20 C 9/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa původního účastníka ) anonymizována dvě slova role v řízení b) celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa c) anonymizováno celé jméno žalobkyně , datum narození anonymizováno adresa žalobce a žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci d) anonymizováno celé jméno původního účastníka , datum narození anonymizováno adresa žalobce a žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovaná: země anonymizováno stát. instituce , IČO anonymizováno adresa státního zastupitelství anonymizováno 9 slov adresa o zaplacení 393 000 Kč s příslušenstvím, 1 500 000 Kč s příslušenstvím a 1 103 259 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům částku 393 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, částku 1 500 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a částku 1 034 985 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Každý z žalobců je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Právní předchůdce žalobců, [celé jméno původního účastníka], se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částek 393 000 Kč, 1 500 000 Kč a 1 034 985 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkových újem a škod způsobených nezákonným trestním stíháním a jeho nepřiměřenou délkou.

2. Žalobce uvedl, že usnesením ze dne [datum], doručeným dne [datum], bylo zahájeno jeho trestní stíhání (spolu s 22 spoluobviněnými) pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b) tr. zákona. Žalobce pak podrobně popsal průběh trestního stíhání, v rámci kterého byla dne [datum] podána k [název soudu] (dále jen„ [anonymizováno] [obec]“) obžaloba pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255a odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona [anonymizováno] [obec] usnesením ze dne [datum] trestní řízení zastavil, a to z důvodu, že skutek není trestným činem. Stížnost státního zástupce byla jako nedůvodná zamítnuta usnesením [název soudu], [pobočka] (dále jen„ [anonymizováno] [obec]“) ze dne [datum]. K dovolání [anonymizována tři slova] [název soudu] (dále jen„ [anonymizováno]“) usnesením ze dne [datum] obě napadená usnesení zrušil a přikázal [anonymizováno] [obec], aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Rozsudkem [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] byli všichni obžalovaní obžaloby zproštěni. K odvolání státního zástupce byl rozsudek zrušen usnesením [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] a věc byla opětovně vrácena soudu první instance. [anonymizováno] [obec] rozhodl rozsudkem ze dne [datum] o vinně všech obžalovaných, přičemž je odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon podmíněně odložil a stanovil zkušební dobu v trvání 1 roku. [územní celek] s jeho nárokem na náhradu škody odkázal na občanskoprávní řízení. K odvolání odsouzených byl rozsudek zrušen usnesením [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] a věc byla znovu vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. [anonymizováno] [obec] rozsudkem ze dne [datum] všechny obžalované zprostil obžaloby a [územní celek] ve věci nároku na náhradu škody odkázal na občanskoprávní řízení. K odvolání státního zástupce rozhodl [anonymizováno] [obec] rozsudkem ze dne [datum] tak, že napadený rozsudek zrušil a rozhodl sám tak, že se všichni obžalovaní zprošťují obžaloby, neboť v žalobním návrhu vymezený skutek není trestným činem. V době, kdy začalo trestní stíhání, byl žalobce zastupitelem města Liberce, do ledna 2009 dokonce náměstkem primátora. Z této pozice byl nucen odstoupit z důvodu trestního stíhání. V roce 2010 již pod tlakem trestního stíhání nemohl žalobce znovu obhajovat svůj mandát, jelikož nebyl z důvodu probíhajícího trestního stíhání zařazen na kandidátní listinu. Tím byla násilně ukončena politická kariéra žalobce. V předmětném řízení se jednalo o jen těžko pochopitelný boj státního zastupitelství proti 23 zastupitelům za to, jak hlasovali na jednání zastupitelstva, tedy jak jednali při výkonu územní samosprávy. Dle státního zastupitelství při zasedání v roce [rok] zastupitelé, mimo jiné i žalobce, hlasovali pro prodej pozemku ve vlastnictví města za cenu nižší, než byla hodnota tohoto pozemku. V řízení nakonec nebylo prokázáno, že by tomu tak skutečně bylo, a [anonymizováno] [obec] v osvobozujícím rozsudku konstatoval, že dané jednání není vůbec trestným činem. Přesto byli obžalovaní zastupitelé, včetně žalobce, trestně stíhání po dobu téměř 10 let, což po celou dobu veřejně dokumentovala média, a to nejen nezávislá média, ale kauza byla také ve velmi velké míře zneužita opozičně laděnými médii jako např. [webová adresa], kdy předmětné řízení bylo využito jako kampaň proti žalobci a jeho stranickým kolegům. Žalobce tak byl po celých téměř 10 let vystaven nejen nezákonnému trestnímu stíhání a s tím související nejistotě a stresu, ale také mediálnímu tlaku, kdy byli obžalovaní zastupitelé, včetně žalobce, pravidelně v médiích uváděni v souvislosti s trestním stíháním, což poškozovalo jejich dobré jméno, politické postavení, rodinné a společenské vztahy a celkově kvalitu jejich života. V důsledku předmětného trestního stíhání a jeho délky vznikly žalobci nemajetkové újmy a škody, které požadoval nahradit. Na náhradě nemajetkové újmy z nepřiměřené délky řízení požadoval žalobce částku 393 000 Kč, na náhradě nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání požadoval žalobce částku 1 500 000 Kč. Na náhradě nákladů obhajoby žalobce požadoval částku 68 274 Kč. Na náhradě ušlého zisku ve formě platu [anonymizována tři slova] [anonymizováno] za období od [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] žalobce požadoval částku 952 749 Kč a na náhradě ušlého zisku ve formě platu [anonymizována dvě slova] požadoval částku 82 236 Kč za období od [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok]. S ohledem na probíhající trestní stíhání a„ presumpci viny“ uplatňovanou v té době v [anonymizováno] nemohl žalobce vykonávat předmětnou funkci a obhajovat svůj zastupitelský mandát, nebyl stranou [anonymizována dvě slova] [rok] nominován. Žalobce své nároky u žalované uplatnil dne [datum] a [datum].

3. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Vůči nárokům na náhradu nemajetkové újmy žalovaná vznesla námitku promlčení, kterou odůvodnila tím, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno dne [datum] a skončilo dne [datum], žalobce tyto nároky uplatnil u žalované dne [datum] a žalovaná o nich rozhodla stanoviskem ze dne [datum], které bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne [datum]. Jelikož žaloba byla podána až dne [datum], došlo k promlčení nároků. Pokud jde o nároky na náhradu škod, žalovaná potvrdila, že jejich uplatnění bylo žalované doručeno dne [datum]. Žádost byla vyřízena stanoviskem ze dne [datum]. Požadavek na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby byl shledán plně důvodným a požadovaná částka 68 274 Kč byla žalobci uhrazena. Požadavky na náhradu ušlého zisku naopak žalovaná shledala nedůvodnými, neboť nemá za prokázaný ani samotný vznik škody, ani příčinnou souvislost s odpovědnostním titulem. Žalobce uvádí, že musel odstoupit z [anonymizována tři slova] s ohledem na„ presumpci viny“ uplatňovanou v té době v [anonymizováno]. Už z pouhých tvrzení žalobce vyplývá, že odstoupil z předmětné funkce sám kvůli politice [anonymizováno]. Další zisk měl žalobci ujít tím, že v důsledku trestního stíhání přišel o příjem, který by mu náležel jako [anonymizováno] [územní celek]. Opět dle tvrzení žalobce nebyl zařazen na kandidátku pro volby [anonymizována dvě slova] [rok] kvůli probíhajícímu trestnímu stíhání s tím, že nebýt trestního stíhání a„ presumpce viny“, kterou [anonymizováno] aplikovala, by byl zařazen na kandidátku do voleb na takovém místě, že by se opět stal zastupitelem. Konstrukce žalobce o ušlém zisku je však postavena na zcela hypotetických předpokladech, že by byl zařazen na [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [rok], že by byl zařazen na místě, které by mu reálně umožňovalo zvolení, a že by byl skutečně zvolen. Do situace na kandidátní listině a především pak do výsledku voleb však může zasáhnout celá řada faktorů zcela nezávislých na trestním stíhání. Nadto je žalovaná názoru, že pokud by [anonymizováno] žalobci skutečně neumožnila kandidovat na jakoukoliv pozici v důsledku jeho trestního stíhání, porušovala by tím princip presumpce neviny. To ostatně v zásadě žalobce tvrdí sám, když sděluje, že [anonymizováno] v předmětné době dodržovala princip„ presumpce viny“. Princip presumpce neviny je ovšem tímto porušován subjektem odlišným od státu, který k tomu není státem nijak nucen, a za takové jednání stát neodpovídá. Skutečnost, [anonymizována dvě slova] (údajně) neumožnila žalobci kandidovat v důsledku jeho trestního stíhání, je tak dobrovolným rozhodnutím [anonymizováno], ke kterému sice mohlo dojít na základě rozhodnutí, které je nyní nutno považovat za nezákonné, avšak přímo z něj nevyplývá a [anonymizováno] k němu nebyla státem nijak nucena. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že předmětné trestní stíhání se týkalo [anonymizována tři slova]. Jestliže žalobce tvrdí, že kvůli probíhajícím trestnímu stíhání nebyl zařazen na kandidátku pro volby do [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [rok], pak je s podivem, že ve volbách do [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] byli zařazeni i další obvinění, a to [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]: [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova]„ [anonymizováno]“)), [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [obec]), [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [jméno], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována tři slova] ([anonymizována dvě slova]„ [anonymizováno]“)) [anonymizována dvě slova] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova]„ [anonymizováno]“)). [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována tři slova]: [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [obec]), [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. [příjmení] ([anonymizováno]) [anonymizována dvě slova] [příjmení] ([anonymizováno]). [anonymizováno] uvedeného tak dle žalované vyplývá, že nezařazení žalobce na [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [rok] nebylo důsledkem trestního stíhání. Ve vztahu k prokázání vzniku škody pak žalovaná jen stručně konstatovala, že žalobce ani neuvádí, zda byl uvolněným zastupitelem či nikoliv, ani případné další relevantní podmínky.

4. Žalobce v podání došlém soudu dne [datum] jednak opravil výši požadovaného úroku z prodlení u náhrad škod na 9,75 % ročně, jednak potvrdil, že mu žalovaná stanoviskem ze dne [datum] přiznala náhradu nákladů obhajoby ve výši 68 274 Kč. Tato částka byla žalobci zaplacena dne [datum]. V rozsahu požadavku na zaplacení částky 68 274 Kč s příslušenstvím tak vzal žalobce svou žalobu částečně zpět. Dále vzal žalobce zpět svou žalobu v požadavku na zaplacení úroku z prodlení ze zbylých požadovaných náhrad škod za dobu od [datum] do [datum], když do prodlení se žalovaná dostala až dne [datum]. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 29. 11. 2019, č. j. 20 C 9/2019-95.

5. Žalobce pak svou obranu vůči nárokům na náhradu ušlého zisku dále doplnil tak, že zásada presumpce viny byla u [anonymizováno] skutečně uplatňována a že strana mu neumožnila v [anonymizováno] [rok] [anonymizována tři slova], vše však přímo souvisí s trestním stíháním žalobce a poškozením jeho pověsti. Žalobce byl náměstkem primátora, byl velice kladně hodnocen za svou práci a ve chvíli, kdy došlo k jeho trestnímu stíhání, byl na něj vyvíjen [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], aby z pozice odstoupil. V [anonymizováno] [rok] tak byl z funkce [anonymizována dvě slova]. Žalobce byl [anonymizována dvě slova]. Žalovanou vznesenou námitku promlčení nároků na náhradu nemajetkových újem považoval žalobce na nedůvodnou. Odkázal na ustanovení § 647 a § 652 o. z. a dovozoval, že promlčecí lhůta neuplynula dříve než za šest měsíců od ukončení předběžného projednání nároků u žalovaného, které lze chápat jako mimosoudní jednání ve smyslu § 647 o. z. Užití § 652 o. z. na projednávanou věc lze dle názoru žalobce dovodit nejen per analogiam, ale také výkladem teleologickým (účelem je vyšší, nikoliv nižší ochrana poškozeného, přičemž nelze dovodit žádný účel, pro který by měl stát mít větší ochranu státu než běžný škůdce), systematickým (nelze ospravedlnit neužití tohoto ustanovení, když zákon o odpovědnosti za škodu obdobné ustanovení neobsahuje, přičemž odkazuje na užití občanského zákoníku) a logickým (nelze logicky dovodit, že ve sporu proti subjektu odlišnému od státu je po mimosoudním projednání poskytnuta dodatečná lhůta 6 měsíců, a ve sporu proti státu nikoliv). Pokud by se dovodil opak, byl by pak na poškozeného kladen požadavek mít žalobu vypracovánu a„ uloženu v šuplíku“ se všemi důkazy pro její případné podání na soud obratem, ačkoliv se poškozený obrací na [stát. instituce] s oprávněným očekáváním, že nároku poškozeného bude vyhověno. Pro případ neztotožnění se s předestřeným výkladem namítl žalobce rozpor vznesené námitky promlčení s dobrými mravy. Žalovaný běžně o nárocích rozhoduje nejdříve po 6 měsících, velmi často pak později. Dle žalobce je pak otázkou, jestli se v daném případě nejednalo o situaci, kdy žalovaný v přesvědčení, že rozhodne-li dříve, nestihne žalobce nárok uplatnit u soudu, rozhodl před uplynutím 6 měsíců, které má k rozhodnutí, což je u žalovaného nevídaný aktivismus. Je tedy zcela možné, že žalovaný, nevěda o § 652 o. z., jednání urychlil, aby právo bylo dle jeho názoru promlčeno, a poté uplatnil námitku promlčení a odmítl plnit. Touto optikou by žalovaný mohl vydat stanovisko ještě téhož dne, kdy byl u něho nárok uplatněn, veškeré nároky zamítnout a spoléhat na to, že poškozený nebude takový přístup očekávat a nestihne žalobu připravit obratem. Každý poškozený navíc může legitimně očekávat, že budou jeho oprávněné nároky žalovaným přiznány a uspokojeny, což je ostatně jedním z úkolů [stát. instituce], které nemá za úkol bojovat s poškozenými, nýbrž odčiňovat újmu, kterou jim stát způsobil. V situaci takového legitimního očekávání nelze přijmout závěr, že by měli poškození rovnou s uplatněním nároku u žalovaného začít s přípravou žaloby a mít ji„ uloženu v šuplíku“ pro případ, že by žalovaný jejich oprávněné nároky nepřiznal. V případě žalobce navíc byla žaloba podána velmi rychle, za měsíc od vydání stanoviska žalovaného, a tedy v termínu, kdy by nárok nebyl dle výkladu žalovaného promlčen, kdyby žalovaný své stanovisko nevydal před uplynutím 6 měsíců.

6. Usnesením ze dne 21. 2. 2023, č.j. 20 C 9/2019-250 soud rozhodl, že na místě původního žalobce bude pokračováno s jeho dědici.

7. Na základě provedeného dokazování a ze shodných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění:

8. Žalobce byl trestně stíhán od [datum], kdy mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], do [datum], kdy byl vydán a nabyl právní moci zprošťující rozsudek [anonymizováno] [obec]. Žalobce byl stíhán pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku nejprve dle § 255 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b) tr. zákona a následně dle § 255a odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona. Obžaloby byl žalobce zproštěn z důvodu, že v žalobním návrhu vymezený skutek není trestným činem (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků). Spolu se žalobcem bylo stíháno dalších [anonymizována dvě slova] [územní celek] (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků a trestního spisu). Trestní věc byla medializována. Média informovala o obvinění 23 zastupitelů a dále pak o vývoji věci od podání obžaloby, přes zastavení stíhání, nepravomocné odsouzení až po zproštění obžaloby (zjištěno z provedených článků).

9. Ve volbách do zastupitelstev krajů konaných ve dnech [anonymizována dvě slova] [datum], získal [celé jméno původního účastníka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] přednostních hlasů, což bylo nejvíce ze všech kandidátů této strany (zjištěno z výsledků přednostních hlasů pro kandidáty).

10. Ve volbách do zastupitelstev obcí konaných ve dnech [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalobce kandidoval na [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] též zvolen. (zjištěno ze jmenného seznamu zvolených zastupitelů).

11. Ve volbách do zastupitelstev obcí konaných ve dnech [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení]) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] [číslo jednací]). 12. [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizována dvě slova] [celé jméno původního účastníka a žalobce] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [datum] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [celé jméno původního účastníka a žalobce] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]).

13. Ve volbách do zastupitelstev obcí konaných ve dnech [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]). [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizována dvě slova]. [jméno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizováno]), [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [obec]), [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [jméno] ([anonymizováno]) [anonymizována dvě slova] [příjmení] ([anonymizováno]) ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]). Žalobce ve volbách nekandidoval.

14. Doporučení pro sestavování kandidátek pro krajské volby v roce 2020 znělo tak, aby na kandidátku nebyli zařazováni osoby, které jsou spojeny s kauzami, od kterých nejsou v povědomí voličů očištěni.

15. Svědek [příjmení]. [příjmení], který je [anonymizována tři slova], potvrdil, že žalobce dělal po část jednoho volebního období [anonymizována dvě slova] a poté byl odvolán. Odvolání z funkce však nemělo nic společného s trestním stíháním žalobce, ale s vnitrostranickými spory o vedení. [anonymizováno] uplatňovala princip presumpce viny a trestně stíhaní členové nemohli být ve stranických funkcích a neměli být zařazováni na kandidátku. Přesto byli na kandidátku tyto osoby zařazeny, svědek byl rovněž trestně stíhán a ve volbách následně kandidoval a uspěl jako zastupitel, nemohl však již vykonávat žádnou funkci. Žalobce však již ve své politické kariéře nepokračoval.

16. Svědek [příjmení]. [příjmení], který byl členem [anonymizováno], potvrdil, že žalobce dělal po část jednoho volebního období náměstka primátora a poté byl odvolán pro vnitrostranické spory. Žalobce byl rovněž zastupitelem, na kandidátku do voleb v [anonymizováno] [rok] nebyl zařazen, nepatřil mezi„ oblíbené“, měl osobní spor s panem [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [rok] uplatňovala princip presumpce viny a trestně stíhaní členové nemohli být ve stranických funkcích a neměli být zařazováni na kandidátku. Princip však nebyl dodržován a na kandidátku se taková osoba dostala a mohla být zvolena za zastupitele, nemohla však již vykonávat žádnou funkci.

17. Svědek [příjmení]. [příjmení], který byl [anonymizována dvě slova], potvrdil, že žalobce dělal po část jednoho volebního období [anonymizována dvě slova] a poté sám ve funkci skončil kvůli neshodám uvnitř [anonymizována dvě slova] uplatňovala princip presumpce viny a trestně stíhaní členové nemohli být ve stranických funkcích a neměli být zařazováni na kandidátku. Princip však nebyl dodržován a na kandidátku se taková osoba dostala a mohla být zvolena za zastupitele, nemohla však již vykonávat žádnou funkci. Žalobce však již ve své politické kariéře nepokračoval.

18. Svědkyně [příjmení]. [příjmení], [anonymizováno 8 slov] [rok], [anonymizována dvě slova] konaném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] vypověděla, že [anonymizována dvě slova] před volbami v [anonymizováno] [rok] byla postavena na nových lidech a na tom, že [anonymizováno] nepůjde do [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. V kampani [anonymizováno] poukazovala na některé chyby předchozí vlády a zejména [anonymizováno] a již před volbami říkala a bylo to i v novinách, že náměstky nemohou být ti, kteří byli spjati s [anonymizováno] a byli v předešlé vládě v koalici s [anonymizováno]. Šlo o [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], se kterými byla [anonymizována dvě slova] spojována. Bylo tam propojení na některé [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] měl tenkrát nálepku, že všechno zařizuje jedna stavební firma. Proto když se kampaň vyhrotila, tak se [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], protože očekávala, že by jí to mohlo přinést v kampani nějaké body. [anonymizováno] veřejně prezentovala, že ani [příjmení], ani [anonymizováno]. [příjmení] nemohou být kvůli předchozímu výkonu funkce [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] po volbách znovu [anonymizována dvě slova] O předmětném trestním stíhání [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení] se v kampani nemluvilo. Dále svědkyně uvedla, že se jako [anonymizována dvě slova] osobně účastnila povolebních vyjednávání o sestavení koalice, o obsazení míst v radě, spolu s ní se jednání za [anonymizováno] účastnili [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení]. Vznik koalice [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno], [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] z pohledu svědkyně jediný možný. [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] zakazovalo [příjmení] usnesení a stran [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] již před volbami prohlášení, že s ní do koalice nepůjde. [anonymizováno] však nebyla vítězem voleb, a koaliční jednání tak neiniciovala. Všichni, kdo byli nominováni do funkcí, tj. svědkyně, [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. [příjmení] (byť ten jen do funkce radního), byli novými tvářemi, nebyli v předešlých funkcích a nebyli nijak spjatí s předchozím vedením města, což bylo dle svědkyně rozhodující kritérium ([anonymizováno]. [jméno] nebyl odborníkem na oblast technické infrastruktury). Předmětné trestní stíhání dle svědkyně nehrálo žádnou roli v obsazování funkcí. [příjmení] byl zvolen předsedou pro územní plánování, [anonymizováno]. [příjmení] byl zvolen do ekologické komise. Předmětné trestní stíhání nevadilo ani koaličním partnerům, když i oni měli v nově zvoleném zastupitelstvu některé zastupitele, kteří byli v tomto řízení stíhání. To platí i pro [anonymizována dvě slova] [obec], která měla trestně stíhanou [anonymizováno] [příjmení] a možná ještě někoho dalšího. Svědkyně nezažila, že by někdo nedostal funkci jenom proto, že je trestně stíhán. Pokud jde o presumpci viny, tu měla [anonymizováno] ve stanovách, svědkyně si nevybavovala, od jakého roku. Dle svědkyně se to ale vztahovalo jen na stíhání pro úmyslné trestné činy, pokud to byla nedbalost, tak se na to tak úplně nehledělo. Jak se to přesně v praxi uplatňovalo, svědkyně nevěděla, sama to nezažila, vzpomínala si jen na jeden nebo dva případy [anonymizována dvě slova] [rok], kdy se jednalo o nějaké obvinění z korupce, což bylo ale něco jiného než případ žalobce. Do postupu [anonymizováno] v souvislosti s komunálními volbami [anonymizována dvě slova] [rok] a následným povolebním vyjednáváním se princip presumpce viny dle svědkyně nijak nepromítal (zjištěno z protokolu o jednání ze dne [datum]).

19. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované téhož dne, uplatnil žalobce u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavky na zaplacení částek 490 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení a 1 500 000 Kč jako náhrady nemajetkové způsobené nezákonným trestním stíháním. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatovala, že v předmětném trestním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a přiznala žalobci náhradu nemajetkové újmy v částce 97 000 Kč. Dále konstatovala, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za což se omluvila, peněžité zadostiučinění však nepřiznala. Stanovisko bylo doručeno zástupci žalobce dne [datum] (zjištěno ze žádosti, stanoviska, doručenky).

20. Žádostí ze dne [datum], došlou žalovanému téhož dne, uplatnil žalobce u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavky na zaplacení částek 68 274 Kč jako náhrady v podobě nákladů obhajoby a 1 034 985 Kč jako náhrady škody v podobě ušlého zisku. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým přiznala žalobci náhradu vynaložených nákladů obhajoby v částce 68 274 Kč. Nároky na náhradu ušlého zisku shledala žalovaná nedůvodnými, neboť nemá za prokázaný ani samotný vznik škody, ani příčinnou souvislost s odpovědnostním titulem, a odkázal žalobce na již zahájené soudní řízení (zjištěno ze žádosti, stanoviska).

21. Tvrzení a důkazní návrhy uplatněné žalovaným až po nastalé koncentraci řízení považoval soud za přípustné, když tyto směřovaly k vyvrácení tvrzení žalobce o existenci příčinné souvislosti mezi předmětným trestním stíháním a tím, že se po [anonymizováno] [rok] [anonymizována tři slova], tj. skutečností, stran kterých tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní žalobce.

22. Skutečnosti zjištěné z dalších provedených důkazů soud v odůvodnění tohoto rozsudku neuváděl, když je pro posouzení věci nepovažoval za podstatné. Stejně tak soud neprováděl další účastníky navržené důkazy, když je s ohledem na zjištění učiněná z důkazů již provedených považoval pro rozhodnutí věci za nadbytečné.

23. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

24. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

25. Dle § 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

26. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu. <b>nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup</b> 27. Dle § 7 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

28. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

29. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 OdpŠk, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím.

30. V řízení bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o zahájení trestného stíhání. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.

31. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

32. Existencí nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení se soud s ohledem na právní posouzení nároků na náhradu nemajetkových újem nezabýval. Mezi účastníky však bylo nesporné, že předmětné trestní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. <b>nemajetkové újmy</b> 33. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

34. Dle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

35. Dle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

36. Dle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

37. Dle § 647 o. z. v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.

38. Dle § 652 o. z. pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí některé z překážek uvedených v § 646 až 651, neskončí promlčecí lhůta dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.

39. Ze shora učiněných skutkových zjištění vyplynulo, že předmětné trestní řízení skončilo právní mocí rozsudku [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. [příjmení] dne [datum]. Od [datum] tedy počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta nároků na náhradu nemajetkové újmy dle § 32 odst. 3 OdpŠk, jejíž konec připadl na den [datum] (§ 605 odst. 2 o. z.). Jelikož v tento poslední den promlčecí lhůty uplatnil žalobce nároky u žalovaného, došlo k zastavení běhu promlčecí lhůty, ze které v té době zbýval jeden poslední den ([datum]), do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Žalovaná ukončila předběžné projednání nároku doručením svého stanoviska zástupci žalobce dne [datum]. Ode dne následujícího pak začal běh zbytku promlčecí lhůty, tj. 1 dne, a promlčecí doba tak uplynula dnem [datum] (pondělí), když den [datum] připadl na sobotu (§ 607 o. z.). Byla-li žaloba v této věci podána u soudu až dne [datum], stalo se tak po marném uplynutí promlčecí lhůty.

40. Ustanovení § 652 o. z. se na běh předmětné promlčecí doby neuplatní, neboť předběžné uplatnění nároku u žalovaného dle § 14 OdpŠk není dohodou o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, ve smyslu § 647 o. z. Předběžné uplatnění nároku představuje specifickou podmínku uplatnění nároku u soudu. Ustanovení § 35 odst. 1 OdpŠk pak představuje speciální úpravu stavění běhu promlčecí doby, která aplikaci § 652 o. z. vylučuje (viz též Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017: Speciální případ stavení běhu promlčecí lhůty upravuje § 35 odst. 1 v návaznosti na obligatorní projednání nároků na náhradu škody, za kterou odpovídá stát (po novele č. 160/ 2006 Sb. nejen u škody způsobené nezákonným rozhodnutím orgánu státu a rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření), u příslušného ministerstva či jiného ústředního správního úřadu. Promlčecí lhůta se staví po dobu faktického projednání nároku, tj. ode dne, kdy byl nárok uplatněn, do skončení projednání, tj. doručení stanoviska poškozenému či jeho právnímu zástupci, nejdéle však po dobu šesti měsíců. Ve vztahu k uplatnění nároku na regresní úhradu vůči soudcům a státním zástupcům je upraveno stavení běhu promlčecí lhůty v § 35 odst. 2, a to v souvislosti se zvláštní podmínkou uplatnění nároku uvedenou v § 17 odst. 2 (zjištění viny soudce nebo státního zástupce v kárném nebo trestním řízení). Prodloužení promlčecí lhůty upravené v § 652 ObčZ se v případech uvedených v § 35 OdpŠk neuplatní.).

41. Soud současně neshledal žádného důvodu, na základě kterého by měla být vznesená námitka promlčení považována za rozpornou s dobrými mravy. Žalovaná se nedopustila žádného jednání, které by mělo žalobci zabránit ve včasném uplatnění nároků u soudu. Byl to sám původní žalobce, který začal řešit své nároky na náhradu nemajetkové újmy na poslední chvíli a uplatnil je u žalovaného až v poslední den běhu promlčecí lhůty. Žalobce se tedy sám dostal stran promlčení do svízelné situace a musel počítat s tím, že mu při ukončení předběžného projednání u žalovaného zbývá poslední jeden den na uplatnění nároku u soudu. Za takové situace měl mít žalobce připravenou„ žalobu v šuplíku“ a měl být připraven ji soudu obratem odeslat, popř. mu nic nebránilo, aby žalobu podal kdykoliv v mezidobí od uplatnění nároku u žalovaného do ukončení předběžného projednání, jako tak učinil u nároků na náhradu škody. Skutečnost, že žalobce při uplatnění nároků u soudu zřejmě vycházel z nesprávného výkladu příslušných ustanovení OdpŠk a o. z. o běhu a stavění promlčecích lhůt, nelze žalované přičíst k tíži. Stejně tak žalované nelze přičítat k tíži, že u ní předběžně uplatněné nároky vyřídila ve lhůtě stanovené zákonem. Tvrzení žalobce o tom, že tak žalovaná učinila úmyslně s předpokladem promeškání promlčecí lhůty žalobcem, považuje soud za pouhou spekulaci.

42. Na základě uvedeného tak soud, aniž by se konkrétně zabýval naplněním jednotlivých podmínek pro vznik nároků na náhradu nemajetkových újem, podanou žalobu v požadavcích na zaplacení částek 393 000 Kč a 1 500 000 Kč s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl, když i v případě, že by takové nároky žalobci vznikly, byly by v době podání žaloby promlčeny, čehož se žalovaná oprávněně dovolala (obdobně viz rozsudek zdejšího soudu č. j. 28 C 184/2019-39 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen„ MS Praha“) č. j. 30 Co 48/2020-72, vydané v řízení, ve kterém se stejných nároků [anonymizována dvě slova]. [příjmení]). <b>škoda</b> 43. Dle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem, tj. obč. zák., ve znění platném do [datum], a to i s ohledem na § 3079 odst. 1 o. z., když k porušení povinnosti stanovené právními předpisy, tedy vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, došlo před [datum].

44. Dle § 442 odst. 1 obč. zák. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk) <b>ušlý zisk – odměna náměstka primátora a plat zastupitele</b> 45. Zásadní otázkou byla příčinná souvislost mezi nezákonným trestním stíháním žalobce a tvrzenou škodou.

46. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou či naopak nejsou způsobilé tento vztah vyloučit. Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1472/2018, sp. zn. 32 Cdo 871/2018).

47. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že [anonymizováno] při sestavování kandidátek do voleb a obsazovaní funkcí uplatňovala princip tzv. presumpce viny. Presumpce viny však nebyla uplatňována kategoricky a bezvýjimečně. Ostatně o tom svědčí i situace kolem voleb v [anonymizováno] [rok], [anonymizováno 6 slov] byli postaveni na přední místa kandidátky a byli pak i zvoleni. Soud tak má za to, že [anonymizováno] přistupovala k uplatňování vlastního principu nedůsledně a s výjimkami, a nelze jednoznačně uzavřít, že by zahájení trestního stíhání znamenalo prostřednictvím aplikace presumpce viny automatickou nemožnost [anonymizována tři slova] ve volbách či se ucházet o veřejné funkce. Předmětné trestní stíhání nebylo příčinou toho, že se žalobce nestal po volbách [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova]. Navíc svědkyně [příjmení]. [příjmení] v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], která byla pro volby v [anonymizováno] [rok] [anonymizována tři slova], vypověděla, že uplatňování principu viny se týkalo jiných případů, než byl případ žalobce (aplikoval se na stíhání pro úmyslné trestné činy), a voleb a povolebního vyjednávání [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno] uplatňování tohoto principu vůbec netýkalo. Cílem po volbách bylo sestavit koalici [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] od moci a již ve volební kampani se [anonymizováno] snažila distancovat od předchozí městské vlády reprezentované zejména [anonymizováno] (přestože jí sama byla součástí) a předem veřejně deklarovala, že náměstkem primátora po volbách nebude nikdo, kdo tuto funkci zastával v předchozí vládě. Do voleb a následného povolebního vyjednávání se šlo s novými lidmi, kteří neměli s předchozím vedením města nic společného. Předmětné trestní stíhání s tím nijak nesouviselo.

48. Dále je nutné zdůraznit, že žalobce ve funkci náměstka primátora skončil sám ze své vůle, když na tuto funkci rezignoval v souvislosti s vnitrostranickými spory o vedení. Svědkové vyloučili, že by příčinou bylo trestní stíhání žalobce. V řízení provedené důkazy tvrzený nátlak na odstoupení z funkce neprokázaly.

49. Vznik nároku žalobce nezávisel pouze na tom, zda bude na kandidátku stranou postaven, ale i na nejisté okolnosti, zda bude v komunálních volbách voliči opětovně zvolen zastupitelem. Přitom je zřejmé, že v politice odbornost ani zkušenosti kandidáta ještě nejsou zárukou, že ve volbách (a ani uvnitř strany, natož koalice) bude úspěšný. Ostatně ani poměrné vítězství určité strany ve volbách není zárukou jejího vládnutí i obsazení postů jejími kandidáty, neboť v důsledku povolebních jednání se může„ vítězná“ strana stát opoziční a rozhodné posty mohou být obsazeny zastupiteli jiných stran. Konečně lze podotknout, že na povolební jednání má podstatný vliv nejenom„ stranické“ složení zastupitelstva, ale podstatně jej dovede ovlivnit i konkrétní personální složení, byť se změnou jediné osoby. To že v předchozích třech volebních obdobích ([číslo], [rok]) byl [anonymizováno] zvolen, jeho zvolení v dalších volbách nečiní pravděpodobnějším. Rovněž lze poukázat na skutečnost, že [anonymizována dvě slova] [rok] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] byl postaven na kandidátku, kandidoval v krajských volbách a obdržel od voličů nejvíce přednostních hlasů ze všech kandidátů této strany.

50. Na základě všeho výše uvedeného tedy soud uzavřel, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi předmětným trestním stíháním jako odpovědnostním titulem v tomto řízení a škodou v podobě ušlého zisku. Z uvedeného důvodu tak soud považoval žalobu i ve zbylém rozsahu za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

51. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, v kombinaci s § 146 odst. 2 věrou prvou o. s. ř., dle které jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Žalobce vzal svou žalobu částečně zpět v požadavku na zaplacení částky 68 274 Kč na náhradě nákladů obhajoby poté, co mu žalovaná tuto částku po zahájení řízení zaplatila. Žaloba tedy byla v této části vzata zpět pro chování žalované po zahájení řízení, avšak nelze dojít k závěru, že žaloba byla v této části podána důvodně tak, aby o nákladech mohlo být rozhodnuto dle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. Žalobce totiž svou žalobu podal dříve, než žalovanému uplynula šestiměsíční lhůta pro plnění dle § 15 OdpŠk. Při podání žaloby tedy právo na náhradu škody ještě nebylo splatné a neexistoval zde soudně vymahatelný nárok. Žalovaný pak ve lhůtě splatnosti svou povinnost do částky 68 274 Kč splnil. Tu část předmětu řízení, do které bylo řízení z uvedeného důvodu zastaveno, je tak nutno přičíst k procesnímu neúspěchu žalobce ve věci. Ve všech ostatních nárocích byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a žalovanou je tak nutno považovat za v řízení plně úspěšnou. Žalované, která nebyla v řízení právně zastoupena, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 400 Kč, která je tvořena 8x paušální náhradou hotových výdajů à 300 Kč za 8 úkonů (vyjádření ve věci dne [datum] a [datum], příprava na jednání soudu konané dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], 7. 9 2020, [datum], [datum] a [datum]) dle § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Každý z žalobců je povinen nahradit náklady řízení rovným dílem, tj. v částce 600 Kč. Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů.