20 C 77/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Douděrou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizováno 7 slov sídlem adresa , PSČ proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizována dvě slova jméno příjmení , anonymizováno , anonymizována dvě slova adresa , PSČ o částku 90 000 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na bankovní účet vedený u [právnická osoba], [anonymizováno] [bankovní účet] částku 90 000 000 Kč spolu s 4 % p.a. úrokem z prodlení z této částky od 1. 3. 2012 do zaplacení a dále spolu s 8,05 % p.a. úrokem z prodlení z této částky od 25. 8. 2016 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 5 700 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit státu – České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 náklady řízení v částce 12 159 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení ve výroku I. uvedené částky se zmíněným příslušenstvím s odůvodněním, že dle opatření [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne 2. 12. 2014 č. j. [číslo jednací], byla pověřena správou pohledávek po [jméno] [příjmení] narozeném [datum], zemřelém [datum], naposledy bytem [adresa], zajištěných na základě usnesení [anonymizována tři slova] v [obec] ze dne 28. 11. 2014 č. j. [číslo jednací]. [příjmení] [jméno] [příjmení] jako věřitel, uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce ze dne 22. 8. 2011, na základě které půjčil žalovanému částku 90 000 000 Kč na dobu 5 let od podpisu smlouvy, respektive ode dne poskytnutí částky na účet žalovaného. Půjčená částka byla připsána na zvláštní účet žalovaného vedený u [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] ke dni [datum] Smluvní úrok činil 4 % p. a. a úročeno mělo být období od 1. 3. 2012 do zaplacení. Dne 30. 9. 2016 se žalobkyně obrátila na žalovaného s oznámením o pověření správou pohledávek v trestním řízení vedeném proti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dalších spoluobviněných, mezi kterými byl i [jméno] [příjmení]. Zároveň žalobkyně požádala žalovaného o sdělení informací o předmětné půjčce. Žalovaný dne [datum] mimo jiné uvedl, že mezi ním a [jméno] [příjmení] mělo dojít dne [datum] k uzavření dodatku ke smlouvě o půjčce, podle kterého měla být jednak odložena splatnost půjčky a současně měla být snížena výše sjednaného úroku. Dodatek ze dne [datum] však žalobkyně neuznává za pravý pro důvodné pochybnosti o pravosti podpisu na dodatku, o čemž žalovaného informovala a předmětnou půjčku považuje za splatnou ke dni 24. 8. 2016. Následně dopisy ze dne 7. 4. 2017 a 26. 3. 2018 vyzvala žalovaného k zaplacení částky 90 000 000 Kč se sjednaným úrokem z této částky. Žalovaný však dosud zmíněnou částku ani se zmíněným příslušenstvím neuhradil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítl nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, neboť tato nemá za žalovaným žádnou pohledávku, a pokud se nyní v civilním řízení domáhá toho, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit zmíněnou částku s příslušenstvím, není k tomu oprávněna. Rozhodnutím [anonymizována tři slova] v [obec] ze dne [datum] bylo žalovanému uloženo, aby místo plnění majiteli majetkových hodnot, složil předmět plnění na účet v tomto rozhodnutí uvedený, jehož majitelem byl zemřelý [jméno] [příjmení] a žalobkyně jiný právní titul nemá. Tvrzení o existenci půjčky dle smlouvy o půjčce uzavřené mezi zemřelým [jméno] [příjmení] a žalovaným písemnou formou dne [datum] odpovídá skutečnosti, souhlasí taktéž zapůjčená částka 90 000 000 Kč, souhlasí i připsání této částky na účet uvedený v žalobě, i původně sjednaný úrok ve výši 4% p. a., ode dne 1. 3. 2012 do zaplacení, s původní lhůtou splatnosti půjčky 5 let ode dne podpisu, respektive ode dne poskytnutí předmětné částky na účet označený dlužníkem. Předmětná půjčka, kterou žalovanému poskytl zemřelý [jméno] [příjmení], byla však dodatkem [číslo] ze dne 30. 9. 2011 modifikována zejména co do splatnosti, a to jejím posunutím do 22. 8. 2026. V současné době není pohledávka dospělá a nemůže být nikým vymáhána. Žalovaný poukázal na rozpor ve smlouvě o půjčce ze dne 22. 8. 2011, a to v údaji o splatnosti, když časové určení splatnosti je 5 let ode dne podpisu a zároveň ode dne poskytnutí předmětné částky na účet označený dlužníkem, přičemž tyto dny nejsou shodné. Pokud lhůta splatnosti půjčky nebyla sjednána určitě, pak byla půjčka splatná dnem následujícím po jejím poskytnutí. V takovém případě je předmětná pohledávka [jméno] [příjmení] již 4 roky promlčena. Žalovaný proto vznesl i námitku promlčení původní pohledávky [jméno] [příjmení], vzniklé z titulu smlouvy o půjčce ve znění ze dne 22. 8. 2011. Původní věřitel dle smlouvy o půjčce [jméno] [příjmení], dne [datum] zemřel, jeho právním zástupcem se v rámci dědického řízení stala paní [jméno] [příjmení], a nebylo dosud prokázáno, že by předmětná pohledávka [jméno] [příjmení] za žalovaným, přešla na paní [jméno] [příjmení]. Tato pohledávka dle usnesení [název soudu] ze dne 1. 12. 2014, č. j. [číslo jednací], nebyla v dědickém řízení projednána a zahrnuta do aktiv dědictví po [jméno] [příjmení]. Pohledávka byla ještě za života [jméno] [příjmení] postoupena a nemohla se tak ani stát aktivem pozůstalosti po [jméno] [příjmení], a nemohlo by se tak na ní vztahovat ani uvedené zajišťovací rozhodnutí [anonymizována tři slova], vydané vůči dědičce [jméno] [příjmení]. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 8. 11. 2018 k námitce žalovaného ohledně nedostatku aktivní legitimace na straně žalobkyně a neexistenci pohledávky žalobkyně za žalovaným uvedla, že jelikož dne 9. 3. 2013 došlo k úmrtí [jméno] [příjmení], podezřelého ze spáchání trestných činů, směřujících mimo jiné proti České republice s tím, že je současné důvodné podezření, že značná část jeho majetku byla výnosem z trestné činnosti, bylo rozhodnuto předmětným rozhodnutím [anonymizována tři slova] v [obec] o zajištění mimo jiné pohledávky zemřelého [jméno] [příjmení] za žalovaným z titulu smlouvy o půjčce z dne 22. 8. 2011, správou zajištěných pohledávek zemřelého [jméno] [příjmení] byla pověřena žalobkyně. K zajištění příslušných pohledávek tak došlo v souladu s trestním řádem z důvodu vedeného trestního řízení proti věřiteli, tj. [jméno] [příjmení], trestní řízení dosud nebylo skončeno, žalobkyně byla ve smyslu § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 279/2003 Sb. pověřena správou uplatněných pohledávek a ve smyslu § 10 odst. 1 písm. b) daného zákona je tak povinna právně jednat za účelem zabránění snížení hodnoty nebo zmenšení zajištěného majetku, zejména průběžně sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky k zajištěnému majetku, a současně ve smyslu § 10 odst. 3 daného zákona činit za účelem ochrany zajištěného majetku v soudním, správním nebo jiném řízení všechny úkony, které je jinak oprávněn činit jeho vlastník, případně jiná osoba oprávněná s majetkem nakládat. Dostatek aktivní legitimace žalobkyně domáhat se soudně zaplacení pohledávek, jejichž správou byla na základě rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení pověřena, dovodil i Ústavní soud ČR, když v řízení vedeném pod sp. zn. [ústavní nález], odmítl ústavní stížnost stěžovatele s odůvodněním, že„ namítala-li stěžovatelka, že se Nejvyšší soud nezabýval jí nastolenou otázkou absence souhlasu soudu s podáním žaloby, přehlíží, že Nejvyšší soud tuto námitku vypořádal, když konstatoval, že aktivní legitimaci vedlejší účastnice řízení dovodil Městský soud z právní úpravy (konkrétně z § 9 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 279/2003 Sb., ve znění účinném do 31. 5. 2015) s tím, že souhlas s podáním žaloby vyplynul z faktického postupu orgánů činných v trestním řízení (sdělení Krajského soudu ze dne 17. 9. 2012 a rozhodnutí policejních orgánů i Vrchního státního zastupitelství). Pakliže v řízení bylo zjištěno, že Krajský soud ve zmiňovaném sdělení uvedl, že vedlejší účastnice řízení má povinnost vystupovat v roli řádného hospodáře, a činit všechny kroky, které by v dané věci mohl činit věřitel k uspokojení svých pohledávek, lze z takového zjištění nepochybně implicitně dovozovat, že vedlejší účastníce řízení mohla podat i žalobu“. Žalobkyně dále podotkla, že dosud nedošlo ke zrušení předmětných rozhodnutí [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec] o zajištění pohledávek a o pověření žalobkyně správou zajištěných pohledávek, a proto je žalobkyně i nadále oprávněna domáhat se zaplacení zajištěných pohledávek a jejich příslušenství. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že tato je rovněž nedůvodná, když určení data splatnosti ve smlouvě o půjčce je dostatečně určité, neboť splatnost pohledávky nastala 5 let od okamžiku poskytnutí půjčky, tj. od skutečnosti, která nastala ze dvou smlouvou nastíněných možností později. Pohledávka tak byla splatná ke dni 24. 8. 2016. I kdyby však byl článek II. předmětné smlouvy shledán pro neurčitost neplatný ve smyslu § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění platném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), nebyla by pohledávka splatná, jak se mylně domnívá žalovaný, dnem následujícím po uzavření smlouvy, ale byla by splatná den poté, co by byl dlužník poprvé vyzván k úhradě dluhu. Smlouva byla uzavřena v režimu občanského zákoníku a nikoli v režimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013, a jelikož se smlouva řídila právě občanským zákoníkem, je nutné případnou neplatnost smlouvy v části určující splatnost pohledávky aplikovat konstantní judikaturní závěry k dané problematice, v této souvislosti žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], podle kterého platí, že„ je-li dohoda o splatnosti dluhu neplatná pro neurčitost (§ 31 odst. 1 občanského zákoníku), nastává v otázce splatnosti stejná situace, jakoby dohoda o určení splatnosti dluhu nebyla (§ 563 občanského zákoníku)“. Tento závěr potvrdil i Nejvyšší soud v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. [spisová značka], když konstatoval, že„ námitce promlčení vznesené žalovaným nelze nepřisvědčit s tím, že i kdyby ujednání o splatnosti bylo neplatné pro neurčitost, řídila by se splatnost závazku § 563 občanského zákoníku, tedy výzvou k plnění“. K první výzvě adresované žalovanému ze strany žalobkyně došlo dopisem ze dne 7. 4. 2017. Pokud by ustanovení o splatnosti pohledávky ve smlouvě o půjčce bylo shledáno neplatným, byla by pohledávka splatná teprve ke dni 8. 4. 2017 a v žádném případě nemůže být promlčena. Co se týká námitky o nedospělosti pohledávky, žalovaný na jedné straně uvádí, že pohledávka je již více než 7 let po splatnosti, ale současně uvádí, že tato pohledávka ještě není splatná. Dodatek č. 1 ke smlouvě o půjčce se však žalobkyni jeví krajně podezřelým a neuznává jeho pravost. Žalobkyně neshledává zcela standardním a obvyklým, že by pouhý měsíc po uzavření smlouvy o půjčce na dobu 5 let a sjednanou odměnou v částce 18 000 000 Kč, přistoupil věřitel [jméno] [příjmení] k tak značné modifikaci smlouvy, kterou by byla splatnost oddálena o dalších 10 let, a celková odměna by činila pouze 6 075 000 Kč. Chování věřitele [jméno] [příjmení], který by se dobrovolně vzdal možnosti dispozice s finančními prostředky v částce 90 000 000 Kč na dobu dalších 10 let, aniž by měl z takovéhoto prodloužení omezení jeho dispozice s finančními prostředky jakýkoli užitek, naopak by se ještě dobrovolně připravil o majoritní část dříve sjednaného užitku z půjčky značných finančních prostředků, se žalobkyni jeví podivným. Žalovaným podsouvané altruistické chování v takovéto míře u zemřelého [příjmení] nebylo běžné. Dle žalobkyně je proto daná pohledávka splatná a žalovaný ji dosud řádně neuhradil.

4. Soud vzal v řízení za prokázané, že dle smlouvy o půjčce ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé, poskytl věřitel dlužníkovi peněžní prostředky v částce 90 000 000 Kč za účelem úhrady finančních prostředků z titulu dohody o vypořádání mezi dlužníkem a [anonymizována tři slova]. Dle smlouvy budou peněžní prostředky poskytnuty věřitelem do 7 kalendářních dnů od uzavření této smlouvy převodem na bankovní účet dlužníka s tím, že dlužník se zavazuje sdělit bankovní účet věřiteli (článek I.). Předmětná částka (půjčka) se poskytuje dlužníkovi na dobu určitou 5 let ode dne podpisu této smlouvy, resp. ode dne poskytnutí předmětné částky dle této smlouvy, na účet označený dlužníkem. Předmětná částka může být kdykoli dlužníkem bez jakýchkoli sankcí splacena i před dohodnutým datem splatnosti (článek II.). Za poskytnutí výše uvedené finanční částky se dlužník zavázal zaplatit věřiteli odměnu ve formě úroku ve výši 4 % p. a., který je splatný při zaplacení jistiny půjčky a půjčka bude úročena počínaje dnem 1. 3. 2012 (článek III.). Dlužník se zavázal, že závazek na úhradu jistiny půjčky z této smlouvy o půjčce zajistí následovně: 1 ks krycí zajišťovací směnky vystavené [celé jméno žalovaného] s doložkou bez protestu a místem platebním [obec]. Směnka bude uložena v advokátní úschově v [anonymizováno] u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [číslo advokáta] 530 s tím, že mezi advokátem a smluvními stranami bude uzavřena svěřenecká smlouva o úschově upravující podmínky vydání směnky (článek IV.). 5. [stát. instituce] usnesením ze dne 28. 11. 2014 č. j. [číslo jednací] rozhodlo podle § 79 e) odst. 1 trestního řádu o zajištění jako výnosu z trestné činnosti jiné majetkové hodnoty – pohledávky, jejímž majitelem byl [jméno] [příjmení], narozen [datum], naposledy trvale bytem [adresa], který zemřel dne [datum] a jehož právním nástupcem se podle aktuálního stavu dědického řízení vedeného u notáře Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], jako soudního komisaře pověřeného [název soudu], jeho jediná dědička, [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa].

6. Usnesením soudního komisaře ze dne 3. 6. 2013, č. j. [číslo jednací] byl ustanoven správcem dědictví [jméno] [příjmení], narozen [datum], bytem [adresa], mimo jiné též [celé jméno žalovaného] ohledně pohledávky ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] na částku 90 000 000 Kč, v rozsahu dosud nesplacené části pohledávky ve výši jistiny 90 000 000 Kč spolu s příslušenstvím, a dlužníkům, tj. též [celé jméno žalovaného], ze zajištěných jiných majetkových hodnot – pohledávek, bylo uloženo, aby místo plnění majiteli jiných majetkových hodnot, složili předmět plnění na účet č. [bankovní účet], vedený u [právnická osoba], jehož majitelem byl [jméno] [příjmení]. V odůvodnění je mimo jiné uvedeno, že Policie České republiky usneseními ze dne [datum] a [datum] rozhodla o zahájení a rozšíření trestního stíhání mimo jiné obviněného [jméno] [příjmení], pro zločin zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2,4 trestního zákona, spáchaný ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákona, a u ostatních obviněných pro organizátorství zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 24 odst. 1, písm. a) trestního zákona a § 255 odst. 2, 4 trestního zákona a dále pro skutek posouzený u všech obviněných jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1,5 písm. a) trestního zákona, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákona. Státní zástupce [anonymizována čtyři slova] [obec] usnesením ze dne 19. 4. 2013 č. j. [číslo jednací] rozhodl podle § 172 odst. 1 písm. d) trestního řádu, s přihlédnutím k § 11 odst. 1 písm. e) trestního řádu, o zastavení trestního stíhání obviněného [jméno] [příjmení] pro oba stíhané skutky, posouzené u něho jako zločin zneužití informace a postavení v obchodním styku, podle § 255 odst. 2,4 trestního zákona, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákona a zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákona, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákona. Další trestní stíhání obviněného nebylo přípustné, neboť dne [datum] zemřel. Usnesení o zastavení trestního stíhání nabylo právní moci dne 3. 5. 2013. U obviněného [jméno] [příjmení] bylo podle § 79f trestního řádu rozhodnuto o zajištění náhradní hodnoty, a to peněžních prostředků na účtech u bank (ve spojení s § 79a trestního řádu), peněžních prostředků na účtech jiných subjektů než bank (ve spojení s § 79b trestního řádu), zaknihovaných cenných papírů (ve spojení s § 79c trestního řádu), nemovitostí (ve spojení s § 79d trestního řádu) a obchodních podílů v obchodních společnostech jako jiných majetkových hodnot (ve spojení s § 79e trestního řádu). V usnesení uvedená rozhodnutí o zajištění nabyla právní moci ve spojení s usneseními [název soudu] ze dne [datum], kterými byly stížnosti obviněného [jméno] [příjmení] zamítnuty jako nedůvodné podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu. V přehledu nejsou uvedeny peněžní prostředky na účtech č. [bankovní účet] a [číslo] [bankovní účet], které sice měly původ v majetku obviněného [jméno] [příjmení], avšak majitelem daných účtů je jiná osoba ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]). K pohledávce [jméno] [příjmení] za dlužníkem [celé jméno žalovaného], narozeným [datum] byla zajištěna smlouva o půjčce ze dne [datum] na částku 90 000 000 Kč, za poskytnutí půjčky byl stanoven úrok ve výši 4% ročně od [datum], splatnost půjčky byla určena do 5 let od poskytnutí peněz (ode dne [datum]). Poskytnutí půjčky je doloženo výpisem z účtu věřitele č. [bankovní účet]. Z výpisů z účtů [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet], [bankovní účet] a účtů právnických osob [anonymizována tři slova] [bankovní účet] [anonymizována čtyři slova] [bankovní účet] vyplývá, že peníze, které byly poskytnuty jako půjčka dlužníkovi [celé jméno žalovaného], pocházejí z plateb za prodej akciových podílů, které představují transformovaný podíl na [příjmení] uhelné společnosti, u něhož je dovozováno, že byl získán trestnou činností. Smyslem vydávaného usnesení je zajištění vykonatelnosti budoucího případného rozhodnutí o zabrání věci, nebo jiné majetkové hodnoty. V mezidobí je dědička po [jméno] [příjmení] omezena v dispozicích s předmětnými pohledávkami a dlužníkům z nich je uloženo, aby namísto plnění věřiteli, plnili ve prospěch depozitního účtu státního zastupitelství. Usnesení nabylo právní moci dne 26. 1. 2015.

7. Z úředního záznamu [stát. instituce], [anonymizováno 7 slov] ze dne 17. 1. 2014, [číslo jednací] bylo zjištěno, že tento zobrazuje finanční toky od zemřelého [jméno] [příjmení] směrem k půjčkám ve výši 90 000 000 Kč pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného], a je vytvořen na základě úředního záznamu ze dne 30. 12. 2013 pod [číslo jednací] a dalších souvisejících dokumentů. Půjčka pro [celé jméno žalovaného] byla poskytnuta ve výši 90 000 000 Kč dne [datum] na účet speciálně k tomu určený, č. [bankovní účet] u [právnická osoba], z účtu zemřelého [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet]. Na účet zemřelého [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] byly prostředky převedeny z jiného účtu [jméno] [příjmení], č. [bankovní účet] ze dne [datum] v celkové částce 180 000 000 Kč Tyto prostředky pocházejí ze dvou zdrojů – větší část asi 140 000 000 Kč, pochází ze zůstatku částky 450 000 000 Kč, převedené na účet č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet] dne [datum]. Tato částka pak pochází z platby od [právnická osoba] [anonymizováno], z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] v částce 345 000 000 Kč a z platby od [právnická osoba] [anonymizováno], z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] v částce 345 000 000 Kč. Druhý menší část prostředků odeslaných dne [datum] z účtu č. [bankovní účet] v částce asi 40 000 000 Kč, pochází z platby příchozí na tento účet dne [datum] z účtu č. [bankovní účet] majitele [právnická osoba], v částce 159 339 878,66 Kč.

8. V dopise ze dne [datum] [stát. instituce] pověřilo [anonymizováno 12 slov] [obec] správou pohledávek zajištěných usnesením státního zástupce [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne 28. 11. 2014, č. j. [číslo jednací] a vymáháním práv spojených s těmito pohledávkami. Jedná se mimo jiné o pohledávku dlužníka [celé jméno žalovaného] v částce jistiny 90 000 000 Kč, se splatností do [datum] k povaze zajištěných věcí a vzhledem k možným nutným úkonům činěných v rámci jejich správy se jeví jako účelné, aby tuto správu nevykonávaly samostatně orgány činné v trestním řízení, které primárně činí úkony v rámci trestního řízení, ale [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], jehož předmětem činnosti je vystupování v majetkoprávních vztazích a provádění procesních úkonů v řízeních s tím spojených. Vlastníkem v usnesení uvedených pohledávek, mimo jiné též i pohledávky [celé jméno žalovaného], byl [jméno] [příjmení], narozen [datum], naposledy trvale bytem [adresa].

9. Dopisem ze dne [datum] [anonymizováno 7 slov] se dotazoval žalovaného v souvislosti se smlouvou o půjčce ze dne [datum], zda tato půjčka byla žalovanému poskytnuta, resp. kdy, jaké částky, kdy a na jaký účet byly na základě smlouvy o půjčce hrazeny, a zda byly provedeny nějaké úkony v souvislosti se závazkem dlužníka, vyplývajícím dle zmíněné smlouvy o půjčce.

10. JUDr. [jméno] [příjmení], právní zástupce žalovaného, reagoval dopisem ze dne 25. 10. 2016, ve kterém sdělil, že zmíněná půjčka byla poskytnuta a finanční prostředky vyplaceny v době, kdy smlouva byla uzavřena, půjčka doposud nebyla splácena, a to proto, že podle dodatku [číslo] ze dne 30. 9. 2011 k této smlouvě, byla splatnost půjčky odložena na termín 22. 8. 2026. Půjčka byla poskytnuta jednorázově a byla vyplacena na účet vedený u [anonymizována dvě slova], výpis z účtu nemá žalovaný k dispozici, což souvisí s tím, že účet u uvedené banky byl ještě v roce poskytnutí půjčky zrušen a zajišťovací směnka, která byla podle článku IV. smlouvy o půjčce ze dne [datum] v úschově advokátní kanceláře, byla podle článku IV. dodatku [číslo] ke smlouvě o půjčce ze dne 30. 9. 2011 z advokátní úschovy předána věřiteli panu [jméno] [příjmení], který podpisem na tomto dodatku potvrdil, že zajišťovací směnku z úschovy převzal. 11. [anonymizováno 7 slov] v dopise ze dne [datum] konstatoval, že má pochybnost o pravosti podpisu [jméno] [příjmení], stejně tak [stát. instituce], v obou dodatcích, a to dodatku [číslo] ze dne [datum] ke smlouvě o půjčce s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dodatku [číslo] ze dne [datum] ke smlouvě o půjčce s [celé jméno žalovaného]. Zároveň [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo sděleno, že tento dopis představuje předžalobní upomínku ve smyslu § 142 a) občanského soudního řádu (dále též jen „ o. s. ř.“). [anonymizováno] vyzval žalovaného k zaplacení částky 90 000 000 Kč spolu se smluvním úrokem dle článku 3 smlouvy a se zákonným úrokem z prodlení od prvého dne po splatnosti půjčky do zaplacení, do 15 dnů od doručení výzvy.

12. Dopisem ze dne 26. 3. 2018 vyzval [anonymizováno 7 slov] žalovaného prostřednictvím [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k zaplacení částky 90 000 000 Kč dle smlouvy o půjčce ze dne [datum] spolu se smluvním úrokem dle článku III. této smlouvy a se zákonným úrokem z prodlení od prvního dne po splatnosti půjčky do zaplacení, na účet uvedený v dopise, nejpozději do 13. 4. 2018. Dopis byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] doručen dne 27. 3. 2018.

13. Dne 10. 10. 2016 byla dle doručenky žalovanému doručena písemnost od [anonymizováno 7 slov]. Dne 10. 4. 2017 byla [anonymizováno] [jméno] [příjmení] doručena do datové schránky předžalobní výzva od [anonymizováno 7 slov], jak bylo zjištěno z doručenky datové zprávy.

14. Z listiny nazvané dodatek č. 1 ke smlouvě o půjčce ze dne 30. 9. 2011 bylo zjištěno, že předmětem dodatku je změna článků II., III. a IV. smlouvy o půjčce ze dne 22. 8. 2011 s tím, že co se týká doby splatnosti, předmětná částka (půjčka), se poskytuje dlužníkovi na dobu určitou 15 let ode dne podpisu této smlouvy, respektive ode dne poskytnutí předmětné částky, to je do 22. 8. 2026. Za poskytnutí výše uvedené finanční částky se dlužník zavazuje zaplatit věřiteli odměnu ve formě úroku ve výši 0,45% p. a., který je splatný při zaplacení jistiny půjčky. Půjčka bude touto sazbou úročena počínaje dnem 1. 3. 2012. Zároveň se dlužník zavazuje, že předá věřiteli při podpisu tohoto dodatku zajišťovací směnku vystavenou [celé jméno žalovaného] s doložkou bez protestu a místem platebním [obec], s tím, že věřitel svým podpisem tohoto dodatku potvrzuje převzetí této směnky. Jednalo se o dodatek, který uzavřeli [jméno] [příjmení] jako věřitel a [celé jméno žalovaného] jako dlužník.

15. Soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce] z oboru písmoznalectví, ve znaleckém posudku ze dne 16. 5. 2020 dospěl k závěru, že sporný podpis na listině – dodatek č. 1 ze dne 30. 9. 2011 ke smlouvě o půjčce, není s vysokou pravděpodobností kopií pravého podpisu [jméno] [příjmení], narozeného [datum], zemřelého [datum] a s vysokou pravděpodobností je to kopie padělku vyhotoveného se snahou vzor pravého podpisu [jméno] [příjmení] napodobit. Pisatel ale v tak malém rozsahu materiálu při napodobování vzoru nezanechal ve sporném podpisu takové znaky vlastního rukopisu, aby mohl být na jejich základě identifikován. Písmoznalecky tedy nebude možné prokázat, kdo padělek vyhotovil. 16. [název soudu] usnesením ze dne 26. 1. 2015 zamítl podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu stížnost [jméno] [příjmení] proti usnesení státního zástupce [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne 28. 11. 2014 č. j. [číslo jednací], kterýmbyly zajištěny pohledávky, jejichž majitelem byl [jméno] [příjmení] a dále taktéž podle § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítl stížnosti obchodní společnosti [právnická osoba], [celé jméno žalovaného] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], neboť byly podány osobami neoprávněnými. Napadeným usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne 28. 11. 2014 č. j. [číslo jednací]

17. Dne 27. 12. 2011 byla mezi [jméno] [příjmení] jako postupitelem na straně jedné a [anonymizováno 11 slov] jako postupníkem na straně druhé, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě postupitel převedl na postupníka mimo jiné pohledávku za [celé jméno žalovaného] v částce 90 000 000 Kč, včetně všech příslušných práv s nimi spojených a postupník mimo jiné tuto pohledávku přijal bez výhrad. Za postoupení pohledávek obdrží postupitel od postupníka úplatu v částce 180 000 000 Kč, která bude zaplacena převodem na bankovní účet postupitele do 2 dnů od podpisu této smlouvy. Dále byla na postupníka převedena pohledávka v částce 90 000 000 Kč za [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

18. Soudní znalec z oboru písmoznalectví [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne 16. 2. 2021, který obsahuje doložku ve smyslu § 127a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dospěl k závěru, že sporné podpisy předpokládaného znění„ [příjmení]“ na originálu smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (postupitel) a [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov] (postupník) v české verzi ze dne 27. 12. 2011 u strojopisného textu„ za a jménem postupitele [jméno] [příjmení]“ a v anglické verzi ze dne [datum] u strojopisného textu„ [anonymizována dvě slova]“ jsou pravými podpisy [jméno] [příjmení] [rodné číslo].

19. Dopisem ze dne 30. 12. 2011 [jméno] [příjmení] oznámil žalovanému, že uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky a pohledávku za žalovaným, vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 22. 8. 2011 postoupil v plné výši [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]. Tato společnost nastoupila jako věřitel na místo [jméno] [příjmení] – věřitele původního (postupitele). Věřitelem žalovaného z uvedené pohledávky se tak stává [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov].

20. Z dopisů ze dne 26. 6. 2019 a 2. 7. 2019, dohody o započtení ze dne 31. 12. 2011 soud žádné skutečnosti podstatné pro toto řízení nezjistil, a proto se těmito důkazy v odůvodnění rozsudku již blíže nezabýval.

21. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] při výslechu mimo jiné vypověděl, že pana [příjmení] znal několik let před jeho úmrtím. Určitou dobu byl jeho klientem a svědek řešil nějaké jeho kauzy privátního charakteru ohledně rozvodu, jakož i kauzy týkající se obchodních aktivit. Trestní stíhání pana [příjmení] souviselo se [právnická osoba] uhelná a trestní kauza nebyla do současné doby vyřešena. Co se týká smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2011, tuto smlouvu svědek sám vyhotovoval a realizoval i její anglický překlad. Podpis na smlouvě vypadá jako podpis pana [příjmení], dokumenty za jeho stranu se podepisovaly u svědka v kanceláři, druhý podpis měl být paní [příjmení], svědek to však nebyl schopen říci, pan [příjmení] byl přítomen u svědka v kanceláři a paní [příjmení] dokumenty zasílala expresní poštou. Taktéž dohodu o započtení ze dne 31. 12. 2011 připravoval svědek a byla součástí dokumentů a ohledně podpisů toto proběhlo identicky. Pan [anonymizováno] podepisoval u svědka v kanceláři, dokumenty šly stejnou cestou na podpisy druhé straně. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] připravoval svědek a pan [příjmení] připojil podpis a stejným způsobem to šlo k postupníkovi s tím, že pak se smlouva vrátila podepsaná i za druhou stranu. K dopisu ze dne 30. 12. 2011 svědek uvedl, že si nepamatuje, jestli psal tento dopis, ale určitě psal oznámení o postoupení pohledávky z titulu právního zástupce pana [příjmení]. Co se týká postupované pohledávky za panem [celé jméno žalovaného], na základě smlouvy kterou svědek vypracoval, tj. v částce 90 000 000 Kč, předcházela tomu nějaká obchodní jednání s tím, že došlo k poskytnutí půjčky ze strany pana [příjmení] žalovanému a současně i panu [příjmení] [jméno] [příjmení], to znamená, existují dva dokumenty smluv o půjčkách a před jejich realizací se tam měnily„ drobnosti“ ve smyslu snad splatnosti úroků a následně poté proběhlo postoupení pohledávek. Smlouvy o postoupení pohledávek, které se vracely od protistrany, se vracely k rukám svědka. Svědek pracuje jako advokát a má vlastní advokátní společnost s ručením omezeným. Advokátem je od roku 2005.

22. Vzhledem k tomu, že se jedná o posouzení právních poměrů vzniklých před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen„ o. z.“), je třeba ve smyslu § 3028 odst. 3 o. z. takto vzniklé právní poměry posuzovat podle dosavadních právních předpisů.

23. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 101 obč. zák., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

24. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení zmíněné částky s tím, že dne 22. 8. 2011 uzavřel [jméno] [příjmení] s žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalovanému zapůjčil žalovanou částku za podmínek ve smlouvě uvedených. [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo následně vedeno trestní řízení, které ve vztahu k němu skončilo zastavením z důvodu jeho úmrtí, nicméně v současné době panuje důvodné podezření, že značná část jeho majetku byla výnosem z trestné činnosti, a proto bylo rozhodnuto též o zajištění mimo jiné pohledávky zemřelého [jméno] [příjmení] za žalovaným právě z titulu smlouvy o půjčce z dne 22. 8. 2011 a žalobkyně byla pověřena správou mimo jiné i této pohledávky po zemřelém [jméno] [příjmení].

25. V řízení bylo prokázáno, že dne 22. 8. 2011 uzavřel [jméno] [příjmení] jak věřitel na straně jedné s žalovaným jako dlužníkem na straně druhé smlouvu o půjčce za podmínek ve smlouvě uvedených, což ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné. 26. [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo následně usnesením [stát. instituce] ze dne 19. 6. 2012 a 18. 11. 2012 zahájeno trestní stíhání obviněného ze zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2,4 trestního zákona, spáchaného ve formě spolupachatelství podle § 23 trestního zákona. Spolu s [jméno] [příjmení] bylo obviněno dalších sedm osob, a to pro organizátorství zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 24 odst. 1, písm. a) trestního zákona a § 255 odst. 2,4 trestního zákona a dále pro skutek posouzený u všech obviněných jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákona, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákona. vztahu k obviněnému [jméno] [příjmení] bylo trestní řízení usnesením [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum] zastaveno z důvodu úmrtí obviněného. Finanční částka poskytnutá žalovanému na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] byla usnesením státního zástupce [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne 28. 11. 2014, č.j. [číslo jednací] posouzena jako výnos z trestné činnosti, a proto podle § 79e odst. 1 trestního řádu státní zástupce rozhodl o jejím zajištění v rozsahu dosud nesplacené části pohledávky ve výši jistiny 90 000 000 Kč spolu s příslušenstvím, když majitelem pohledávky byl původně [jméno] [příjmení].

27. Zároveň [stát. instituce] v dopise ze dne [datum] pověřilo [anonymizováno 9 slov] [obec] správou pohledávek zajištěných zmíněným usnesením ze dne 28. 11. 2014 a vymáhání práv spojených s těmito pohledávkami, tj. i pohledávky žalovaného. 28. [anonymizováno 7 slov] tak byl na základě zmíněného usnesení pověřen výkonem správy zajištěného majetku původního věřitele žalovaného, resp. správou vymáhané pohledávky. Cílem správy zajištěného majetku je – v případě, že dlužník řádně dluh nezaplatí – činit kroky k jeho vymožení. Ten, kdo vykonává správu zajištěného majetku, je povinen zajištěný majetek chránit tím, že průběžně sleduje, zda dlužník včas a řádně plní svůj závazek, a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv, která jinak příslušejí vlastníku, věřiteli nebo majiteli cenných papírů, zamezovat promlčení nebo zániku těchto práv (viz § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 279/2003 Sb. ve znění účinném do 31. 5. 2015). Žalobkyně je oprávněna výkonem správy zajištěného majetku (v tomto případě zmíněné pohledávky) a je (z tohoto titulu) aktivně legitimována k vymáhání dlužné částky od žalovaného [příjmení] [celé jméno žalovaného], i když ten nedluží jí, nýbrž tomu, jehož majetek byl v průběhu trestního řízení zajištěn, tj. zemřelý [jméno] [příjmení]. Skutečnost, že žalobkyně nemá za žalovaným žádnou pohledávku je v této souvislosti zcela irelevantní.

29. Smyslem ustanovení § 79e trestního řádu je umožnit následné propadnutí nebo zabrání jiné majetkové hodnoty podle § 70 a § 101 trestního zákona tím, že v trestním řízení bude možné zajistit jinou majetkovou hodnotu, která je výnosem z trestné činnosti, byla určena ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byla užita, přičemž není podstatné, kdo je v okamžiku zajištění jejím majitelem (vlastníkem). Zákon nevyžaduje, aby šlo jen o jinou majetkovou hodnotu v majetku obviněného. Je tomu tak proto, že zvláště při rozsáhlé a závažné hospodářské trestné činnosti nebo organizované trestné činnosti nelze také vyloučit, že jiná majetková hodnota (např. pohledávka nebo obchodní podíl), která byla např. užita k trestné činnosti nebo pochází z takové trestné činnosti, bude nabyta osobou, která se bezprostředně na této trestné činnosti nepodílela, anebo bude na takovou osobu převedena. Jedná se o prozatímní opatření a teprve v průběhu trestního řízení se zjistí, zda se skutečně jedná o věc pocházející z trestné činnosti a pokud nikoli bude oprávněným osobám dána možnost se domoci poskytnutého plnění vůči státu.

30. O zajištěném majetku trestně stíhaného bude orgánem činným v trestním řízení následně rozhodnuto; zajištěný majetek může být buď státem zabaven, popř. vydán poškozenému, pochází-li prokazatelně z trestné činnosti trestně stíhaného nebo může být (nepochází-li z trestné činnosti trestně stíhaného) vydán dědici zemřelého trestně stíhaného (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 33 Cdo 3230/2016 a žalobkyní zmíněný nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 102/17). V této souvislosti je z hlediska institutu zajištění majetku v rámci trestního řízení irelevantní, zda předmětná pohledávka [jméno] [příjmení] za žalovaným přešla na paní [jméno] [příjmení] a zda byla či nebyla projednána a zahrnuta do aktiv dědictví po zůstaviteli [jméno] [příjmení]. Žalovaný také poukázal na to, že předmětná pohledávka byla na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou dle svědka [příjmení] [příjmení], jenž v té době [jméno] [příjmení] právně zastupoval, podepsal [jméno] [příjmení], což též potvrdil i znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno 10 slov] Ani postoupení pohledávky nemá vliv na trvající zajištění realizované právě z důvodu existence důvodných obav, že dané finanční prostředky pocházejí z trestné činnosti a to již v době uzavření smlouvy o půjčce. Podstatné je v posuzovaném případě to, že v rámci trestního řízení došlo k zajištění pohledávky a žalobkyně byla pověřena správou takto zajištěné pohledávky právě za účelem naplnění cíle zajištění, tj. získání těchto finančních prostředků pro dosud neskončené trestní řízení proto, aby o nich mohlo být dále orgány činnými v trestním řízení rozhodnuto jedním z výše uvedených způsobů.

31. Žalovaný dále namítal, že na základě smlouvy ze dne 22. 8. 2011 poskytnutá půjčka není dosud splatná, neboť ke smlouvě byl uzavřen výše uvedený dodatek [číslo] ze dne 30. 9. 2011, kterým byla prodloužena splatnost půjčky do 22. 8. 2025. Žalobkyně v této souvislosti namítla, že podpis [jméno] [příjmení] na tomto dodatku není jeho podpisem. Soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce] námitku žalobkyně potvrdil, když ve znaleckém posudku ze dne 16. 5. 2020 dospěl k závěru, že podpis na dodatku [číslo] není s vysokou pravděpodobností kopií pravého podpisu [jméno] [příjmení] a s vysokou pravděpodobností se jedná o kopii padělku vyhotoveného se snahou vzor pravého podpisu [jméno] [příjmení] napodobit. K prodloužení splatnosti smlouvy o půjčce tak na základě dodatku [číslo] k této smlouvě nemohlo dojít.

32. Co se týká námitky žalovaného ohledně tvrzeného rozporu ve smlouvě o půjčce ze dne 22. 8. 2011 týkajícího se stanovení splatnosti, když žalovaný sice na jednu stranu namítal, že splatnost dosud nenastala, neboť měla nastat teprve uplynutím v dodatku č. 1 sjednané doby splatnosti, na druhou stranu však zpochybnil platnost samotného sjednání splatnosti poskytnuté půjčky, ani v tomto případě není tato námitka žalovaného důvodná. Smlouva o půjčce stanoví, že půjčka se poskytuje na dobu pěti let ode dne podpisu smlouvy, resp. ode dne poskytnutí předmětné částky dle smlouvy na účet označený dlužníkem. Dané ustanovení je třeba vykládat tak, že doba, od které se počítá délka pěti let, na kterou byla půjčka poskytnuta, byla upřesněna slovem„ respektive“, jehož jazykový význam znamená přesněji nebo lépe řečeno z čehož vyplývá, že doba pěti let počala běžet ode dne poskytnutí předmětné částky na dlužníkem označený účet. Mezi účastníky nebylo sporné, že finanční částka dle smlouvy o půjčce byla poskytnuta dne 24. 8. 2011, kdy došlo k jejímu připsání na zmíněný účet a od této doby počala běžet sjednaná pětiletá lhůta, k jejímuž uplynutí došlo dne 24. 8. 2016 (§ 122 odst. 2 obč. zák.) a ode následujícího byla poskytnutá půjčka splatná. V této souvislosti není důvodná ani námitka promlčení vznesená žalovaným. V tomto případě se uplatní obecná promlčecí lhůta, která je ve smyslu citovaného § 101 obč. zák. tříletá a začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být – objektivně posuzováno – vykonáno (uplatněno) poprvé, což je dne 25. 8. 2016. Žaloba byla k soudu podána dne 6. 6. 2018, tj. před uplynutím promlčecí lhůty, tedy včas. Zároveň je daná pohledávka i splatná, když její splatnost nastala, jak již bylo uvedeno, dne 25. 8. 2016.

33. S ohledem na uvedené závěry soud uložil žalovanému ve výroku I. povinnost zaplatit žalobkyni zmíněnou částku, když žalovaný dosud tuto částku žalobkyni nezaplatil, což ostatně ani netvrdil. Jelikož si účastníci smlouvy o půjčce ze dne 22. 8. 2011 sjednali ve smyslu citovaného § 658 odst. 1 obč. zák. též úrok z prodlení ve výši 4 % p.a. z částky 90 000 000 Kč, soud uložil žalovanému též povinnost zaplatit žalobkyni takto sjednaný úrok, a to od sjednaného data 1. 3. 2012. Zároveň soud ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z žalované částky, a to ode dne 25. 8. 2016, když tohoto dne nastala splatnost dle sjednané smlouvy o půjčce a žalovaný se tak od tohoto dne dostal do prodlení se splněním peněžitého dluhu. Ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., byla lhůta k plnění stanovena v délce 3 dnů.

34. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle úspěchu ve věci za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla zcela úspěšná žalobkyně, když žalobě bylo vyhověno, a proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b), d) § 2 odst. 3, vyhlášky č. 254/2015 představovány částkou 5 700 Kč za 19 úkonů, každý v částce 300 Kč (podání ze dne 6. 6. 2018, 8. 11. 2018, 11. 3. 2019, 17. 12. 2018, 18. 12. 2019, 13. 2. 2020 a 6. 4. 2021, dále účast na jednáních dne 17. 12. 2018, 27. 2. 2019, 14. 12. 2020, 8. 2. 2021, 14. 4. 2021, 5. 5. 2021 a přípravou k jednáním soudu). Ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., byla lhůta k plnění stanovena v délce 3 dnů.

35. Výrok III. o nákladech řízení státu je odůvodněn podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V posuzovaném případě byl žalovaný neúspěšný a státu tak ve vztahu k žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů státu, které jsou představovány náklady znalečného za v řízení vyhotovený znalecký posudek soudem ustanoveným znalcem [celé jméno znalce] v částce 12 159 Kč. I v tomto případě byla lhůta k plnění stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 3 dnů.