20 C 85/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno a) Jméno zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 1/0 Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/0 ) Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/1 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 829 079,82 Kč s příslušenstvím a o omluvu

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne vydání rozsudku do zaplacení a dále povinnosti vydat omluvu ve znění: „, adresa, .“ se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se domáhali na žalované částky 829 079,82 Kč s příslušenstvím jako náhrady majetkové škody z titulu vydání nezákonných rozhodnutí v řízení vedeném u , Anonymizováno, , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále také jen „posuzované řízení“) a dále nároku na vydání omluvy za nemajetkovou újmou vzniklou vydáním nezákonného rozhodnutí. Co se týká majetkové škody, tato je složena z částky 76 446,40 Kč a 42 001,52 Kč, které představují náklady posuzovaného řízení žalobců, dále z částky 125 631,90 Kč představující náklady posuzovaného řízení hrazené protistraně a z částky 500 000 Kč a 85 000 Kč, což představuje předmět posuzovaného řízení. Soud v posuzovaném řízení vydal soud dne 9. 3. 2016 pod č.j. , spisová značka, rozsudek, který byl potvrzen rozsudkem , Anonymizováno, dne , datum, , č.j. , spisová značka, a nabyl právní moci. Rozsudky byla žalobcům přiznána částka 585 000 Kč a částky na právní zastoupení 76 446,40 Kč a 42 001,52 Kč. Tyto Rozsudky byly pro nezákonnost zrušeny rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , Anonymizováno, . Následně bylo vydáno další rozhodnutí soudu a došlo k prohře žalobců, kteří museli uhradit protistraně náklady ve výši 125 631,90 Kč. Kdyby byl první rozsudek v pořádku, žalobci by vyhráli a ke vzniku škod by nedošlo. Co se týká nemajetkové újmy, k ní žalobci uvedli, že stát má rozhodovat vždy správně a vydáním nezákonných rozhodnutí stát žalobce naštval a přesvědčil je, že nefunguje, což žádají odškodnit. Žalobci zdůraznili, že rozhodnutí byla zrušena z důvodu nesprávného právního posouzení soudu, a nikoliv v souvislosti s činností žalobce a), který byl pravomocně uznán vinným v řízení vedeném u , Anonymizováno, , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, za jednání přímo související s posuzovaným řízením. Žalobkyně b) se navíc ničeho nedopustila, nikoho nepodváděla a nepřiznáním odškodnění by došlo k opakovanému trestu žalobců. Své nároky žalobci u žalované řádně uplatnili podáním.

2. Žalovaná nároky uplatněné žalobci neuznala, projednala je dne 27. 1. 2023 a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu zákona č. 89/1998 Sb., když rozsudky ze dne 9. 3. 2016 a 11. 4. 2017 byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019., jednotlivé nároky žalobců však nejsou důvodné. Žalovaná po stručném shrnutí průběhu posuzovaného řízení dospěla k závěru, že uplatněné nároky nejsou v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem. Žalobci byli v posuzovaném řízení neúspěšní, o jejich nároku bylo pravomocně rozhodnuto a nelze se jej domáhat v rámci kompenzačního řízení. Rovněž náhrada nákladů posuzovaného řízení byla vypořádána v rámci tohoto řízení podle zásady úspěchu účastníků a nezakládá to právo žalobcům požadovat náklady řízení po státu z titulu náhrady škody. Dále žalovaná upozornila na to, že ze stejného řízení se žalobci neúspěšně domáhali finančního plnění z titulu nemajetkové újmy v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , v němž bylo konstatováno, že se jedná o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany, z důvodu, že celé posuzované řízení zahájené žalobci bylo vedeno za účelem dokonání podvodu, pro jehož pokus byl žalobce a) pravomocně soudem shledán vinným a odsouzen v trestním řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, .

3. Ze shodných tvrzení účastníků, uplatnění nároků a stanoviska ze dne , datum, soud zjistil, že žalobci své nároky, které jsou předmětem žaloby, řádně u žalované uplatnili a žalovaná jim nevyhověla.

4. Ze spisu , adresa, .

5. Soud neprováděl důkaz konečným rozhodnutím ve věci vedené u , adresa, , jednak s ohledem na to, že výsledky trestního řízení byly v průběhu řízení dostatečně prokázány z posuzovaného civilního spisu, v němž soud prováděl dokazování protokolem z hlavního líčení i obžalobou ve věci a obsah vydaných trestních rozhodnutí i to, že nabyla právní moci, potvrdil sám žalobce a). Soud neprováděl ani důkaz fakturami k prokázání výše vzniklé škody, neboť toto bylo s ohledem na důvod zamítnutí žaloby již nadbytečné.

6. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

7. Dle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

8. Dle § 7 odst. 1 a 2 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

9. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

10. Dle § 14 odst. 1 a 3 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

11. Dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. Dle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

13. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

14. Dle § 6 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), každý má povinnost jednat v právním styku poctivě (odstavec 1). Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (odstavec 2).

15. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

16. Podle § 2 o. s. ř. v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.

17. Žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu, věc proto může být projednána před soudem.

18. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobci se domáhali z titulu nezákonného rozhodnutí náhrady majetkové a nemajetkové újmy. Předpokladem pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona je kumulativní splnění následujících podmínek: nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody na straně poškozeného subjektu a příčinná souvislost mezi uvedenými.

19. První podmínka v podobě existence nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení je ve věci dána. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že , adresa, .j. , spisová značka, vydal rozsudek, který byl potvrzen rozsudkem , Anonymizováno, , datum, , č.j. , spisová značka, a že oba tyto pravomocné rozsudky byly následně zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky pod č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . Ve smyslu stávající judikatury tak lze uvedená rozhodnutí soudů nižších stupňů označit za nezákonná.

20. Dále nutno s odkazem na shora citované ust. § 8 OdpŠk konstatovat, že v rámci kompenzačního řízení se neodškodňuje samotné nezákonné rozhodnutí, ale škoda (ať již majetková či nemajetková), která byla v příčinné souvislosti s ním způsobena, a tyto zbývající podmínky dány nejsou.

21. Žalobci tvrdili, že jim vznikla majetková škoda v podobě jejich vynaložených nákladů posuzovaného řízení a nákladů řízení žalované, které byli nuceni uhradit po ztrátě sporu, a dále v podobě předmětu sporu, který ztratili. Již z pouhých tvrzení žalobců je zřejmé, že tyto nároky nemohou být důvodné v situaci, kdy v posuzovaném řízení pravomocným rozsudkem ze dne , datum, byla žaloba žalobců zamítnuta a žalobcům byla uložena povinnost hradit náklady řízení protistraně dle zásady úspěchu a neúspěchu ve věci. Žaloba žalobců byla zamítnuta z důvodu, že nebyla po právu, nárok žalobců nikdy neexistoval a nemohla jim tak v této souvislosti vzniknout žádná škoda, a uplatněné náklady řízení vznikly nedůvodným podáním žaloby ze strany žalobců, a nikoliv v příčinné souvislosti s vydaným nezákonným rozhodnutím. Soud v rámci odškodňovacího řízení není oprávněn přezkoumávat správnost vydaného rozhodnutí a to, zda nárok žalobců byl po právu či nikoliv, vydaným pravomocným rozhodnutím došlo k vypořádání nároku žalobců i nákladů řízení vzniklých v rámci posuzovaného řízení a soud je předmětným rozhodnutím vázán. Lze plně přisvědčit žalované, že pouhý neúspěch účastníka v otázce náhrady nákladů řízení nezakládá jeho právo na náhradu škody proti státu.

22. Žalobci dále tvrdili, že jim vedle majetkových škod vznikla i nemajetková újma z titulu nezákonného rozhodnutí, což dále odůvodnili tím, že kdyby byl první rozsudek v pořádku, žalobci by vyhráli a ke vzniku žádných škod by nedošlo. Stát má dle žalobců rozhodovat vždy správně a vydáním nezákonných rozhodnutí stát žalobce naštval a přesvědčil je, že nefunguje, což žádají odškodnit. Žalobci zdůraznili, že rozhodnutí byla zrušena z důvodu nesprávného právního posouzení soudu, a nikoliv v souvislosti s činností žalobce a), který byl pravomocně uznán vinným v řízení vedeném u , adresa, . , spisová značka, za jednání přímo související s posuzovaným řízením. Žalobkyně b) se navíc ničeho nedopustila, nikoho nepodváděla a nepřiznáním odškodnění by došlo k opakovanému trestu žalobců.

23. V daném případě však nelze pominout skutečnost, že první rozsudek pro zmeškání vydaný v posuzovaném řízení svědčil ve prospěch žalobců, ačkoliv tito si museli být vědomi toho, že vymáhaný nárok není po právu, když jej vymáhají podvodem. Je přitom nerozhodné, že se pokusu podvodu dopustil pouze žalobce a), který za jeho spáchání byl pravomocně odsouzen, když žalobkyně b) byla jeho manželkou, která se snažila domoci v posuzovaném řízení prospěchu z podvodného jednání. Kdyby byl první rozsudek „v pořádku,“ jak žádají žalobci, k jeho vydání by vůbec nedošlo a jejich žaloba by byla zamítnuta, neboť domnělý nárok žalobců byl založen trestným činem žalobce a) a vůbec neexistoval. Žádnou optikou nelze dospět k závěru žalobců, že „správným“ výsledkem řízení by bylo, kdyby plnění žalobcům náleželo. Tím, že stát v rámci dovolacího přezkumu zrušil první rozhodnutí ve věci a věc vrátil k novému projednání, naopak zajistil řádnou ochranu práv a vydání správného rozhodnutí. Naštval-li tímto jednáním stát žalobce a přesvědčil je o tom, že řádně nefunguje, jak žalobci tvrdí, pak žalobci sami utvrzují soud v tom, že jejich jednání je nutné brát za zneužití práva. Je nehorázné, že se žalobci nyní znovu obrací na soud, žádají po státu odškodnění dalších nároků a tvrdí, že je stát naštval tím, že odhalil jejich pokus o podvodné jednání a zamezil tomu, aby z něho měli v posuzovaném řízení prospěch. Tvrzení žalobců, že trestný čin a odsouzení žalobce a) nemá s civilním řízením souvislost, je v kontextu posuzovaného řízení zcela absurdní, a svědčí o naprosté absenci sebereflexe.

24. Žalobci se nyní podanou žalobou dále snaží těžit z jimi vyvolaného protiprávního stavu, kdy od počátku nemohli být v dobré víře, že jim žalovaná částka bude v posuzovaném řízení skutečně přiznána. Ztráta žalované a posléze nezákonnými rozhodnutími přisouzené částky tak z tohoto pohledu nemůže být označována za majetkovou či nemajetkovou újmu a už vůbec ne za újmu v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími. Tvrzená nemajetková újma není ani újmou, kterou by pociťoval poctivý člověk, a takové jednání žalobců nezaslouží žádnou právní ochranu.

25. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu v plném rozsahu výrokem I. zamítl. K totožným závěrům dospěl rovněž zdejší soud v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, .

26. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobcům, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b, c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou , částka, za 3 úkony, každý po , částka, (vyjádření k žalobě, příprava na první jednání, účast na jednání soudu). Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů.