20 C 87/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Douděrou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované jednající anonymizováno 7 slov , IČO , anonymizováno adresa o finanční zadostiučinění

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 1 000 000 Kč se zamítá.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 56 700 Kč se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované úhrady částky ve výši 1 000 000 Kč a dále částky 56 700 Kč podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“). Žalobce uvádí, že v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jen„ posuzované řízení“) došlo k vydání nezákonného rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne [datum], kterým bylo zahájeno jeho trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu loupeže. Žalobce byl obžaloby pravomocně zproštěn rozsudkem [název soudu] ze dne 11. 7. 2019, č.j. [číslo jednací] a uvedl, že v souvislosti s nezákonným trestním stíháním vznikla nemajetková újma, za kterou požadoval finanční zadostiučinění v částce 1 000 000 Kč. Žalobce uvedl, že trestní stíhání negativně ovlivnilo jeho osobní i profesní život a způsobilo mu velký stres. Trestní řízení trvalo 3 roky a 3 měsíce, žalobce byl ohrožen vysokou trestní sazbou nepodmíněného trestu odnětí svobody. Žalobce vešel na malé obci ve známost jako kriminálník a byl odmítán v zaměstnání. Žalobce nemohl plnohodnotně žít svůj život a trpěly tím i jeho vztahy s příbuznými a známými. Žalobce dále namítá, že trestní řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a bylo zatíženo průtahy, ačkoliv se jednalo o skutkově jednoduchou věc a věc probíhala pouze na I. stupni soudní soustavy. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Z uvedených důvodů žalobce na odškodnění požaduje za 1 rok řízení částku vyšší než je částka základní, konkrétně požaduje 18 000 Kč za 1 rok řízení a dále 20 % zvýšení z důvodu jednoduchosti věci. Žalobce za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení požaduje celkové zadostiučinění ve výši 56 700 Kč.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a žalobce za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí odškodnila konstatováním porušení práva žalobce a vydáním omluvy. K tomuto žalovaná uvádí, že žalobce byl zproštěn obžaloby dle zásady in dubio pro reo za situace, kdy byl žalobce v přípravném řízení usvědčován výpovědí poškozené [jméno] [příjmení], která tvrdila, že pachatele poznala, a dále průjezdem žalobcem používaného vozidla pod kamerou na trase mezi bydlištěm žalobce a místem činu a věcmi umístěnými ve vozidle. Trestní stíhání tak bylo vedeno důvodně a bylo zastaveno až po změně klíčové výpovědi svědkyně pro nepřesvědčivou důkazní situaci. Žalovaná dále uvedla, že nemá za prokázané zásahy do osobní a profesní sféry, a poukázala na to, že žalobce je osobou, u které lze zásadnější dopad trestního stíhání do jeho osobnostní sféry vyloučit, jelikož byl obviněn z další trestné činnosti a nachází se ve [stát. instituce] [obec]. Poskytnuté odškodnění tak žalovaná shledává jako adekvátní. Ohledně druhého nároku žalobce žalovaná uvedla, že trestní řízení nelze považovat za nepřiměřeně dlouhé a žalobce proto na tomto nároku neodškodnila. Žalovaná uvádí, že řízení trvalo 3 roky a 2 měsíce, po stránce skutkové bylo složitější, zejména ve fázi přípravného řízení, především s ohledem na výslechy svědků, změny výpovědí a širší dokazování. Soudu tak po obsáhlém dokazování, kdy byl opakovaně problém s účastí žalobce při hlavním líčení a kdy proběhly opakované výslechy většiny svědků, nezbylo než žalobce obžaloby zprostit, protože z nepřímých důkazů a rozporných výpovědí svědkyň nebylo možno uzavřít, že se trestné činnosti dopustil právě žalobce. Žalobce se na délce řízení podílel opakovaným nedostavováním náhlavní líčení. Soud postupoval plynule a bez prodlev. Zejména vzhledem k těmto kritériím pak má žalovaná za to, že odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu dán není.

3. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce dopisem ze dne [datum], podaným žalované téhož dne, uplatnil nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení a z titulu vydání nezákonného rozhodnutí a požadoval zaplacení částky 1 056 700 Kč jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona. Žalovaná dne [datum] vydala k uplatněným nárokům stanovisko, v němž konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovila za něj omluvu. Nárok z titulu nesprávného úředního postupu žalovaná zamítla.

4. Dále bylo v řízení prokázáno, že dne [datum] bylo [stát. instituce], [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizována tři slova] [obec], zahájeno trestní stíhání [celé jméno žalobce], jako obviněného ze spáchání zvlášť závažného zločinu loupeže dle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. Usnesení bylo obviněnému doručeno dne [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována tři slova] [role v řízení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 8 slov]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 6 slov] [obec] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 6 slov] [stát. instituce] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [obec] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 8 slov] [role v řízení] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [obec] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno 6 slov] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizováno 7 slov] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [obec] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [datum]. [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [obec]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 9 slov]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [celé jméno žalobce], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [obec] [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [datum], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 9 slov] [datum], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [údaj o čase] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno 9 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [role v řízení] [příjmení], [role v řízení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [příjmení], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [příjmení], [anonymizováno 7 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [příjmení], [příjmení], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [příjmení]. [anonymizováno 5 slov] [datum] [anonymizována čtyři slova] [datum], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [příjmení], [příjmení], [příjmení], [jméno], [anonymizováno 5 slov] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [příjmení], [role v řízení] [příjmení], [role v řízení] [příjmení], [role v řízení] [celé jméno žalobce], [anonymizována čtyři slova] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 7 slov] [datum], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [příjmení]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [příjmení] [anonymizováno] [role v řízení] [příjmení], [anonymizováno 6 slov] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení], [role v řízení] [příjmení], [anonymizováno 6 slov] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 20 slov] [role v řízení] [celé jméno žalobce] [anonymizováno 6 slov] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizováno 6 slov] [role v řízení]. [anonymizováno 5 slov] [datum]. [anonymizováno 6 slov] [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno]. 5. [anonymizována tři slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [role v řízení], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [příjmení]. [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. 6. [anonymizováno 8 slov] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno 9 slov] [role v řízení] [anonymizováno 8 slov] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova].

7. Ze sdělení soudního [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ve věci exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že vymáhaná částka po žalobci ve prospěch [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] činí [částka].

8. Z rozsudku [název soudu] ze dne 11. 12. 2020, č. j. [číslo jednací], z rozsudku [název soudu] ze dne 6. 3. 2020, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že výživné na syna [role v řízení] [jméno] [příjmení] bylo sníženo z částky 4 000 Kč na částku 2 000 Kč měsíčně s účinností od [datum], výživné na [anonymizováno] [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] bylo sníženo na částku 1 000 Kč s účinností od [datum] a žalobci byla uložen a povinnost uhradit nedoplatek na výživném v částce 38 000 Kč měsíčními splátkami po 500 Kč.

9. Žalobce při svém účastnickém výslechu dne [datum] uvedl, že před zahájením trestního stíhání měl zdravotní problémy s plotýnkou a zády. V průběhu trestního stíhání žalobce trpěl nespavostí a nervoval se. K lékaři se zdravotními problémy nechodil. Žalobce nevěděl, co se děje, a když u něho někdo zazvonil, nevěděl, jestli pro něj nepřijela policie. Žalobce je rozvedený a má tři děti a bratra, nikdo z rodiny o trestním stíhání nevěděl, žalobce jim to neřekl. Na dva syny by žalobce měl ještě platit výživné. Trestní stíhání medializováno nebylo, jen to vyšlo v [anonymizována dvě slova]. Následně se žalobce dostal do finančních problémů, protože jej nikde nechtěli přijmout do zaměstnání. V [obec] žalobce nastoupil jako řidič k [anonymizováno], jako zástupce vedoucího do [anonymizováno] a jako řidič„ [anonymizována dvě slova]“. Všude byl do 14 dnů vyhozen z důvodu trestního stíhání. Poté žalobce odjel na [anonymizováno] a chodil na konkurzy tam. Vždycky mu řekli, že se ozvou a už se nikdy neozvali. Žalobce nemohl platit ani alimenty, proto je teď i stíhán. Před zahájením trestního stíhání s placením alimentů problém neměl. Pak mu kvůli neplacení alimentů zabavili řidičský průkaz, takže nemohl ani řídit a brát tyto nabídky. V minulosti se žalobce živil jako profesionální řidič, měl všechna řidičská oprávnění, jezdil také s MHD, o tento řidičský průkaz však už přišel, protože jeho obnovení je drahé a žalobce bude rád, když mu vrátí řidičské oprávnění alespoň na osobní automobil. Nyní žalobce má zaměstnání, ale již nedokáže dluhy splatit. Před zahájením trestního stíhání žalobce podnikal jako řidič v [obec] a chtěl si otevřít kiosek s občerstvením na hranicích. Z uvedeného plánu však pro trestní stíhání sešlo, smlouva o spolupráci byla žalobci zrušena. Žalobce nebyl schopen splácet a přišel o dům, který měl původně v nájmu a mohl ho odkoupit od realitní kanceláře. Žalobce měl také restauraci [anonymizována dvě slova], ale zvyšovaly se nájmy a vedle otevřeli konkurenční restauraci a lidé začali chodit tam. Žalobce proto podnikání ukončil. Žalobci se nakonec podařilo sehnat zaměstnání a prodával 3 měsíce zmrzlinu u [anonymizováno], v současnosti žalobce žije na hranici možností a jen přežívá. V minulosti byl žalobce stíhán někdy v roce [rok] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalobce za uvedené jednání dostal nějakou podmínku a pokutu. Dále byl žalobce ve [stát. instituce] [obec] skrz drogy. Žalobce v domě ubytoval rodinu, která tam vařila drogy a občas žalobci něco prodala. Vše prasklo, rodina si myslela, že je udal žalobce, tak řekla, že to žalobce vařil s ní. Žalobce po prohlídce domu rodinu vyhodil. Následně přijela policie a všechny je sebrali, žalobce byl ve vazbě cca 10 měsíců. U soudu se rodina přiznala a žalobce dostal podmínku.

10. Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 zákona, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 zákona, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 zákona, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobce požadoval finanční zadostiučinění v částce 56 700 Kč za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení a dále částky 1 000 000 Kč, která má představovat finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou samotným trestním stíháním v rámci posuzovaného řízení.

12. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

13. Nejprve se soud zabýval nárokem žalobce na finanční zadostiučinění v částce 56 700 Kč za tvrzený nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení.

14. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem představuje specifický nárok, který byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením tohoto nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z č. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen„ Úmluva“), podle kterého každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností. Podle čl. 6 odst. 1 věta prvá Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely tak primárně bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. („ …přechodné ustanovení umožní v určitém rozsahu aplikaci nových ustanovení na případy, které vznikly před nabytím účinnosti tohoto zákona, čímž se otevře možnost jejich případnému vyřešení před českými orgány a na základě českého právního řádu, bez toho aniž by je musel vyřizovat Evropský soud pro lidská práva“). Není proto pochyb o tom, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou ESLP, tj. zejm. aby výklad rozhodujícího pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci koreloval výkladu podávanému ESLP.

15. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Nutno zdůraznit, že ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální pohled na řízení, posuzuje řízení (přiměřenost jeho délky) s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek ESLP ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005, § 36), a to s ohledem na kritéria vyvozená z vlastní judikatury, jimiž jsou zejména složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (srov. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. 7. 2003, § 73).

16. Co se týká existence prvého z uvedených předpokladů, tj. nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení, soud neshledal splnění tohoto předpokladu, když v tomto řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 966/2008).

17. Posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo ode dne [datum], kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, do dne [datum], kdy byl žalobce obžaloby pravomocně zproštěn, celkem tak trvalo 3 roky a 2 měsíce, což je doba s ohledem na veškeré dále uvedené okolnosti případu ještě přiměřená.

18. K závěru o tom, že celkovou délku posuzovaného řízení je ještě třeba považovat za přiměřenou, vede soud vyhodnocení kritérií podle § 31a odst. 3 zákona, zejména pak vyhodnocení kritéria složitosti řízení v kombinaci s kritériem postupu orgánů veřejné moci během řízení. Ve vztahu k žalobci byla podána obžaloba pro podezření ze spáchání trestného činu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. Orgány činné v trestním řízení v rámci trestního řízení opakovaně vyslechli všechny svědky, k posouzení psychického stavu jedné svědkyně zadali vypracování znaleckého posudku a dále provedly další důkazy (např. kamerové záznamy). Z obsahu posuzovaného řízení se tak podává, že trestní řízení nebylo složité po stránce skutkové ani právní, ale bylo procesně složité, neboť bylo zatíženo rozsáhlejším dokazováním v podobě opakovaných výslechů svědků, kteří se k předvolání nedostavovali a hlavní líčení tak musela být odročována. Orgány činné v trestním řízení, zejména pak soud, musely z rozdílných výpovědí svědků a dalších provedených důkazů dospět k závěru, jaké bylo jednání žalobce a jaké byly související okolnosti, aby bylo možno učinit závěr o tom, zda žalobce trestný čin, z jehož spáchání byl obžalován, spáchal nebo naopak zda je ve věci důvod pro zproštění jeho obžaloby. Jak se podává z průběhu posuzovaného řízení nelze přitom shledat, že by v řízení došlo i jen k dílčím průtahům, které by byly přičitatelné policii, státnímu zastupitelství nebo soudu. Orgány činné v trestním řízení postupovaly plynule, s cílem ve věci rozhodnout a řízení probíhalo pouze na I. stupni soudní soustavy.

19. K závěru o nepřiměřenosti celkové délky řízení nevede soud ani vyhodnocení kritéria jednání poškozeného, které se negativně promítlo do celkové doby řízení tím, že se žalobce k prvnímu nařízenému hlavnímu líčení nedostavil a hlavní líčení tak muselo být z tohoto důvodu odročeno. Dále nelze dospět ani k závěru, že by se žalobce snažil o urychlení řízení, např. podáním návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu nebo stížnosti na průtahy.

20. Zásadním pro závěr o tom, že celková délka posuzovaného řízení je ještě přiměřenou, je i vyhodnocení kritéria významu řízení pro poškozeného. V tomto ohledu je třeba zdůraznit to, že žalobce se vůči žalované domáhá samostatně nároku z nemajetkové újmy způsobené vydáním samotného nezákonného rozhodnutí, tj. za skutečnost, že byl vůbec nezákonně trestně stíhán. Tento nárok přitom žalovaná odškodnila konstatováním vydání nezákonného rozhodnutí a poskytnutím omluvy. Pro vyhodnocení kritéria nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení tak tedy není možné toto kritérium hodnotit duplicitně a nelze tak vyjít z jinak typově zvýšeného významu trestního řízení jako takového. Tedy soud uzavírá, že ani vzhledem k tomu, že se jednalo o řízení trestní, nelze ještě dospět k závěru, že jenom pro tento fakt by celková doba řízení byla nepřiměřenou, když tento závěr vyvracejí právě shora uvedené skutečnosti průběhu řízení a plynulosti postupu orgánů činných v trestním řízení, fakt odškodnění typové povahy trestního řízení v rámci újmy za vydání nezákonného rozhodnutí a chování žalobce, který se v průběhu posuzovaného řízení opakovaně dopouštěl páchání trestných činů, za které byl [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka].

21. Posuzované řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat, celkovou délku nelze hodnotit jako nepřiměřenou a v důsledku toho nedošlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobce. Délka řízení byla částečně ovlivněna chováním žalobce a chováním svědků, kteří se na předvolání nedostavovali k hlavním líčením a kteří museli být soudem opakovaně vyslechnuti z důvodu změn výpovědí. Průběh řízení byl plynulý a postup soudu byl koncentrovaný, proto jej nelze klást státu k tíži, když pouze příčiny prodloužení řízení spočívající na straně státu mohou vést k závěru o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 340 s.).

22. Jelikož v dané věci soud neshledal existenci nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení, nebyl tak splněn základní předpoklad pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona, a proto soud žalobu jako zcela nedůvodnou ve výroku II. zamítl, aniž by se zabýval otázkou opodstatněnosti žalobcem požadované částky jakožto finančního zadostiučinění.

23. Následně se soud zabýval nárokem žalobce na finanční zadostiučinění v částce 1 000 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení.

24. Je ustálenou soudní praxí, že podle zákona odpovídá stát i za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu; protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, ze které je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje. Neposuzuje se tedy správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek trestního stíhání (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012 sp. zn. 30 Cdo 2813/2011; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 1990 sp. zn. 1 Cz 6/90 publikovaný ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 35/1991; rozsudek ze dne 31. 3. 2002 sp. zn. 25 Cdo 1487/2001 publikovaný v souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1813; posledně uvedené rozhodnutí je též dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu ČR ‚www.nsoud.cz), tzn. že vznik nároku na náhradu škody není podmíněn tím, že by v řízení bylo prokázáno, že orgán činný v trestním řízení jednal v přímém rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba zproštěná obžaloby má zásadně právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o zahájení trestního stíhání (i rozhodnutím o vazbě). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si vznesení obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin byl amnestován, což však nebylo tvrzeno. Soudní judikatura výkladem zákona dovodila, že ve smyslu právní úpravy odpovědnosti za škodu odpovídá, aby každá majetková újma způsobená nesprávným či nezákonným zásahem státu proti občanovi byla odčiněna, a že je třeba vycházet z toho, že občan čin nespáchal, a že proti němu nemělo být trestní stíhání vedeno.

25. V posuzovaném řízení se jednalo o zmíněné usnesení [stát. instituce] ze dne [datum], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce, které bylo odůvodněno skutečnostmi nasvědčujícími tomu, že byl spáchán trestný čin a byly důvody k podezření, že jej spáchala konkrétní osoby, tj. žalobce. Nelze dospět k závěru o bezdůvodném zahájení trestního stíhání. Také soud nedospěl k závěru, že by se žalobce podílel na zahájení trestního stíhání proti jeho osobě, nebo že by si trestní stíhání sám zavinil. Žalobce sice podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, ta ovšem byla zamítnuta usnesením [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum] Trestní stíhání žalobce bylo zakončeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], kterým byl žalobce zproštěn obžaloby pro zločin loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal.

26. Jak již bylo uvedeno, je v tomto případě založen nárok na náhradu škody ve smyslu § 1, 2 zákona (o čemž není mezi účastníky sporu). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 konstatoval, že„ zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání, a především dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat.“ V odůvodnění citovaného rozhodnutí Nejvyšší soud dále blíže objasnil, co se rozumí povahou trestní věci, délkou trestního řízení a následky způsobenými trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby a dále uvedl, k jakým okolnostem, vedle shora uvedených kritérií, je třeba při stanovení formy a výše zadostiučinění přihlédnout, a uzavřel, že„ v konečném důsledku musí výše soudem přiznaného zadostiučinění odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích (poměřovaných zejména s ohledem na uvedená kritéria) shodují. Jinak vyjádřeno, výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových odlišností konkrétního případu podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobném. Významnější odchylka je v tomto směru možná jen tehdy, bude-li též soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna.“ Žalobkyně však musí prokazovat intenzitu tvrzené újmy, odůvodňující požadované peněžní odškodnění. Ve shodě se závěry učiněnými Nejvyšším soudem v citovaném rozsudku soud zaměřil pozornost na a) povahu trestní věci, b) délku trestního stíhání, c) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobkyně, d) okolnosti, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy mělo u žalobkyně dojít, které však již byly zohledněny výše, tj. okolnosti vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, projevující se například ve zjištění, že trestní stíhání bylo proti poškozenému zahájeno zjevně bezdůvodně nebo dokonce s cílem jej poškodit (v takovém případě bude poškozený zahájení trestního stíhání vnímat obzvlášť úkorně), což v daném případě žalobkyně ani netvrdila.

27. Pod kritériem povaha trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku). Například újma bude obecně větší v případě trestního stíhání pro zločin vraždy, za který hrozí uložení základního trestu odnětí svobody v rozmezí deset až osmnáct let (§ 140 odst. 1 trestního zákona), než v případě přečinu podvodu, za který hrozí uložení trestu odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty (§ 209 odst. 1 trestního zákona), přičemž obviněný podvodník nebude vystaven takovému společenskému odsudku jako domnělý vrah. Žalobce byl trestně stíhán pro spáchání zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku a byl ohrožen trestem odnětí svobody v rozmezí dvě léta až deset let. Jedná se o závažnější trestný čin, což je patrné i z jejich označení„ zločin“, ale nikoli tak závažný jako např. trestný čin vraždy.

28. Kritérium délky trestního řízení zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného trestního řízení trval. Lze zde vyjít případně z toho, že trvání trestního stíhání může způsobovat kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka; délka trestního stíhání však na druhou stranu, zejména v případě uvadajícího zájmu společenského prostředí o daný případ, nemusí mít nutně za následek narůstající dotčení integrity poškozeného a mohlo by být v takových poměrech uvažováno o poklesu intenzity újmy v průběhu plynutí času. Je vždy na místě porovnávat vliv tohoto kritéria s ostatními a nečinit z něj mechanicky určující hledisko. V posuzovaném případě byl žalobce trestně stíhán v době od [datum] do [datum], z čehož vyplývá, že trestní stíhání netrvalo delší dobu.

29. Kritérium následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby umožňuje zohlednění individuálních následků trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných pod body 1 a 2. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení jeho profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) – mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit.

30. Žalobce tvrdil negativní dopady spočívající v tom, že na malé obci byl známý jako kriminálník, nemohl plnohodnotně žít svůj život, trpěly i jeho vztahy s příbuznými a známými a byl odmítán v zaměstnání. Tato tvrzení nepochybně směřují právě ke kritériu následků způsobených trestním stíháním. Právní řád a judikatura sice reflektují skutečnost, že trestní stíhání negativně působí na soukromý a osobní život poškozeného, nicméně i za této situace je však třeba, aby poškozený, tj. v tomto případě žalobce takto tvrzené následky trestního stíhání v jeho osobnostní sféře také náležitě prokázal, neboť samotná existence nezákonného rozhodnutí sama o sobě není dostačující k prokázání vzniku nemajetkové újmy (srov. Např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1747/2014).

31. Žalobce v rámci účastnického výslechu vypověděl, že v průběhu trestního stíhání trpěl nespavostí, nervoval se, lékaře nenavštívil, nikdo z rodiny o trestním stíhání nevěděl, trestní stíhání nebylo medializováno, jen o něm byla informace v [anonymizována dvě slova], žalobce měl finanční problémy, nechtěli jej přijmout do zaměstnání, z důvodu trestního stíhání byl vyhozen, pro neplacení alimentů mu byl odebrán řidičský průkaz, přišel o dům, v souvislosti s drogovou trestnou činností byl cca 10 měsíců ve vazbě. Z uvedeného je zřejmé, že zdravotní stav žalobce nebyl na takové úrovni, která by vyžadovala lékařskou pomoc, což ostatně sám žalobce takto vyhodnotil, rodina o jeho trestním stíhání informována nebyla, není zřejmé, na základě čeho žalobce dospěl k závěru, že byl nařčen, že je kriminálník jak tvrdil, z čeho žalobce usuzuje, že nebyl přijat do zaměstnání právě v příčinné souvislosti s trestním stíháním v rámci posuzovaného řízení, ani že v této příčinné souvislosti byla negativně ovlivněna jeho finanční situace, a že takto přišel i o dům. Další následky spojené s odebráním řidičského průkazu a vazební stíhání také nejsou v příčinné souvislosti s posuzovaným řízením. Žalobcem uvedená tvrzení tak zůstala pouze ve formě tvrzení bez náležitých důkazů. Žalobce neprokázal, že by tvrzené újmy mu vznikly v příčinné souvislosti s posuzovaným řízením, a to i přes výzvu dle § 118a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Z uvedeného tak vyplývá, že nezákonným trestním stíháním žalobce pro zmíněný trestný čin trvajícím po uvedenou dobu bylo v souzeném případě zasaženo do práv žalobce pouze v obecné rovině. Jako zcela dostačující formou zadostiučinění se proto v posuzovaném případě jeví konstatování vydání nezákonného rozhodnutí, což se již žalobci dostalo od žalované ve stanovisku ze dne [datum] společně s vyslovením omluvy. Jedná se tak o zcela přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé žalobci v příčinné souvislosti se zmíněným nezákonným rozhodnutím vydaným v posuzovaném řízení. S ohledem na tyto závěry proto soud žalobu ve výroku I. ohledně tohoto nároku pro její nedůvodnost zamítl.

32. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou 1 200 Kč za čtyři úkony, každý po 300 Kč (vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum], [datum] a [datum]). Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů.