21 C 12/2021

Plný text

název soudu rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Vernerovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení,

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 69 680,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 69 680,60 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala po žalované náhrady nemajetkové újmy, která jí dle jejího přesvědčení vznikla nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně v žalobě uváděla, že řízení vedené u [název soudu] pod shora uvedenou spisovou značkou bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončilo až [datum], tedy trvalo téměř 4 roky a 2 měsíce s tím, že žalobkyně délku tohoto řízení tedy hodnotila jako nepřiměřenou. V této souvislosti žalobkyně poukazovala na to, že projednávaná věc nebyla skutkově ani procesně složitá, avšak že pravomocné rozhodnutí ve věci bylo vydáno až po 3 letech a 10 měsících, a to za situace, kdy [název soudu] nařídil jednání o odvolání ve věci až po 1 roce a 5 měsících. Zároveň žalobkyně uváděla, že svým chováním nepřispěla k prodloužení doby vedení řízení, přičemž pokud v rámci řízení využila možností podat opravné prostředky, nemůže jí být tato skutečnost dávána k tíži. Dále žalobkyně poukazovala na to, že význam tohoto řízení byl pro ni podstatný, neboť proti žalobkyni, jako žalované, probíhalo souběžně u stejného soudu několik soudních řízení s obdobným předmětem řízení, z čehož žalobkyně dovozovala dlouhodobý stav nejistoty, a to za situace, kdy v těchto dalších řízeních byla žalobkyně žalována o vysoké částky, přičemž s ohledem na to se v těchto dalších řízeních následně rozhodla uzavřít s protistranou mimosoudní dohodu. Při výpočtu požadavku na výši odškodnění jí vzniklé nemajetkové újmy pak žalobkyně vycházela z částky 20 000 Kč za jeden rok řízení, navýšené o 10 % s ohledem na význam předmětu řízení pro žalobkyni, s výjimkou prvních dvou let řízení, za něž byla požadována částka poloviční. V rámci žalobních tvrzeních pak bylo dále žalobkyní uvedeno i to, že žalobkyně se svou žádostí o náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení obrátila na Ministerstvo spravedlnosti svým podáním ze dne [datum], přičemž dne [datum] pak bylo žalobkyni doručeno stanovisko žalované datované dne [datum], v rámci něhož jí bylo sděleno, že žádost nebyla shledána důvodnou, a proto se tedy žalobkyně obrátila se svou žalobou na soud a žádala, aby o povinnosti žalované k úhradě částky požadované jako náhrada nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] tedy bylo rozhodnuto soudem. V průběhu řízení pak ve vztahu k důvodnosti požadavku na odškodnění žalobkyni vzniklé nemajetkové újmy nepřiměřenou délkou shora uvedeného soudního řízení pak žalobkyně argumentovala i tím, že v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalobkyně taktéž vystupovala jako žalobkyně, bylo soudem akceptováno a uznáno jako důvodné, že v rámci mimosoudního projednání věci bylo žalobkyni přiznáno odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 51 250 Kč, a to za situace, kdy shora zmíněné řízení trvalo celkem 4 roky a přibližně 5 měsíců, z čehož žalobkyně dovozovala, že by mělo být jejímu požadavku na odškodnění nemajetkové újmy uplatněné za řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] vyhověno alespoň ve stejné výši odškodnění, které bylo přiznáno v rámci řízení vedeném u Obvodního soudu pro prahu 2 pod sp. zn. 25 C 10/2020.

2. Žalovaná pak v rámci vyjádření k žalobě uvedla, že může učinit nesporným, že žalobkyně u Ministerstva spravedlnosti dne [datum] podala žádost o náhradu nemajetkové újmy ve výši 69 680,60 Kč za žalobkyní tvrzenou nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a že po mimosoudním projednání věci dospělo Ministerstvo spravedlnosti k závěru, že v rámci shora uvedeného řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a žádosti žalobkyně o poskytnutí zadostiučinění v rámci mimosoudního projednání věci tedy nebylo vyhověno s tím, že tento závěr pak byl sdělen žalobkyni v rámci stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum]. Dále bylo ve vyjádření uvedeno, že při posouzení žalobkyní tvrzené nepřiměřené délky shora uvedeného soudního řízení je třeba vycházet z toho, že nemajetková újma žalobkyni mohla začít vznikat až ode dne, kdy se o zahájení řízení dozvěděla, tedy od doby doručení žaloby s tím, že ve vztahu k žalobkyni tedy řízení trvalo 4 roky a 1 měsíc, neboť žaloba byla žalobkyni doručena společně s platebním rozkazem až dne [datum], byť posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] (v této souvislosti bylo poukazováno na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] či na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Dále žalovaná uváděla, že v průběhu předmětného řízení byla zjištěna jediná prodleva ve fázi řízení probíhajícího u [název soudu] s tím, že v této souvislosti však žalovaná poukázala na to, že průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (bylo odkazováno na rozsudek ESLP ve věci Pretto proti Itálii z [datum]), přičemž v této souvislosti pak bylo žalovanou konstatováno, že jinak řízení probíhalo bez prodlev a jednotlivé úkony soudu byly prováděny v navazujících pravidelných lhůtách, to vše za situace, kdy posuzované řízení je možno označit za skutkově složitější, když v rámci řízení byl vypracováván znalecký posudek, bylo provedeno rozsáhlejší dokazování, včetně výslechů řady svědků, v úvodu řízení bylo jednání na tři měsíce přerušeno a stranám bylo nařízeno setkání s mediátorem, řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy a následně pak bylo ve věci rozhodováno i [název soudu]. Dále žalovaná v rámci svého vyjádření k žalobě konstatovala, že z úřední činnosti je žalované navíc známo, že žalobkyně vedla na stejném skutkovém základě několik soudních řízení, přičemž předmětem posuzovaného řízení pak bylo zaplacení částky 78 118 Kč, tedy částky kterou nelze objektivně považovat za částku vysokou a že i z judikatury [název soudu] vyplývá, že s řízením, jehož předmětem je zaplacení peněžitého plnění, není spojen zvýšený význam pro účastníky, jako je tomu např. v řízení trestních, opatrovnických, v řízeních o náhradu škody na zdraví nebo v případě pracovněprávních sporů. Ze všech shora uvedených důvodů tedy žalovaná uváděla, že je přesvědčena o tom, že za konkrétních okolností je přesvědčena o tom, že délku posuzovaného řízení není důvodné hodnotit jako nepřiměřené, a proto bylo navrhováno zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

3. Žádostí o mimosoudní odškodnění nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení se stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žádostí o přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu datovanou dne [datum], téhož dne i doručenou Ministerstvu spravedlnosti, se žalobkyně obrátila na Ministerstvo spravedlnosti se svou žádostí na náhradu jí vzniklé nemajetkové újmy za dle žalobkyně nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Dále bylo shora uvedenými listinnými důkazy prokázáno, že Ministerstvo spravedlnosti po mimosoudním projednání věci dospělo k závěru, že délka výše uvedeného řízení nebyla nepřiměřená a že tedy žalobkyni jí požadované odškodnění za jí tvrzenou vzniklou nemajetkovou újmu nepřísluší, přičemž toto své stanovisko bylo žalobkyni sdělení přípisem ze dne [datum], v rámci něhož bylo potvrzeno právě i přijetí žádosti o odškodnění dnem [datum].

4. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] týkajícího se žádosti žalobkyně o odškodnění jiného soudního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [název soudu] vydaným pod č. j. [číslo jednací] vzal soud za prokázané, že žalobkyně u Ministerstva spravedlnosti v minulosti uplatnila i požadavek na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka], v rámci něhož byla žalobkyně taktéž v postavení žalované jako v ránci posuzovaného řízení. V rámci mimosoudního projednání věci pak Ministerstvo spravedlnosti ve vztahu k tomuto řízení vedenému u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] dospělo k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce soudního řízení, které ve vztahu k žalobkyni trvalo 4 roky a přibližně 5 měsíců s tím, když o tomto výše uvedeném řízení se žalobkyně dozvěděla dne [datum], přičemž řízení bylo pravomocně ukončenou dne [datum], přičemž toto řízení bylo vedeno toliko na jednom stupni soudní soustavy a v rámci tohoto výše uvedeného řízení došlo k významné nečinnosti soudu po dobu téměř dvou let, konkrétně od [anonymizováno] [rok] do prvního nařízeného jednání v [anonymizováno] [rok] s tím, že v rámci mimosoudního projednání věci tedy za toto výše uvedené řízení bylo žalobkyni poskytnuto zadostiučinění v částce 51 250 Kč. Dále bylo výše uvedenými listinnými důkazy, a to rozhodnutím [název soudu] vydaným pod č. j. [číslo jednací], prokázáno, že žalobkyně ve vztahu k požadavku na odškodnění nemajetkové újmy v souvislosti s řízením vedeným u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] podala i žalobu ke zdejšímu soudu s požadavkem na zaplacení původně částky 84 345 Kč s příslušenstvím s tím, že částka 51 250 Kč jí byla Ministerstvem spravedlnosti vyplacena až v průběhu řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Na základě tohoto plnění pak byla žaloba v rozsahu částky 51 250 Kč vzata zpět a řízení bylo v tomto rozsahu částečně zastaveno. Žalobkyni pak byly přiznány úroky z prodlení za dobu, kdy žalovaná byla v prodlení s plněním této částky, přičemž ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta. Takto bylo soudem ve ěci sp. zn. [spisová značka] za situace, kdy soud projednávající výše uvedenou věc žalobkyně dospěl k závěru, že v rámci řízení vedeného u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce soudního řízení, přičemž ve vztahu k tomuto řízení soud v rámci svého rozhodnutí konstatoval, že došlo k období dlouhé nečinnosti soudu, a proto byla základní částka odškodnění ve výši 15 000 Kč za jeden rok řízení, s výjimkou prvních dvou let řízení, navýšena o 20 % právě z důvodu dlouhodobé nečinnosti soudu. Dále byla základní částka odškodnění ponížena o 20 % z důvodu, že se jednalo o skutkově složitější řízení, v rámci něhož muselo být zjišťováno, zda vůbec došlo k bezdůvodnému obohacení žalobkyně, a pokud ano, v jaké výši. Význam řízení pak byl shledán jako běžný. Období nečinnosti soudu v této věci pak trvalo od podání odporu do platebního rozkazu do [datum], kdy bylo rozesláno vyjádření žalované (žalobkyně v posuzovaném řízení), do listopadu 2016, kdy se konalo první jednání ve věci, s tím, že k prodlevě s vyřizováním věci tedy došlo v rozsahu téměř dvou let, řízení bylo vedeno toliko na jednom stupni soudní soustavy, v řízení prakticky neprobíhalo žádné zásadní dokazování a řízení bylo skončeno zpětvzetím návrhu na základě uzavřené dohody o narovnání.

5. Obsahem spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], zejména jednotlivými podáními předkládanými účastníky řízení, protokoly o jednání, referáty soudců a rozhodnutími soudců vzal soud za prokázané, že dne [datum] byla u [název soudu] podána žaloba, jejímž předmětem bylo vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku v částce 78 118 Kč s přísl. s tím, že žalobkyně v tomto řízení byla v posuzovaném řízení v roli žalované [příjmení] se žalobou byly předloženy i listinné důkazy včetně znaleckého posudku. Soud si pořídil výpis řízení vedených na osobu žalobkyně v tomto řízení, žalované v řízení u OS [obec], u Okresního soudu [obec] s tím, že z tohoto výpisu vyplynulo, že minimálně v té době byla vedena další dvě řízení proti žalované v řízení posuzovaném (žalobkyni v tomto řízení), a to pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobce v posuzovaném řízení k zaplacení soudního poplatku. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Dne [datum] by vydán soudem platební rozkaz, který byl žalované, tedy žalobkyni v tomto řízení, doručen dne [datum]. Odpor proti platebnímu rozkazu byl podán dne [datum] a žalovaná se k věci vyjádřila svým podáním ze dne [datum]. Toto podání bylo rozesláno protistraně a soudem bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] do spisu přišlo další vyjádření žalované, tedy žalobkyně v tomto řízení. Jednání ve věci v [anonymizováno] [rok] proběhlo a bylo při něm rozhodnuto o nařízení mediačního jednání mezi účastníky, resp. bylo rozhodnuto o prvním setkáním s mediátorem a řízení bylo přerušeno na dobu 3 měsíců. Dne [datum] pak byla mediátorkou podána zpráva o tom, že mediace nebyla úspěšná. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání soudu, při němž bylo prováděno dokazování a jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] na základě výzvy soudu učiněné při předchozím jednání soudu došly do spisu doplňující vyjádření a skutková tvrzení žalobce s řadou návrhů na doplnění dokazování, včetně vyžádání si zpráv od různých institucí soudem. Dne [datum] bylo vyjádření odesláno straně žalované. Dne [datum] též do spisu přišlo doplnění vyjádření žalované, v rámci něhož byl navrhován výslech svědků, vyžádání si různých zpráv přímo soudem a bylo navrhováno i místní ohledání. Vyjádření žalované bylo rozesláno [datum]. Dne [datum] soud vydal výzvu žalobci k předložení listinných důkazů. K jednání na [datum] pak bylo v mezidobí pozváno soudem na základě návrhů na dokazování 7 svědků, soudem byly činěny navrhované dotazy účastníků na různé instituce za účelem doplnění dokazování. V [anonymizováno] [rok] pak přišly i odpovědi na tyto dotazy soudu. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, při němž bylo slyšeno 5 svědků. Ze strany žalované byl omluven svědek [příjmení] s tím, že bylo uváděno, že již není trváno na jeho výslechu a z jednání se omluvil i svědek [příjmení]. Jednání soudu bylo za účelem doplnění dokazování odročeno na [datum] s tím, že k tomuto jednání byl volán mimo jiné i další svědek. V mezidobí pak do spisu byly dokládány další listinné důkazy. Dne [datum] proběhlo jednání soudu, při němž byl vyslechnut svědek [příjmení] a byly provedeny listinné důkazy, včetně čtyř znaleckých posudků. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zpracování znaleckého posudku v řízení. Dne [datum] byl ustanoven znalec. Dne [datum] došlo k zaplacení zálohy na znalecký posudek. Znalecký posudek o rozsahu 43 stran byl soudu předložen dne [datum]. Znalecký posudek byl [datum] rozeslán stranám s 20 denní lhůtou k vyjádření se ke znaleckému posudku. Dne [datum] požádal žalobce o předvolání znalce k jednání soudu. Dne [datum] došlo vyjádření žalované k obsahu znaleckého posudku. Jednání ve věci bylo nařízeno dne [datum] na [datum] s tím, že k jednání byl volán i znalec. Jednání dne [datum] proběhlo, byl vyslýchán znalec, jednání bylo odročeno za účelem dokončení dokazování a mimo jiné i za účelem doplnění dokazování zajištěním spisu [spisová značka]. Při tomto jednání pak byla ze stran žalované sporována věrohodnost výpovědi svědka [příjmení] a žalovanou byla navrhována řada listinných důkazů k vyvrácení jeho svědecké výpovědi. Jednání bylo za účelem tohoto doplnění dokazování odročeno na [datum]. Dne [datum] byla ve vztahu k oběma účastníkům vydána výzva k vyjádření k vyúčtovanému znalečnému. Vyjádření bylo ze strany žalované poskytnuto soudu dne [datum]. Zároveň byly do spisu žalovanou dodány další listinné důkazy a ze strany žalované byl navrhován výslech dvou svědků. Dne [datum] se konalo jednání, při kterém bylo doplňováno dokazování, zejména byly prováděny důkazy týkající se tvrzení směřujících k vyvrácení svědecké výpovědi svědka [příjmení] s tím, že poté jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum]. Dne [datum] při jednání soudu byl vyhlášen rozsudek, jímž bylo částečně žalobě vyhověno a v částečném rozsahu byla žaloba zamítnuta. Lhůta k vypracování rozsudku byla k žádosti prodloužena do [datum] z důvodu čerpání dovolené a složitosti věci. Rozsudek v rozsahu 19 stran byl rozeslán v [anonymizováno] [rok] účastníkům řízení. Dne [datum] podal do rozhodnutí soudu I. stupně odvolání žalobce. Dne [datum] pak podala odvolání žalovaná, a to i do v mezidobí vydaného usnesení, jímž byl doplňován rozsudek o rozhodnutí o nákladech řízení státu. Dne [datum] bylo soudem rozhodnuto o přiznání znalečného. Dne [datum] do spisu došlo odůvodnění odvolání žalované, které v předchozí době bylo podáno pouze v základním stavu. Dne [datum] soud vyzval žalobce i žalovanou k zaplacení soudního poplatku z odvolání. Dne [datum] byly soudní poplatky zaplaceny. Dne [datum] byla zaslána výzva k vyjádření se protistranám. Dne [datum] do spisu došlo vyjádření žalobce k odvolání žalované. Dne [datum] se vyjádřila žalovaná k odvolání žalobce. Věc byla předložena [název soudu] dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno [název soudu] jednání na [datum]. Toto jednání se konalo, byl při něm vyhlášen potvrzující rozsudek s tím, že bylo zrušeno usnesení o nákladech řízení státu. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] s tím, že mezidobí, dne [datum], bylo [název soudu] vydáno opravné usnesení, které nabylo právní moci taktéž [datum]. Dne [datum] pak bylo rozhodnuto o nákladech řízení státu s tím, že toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

6. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] vydanému pod sp. zn. I. ÚS 1157/20 vzal soud za prokázané, že žalobkyně v tomto řízení (žalovaná v posuzovaném řízení) podala ústavní stížnost proti rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací], a rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací], přičemž ústavní stížnost stěžovatelky do výše uvedených rozsudků byla dnem [datum] odmítnuta. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že právní moci rozhodnutí nabylo dne [datum].

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí]. Toto řízení směřovalo vůči žalobkyni v tomto řízení, která v posuzovaném řízení byla v postavení žalované. Předmětem řízení bylo vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku v částce 78 118 Kč s příslušenstvím. Platební rozkaz byl žalobkyni v tomto řízení, žalované v posuzovaném řízení, doručen dne [datum] s tím, že od tohoto data tedy mohla žalobkyni vznikat nemajetková újma způsobená případně nepřiměřenou délkou soudního řízení. Řízení pak pravomocně skončilo dne [datum], a to právní mocí usnesení [název soudu], jímž byla ústavní stížnost podaná žalobkyni odmítnuta. Ve vztahu k žalobkyni tedy řízení trvalo 4 roky a 1 měsíc. Řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy, dále bylo využito i mimořádného opravného prostředku, tedy podání ústavní stížnosti. Výše uvedené skutkově i procesně složitějšího charakteru (výslech řady svědků, k důkazu byly provedeny 4 znalecké posudky jako listinné důkazy, přímo v řízení byl zpracováván znalecký posudek, proveden výslech znalce, soud provedl celou řadu dalších listinných důkazů).

8. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

10. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon k provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případě, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí přihlédne se při stanovení výši přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména a) k celkové délce řízení b) k složitosti řízení c) k jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení d) k postup orgánů veřejné moci během řízení, e) k významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. S ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení a skutková zjištěná učiněná na základě provedeného dokazování v rámci tohoto řízení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Jak vyplývá z výše citovaných zákonných ustanovení právní úprava z. č. 82/1998 Sb. zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že v právní věci účastníka soudního řízení nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava tedy postihuje případy, kdy je poškozená osoba vystavená frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení, přičemž přiměřenost délky řízení pak vždy závisí na okolnostech jednotlivých případů, přičemž rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována, tedy neodškodňují se případně vzniklé jednotlivé průtahy v řízení, ale řízení jako celek. S ohledem na skutečnost, že neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou (srovnej např. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka]), je tedy zřejmé, že vždy záleží na individuálním posouzení každého jednotlivého případu. Tímto způsobem pak soud postupoval i v projednávané věci, přičemž jak již je výše uvedeno, po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v rámci řízení vedeného u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka], po komplexním posouzení věci ve vzájemných souvislostech, nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce soudního řízení, a proto tedy v daném případě nebylo na místě poskytnout žalobkyni finanční odškodnění ve smyslu ust. § 31a zákona č. 82/1998 Sb. za jí tvrzenou nemajetkovou újmu, když soud v rámci vyhodnocení, zda došlo či nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce soudního řízení, kdy soud posuzoval řízení jako celek, soud v souladu s kritérii příkladně uvedenými v § 31a zák. č. 82/1998 Sb. vyhodnotil, že celkovou délku řízení nelze ještě považovat za nepřiměřenou. V této souvislosti soud uvádí, že jak vyplývá z provedeného dokazování, posuzované řízení se vyznačovalo zvýšenou skutkovou složitostí věci s tím, že v rámci řízení, jehož předmětem bylo posuzování existence bezdůvodného obohacení na straně žalované (žalobkyně v tomto řízení) za užívání pozemku, bylo třeba případnou existenci a výši případného bezdůvodného obohacení postavit na jisto, přičemž v této souvislosti byla vyslýchána řada svědků, soud se musel v rámci dokazování vypořádat s velkým množstvím listinných důkazů, které byly soudu předloženy, v řízení bylo dokazováno čtyřmi předloženými znaleckými posudky a následně byl přímo v řízení vypracováván znalecký posudek. Soud se pak musel zabývat i vyřešením námitky nevěrohodnosti svědka, k čemuž byly prováděny další důkazy. Soud také přihlédl k tomu, že žalobce i žalovaná v posuzovaném řízení museli být vyzýváni ke zaplacení soudních poplatků, ačkoliv tyto jsou splatné podáním návrhů (žalobkyně v tomto řízení k zaplacení SOP za podané odvolání v řízení posuzovaném), že žaloba i vyjádření k žalobě bylo účastníky posuzovaného řízení opakovaně doplňováno, že odvolání podané žalobkyní v tomto řízení bylo původně podáno jen v základní formě a následně bylo opětovně doplňováno žalovanou v řízení posuzovaném. Soud pak při hodnocení přiměřenosti celkové délky řízení dále přihlédl i k tomu, že řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy a dále pak i před [název soudu], přičemž co se pak týká významu předmětu řízení pro žalobkyni, soud v tomto směru posoudil řízení jako řízení běžného významu, když v obecné rovině je třeba konstatovat, že posuzované řízení nepatří mezi ta, kterým by byl přisuzován zvýšený význam řízení pro účastníky, když za taková řízení jsou považována dle rozhodovací činnosti ESLP i [název soudu] zejména řízení trestní, řízení ve věci ochrany osobnosti, řízení týkající se rodinně právních vztahů, řízení týkající se osobního stavu, pracovněprávní spory, spory o škodu na zdraví či řízení o poskytnutí plnění ze strany státu, jako jsou sociální dávky, dávky důchodového pojištění apod., přičemž v případě posuzovaného řízení se jednalo o běžný majetkový spor o zaplacení částky ve výši 78 118 Kč s příslušenstvím. Za těchto okolností soud hodnotil význam posuzovaného řízení pro žalobkyni jako běžný, přičemž pokud v této souvislosti žalobkyně poukazovala na to, že na skutkově totožném základu běžely vůči její osobě i jiné spory, pak tato skutečnost, kterou uvádí sama žalobkyně, rozhodně nezvyšovala žádným způsobem jí vznikající nemajetkovou újmu, a to právě i s ohledem na to, že tyto obdobné soudní na základě obdobného skutkového základu, jak sama žalobkyně uvedla, byly zahájeny již v době před zahájením tohoto řízení, tedy již v [anonymizováno] [rok]. Co se pak týká postupů orgánů veřejné moci, tedy soudů, je třeba konstatovat, že z provedeného dokazování vyplývá, že v průběhu výše uvedeného řízení došlo k delšímu období nečinnosti soudu, na kterou je již možno nahlížet jako na průtah, a to konkrétně v období od [datum], kdy byla věc předložena soudem I. stupně [název soudu] k rozhodnutí o odvolání do rozsudku soudu I. stupně, až do dne [datum], tedy do dne, kdy bylo nařízeno jednání [název soudu] na [datum] s tím, že tedy v tomto případě se jednalo o období nečinnosti v rozsahu více než 1 roku a 2 měsíců. V této souvislosti však soud uvádí, že při hodnocení celkové délky posuzovaného řízení bylo třeba zohlednit i to, že v daném případě bylo v tomto posuzovaném řízení využito i mimořádného opravného prostředku spočívajícího v podání ústavní stížnosti, o níž však bylo rozhodnuto ve velmi krátké době, s tím, že za těchto okolností tedy soud vyhodnotil, že byť došlo k této prodlevě s vyřizováním věci před [název soudu], přesto, a to právě i v důsledku využití mimořádného opravného prostředku, o němž bylo rozhodnuto v krátké době, nelze celkovou délku řízení v rozsahu 4 let a 1 měsíce ve vztahu k době, po kterou mohla žalobkyni z tohoto řízení vznikat nemajetková újma, tedy nevyhodnotil jako nepřiměřenou. Tento závěr soudu pak koresponduje i s judikaturou [název soudu] (viz např. rozsudek ESLP ve věci Pretto proti Itálii v rámci něhož i ESLP zaujal právní závěr, že průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená). S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tedy soud uzavřel, že délka posuzovaného řízení nebyla nepřiměřená, a proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

13. Pouze pro úplnost soud uvádí, že pokud žalobkyně argumentovala tím, že v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] bylo soudem akceptováno odškodnění poskytnuté žalobkyni v rámci mimosoudního projednání věci ve výši 51 250 Kč za obdobně dlouhé řízení vedené proti žalobkyni, tedy za řízení trvající 4 roky a 5 měsíců, je třeba poukázat na zásadní rozdíly mezi řízením posuzovaným v projednávané věci a řízením posuzovaným v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. V této souvislosti soud uvádí, že zatímco posuzované řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy, včetně využití mimořádného opravného prostředku – podání ústavní stížnosti, a v rámci posuzovaného řízení bylo prováděno poměrně rozsáhlé dokazování (rozebráno již pod bodem 12 odůvodnění rozsudku ve spojení s bodem 5 odůvodnění tohoto rozsudku), pak řízení, které bylo odškodňováno v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (řízení vedené u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka]) bylo vedeno toliko na jednom stupni soudní soustavy, přičemž k prodlevě s vyřizováním věci došlo v rozsahu téměř dvou let, tedy v rozsahu téměř dvojnásobném než v řízení, které je posuzováno v rámci tohoto řízení a v rámci řízení posuzovaného pod sp. zn. [spisová značka] (řízení vedené u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka]) pak prakticky neprobíhalo žádné zásadní dokazování a řízení bylo skončeno zpětvzetím návrhu na základě uzavřené dohody o narovnání. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že rozdílnost průběhů řízení posuzovaného a řízení odškodňovaného pod sp. zn. [spisová značka] je natolik odlišná, že pokud tedy soud v tomto řízení dospěl při obdobné délce řízení k odlišným závěrům o existenci či neexistenci nesprávného úředního postupu, je zřejmé, že tak bylo učiněno právě s ohledem na tyto výše uvedené rozdíly.

14. Pod bodem II výroku rozsudku pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, a to s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud přiznal plně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení spočívající v paušální náhradě za jeden úkon, a to za vyjádření ve věci dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (jeden úkon á 300 Kč) s tím, že tedy žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč s tím, že výše uvedenou částku je pak žalobkyně povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.