obhajobu. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto, že obžalovanému příjmení se nepřiznává nárok na bezplatnou obhajobu. Dne datum obžalovaný příjmení podal proti usnesení stížnost. Dne datum byl spis předložen název soudu k rozhodnutí o stížnosti. Usnesením ze dne datum byla stížnost obžalovaného příjmení zamítnuta, spis byl vrácen název soudu datum. Dne datum státní zástupce požádal o sdělení, zda již byl vypracován znalecký posudek. Dle úředního záznamu ze dne datum je spis stále u znalce. Dne datum soud urgoval dodání znaleckého posudku u znalce. Dne datum byl vyhotoven znalecký posudek. Dne datum soud na den datum nařídil hlavní líčení. Dne datum obžalovaný celé jméno žalobce požádal o odročení hlavního líčení z důvodu nemoci. Dne datum soud informoval obhájce obžalovaného celé jméno žalobce o tom, že neshledal důvody pro odročení jednání, neboť obžalovaný je schopen se účastnit jednání. Dne datum se konalo hlavní líčení, bylo přistoupeno k výslechu obžalovaných, byli vyslechnuti svědci, hlavní líčení bylo za účelem předvolání znalce odročeno na datum. Dne datum soud předvolal k hlavnímu líčení dva znalce. Dne datum jeden ze znalců uvedl, že se nemůže zúčastnit z důvodu kolize s jiným jednáním. Dne datum soud vyžádal zprávu od znalce, zda obžalovaný příjmení užívá léky, které mu brání v účasti na jednání. Dne datum znalec sdělil soudu, že užívané léky obžalovanému příjmení nebrání v účasti na soudu. Dne datum se konalo hlavní líčení, byl vyslechnut znalec a jednání bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na datum. Opatřením ze dne datum soud přibral znalecký ústav a uložil mu vypracování revizního znaleckého posudku. Dne datum znalecký ústav sdělil soudu, že zpracovává na objednávku znalecký posudek pro obžalovaného příjmení. Dne datum soud vyzval znalecký ústav ke sdělení, zda se jeho znalci cítí být ve věci podjatí. Dne datum byl do spisu založen znalecký posudek vyhotovený na objednávku obžalovaného příjmení. Dne datum znalecký ústav sdělil soudu, že znalci nejsou podjatí a mohou podat revizní znalecký posudek. Dne datum znalecký ústav požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení posudku. Dne datum byla lhůta prodloužena do datum a hlavní líčení bylo odročeno na datum. Dne datum byl spis odeslán znaleckému ústavu. Dne datum byl soudu doručen vyhotovený znalecký posudek. Dne datum byl znalecký posudek zaslán účastníkům. Dne datum se konalo hlavní líčení, byl vyslechnut znalec, byly předneseny závěrečné návrhy a byl vyhlášen rozsudek, kterým byli obžalovaní zproštěni obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Státní zástupce podal do rozsudku odvolání na místě. Dne datum bylo písemné vyhotovení rozsudku rozesláno. Dne datum bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání státního zástupce. Dne datum byl spis předložen název soudu k rozhodnutí o odvolání, prodleva byla zaviněna tím, že obžalovaný celé jméno žalobce si opakovaně nepřebíral poštu a nebyl zastižen ve země ani v země. Dne datum odvolací soud na den datum nařídil veřejné zasedání. Dne datum se konalo veřejné zasedání, na němž bylo rozhodnuto, že věc bude projednána v neveřejném zasedání a bylo vyhlášeno usnesení, jímž byl napadený rozsudek zrušen, a věc byla vrácena soudu prvního stupně. Rozsudek byl zrušen z důvodu procesních vad, pro které nejsou skutkové a právní závěry přesvědčivé. Procesní vady odvolací soud spatřuje v tom, že soud prvního stupně neprovedl znalecký posudek, k němuž zadal vypracování revizního znaleckého posudku, a dále v tom, že revizní znalecký posudek byl vyhotoven ústavem, který vypracovával také znalecký posudek pro jednoho z obžalovaných. Dne datum soudce požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí. Lhůta byla prodloužena do datum z důvodu většího rozsahu věci. Spis byl vrácen název soudu datum. Usnesením ze dne datum soud přibral k vypracování revizního znaleckého posudku nový znalecký ústav. Dne datum byl znaleckému ústavu zaslán spis. Dne datum znalecký ústav požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení posudku dokonce května rok. Dne datum soud prodloužil lhůtu do datum. Dne datum byl soudu doručen vyhotovený revizní znalecký posudek. Dne datum soud na den datum nařídil hlavní líčení. Dne datum obžalovaný příjmení požádal o odročení jednání z důvodu nemoci s tím, že trvá na své osobní účasti. Hlavní líčení proto bylo odročeno na datum. Dne datum soud požádal o součinnost policejní orgán za účelem doručení obžalovanému příjmení. Dne datum bylo policejním orgánem sděleno, že není známo, kde se obžalovaný příjmení zdržuje. Dne datum obhájce sdělil soudu, že všichni obžalovaní o termínu hlavního líčení vědí. Dne datum se konalo hlavní líčení, byl vyslechnut znalec, byly předneseny závěrečné návrhy, čteny listinné důkazy a byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo rozhodnuto, že obžalovaní jsou vinni ze spáchání přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. b) písm. c) a odst. 4 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákona, a to ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a každý z obžalovaných byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Všichni tři obžalovaní podali na místě do rozsudku odvolání. Dne datum soudce požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí, lhůta byla prodloužena do datum. Písemné vyhotovení rozsudku bylo rozesláno datum. Dne datum bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání obžalovaného celé jméno žalobce, obžalovaného příjmení a obžalovaného příjmení. Dne datum byla odvolání zaslána státnímu zástupci a dne datum byl spis předložen název soudu k rozhodnutí. Odvolací soud na den datum nařídil veřejné zasedání. Dne datum bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl napadený rozsudek zrušen a kterým byla věc vrácena soudu prvního stupně. Rozsudek byl zrušen z důvodu neúplného dokazování a z důvodu zmatečného a nepřesvědčivého odůvodnění ohledně skutkových a právních závěrů. Spis byl vrácen název soudu datum. Dne datum soud na den datum nařídil hlavní líčení. Dne datum se konalo hlavní líčení, bylo přistoupeno k výslechu znalce a jednání bylo za účelem vyžádání spisu z název soudu odročeno na datum. Dne datum byl od název soudu vyžádán spis. Dne datum název soudu sdělil soudu, že spis nelze zapůjčit, protože byl zaslán stát. instituce. Soud proto vyžádal zapůjčení spisu od stát. instituce. Dne datum policejní orgán sdělil soudu, že obžalovanému příjmení nebylo možné doručit písemnosti. Dne datum stát. instituce zaslalo soudu podklady z vyžádaného spisu. Dne datum se konalo hlavní líčení byly čteny listinné důkazy a v hlavním líčení byl vyhlášen rozsudek, kterým byli obžalovaní jméno příjmení a jméno příjmení uznáni vinnými ze spáchání přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. d) písm. c) odst. 4 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a každý z obžalovaných byl odsouzen na 12 měsíců k trestu odnětí svobody. Tyto tresty byly podmíněně odloženy na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Obžalovaný celé jméno žalobce byl obžaloby zproštěn neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal. Na místě do rozsudku podal odvolání obžalovaný příjmení a obžalovaný příjmení. Dne datum soudce požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí, ta byla prodloužena do datum. Písemné vyhotovení rozsudku bylo rozesláno a datum. Dne datum podal odvolání státní zástupce, a to do zprošťujícího výroku a dále do výroku o vině, a to v neprospěch obžalovaných. Dne datum podal odůvodnění odvolání obžalovaných příjmení a obžalovaný jméno příjmení. Dne datum byl spis předložen název soudu k rozhodnutí o odvolání. Odvolací soud dne datum na den datum nařídil veřejné zasedání. Dne datum se konalo veřejné zasedání, na němž byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek v odsuzující části ohledně obžalovaných příjmení a příjmení zrušen a ve věci bylo znovu rozhodnuto tak, že obžalovaný příjmení a příjmení jsou vinni ze spáchání přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 2 odst. 4 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a byli oba odsouzeni na 12 měsíců trestu odnětí svobody s tím, že výkon byl podmíněně odložen na 24 měsíců. Dále byla odvolání obžalovaných příjmení a příjmení a státního zástupce v neprospěch obžalovaného celé jméno žalobce zamítnuta. Dne datum soudce požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí z důvodu pracovního vytížení, lhůta byla prodloužena do datum. Dne datum byl spis vrácen název soudu. Dne datum byl rozsudek rozeslán. Rozsudek nabyl právní moci a vykonatelnosti datum (obžalovaný celé jméno žalobce byl přítomen při veřejném zasedání). V usnesení ze dne datum soud uložil odsouzenému příjmení povinnost nahradit státu náklady trestního řízení. V usnesení ze dne datum soud uložil odsouzenému příjmení povinnost nahradit státu náklady řízení. Dne datum odsouzený příjmení a obec podali proti rozsudku odvolacího soudu dovolání. Dne datum celé jméno žalobce požádal o vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření anonymizována tři slova k dovolání. Dne datum byl spis předložen dovolacímu soudu k rozhodnutí. Dne datum dovolací soud na den datum nařídil neveřejné zasedání. Usnesením ze dne datum dovolací soud rozsudek název soudu ze dne datum v části týkající se obviněných příjmení a příjmení zrušil a odvolacímu soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl. Rozhodnutí bylo zrušeno z důvodu neúplných skutkových zjištění týkající se těchto dvou obžalovaných. Spis byl vrácen název soudu datum. Dne datum bylo rozhodnutí dovolacího soudu rozesláno. Dne datum byl spis předložen název soudu k rozhodnutí, ten dne datum na den datum nařídil veřejné zasedání, ve kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek v odsuzující části ohledně obžalovaného příjmení a příjmení zrušen a znovu bylo rozhodnuto, že tito obžalovaní jsou vinni ze spáchání přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 2 odst. 4 tr. zákoníku ve stadiu pokusu ve spolupachatelství. Byli odsouzeni na 12 měsíců trestu odnětí svobody s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen v trvání 16 měsíců, dále bylo odvolání obžalovaných příjmení a příjmení zamítnuto. Spis byl vrácen název soudu datum. Dne datum bylo rozhodnutí rozesláno. Dne datum odsouzený příjmení a příjmení podali dovolání. Dne datum byl spis předložen dovolacímu, který usnesením ze dne datum dovolání odmítl. Spis byl vrácen název soudu datum.

10. Z příjmového pokladního dokladu vystaveného anonymizováno příjmení dne datum soud zjistil, že žalobce uhradil doplatek za právní služby ve výši 50 000 Kč.

11. Z faktury číslo vystavené anonymizováno příjmení dne datum soud zjistil, že žalobci byla za poskytnutí právních služeb vyfakturována částka 68 970 Kč s tím, že již byla uhrazena záloha ve výši 50 000 Kč.

12. Ze sdělení o poskytnutých právních službách ke sp. zn. 20 C 74/2019 anonymizováno příjmení a anonymizováno příjmení soud zjistil, že žalobce veškeré náklady za poskytnuté právní služby v rámci trestního řízení obhájcům uhradil.

13. Z protokolu o schůzkách soud zjistil, že mezi žalobcem a anonymizováno příjmení proběhly porady ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum.

14. Z faktury číslo vystavené právnická osoba dne datum soud zjistil, že žalobci byla za poskytnutí právních služeb vyfakturována částka 48 400 Kč.

15. Z nedatovaného a nepodepsaného prohlášení anonymizována dvě slova na č.l. 56 spisu a přehledu úkonů obhajoby na č.l. 58 spisu soud nezjistil pro rozhodnutí ve věci žádné relevantní skutečnosti.

16. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká průběhu trestního řízení. Pokud jde o sporné úkony právních služeb, soud tyto blíže rozvádí v rámci právního posouzení těchto nároků níže. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud zamítl návrh žalobce na provedení výslechu anonymizována dvě slova z důvodu nadbytečnosti, neboť poskytnutí právních služeb již bylo prokázáno jinak. Soud blíže nehodnotil důkazy týkající se nesporných skutečností (zejména uplatnění nároku u žalované, výzvy k doplnění a výsledek projednání žádosti, skutečnosti týkající se části úkonů právních služeb, jejichž realizaci i výši žalovaná učinila nespornou) a důkazy duplicitní k provedenému dokazování trestním spisem neprováděl.

17. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

19. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

20. Soud se nejprve zabýval nárokem žalobce na přiznání finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního řízení, a to ve výši 102 729 Kč, resp. po částečném zpětvzetí žaloby ve výši 55 729 Kč. Žalovaná žalobci na tento nárok poskytla finanční zadostiučinění v částce 45 000 Kč (po podání žaloby a lhůtě pro předběžné projednání nároku).

21. Trestní stíhání se ve vztahu k žalobci vedlo po dobu 4 let (od 26. 5. 2014, kdy došlo k doručení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobci, do 29. 5. 2018, kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek), což je doba nepřiměřená, účinky trestního stíhání a nejistota s nimi spojená působily na žalobce po dlouhou dobu.

22. Co se týká existence nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení v podobě nepřiměřené délky, soud shledal splnění tohoto předpokladu. Existence odpovědnostního titulu mezi účastníky byla nesporná, žalovaná z tohoto titulu již žalobci částečné finanční odškodnění poskytla.

23. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Nutno zdůraznit, že ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální pohled na řízení, posuzuje řízení (přiměřenost jeho délky) s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek ESLP ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005, § 36), a to s ohledem na kritéria vyvozená z vlastní judikatury, jimiž jsou zejména složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (srov. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. 7. 2003, § 73).

24. V případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že v důsledku tohoto postupu vzniká účastníku řízení nemajetková újma (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella vs. Itálie ze dne 29. 3. 2006, § 93). Presumovaný vznik újmy žalovaná v řízení ani nevyvracela a soud se dále zabýval otázkou odškodnění nemajetkové újmy, jejíž příčiny tkví v nesprávném úředním postupu. V citovaném ust. § 31a odst. 2 OdpŠk je vymezena jak forma, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V posuzovaném případě nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když zároveň je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení.

25. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009 dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 OdpŠk nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl Evropský soud pro lidská práva ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 OdpŠk, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 OdpŠk), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (za situace, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolává) či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení.

26. Délku posuzovaného řízení nelze považovat za extrémní, proto soud vycházel ze základní sazby 15 000 Kč za rok trvání řízení s tím, že za prvé dva roky se počítá částka poloviční (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3026/2009 zn. 30 Cdo 3995/2011). Základní sazba pro přiměřené zadostiučinění za období 4 let odpovídá částce 45 000 Kč. Soud neshledal důvody pro zvýšení základní částky, jak požadoval žalobce, s ohledem na shora zjištěný průběh posuzovaného řízení a dále z důvodu, že základní částka je běžně zvyšována u extrémně dlouhých soudních řízení, která zpravidla překročí dobu 10 let. Takto stanovenou základní částku odškodnění je nutné přizpůsobit okolnostem konkrétního případu s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk, tj. složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Podle těchto kritérií, představujících neuzavřený výčet okolností, k nimž lze v konkrétní věci při stanovení konečné výše odškodnění přihlédnout, je možno základní částku přiměřeně zvýšit či snížit.

27. V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk). Řízení bylo složitějším po stránce právní a procesní, proto soud základní částku odškodnění ponížil o 20 %. Složitost věci byla dána zejména tím, že se jednalo o trestní věc 3 obžalovaných, projednávaný trestný čin patří mezi právně složitější, bylo provedeno širší dokazování vč. nutnosti vypracování znaleckých posudků, opakovaně se soudy musely vypořádat s potížemi ohledně doručování žalobci i obžalovanému příjmení, který se trestnímu řízení vyhýbal, proto po něm bylo vyhlášeno celostátní pátrání a následně bylo rozhodnuto o jeho vzetí do vazby. Dále byla posuzována také otázka věcné příslušnosti soudu. Před soudem prvního stupně proběhlo 7 hlavních líčení a tento soud rozhodoval ve věci 3x a odvolací soud ve věci rozhodoval rovněž 3x. Prvním rozsudkem soudu prvního stupně ze dne datum byl žalobce obžaloby zproštěn, k odvolání státního zástupce byl rozsudek soudu prvního stupně dne datum odvolacím soudem zrušen z důvodu procesních vad, pro které nejsou skutkové a právní závěry přesvědčivé. Procesní vady spatřoval odvolací soud v tom, že soud neprovedl znalecký posudek, k němuž zadal vypracování revizního znaleckého posudku, a dále v tom, že zpracovatel revizního znaleckého posudku vyhotovil v téže věci znalecký posudek pro jednoho z obžalovaných. Následně soud prvního stupně rozhodl rozsudkem ze dne datum, kterým uznal žalobce vinným. K odvolání žalobce byl tento rozsudek rozhodnutím odvolacího soudu ze dne datum zrušen z důvodu neúplného dokazování a zmatečného a nepřesvědčivého odůvodnění skutkových a právních závěrů. Dne datum soud prvního stupně vydal další rozsudek, jímž žalobce obžaloby zprostil. Odvolání státního zástupce v neprospěch žalobce bylo zamítnuto rozhodnutím odvolacího soudu ze dne datum. Pro počet soudních instancí, které ve věci opakovaně rozhodovaly, soud základní částku ponížil o dalších 10 %.

28. Ohledně kritéria jednání poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk) soud dospěl k závěru, že žalobce se svým chováním na délce řízení nepodílel, když v podání opravných prostředků naplnění tohoto kritéria shledat nelze. Soud pro toto kritérium základní částku odškodnění nemodifikoval.

29. Pro kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) soud základní částku zvýšil o 40 %. Soud v postupu soudů neshledal období nečinnosti ani průtahy, nicméně lze na straně soudu prvního stupně shledat určitou nekoordinovanost jeho postupu. Dále je nutné poukázat na skutečnost, že rozhodnutí soudu prvního stupně byla 2x pro shora uvedené důvody zrušena. Teprve třetí přezkoumávané rozhodnutí ve věci před soudem odvolacím obstálo. Soud má za to, že tato skutečnost významně přispěla k celkové délce řízení.

30. K významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) soud uvádí, že Evropský soud pro lidská práva řadí trestní řízení mezi řízení s typově zvýšeným významem řízení, soud pro toto kritérium základní částku odškodnění zvýšil o 10 %.

31. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací namístě zvýšit o 20 % na výsledných 54 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci poskytla finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky ve výši 45 000 Kč, soud žalobci přiznal rozdíl těchto částek a ve zbývající části, tj. 46 729 Kč s příslušenstvím, žalobu zamítl (výrok I., II.).

32. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky zadostiučinění, kterou uznala důvodnou, od datum do datum, a z částky přiznané soudem od datum do zaplacení, neboť žalovaná se dostala do prodlení až po uplynutí 6 měsíční lhůty od předběžného uplatnění nároku (výrok I.).

33. Žalobce se dále domáhal náhrady škody tvořené vynaloženými náklady na obhajobu v částce 113 982 Kč s příslušenstvím, na tomto nároku nebylo žalovanou plněno ničeho. Pokud jde o specifikaci, žalobce ji provedl přehledy úkonů, vyjádřením na jednání a vyjádřením ze dne datum, specifikace je v souladu s vyjádřením žalované o neodškodněných úkonech.

34. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

35. Nezákonným rozhodnutím tak je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne datum, neboť toto rozhodnutí byl ve vztahu k žalobci odklizeno rozsudkem ze dne datum, ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu ze dne datum, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Je tak splněna podmínka existence odpovědnostního titulu ve formě nezákonného rozhodnutí.

36. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují však pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen„ AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).

37. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se domáhá odškodnění za úkony právní služby, které byly všechny realizovány za účinnosti o.z. (po datum), soud s odkazem na § 26 OdpŠk a § 2952 o.z. uvádí, že není nutným se zabývat jakožto podmínkou vzniku tohoto nároku tím, zda skutečně došlo k úhradě odměny, resp. nákladů právních služeb žalobcem jeho právnímu zástupci, když postačuje samotný vznik dluhu. Samotný vznik dluhu pak má soud za prokázaný z příjmových podkladních dokladů, vystavených faktur a sdělení obhájců, když na jejich základě soud navíc zjistil, že tento závazek byl žalobcem právním zástupcům i uhrazen.

38. Žalovaná v průběhu řízení dospěla k závěru, že část žalobcem požadovaných nákladů obhajoby je po právu, plnit se však rozhodla až na základě vydaného rozhodnutí soudem.

39. Mezi účastníky tak nebyla sporná realizace (vč. délky) následujících úkonů právních služeb, které soud právně posoudil následujícím způsobem: 40. anonymizováno příjmení a) datum – převzetí a příprava obhajoby – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) AT (1x) b) datum – účast u hlavního líčení – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) AT (1x) c) datum – účast u hlavního líčení – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) AT (1x) d) datum – účast u hlavního líčení – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) AT (2x) e) datum – odvolání ve věci – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. k) AT (1x) f) datum – účast u hlavního líčení – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) AT (1x) g) datum – účast u veřejného zasedání – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) AT (1x) h) datum – porada – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. c) AT (1x) i) datum – porada – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. c) AT (1x) j) datum – porada – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. c) AT (1x) k) datum – porada – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. c) AT (1x)

41. JUDr. příjmení l) datum – převzetí a příprava obhajoby – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) AT (1x) m) datum – účast na výslechu anonymizováno – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. e) AT (1x) n) datum – účast na výslechu příjmení – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. e) AT (1x) o) datum – účast na výslechu žalobce – úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. e) AT (2x)

42. Mezi účastníky byla sporná realizace následujících úkonů právních služeb, které soud po provedeném dokazování zhodnotil a právně posoudil následujícím způsobem: anonymizováno příjmení a) datum – oznámení o obhajobě – soud z trestního spisu ověřil, že tento úkon byl realizován, ovšem netýkal se žalobce, ale obžalovaného příjmení, jehož obhajobu právní zástupce žalobce rovněž převzal, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána b) datum – nahlížení do spisu – v trestním spise se nenachází doklad o realizaci tohoto úkonu, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána c) datum – žádost o bezplatnou obhajobu – soud z trestního spisu ověřil, že tento úkon byl realizován, jedná se s ohledem na obsah tohoto podání nikoli o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché (což není tento případ); tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 AT, proto soud přiznal žalobci náhradu ve výši ½ odměny za úkon právní služby d) datum – odvolání - v trestním spise se nenachází doklad o realizaci tohoto úkonu, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána (ve spise se nachází pouze stížnost s tímto datem proti rozhodnutí o nepřiznání bezplatné obhajoby, která však byla podána za obžalovaného příjmení) e) datum – omluva z hl. líčení - soud z trestního spisu ověřil, že tento úkon byl realizován, ovšem nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána f) datum – účast u veřejného zasedání – z protokolu ve spise bylo zjištěno, že obhájce žalobce se veřejného zasedání neúčastnil, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána g) datum – žádost o odročení - soud z trestního spisu ověřil, že tento úkon byl realizován, ovšem nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána h) datum – porada – bylo prokázáno, že se porada konala, nejedná se však o úkon dle § 11 odst. 1 písm. c) AT, neboť soud dospěl k závěru, že se nejedná o účelně vynaložený náklad, když tato porada nesouvisela s žádným dalším úkonem, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána i) datum – porada - bylo prokázáno, že se porada konala, jedná se o úkon dle § 11 odst. 1 písm. c) AT, neboť soud dospěl k závěru, že se jedná o účelně vynaložený náklad, když došlo ke konání porady po doručení vyhotoveného znaleckého posudku a před konáním hlavního líčení dne datum, proto byla náhrada za tento úkon žalobci přiznána (1x) j) datum – porada - bylo prokázáno, že se porada konala, jedná se o úkon dle § 11 odst. 1 písm. c) AT, neboť soud dospěl k závěru, že se jedná o účelně vynaložený náklad, když došlo ke konání porady po podání odvolání do protokolu při hlavním líčení a před jeho samotným odůvodněním, proto byla náhrada za tento úkon žalobci přiznána (1x) k) datum – porada - bylo prokázáno, že se porada konala, nejedná se však o úkon dle § 11 odst. 1 písm. c) AT, neboť soud dospěl k závěru, že se nejedná o účelně vynaložený náklad, když tato porada se konala až po pravomocném skončení trestního stíhání žalobce, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána l) 2 vyjádření k odvolání státního zástupce – ze spisu bylo zjištěno, že státní zástupce podal odvolání dne datum a dne datum, žádné vyjádření ze strany obhájce žalobce k podaným odvoláním se ve spise nenachází, proto žalobci nebyla náhrada za tyto úkony přiznána anonymizováno příjmení m) datum – blanketní stížnost - soud z trestního spisu ověřil, že tento úkon byl realizován, vedl k přezkumu rozhodnutí, jedná se s ohledem na obsah tohoto podání nikoli o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché (což není tento případ); tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 AT, proto soud přiznal žalobci náhradu ve výši ½ odměny za úkon právní služby n) datum - seznámení se se znaleckým posudkem anonymizována dvě slova, právní rozbor – žádný právní rozbor či obdobné podání se ve spise nenachází (nebylo soudu ani jinak doloženo), proto žalobci nebyla náhrada za tento úkon přiznána, nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT o) datum – seznámení se se znaleckým posudkem anonymizováno příjmení, právní rozbor - žádný právní rozbor či obdobné podání se ve spise nenachází (nebylo soudu ani jinak doloženo), proto žalobci nebyla náhrada za tento úkon přiznána, nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT p) datum – zadání otázek pro znalce příjmení příjmení, právní rozbor - žádný právní rozbor či obdobné podání se ve spise nenachází (nebylo soudu ani jinak doloženo), proto žalobci nebyla náhrada za tento úkon přiznána, nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT q) datum – seznámení se s obsahem usnesení anonymizováno o zamítnutí stížnosti - nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána r) datum – žádost o předvolání znalce a o zaslání znaleckého posudku anonymizováno příjmení - nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána s) datum - seznámení se se znaleckým posudkem anonymizována dvě slova, právní rozbor - žádný právní rozbor či obdobné podání se ve spise nenachází (nebylo soudu ani jinak doloženo), proto žalobci nebyla náhrada za tento úkon přiznána, nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT t) datum - seznámení se se znaleckým posudkem anonymizováno příjmení, právní rozbor - žádný právní rozbor či obdobné podání se ve spise nenachází (nebylo soudu ani jinak doloženo), proto žalobci nebyla náhrada za tento úkon přiznána, nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT u) datum – návrh na zastavení trestního stíhání - soud z trestního spisu ověřil, že tento úkon byl realizován, jedná se s ohledem na obsah tohoto podání nikoli o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché (což není tento případ); tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 AT, proto soud přiznal žalobci náhradu ve výši ½ odměny za úkon právní služby v) datum – seznámení se se spisem – soud z trestního spisu ověřil, že spis byl při skončení vyšetřování studován od 8:00 do 9:51 hodin, jedná se o úkon dle § 11 odst. 1 písm. f) AT v délce do 2 hodin, proto byla náhrada za tento úkon žalobci přiznána (1x) w) datum – návrh na doplnění vyšetřování – žádný takový návrh se ve spise nenachází, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána x) datum – seznámení se s vyrozuměním o podání obžaloby - nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána y) datum - seznámení se s rozhodnutím soudu o věcné příslušnosti - nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána z) datum – písemná výzva znalci příjmení příjmení k doplnění ZP o doložku - nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána 43. Soud při posuzování účelnosti vynaložených nákladů vycházel z dosavadní judikatury (zejm. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn 30 Cdo 2533/2013), která vychází z výkladu, že v případě nákladů na obhajobu jedním obhájcem jde vždy o náklady účelně vynaložené, není-li prokázán opak. Tím je jednak respektováno výše zmíněné právo obviněného na obhajobu a zároveň tento výklad umožňuje vyhnout se zjevným obtížím při posuzování účelnosti nákladů vynaložených na obhajobu jako takových, tj. hledání odpovědi na otázku, zda skutečně zastoupení obviněného konkrétním obhájcem přispělo k zastavení trestního stíhání nebo zproštění obžaloby. Ostatně takový přístup by byl absurdní, neboť by vyžadoval po poškozeném tvrzení a prokázání skutečností objektivně nezjistitelných, nebo zjistitelných jen s nemalými obtížemi (například výslechem státních zástupců či soudců, kteří se podíleli na rozhodování v trestním řízení a zjišťování, do jaké míry k jejich rozhodnutí činnost obhájce přispěla). Je však nutné zároveň uvést, že ne vše, co právní zástupce v rámci svého zastoupení provede, lze považovat za úkon právní služby ve smyslu AT, zejména v situacích, kdy se jedná o seznamování s rozhodnutími či jiné činnosti, jejichž obsahem není nějaký konkrétní výstup.

44. Co se týká požadavku žalobce na náhradu promeškaného času stráveného na cestě k soudu prvního stupně a k soudu odvolacímu zde se soud ztotožnil s názorem žalované, že v případech, kdy je sídlo právního zástupce v dojezdové vzdálenosti do 30 minut (ověřeno na webová adresa), nenáleží za tento promeškaný čas strávený na cestě advokátovi náhrada ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a) AT (nález Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2005, sp. zn. IV. ÚS 215/05), proto soud tuto náhradu žalobci nepřiznal.

45. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná neodškodnila žalobce za 14,5 úkonů právních služeb anonymizováno příjmení a 6 + 2x ½ úkonů právních služeb anonymizováno příjmení.

46. Soud vyšel při výpočtu škody ze znění advokátního tarifu, když proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. b) a c), odst. 4 trestního zákoníku ve stadiu pokusu a ve spolupachatelství, kdy byl žalobce ohrožen trestní sazbou odnětí svobody až na dvě léta.

47. Podle § 10 odst. 3 písm. b) AT nejde-li o věci podle odstavce 2, se při obhajobě v trestním řízení jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje jeden rok a nepřevyšuje pět let, považuje za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč. Podle § 7 AT pak sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z této tarifní hodnoty částku 1 500 Kč. Podle § 12 odst. 4 AT jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 % (tj. 1 200 Kč). Dále podle § 13 odst. 1, 4 AT advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. K těmto částkám je třeba připočítat DPH v zákonné výši, neboť byl právní zástupce žalobce plátcem této daně.

48. Žalobce tak má nárok na náhradu škody za 14,5 úkonů právních služeb anonymizováno příjmení, každý po 2 300 Kč, za 15 paušálních náhrad hotových výdajů, každá po 300 Kč a za náhradu 21 % DPH v částce 4 599 Kč a za 7 úkonů právních služeb anonymizováno příjmení, každý po 2 300 Kč, za 8 paušálních náhrad hotových výdajů, každá po 300 Kč a za náhradu 21 % DPH v částce 2 268 Kč Celkem tak žalobci náleží částka 39 567 Kč, tuto soud žalobci přiznal vč. zákonných úroků z prodlení z této částky od datum do zaplacení a ve zbytku žalobního požadavku na zaplacení částky 74 415 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od datum do zaplacení soud žalobu zamítl (výrok III., IV.).

49. Zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně je odůvodněn podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od datum do zaplacení, neboť žalovaná se dostala do prodlení až po uplynutí 6 měsíční lhůty od předběžného uplatnění nároku, k uplatnění došlo dne datum.

50. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2, 3 a § 146 odst. 2 o.s.ř. (výrok V.) V posuzovaném případě žalobce požadoval po žalované zaplacení 2 nároků. Ohledně nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu byl žalobce plně úspěšný, když žalovaná po podání žaloby a po uplynutí 6 měsíční lhůty k předběžnému projednání nároku jako kompenzaci za vzniklou újmu uhradila žalobci částku 45 000 Kč a další částka byla žalobci přiznána rozhodnutím soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3223/2013), čímž procesně zavinila vedení řízení v tomto rozsahu. Ohledně nároku na náhradu nákladů vynaložených za obhajobu byl žalobce úspěšný pouze částečně, a to v přiznané částce 39 567 Kč, neúspěch měl žalobce co do zbylé částky 74 415 Kč, ve které byla žaloba zamítnuta. Při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok na peněžité plnění (objektivní kumulace), je pak třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „advokátní tarif“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1435/2015). S ohledem na uvedené lze uzavřít, že žalobce procesně zavinil vedení řízení co do tarifní hodnoty 74 415 Kč (tarifní hodnota odpovídající nepřiznanému odškodnění majetkové škody), a tedy ze 45,4 %, a žalovaná co do tarifní hodnoty 89 567 Kč (tarifní hodnota určená podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu odpovídající odškodnění nemajetkové újmy 50 000 Kč + tarifní hodnota odpovídající přiznanému odškodnění majetkové škody 39 567 Kč), a tedy z 54,6 %. Proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9,2 % (odečtení zavinění žalobce od zavinění žalované).

51. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, odměna advokáta podle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. c) AT za 10,5 úkonů právní služby ve výši 80 430 Kč, každý po 7 660 Kč (z tarifní hodnoty 163 982 Kč; převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby ze dne datum, účast na jednání dne datum, datum, datum, datum a datum, vyjádření k výzvě soudu ze dne datum a datum, odvolání do usnesení o částečném zpětvzetí žaloby ze dne datum), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu za 11 úkonů právní služby, každý po 300 Kč, a 21 % DPH ve výši 17 583,30 Kč Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení 9 688,80 Kč (9,2 % z celkové částky 105 313,30 Kč), její zaplacení uložil soud neúspěšné žalované k rukám právního zástupce žalobce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.

52. Soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu nákladů řízení za doplnění tvrzení a důkazů ze dne datum (žádné takové podání nebylo podáno), tvrzení a označení důkazů ze dne datum (žalobce pouze doložil soudu důkaz, nereagoval na žádnou výzvu soudu, ani se ve věci nevyjadřoval), vzdání se odvolání ze dne datum a vyčíslení náhrady nákladů řízení ze dne datum (nejedná se o úkony právní služby ve smyslu AT).

53. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze navrhnout jeho výkon soudem či nařízení exekuce.